Informační chování: Porovnání verzí

(Založena nová stránka: Informační chování můžeme stručně popsat, jako chování uživatelů při vyhledávání informací. Jde o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji…)
 
m
 
(Není zobrazeno 68 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Informační chování můžeme stručně popsat, jako chování uživatelů při vyhledávání informací. Jde o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité dané situaci.
+
'''Informačním chováním''' označujeme různé aktivity člověka v informačním prostředí, to jak se v něm chová a jak se mu přizpůsobuje. Tento proces v sobě zahrnuje řadu „informačních rolí a činností: roli tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků.“<ref>Česká terminologická databáze knihovcnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, c2005 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/</ref>
 +
 
 +
[[Informační chování]] je jednou ze základních kategorií v [[informační věda]] a zkoumá člověka jako celek se všemi možnými vlivy, jenž působí na jeho chování v informačním procesu.
 +
 
 +
Na informační chování člověka má vliv mnoho faktorů, mezi něž patří vnitřní psychické procesy, sociální prostředí, uvažování v různých kontextech, používání různých metod a informačních zdrojů, situace za které informační potřeba vznikla aj. Impulsem pro informační chování je [[informační potřeba]], která se ale s časem mění.
 +
Problémem současné doby je informační přehlcenost a informační nadbytek a ne každý dokáže rozlišit, jestli daná informace je důležitá a relevantní či nikoli.
 +
 
 +
 
 +
==Historie průzkumu informačního chování==
 +
 
 +
'''Mechanické a systematické stadium''' – období rozvoje informační vědy v 50. a 60.letech 20.století. Uživatelé byli považováni za pasivní příjemce informací. Předpokládalo se, že cesta přenosu informací od poskytovatele k příjemci platí univerzálně a to bez ohledu na kontext.
 +
 
 +
'''Sociálně psychologické stadium''' – 80.léta 20. století. Otázka, proč nejsou služby a automatizované systémy dostatečně využívány.  V roce 1983 proto vzniklo pojetí, kdy základem vyhledávání a využívání informací je smysl a uživatel má právo na užívání subjektivních způsobů při hledání a následném zpracování informací. V tomto období se zkoumala lidská mysl, různé přístupy uživatelů při hledání informací a jejich zpracování. Výsledkem je snaha přizpůsobit informační služby uživatelům
 +
 
 +
'''Stadium elektronického prostředí''' – v tomto stadiu jde o podporování člověka při hledání [[informace]]. Zkoumá se „sociální praxe včleňování informačních systémů do přirozeného informačního prostředí člověka."<ref>STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie človeka: používatelia informácií v súvislostiach. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/informacne-spravanie-cloveka-%E2%80%93-pouzivatelia-informacii-v-suvislostiach</ref> Elektronické prostředí se neustále vyvíjí a v dnešní době přebírá spoustu úloh, které dříve byly výsadou pouze pro člověka.
 +
 
 +
==Výzkumné metody==
 +
Klasické dělení [[Výzkumné metody|výzkumu]] informačního chování můžeme rozdělit na '''kvantitativní''' a '''kvalitativní'''.
 +
 
 +
Do ''kvantitavního'' výzkumu řadíme dotazníky, statistické analýzy a v závěru se pracuje s naměřenými údaji, kdy výsledky jsou dále prezentované v tabulkách, grafech.
 +
 
 +
Při ''kvalitativním'' výzkumu jde o pochopení jevů a událostí a mezi výzkumné metody patří rozhovory nebo monitoring využívaných zdrojů. Výsledkem je poté příběh, interpretace. Velmi často ale dochází ke kombinaci obou metod.
 +
 
 +
==Osobnosti věnující se výzkumu informačního chování==
 +
Tématu a problému informačního chování v oblasti informační vědy se ve svých pracech a výzkumech věnují např. [[Tom Wilson]], [[Robert Taylor]], [[Carol Kuhlthau]], [[Nicholas Belkin]]. Většina autorů se soustředí na vyhledání informací jako součást informačního chování člověka.
 +
==Odkazy==
 +
 
