Informační etika: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
'''Informační etika''' je „oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformací, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.“ (Janoš 1993) Jako jeden z oborů [[etika|etiky]] vytváří kritický rámec pro posuzování morálních hledisek práce s informacemi, dopadu moderních informačních technologií na společnost a v užším měřítku nabízí praktická vodítka pro informační pracovníky, zpravidla skrze oborové morální kodexy.
+
'''Informační etika''' je „oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformací, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.“ (Janoš 1993) Jako jeden z oborů [[etika|etiky]] vytváří kritický rámec pro posuzování morálních hledisek práce s informacemi, dopadu moderních informačních technologií na společnost a v užším měřítku nabízí praktická vodítka pro informační pracovníky. Informační etika bezprostředně týká knihovnictví, informatiky, publikační činnosti a žurnalistiky. Ze širšího hlediska se však informační etika dotýká všech činností souvisejících s informacemi, tedy i například politiky, učitelství atd. (Činčera 2002, str. 13)
  
Záběr informační etiky je podobně široký jako záběr samotné [[informační věda|informační vědy]]. Za určité podmnožiny informační etiky lze označit konkrétní oblasti spojené s praxí, například:
+
Informační etika často bývá zaměňována s ''[[počítačová etika|počítačovou etikou]]'', která se věnuje společenským dopadům moderních počítačových technologií. (Činčera 2002, str. 13; Bynum 2011, odd. 1.2) Pod informační etiku zároveň spadají konkrétní oblasti spojené s praxí, například:
  
* Počítačová etika a [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberethics kyberetika] – etika práce s počítačem a počítačovými sítěmi;
+
* [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberethics Kyberetika] a netiketa, zejména s ohledem na sítě a Internet;
** netiketa (netiquette) – pravidla slušného chování na síti;
+
* [[knihovnická etika]];
* knihovnická etika;
 
 
* novinářská etika;
 
* novinářská etika;
 
* mediální etika, aj.
 
* mediální etika, aj.
 +
 +
Ve většině těchto oblastí je etické chování kodifikováno v podobě morálních kodexů.
 +
 +
== Vývoj informační etiky ==
 +
 +
* Základní podmínkou etiky je svoboda; právo na svobodu informací bylo kodifikováno pro oblast sdělovacích prostředků v roce 1948 na zasedání OSN (Janoš 1993, str. 25) – dokument mj. uvádí tyto zásady:
 +
**  říkat pravdu a šířit znalosti bez zlého úmyslu,
 +
** usnadnit řešení ekonomických, sociálních, lidských problémů volnou výměnou
 +
informací,
 +
** omezit falešné a tendenční informace, určit práva a povinnosti médií, postupně
 +
** eliminovat cenzuru a nelze-li, určit podmínky jejího fungování.
 +
* V témže roce byla přijata ''Všeobecná deklarace lidských práv'',
 +
která v článku 19 uvádí:<!--
 +
--><blockquote>„Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu (…) a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“'' (ibid.)</blockquote>
 +
* Ve 40. letech formuloval [[Norbert Wiener]] myšlenky [[kybernetika|kybernetiky]]; předvídal, že kybernetika s nástupem počítačů přinese nové společenské a etické problémy. Wiener sice nepojmenoval informační etiku, popsal však '''[[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)|základní principy spravedlnosti]]''' jako fundamentální pravidla na kterých by měla stát [[informační společnost]]. (Bynum 2011, odd. 1.1.3)
 +
* Ve druhé polovině 70. let Walter Maner začal vyučovat nové odvětví etiky: ''počítačovou etiku.'' Maner tvrdil, že „počítače přináší zcela nové etické problémy, které by neexistovaly, pokud by počítače nebyly vynalezené.“ (Bynum 2011, odd. 1.2)
 +
* Informační etika jako samostatný obor se začala formovat během 80. let. (Janoš 1993, str. 24)
 +
* V roce 1980 publikovali Kostrewski a Oppenheim článek ''Ethics in Information Science'', kde se věnují etice v kontextu informační vědy, především s ohledem na vědeckou práci. (ibid.)
 +
* Na téma navázal Rafael Capurro řadou dalších článků. V roce 1985 v ''[http://www.capurro.de/moral.htm Moral issues in information ethics]'' shrnuje dosavadní debatu a blíže se věnuje rozdělení na ''mikroetické'' a ''makroetické'' problémy. (Caturro 1985; Činčera 2002, str. 13)
 +
* Ve stejném roce [[James Moor]] publikoval článek ''[http://www.cs.ucdavis.edu/~rogaway/classes/188/spring06/papers/moor.html What is computer ethics?]''. Podle Moora moderní technologie vedou k situacím, kde není nastavená politika používání, vzniká tak „politické vákuum“ (''policy vacuum'') které vytváří „konceptuální zmatky“ (''conceptual muddle''). Počítačová etika by měla poskytnout teoretický základ pro odstranění konceptuálních zmatků a nastavení pravidel, která vyřeší etické problémy. (Bynum 2011, odd. 1.3; Moor 1985)
 +
* V roce 1995 přišla Krystyna Górniak-Kocikowska s radikálním názorem, že počítačová etika se stane univerzální globální etikou, která nahradí dosavadní etické normy (někdy se tato teze označuje jako ''Górniak hypothesis''). (Bynum 2011, odd. 1.6; Górniak 1996)
 +
* V roce 1999 nabídl [[Luciano Floridi]] novou teorii informační etiky, která zahrnuje do nejenom lidské bytosti, ale chápe vše jako „informační objekty a procesy“ které dohromady utváří ''infosféru''. Poškození infosféry označuje Floridi jako ''entropii'', což je „zlo, kterému je nutné se vyhnout.“

