Johannes Gutenberg: Porovnání verzí

Řádek 12: Řádek 12:
  
 
== Vynález knihtisku ==
 
== Vynález knihtisku ==
 
 
Vynálezu knihtisku předcházela myšlenka sestavit stranu z jednotlivých '''znaků (písmen)'''. Ta se dala opětovně přeskupit a použít znovu na jinou stranu, což celý tisk podstatně '''zefektivnilo a urychlilo'''.
 
Vynálezu knihtisku předcházela myšlenka sestavit stranu z jednotlivých '''znaků (písmen)'''. Ta se dala opětovně přeskupit a použít znovu na jinou stranu, což celý tisk podstatně '''zefektivnilo a urychlilo'''.
 
Pro vynález knihtisku je důležité logické propojení tradičně známých postupů rozmnožování textu a obrazu (deskotisk nebo kovová razidla) s dalšími objevy. <ref name="Voit"></ref>
 
Pro vynález knihtisku je důležité logické propojení tradičně známých postupů rozmnožování textu a obrazu (deskotisk nebo kovová razidla) s dalšími objevy. <ref name="Voit"></ref>
Řádek 26: Řádek 25:
  
 
== První tištěná díla ==   
 
== První tištěná díla ==   
 
 
=== Do roku 1450 ===
 
=== Do roku 1450 ===
 
O prvenství '''[[Tištěná kniha|tištěné knihy]]''' se vedou spory. '''Nejstarší dochovaná''' tištěná díla vznikla pravděpodobně až po Gutenbergově návratu do Mohuče v roce 1448 a to díky řadě peněžních půjček (první obnos poskytl měšťan Arnold Gelthuβ hned v roce 1448) <ref name="Voit"></ref> K prvním tištěným knihám bývá řazen ''Almanach auf das Jahr 1448'' (Mohuč?, 1447?) a ''Sibyllenbuch'' (Mohuč?, cca 1450. Do této skupiny se dále řadí vydání donátu ''Ars minor'' (Mohuč? cca 1450)<ref name="Voit"></ref>. Žádná z těchto zmíněných památek neobsahuje jméno tiskaře, dataci a místo tisku a dochovala se pouze ve fragmentech. Gutenbergovo původcovství v těchto případech zatím nebylo dokázáno.
 
O prvenství '''[[Tištěná kniha|tištěné knihy]]''' se vedou spory. '''Nejstarší dochovaná''' tištěná díla vznikla pravděpodobně až po Gutenbergově návratu do Mohuče v roce 1448 a to díky řadě peněžních půjček (první obnos poskytl měšťan Arnold Gelthuβ hned v roce 1448) <ref name="Voit"></ref> K prvním tištěným knihám bývá řazen ''Almanach auf das Jahr 1448'' (Mohuč?, 1447?) a ''Sibyllenbuch'' (Mohuč?, cca 1450. Do této skupiny se dále řadí vydání donátu ''Ars minor'' (Mohuč? cca 1450)<ref name="Voit"></ref>. Žádná z těchto zmíněných památek neobsahuje jméno tiskaře, dataci a místo tisku a dochovala se pouze ve fragmentech. Gutenbergovo původcovství v těchto případech zatím nebylo dokázáno.
Řádek 35: Řádek 33:
 
== Gutenbergova Bible ==
 
== Gutenbergova Bible ==
 
Dílem přičítaným Gutenbergovi je latinská dvousvazková Bible, nazývaná také '''Biblia latina''', '''Gutenbergova Bible''' nebo '''pouze B42''' (Mohuč, mezi 1452 a 1455)<ref name="wikipedie"></ref>.  
 
