Informační etika: Porovnání verzí

Řádek 21: Řádek 21:
 
  --><blockquote>„Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu (…) a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“ (ibid.)</blockquote>
 
  --><blockquote>„Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu (…) a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“ (ibid.)</blockquote>
 
* Ve 40. letech formuloval [[Norbert Wiener]] myšlenky [[kybernetika|kybernetiky]]; předvídal, že kybernetika s nástupem počítačů přinese nové společenské a etické problémy. Wiener sice nepojmenoval informační etiku, popsal však '''[[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)|základní principy spravedlnosti]]''' jako fundamentální pravidla na kterých by měla stát [[informační společnost]]. (Bynum 2011, odd. 1.1.3)
 
* Ve 40. letech formuloval [[Norbert Wiener]] myšlenky [[kybernetika|kybernetiky]]; předvídal, že kybernetika s nástupem počítačů přinese nové společenské a etické problémy. Wiener sice nepojmenoval informační etiku, popsal však '''[[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)|základní principy spravedlnosti]]''' jako fundamentální pravidla na kterých by měla stát [[informační společnost]]. (Bynum 2011, odd. 1.1.3)
* Ve druhé polovině 70. let Walter Maner začal vyučovat nové odvětví etiky: ''počítačovou etiku.'' Maner tvrdil, že „počítače přináší zcela nové etické problémy, které by neexistovaly, pokud by počítače nebyly vynalezené.“ (Bynum 2011, odd. 1.2)
+
* Ve druhé polovině 70. let Walter Maner začal vyučovat nové odvětví etiky: '''počítačovou etiku'''. Maner tvrdil, že „počítače přináší zcela nové etické problémy, které by neexistovaly, pokud by počítače nebyly vynalezené.“ (Bynum 2011, odd. 1.2)
* Informační etika jako samostatný obor se začala formovat během 80. let. (Janoš 1993, str. 24)
+
* Informační etika jako samostatný obor se '''začala formovat během 80. let'''. (Janoš 1993, str. 24)
 
* V roce 1980 publikovali Kostrewski a Oppenheim článek ''Ethics in Information Science'', kde se věnují etice v kontextu informační vědy, především s ohledem na vědeckou práci. (ibid.)
 
* V roce 1980 publikovali Kostrewski a Oppenheim článek ''Ethics in Information Science'', kde se věnují etice v kontextu informační vědy, především s ohledem na vědeckou práci. (ibid.)
* Na téma navázal Rafael Capurro řadou dalších článků. V roce 1985 v ''[http://www.capurro.de/moral.htm Moral issues in information ethics]'' shrnuje dosavadní debatu a blíže se věnuje rozdělení na ''mikroetické'' a ''makroetické'' problémy. (Caturro 1985; Činčera 2002, str. 13)  
+
* Na téma navázal Rafael Capurro řadou dalších článků. V roce 1985 v ''[http://www.capurro.de/moral.htm Moral issues in information ethics]'' shrnuje dosavadní debatu a blíže se věnuje rozdělení na '''mikroetické''' a '''makroetické''' problémy. (Caturro 1985; Činčera 2002, str. 13)  
* Ve stejném roce [[James Moor]] publikoval článek ''[http://www.cs.ucdavis.edu/~rogaway/classes/188/spring06/papers/moor.html What is computer ethics?]''. Podle Moora moderní technologie vedou k situacím, kde není nastavená politika používání, vzniká tak „politické vákuum“ (''policy vacuum'') které vytváří „konceptuální zmatky“ (''conceptual muddle''). Počítačová etika by měla poskytnout teoretický základ pro odstranění konceptuálních zmatků a nastavení pravidel, která vyřeší etické problémy. (Bynum 2011, odd. 1.3; Moor 1985)
+
* Ve stejném roce [[James Moor]] publikoval článek ''[http://www.cs.ucdavis.edu/~rogaway/classes/188/spring06/papers/moor.html What is computer ethics?]''. Podle Moora moderní technologie vedou k situacím, kde není nastavená politika používání, vzniká tak '''„politické vákuum“''' (''policy vacuum'') které vytváří '''„konceptuální zmatky“''' (''conceptual muddle''). Počítačová etika by měla poskytnout teoretický základ pro odstranění konceptuálních zmatků a nastavení pravidel, která vyřeší etické problémy. (Bynum 2011, odd. 1.3; Moor 1985)
* V roce 1995 přišla Krystyna Górniak-Kocikowska s radikálním názorem, že počítačová etika se stane univerzální globální etikou, která nahradí dosavadní etické normy (někdy se tato teze označuje jako ''Górniak hypothesis''). (Bynum 2011, odd. 1.6; Górniak 1996)
+
* V roce 1995 přišla Krystyna Górniak-Kocikowska s radikálním názorem, že počítačová etika se stane '''globální etikou''', která nahradí dosavadní etické systémy (někdy se tato teze označuje jako ''Górniak hypothesis''). (Bynum 2011, odd. 1.6; Górniak 1996)
* V roce 1999 nabídl [[Luciano Floridi]] novou teorii informační etiky, která zahrnuje do nejenom lidské bytosti, ale chápe vše jako „informační objekty a procesy“ které dohromady utváří ''infosféru''. Poškození infosféry označuje Floridi jako ''entropii'', což je „zlo, kterému je nutné se vyhnout.“
+
* V roce 1999 nabídl [[Luciano Floridi]] novou teorii informační etiky, která zahrnuje do nejenom lidské bytosti, ale chápe vše jako „informační objekty a procesy“ které dohromady utváří '''infosféru'''. Poškození infosféry označuje Floridi jako '''entropie''', což je „zlo, kterému je nutné se vyhnout.“ (Bynum 2011, odd. 1.7; Floridi 1999)
 