 +
===Reference===
 +
<references/>
 +
<references/>
 +
 
 +
===Použitá literatura===
 +
* Česká terminologická databáze knihovcnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, c2005 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/
 +
* DOSTÁL, Jiří. Informační a počítačová gramotnost: klíčové pojmy informační výchovy. In: Infotech 2007 - moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, 2007. ISBN ISBN 978-80-7220-301-7. Dostupné z: http://nazornost-ucebni-pomucky.xf.cz/informacni_gramotnost.pdf
 +
* STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, 189 s. ISBN 80-851-6590-2.
 +
* STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie človeka: používatelia informácií v súvislostiach. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/informacne-spravanie-cloveka-%E2%80%93-pouzivatelia-informacii-v-suvislostiach
 +
 
 +
===Související články===
 +
* [[Informační potřeba]]
 +
* [[Informační gramotnost]]
 +
* [[Informační vzdělávání]]
 +
* [[Informace]]
 +
* [[Výzkumné metody]]
 +
 
 +
===Klíčová slova===
 +
Informační chování, informační potřeby, informační věda, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, dotazník, rozhovor, monitoring
 +
 
 +
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]
 +
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]

Aktuální verze z 18. 6. 2017, 08:12

Informačním chováním označujeme různé aktivity člověka v informačním prostředí, to jak se v něm chová a jak se mu přizpůsobuje. Tento proces v sobě zahrnuje řadu „informačních rolí a činností: roli tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků.“[1]

Informační chování je jednou ze základních kategorií v informační věda a zkoumá člověka jako celek se všemi možnými vlivy, jenž působí na jeho chování v informačním procesu.

Na informační chování člověka má vliv mnoho faktorů, mezi něž patří vnitřní psychické procesy, sociální prostředí, uvažování v různých kontextech, používání různých metod a informačních zdrojů, situace za které informační potřeba vznikla aj. Impulsem pro informační chování je informační potřeba, která se ale s časem mění. Problémem současné doby je informační přehlcenost a informační nadbytek a ne každý dokáže rozlišit, jestli daná informace je důležitá a relevantní či nikoli.


Historie průzkumu informačního chování

Mechanické a systematické stadium – období rozvoje informační vědy v 50. a 60.letech 20.století. Uživatelé byli považováni za pasivní příjemce informací. Předpokládalo se, že cesta přenosu informací od poskytovatele k příjemci platí univerzálně a to bez ohledu na kontext.

Sociálně psychologické stadium – 80.léta 20. století. Otázka, proč nejsou služby a automatizované systémy dostatečně využívány. V roce 1983 proto vzniklo pojetí, kdy základem vyhledávání a využívání informací je smysl a uživatel má právo na užívání subjektivních způsobů při hledání a následném zpracování informací. V tomto období se zkoumala lidská mysl, různé přístupy uživatelů při hledání informací a jejich zpracování. Výsledkem je snaha přizpůsobit informační služby uživatelům

Stadium elektronického prostředí – v tomto stadiu jde o podporování člověka při hledání informace. Zkoumá se „sociální praxe včleňování informačních systémů do přirozeného informačního prostředí člověka."[2] Elektronické prostředí se neustále vyvíjí a v dnešní době přebírá spoustu úloh, které dříve byly výsadou pouze pro člověka.

Výzkumné metody

Klasické dělení výzkumu informačního chování můžeme rozdělit na kvantitativní a kvalitativní.

Do kvantitavního výzkumu řadíme dotazníky, statistické analýzy a v závěru se pracuje s naměřenými údaji, kdy výsledky jsou dále prezentované v tabulkách, grafech.

Při kvalitativním výzkumu jde o pochopení jevů a událostí a mezi výzkumné metody patří rozhovory nebo monitoring využívaných zdrojů. Výsledkem je poté příběh, interpretace. Velmi často ale dochází ke kombinaci obou metod.

Osobnosti věnující se výzkumu informačního chování

Tématu a problému informačního chování v oblasti informační vědy se ve svých pracech a výzkumech věnují např. Tom Wilson, Robert Taylor, Carol Kuhlthau, Nicholas Belkin. Většina autorů se soustředí na vyhledání informací jako součást informačního chování člověka.

Odkazy

Reference

  1. Česká terminologická databáze knihovcnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, c2005 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/
  2. STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie človeka: používatelia informácií v súvislostiach. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/informacne-spravanie-cloveka-%E2%80%93-pouzivatelia-informacii-v-suvislostiach


Použitá literatura

Související články

Klíčová slova

Informační chování, informační potřeby, informační věda, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, dotazník, rozhovor, monitoring