Dílem přičítaným Gutenbergovi je latinská dvousvazková Bible, nazývaná také '''Biblia latina''', '''Gutenbergova Bible''' nebo '''pouze B42''' (Mohuč, mezi 1452 a 1455)<ref name="wikipedie"></ref>.  
Číslo v jejím  názvu označuje počet řádků na stránce, který se pohybuje mezi 40-42 řádky. Dílo dokládá úsilí přiblížit tištěnou knihu soudobým rukopisným knihám.
+
Číslo v jejím  názvu označuje počet řádků na stránce, který se pohybuje mezi 40-42 řádky. Dílo dokládá úsilí přiblížit tištěnou knihu soudobým [[Rukopisné knihy|rukopisným knihám]]. Vytváření iniciál a iluminátorská výzdoba byla zpracována klasicky, ručně.
 +
V té době zaměstnávala Gutenbergova tiskařská dílna asi '''20 pomocníků''' a v dvanáctihodinových pracovních cyklech zde pracovaly nejméně '''tři lisy'''<ref name="Voit"></ref>.
 +
Bible byla vytištěná ve dvou sloupcích, na 1282 stranách a ve svazcích. Poprvé byla nabídnuta k prodeji ve Frankfurtu nad Mohanem už v roce 1454.
 +
V současné době je dochováno celkem 36 úplných výtisků papírových a 12 pergamenových. Dva exempláře najednou lze shlédnout v Gutenbergově muzeu v Mohuči<ref name="wikipedie"></ref>. V České republice se v současnosti žádný úplný exemplář nenachází, Národní knihovna vlastní pouze fragment listu proroka Izaiáše <ref name="Voit"></ref>.
 +
 
 +
== Konec života ==
  
  
Řádek 50: Řádek 53:
 
=== Použitá literatura<br />===
 
=== Použitá literatura<br />===
 
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.
 
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.
+
 
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===

Verze z 23. 11. 2015, 11:09

Johannes Gutenberg

Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg celým jménem Johannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg[1] (1397/1400-1468)[2] byl německý tiskař a nakladatel, tvůrce nové technologie tisku z výšky zvané knihtisk[2]. Vynález knihtisku je považován za jednu z nejvýznamnějších událostí moderní historie. Svůj vynález uskutečnil Gutenberg bez znalostí tiskových technologií Dálného východu, bezprostředně jej ovlivnily otisky dřevořezů na obrázcích náboženského obsahu a na hracích kartách. Výjimečnost jeho vynálezu spočívá ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces. Nejvýznamnějším Gutengergovým dílem je latinská dvousvazková 42-řádková Bible. [3]

Život

Dětství a mládí

Johannes Gutenberg se narodil pravděpodobně v Mohuči, jako mladší syn v patricijské rodině Gensfleischů. Pověst o jeho kutnohorském původu (Kuttenberg), která vznikla v 16. století v českých zemích a někteří autoři z ní čerpali ještě v 19. století, nemá reálný základ.[2] Jméno bylo převzato z názvu rodového sídla "Hofe zum Gutenberg" a prameny dokazují jeho první použití okolo roku 1427.[1] Gutenbergův otec, Friele Gensfleisch,byl z patricijského rodu z Mohuče. Jeho matka, Else Wirich, pocházela z rodiny obchodníků. Není přesně známo, jak Gutenberg strávil své dětství a mládí, ani jakého typu vzdělání se mu dostalo.[4] V letech 1419-20 snad pobýval na univerzitě v Erfurtu. Roku 1428 během ostrých střetů mezi cechy a patriciátem opustil Mohuč. Podle dostupných pramenů pobýval v letech 1434-1444 ve Štrasburku a do Mohuče se vrátil zpět v roce 1448. V mládí se Gutenberg věnoval broušení drahokamů i zrcadel a byl také zlatníkem. Právě profese zlatníka, při které se často pracovalo s puncovními razidly ho v polovině 30. let přivedla k pokusům s odléváním kovových písmen.[2]

Vynález knihtisku

Vynálezu knihtisku předcházela myšlenka sestavit stranu z jednotlivých znaků (písmen). Ta se dala opětovně přeskupit a použít znovu na jinou stranu, což celý tisk podstatně zefektivnilo a urychlilo. Pro vynález knihtisku je důležité logické propojení tradičně známých postupů rozmnožování textu a obrazu (deskotisk nebo kovová razidla) s dalšími objevy. [2] Jedná se zejména o:

  • pohyblivé litery
  • konstrukce licího strojku
  • vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu)
  • vhodné tiskové barvy
  • konstrukce tiskařského lisu

Nový přístup spočíval ve vlastnostech, množství a způsobu užití písmového materiálu, které vyhovovaly opakovanému používání. Přitom však kniha zůstávala ve formě tradičního kodexu. Podmínkou pro vznik tištěné knihy byl také dostatek papíru. Dříve se používal pergamen, který byl vzácný a nákladný.[3]

První tištěná díla

Do roku 1450

O prvenství tištěné knihy se vedou spory. Nejstarší dochovaná tištěná díla vznikla pravděpodobně až po Gutenbergově návratu do Mohuče v roce 1448 a to díky řadě peněžních půjček (první obnos poskytl měšťan Arnold Gelthuβ hned v roce 1448) [2] K prvním tištěným knihám bývá řazen Almanach auf das Jahr 1448 (Mohuč?, 1447?) a Sibyllenbuch (Mohuč?, cca 1450. Do této skupiny se dále řadí vydání donátu Ars minor (Mohuč? cca 1450)[2]. Žádná z těchto zmíněných památek neobsahuje jméno tiskaře, dataci a místo tisku a dochovala se pouze ve fragmentech. Gutenbergovo původcovství v těchto případech zatím nebylo dokázáno.

Po roce 1450

Roku 1450 a 1452 si Gutenberg vypůjčil od bohatého mohučského obchodníka Johanna Fusta dvakrát 1600 guldenů s šestiprocentním úrokem.[2] Půjčka měla sloužit na nákup technických prostředků a dovybavení Gutenbergovy knihtiskařské dílny. Hlavním účelem této půjčky měla být realizace latinské Bible. Gutenberg byl přesvědčen, že už prodejen 50 výtisků bude schopen půjčku splatit. Zatímco Gutenberg považoval Fusta pouze za svého věřitele, ten se považoval za Gutenbergova společníka a spolumajitele.


Gutenbergova Bible

Dílem přičítaným Gutenbergovi je latinská dvousvazková Bible, nazývaná také Biblia latina, Gutenbergova Bible nebo pouze B42 (Mohuč, mezi 1452 a 1455)[1]. Číslo v jejím názvu označuje počet řádků na stránce, který se pohybuje mezi 40-42 řádky. Dílo dokládá úsilí přiblížit tištěnou knihu soudobým rukopisným knihám. Vytváření iniciál a iluminátorská výzdoba byla zpracována klasicky, ručně. V té době zaměstnávala Gutenbergova tiskařská dílna asi 20 pomocníků a v dvanáctihodinových pracovních cyklech zde pracovaly nejméně tři lisy[2]. Bible byla vytištěná ve dvou sloupcích, na 1282 stranách a ve svazcích. Poprvé byla nabídnuta k prodeji ve Frankfurtu nad Mohanem už v roce 1454. V současné době je dochováno celkem 36 úplných výtisků papírových a 12 pergamenových. Dva exempláře najednou lze shlédnout v Gutenbergově muzeu v Mohuči[1]. V České republice se v současnosti žádný úplný exemplář nenachází, Národní knihovna vlastní pouze fragment listu proroka Izaiáše [2].

Konec života

Johann Gutenberg zemřel v roce 1468 v Mohuči.

Význam vynálezu knihtisku

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 Johannes Gutenberg. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 November 2015 [cit. 2015-11-19]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Johannes_Gutenberg
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 2,9 VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.
  3. 3,0 3,1 BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.
  4. name="museum"> Gutenberg-Museum Mainz. The life of Johannes Gutenberg [online]. © 2008 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z: http://www.gutenberg-museum.de/117.0.html?&L=1

Použitá literatura

  • BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.


Související články

Vývoj knihtisku
Kovové litery v počátcích knihtisku

Klíčová slova

Johannes Gutenberg, knihtisk, tiskaři