 
  
 
== Reference ==
 
== Reference ==

Verze z 16. 6. 2014, 02:25

Informační etika je „oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformací, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.“ (Janoš 1993) Jako jeden z oborů etiky vytváří kritický rámec pro posuzování morálních hledisek práce s informacemi, dopadu moderních informačních technologií na společnost a v užším měřítku nabízí praktická vodítka pro informační pracovníky. Informační etika bezprostředně týká knihovnictví, informatiky, publikační činnosti a žurnalistiky. Ze širšího hlediska se však informační etika dotýká všech činností souvisejících s informacemi, tedy i například politiky, učitelství atd. (Činčera 2002, str. 13)

Informační etika často bývá zaměňována s počítačovou etikou, která se věnuje společenským dopadům moderních počítačových technologií. (Činčera 2002, str. 13; Bynum 2011, odd. 1.2) Pod informační etiku zároveň spadají konkrétní oblasti spojené s praxí, například:

Ve většině těchto oblastí je etické chování kodifikováno v podobě morálních kodexů.

Vývoj informační etiky

  • Základní podmínkou etiky je svoboda; právo na svobodu informací bylo kodifikováno pro oblast sdělovacích prostředků v roce 1948 na zasedání OSN (Janoš 1993, str. 25) – dokument mj. uvádí tyto zásady:
    • říkat pravdu a šířit znalosti bez zlého úmyslu,
    • usnadnit řešení ekonomických, sociálních, lidských problémů volnou výměnou informací,
    • omezit falešné a tendenční informace,
    • určit práva a povinnosti médií,
    • eliminovat cenzuru a nelze-li, určit podmínky jejího fungování.
  • V témže roce byla přijata Všeobecná deklarace lidských práv, která v článku 19 uvádí:

    „Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu (…) a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“ (ibid.)