Verze z 16. 6. 2014, 02:12

Informační etika je „oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformací, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.“ (Janoš 1993) Jako jeden z oborů etiky vytváří kritický rámec pro posuzování morálních hledisek práce s informacemi, dopadu moderních informačních technologií na společnost a v užším měřítku nabízí praktická vodítka pro informační pracovníky. Informační etika bezprostředně týká knihovnictví, informatiky, publikační činnosti a žurnalistiky. Ze širšího hlediska se však informační etika dotýká všech činností souvisejících s informacemi, tedy i například politiky, učitelství atd. (Činčera 2002, str. 13)

Informační etika často bývá zaměňována s počítačovou etikou, která se věnuje společenským dopadům moderních počítačových technologií. (Činčera 2002, str. 13; Bynum 2011, odd. 1.2) Pod informační etiku zároveň spadají konkrétní oblasti spojené s praxí, například:

Ve většině těchto oblastí je etické chování kodifikováno v podobě morálních kodexů.

Vývoj informační etiky

  • Základní podmínkou etiky je svoboda; právo na svobodu informací bylo kodifikováno pro oblast sdělovacích prostředků v roce 1948 na zasedání OSN (Janoš 1993, str. 25) – dokument mj. uvádí tyto zásady:
    • říkat pravdu a šířit znalosti bez zlého úmyslu,
    • usnadnit řešení ekonomických, sociálních, lidských problémů volnou výměnou

informací,

    • omezit falešné a tendenční informace, určit práva a povinnosti médií, postupně
    • eliminovat cenzuru a nelze-li, určit podmínky jejího fungování.
  • V témže roce byla přijata Všeobecná deklarace lidských práv,

která v článku 19 uvádí:

„Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu (…) a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“ (ibid.)

  • Ve 40. letech formuloval Norbert Wiener myšlenky kybernetiky; předvídal, že kybernetika s nástupem počítačů přinese nové společenské a etické problémy. Wiener sice nepojmenoval informační etiku, popsal však základní principy spravedlnosti jako fundamentální pravidla na kterých by měla stát informační společnost. (Bynum 2011, odd. 1.1.3)
  • Ve druhé polovině 70. let Walter Maner začal vyučovat nové odvětví etiky: počítačovou etiku. Maner tvrdil, že „počítače přináší zcela nové etické problémy, které by neexistovaly, pokud by počítače nebyly vynalezené.“ (Bynum 2011, odd. 1.2)
  • Informační etika jako samostatný obor se začala formovat během 80. let. (Janoš 1993, str. 24)
  • V roce 1980 publikovali Kostrewski a Oppenheim článek Ethics in Information Science, kde se věnují etice v kontextu informační vědy, především s ohledem na vědeckou práci. (ibid.)
  • Na téma navázal Rafael Capurro řadou dalších článků. V roce 1985 v Moral issues in information ethics shrnuje dosavadní debatu a blíže se věnuje rozdělení na mikroetické a makroetické problémy. (Caturro 1985; Činčera 2002, str. 13)
  • Ve stejném roce James Moor publikoval článek What is computer ethics?. Podle Moora moderní technologie vedou k situacím, kde není nastavená politika používání, vzniká tak „politické vákuum“ (policy vacuum) které vytváří „konceptuální zmatky“ (conceptual muddle). Počítačová etika by měla poskytnout teoretický základ pro odstranění konceptuálních zmatků a nastavení pravidel, která vyřeší etické problémy. (Bynum 2011, odd. 1.3; Moor 1985)
  • V roce 1995 přišla Krystyna Górniak-Kocikowska s radikálním názorem, že počítačová etika se stane univerzální globální etikou, která nahradí dosavadní etické normy (někdy se tato teze označuje jako Górniak hypothesis). (Bynum 2011, odd. 1.6; Górniak 1996)
  • V roce 1999 nabídl Luciano Floridi novou teorii informační etiky, která zahrnuje do nejenom lidské bytosti, ale chápe vše jako „informační objekty a procesy“ které dohromady utváří infosféru. Poškození infosféry označuje Floridi jako entropii, což je „zlo, kterému je nutné se vyhnout.“