  • Ve 40. letech formuloval Norbert Wiener myšlenky kybernetiky; předvídal, že kybernetika s nástupem počítačů přinese nové společenské a etické problémy. Wiener sice nepojmenoval informační etiku, popsal však základní principy spravedlnosti jako fundamentální pravidla na kterých by měla stát informační společnost. (Bynum 2011, odd. 1.1.3)
  • Ve druhé polovině 70. let Walter Maner začal vyučovat nové odvětví etiky: počítačovou etiku. Maner tvrdil, že „počítače přináší zcela nové etické problémy, které by neexistovaly, pokud by počítače nebyly vynalezené.“ (Bynum 2011, odd. 1.2)
  • Informační etika jako samostatný obor se začala formovat během 80. let. (Janoš 1993, str. 24)
  • V roce 1980 publikovali Kostrewski a Oppenheim článek Ethics in Information Science, kde se věnují etice v kontextu informační vědy, především s ohledem na vědeckou práci. (ibid.)
  • Na téma navázal Rafael Capurro řadou dalších článků. V roce 1985 v Moral issues in information ethics shrnuje dosavadní debatu a blíže se věnuje rozdělení na mikroetické a makroetické problémy. (Caturro 1985; Činčera 2002, str. 13)
  • Ve stejném roce James Moor publikoval článek What is computer ethics?. Podle Moora moderní technologie vedou k situacím, kde není nastavená politika používání, vzniká tak „politické vákuum“ (policy vacuum) které vytváří „konceptuální zmatky“ (conceptual muddle). Počítačová etika by měla poskytnout teoretický základ pro odstranění konceptuálních zmatků a nastavení pravidel, která vyřeší etické problémy. (Bynum 2011, odd. 1.3; Moor 1985)
  • V roce 1995 přišla Krystyna Górniak-Kocikowska s radikálním názorem, že počítačová etika se stane globální etikou, která nahradí dosavadní etické systémy (někdy se tato teze označuje jako Górniak hypothesis). (Bynum 2011, odd. 1.6; Górniak 1996)
  • V roce 1999 nabídl Luciano Floridi novou teorii informační etiky, která zahrnuje do nejenom lidské bytosti, ale chápe vše jako „informační objekty a procesy“ které dohromady utváří infosféru. Poškození infosféry označuje Floridi jako entropie, což je „zlo, kterému je nutné se vyhnout.“ (Bynum 2011, odd. 1.7; Floridi 1999)

Reference

  1. BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/
  2. CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, s. 113–123 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: doi:10.1177/016555158501100303
  3. ČINČERA, Jan, 2002. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta.
  4. FLORIDI, Luciano, 2006. Information ethics, its nature and scope. ACM SIGCAS Computers and Society. B.m.: ACM, 1.9., roč. 36, č. 3, s. 21–36 [vid. 11. červen 2014]. ISSN 00952737. Dostupné z: doi:10.1145/1195716.1195719
  5. FLORIDI, Luciano a Jeff W. SANDERS, 1999. Entropy as Evil in Information Ethics. Etica e Politica [online]. roč. I, č. 2 [vid. 14. červen 2014]. Dostupné z: http://www2.units.it/etica/1999_2/floridi/
  6. FROEHLICH, Thomas, 2004. A brief history of information ethics. BiD [online]. 1.12., č. 13 [vid. 15. červen 2014]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm
  7. GORNIAK-KOCIKOWSKA, Krystyna, 1996. The computer revolution and the problem of global ethics. Science and Engineering Ethics. 6., roč. 2, č. 2, s. 177–190. ISSN 1353-3452. Dostupné z: doi:10.1007/BF02583552
  8. JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
  9. KOSTREWSKI, B. J. a C. OPPENHEIM, 1980. Ethics in information science. Journal of Information Science. 1.1., roč. 1, č. 5, s. 277–283 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: doi:10.1177/016555157900100505
  10. MOOR, James H., 1985. What is computer ethics? Metaphilosophy. B.m.: BLACKWELL PUBL LTD, 108 COWLEY RD, OXFORD, OXON, ENGLAND OX4 1JF, 10., roč. 16, č. 4, s. 266–275 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0026-1068. Dostupné z: doi:10.1111/j.1467-9973.1985.tb00173.x
  11. ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
  12. SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
  13. WIENER, Norbert, 1954. The Human Use of Human Beings: Cybernetics and Society. Second Edi. New York, NY: Doubleday Anchor. ISBN 0306803208.
  14. WIKIPEDIA CONTRIBUTORS, 2014. Information ethics. Wikipedia, The Free Encyclopedia [online] [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Information_ethics&oldid=592993932