Johannes Gutenberg

Na této stránce pracuje Eva Křížková.

Johannes Gutenberg

Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg celým jménem Johannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg[1] (1397/1400-1468)[2] byl německý tiskař a nakladatel, tvůrce nové technologie tisku z výšky zvané knihtisk[2]. Vynález knihtisku je považován za jednu z nejvýznamnějších událostí moderní historie. Svůj vynález uskutečnil Gutenberg bez znalostí tiskových technologií Dálného východu, bezprostředně jej ovlivnily otisky dřevořezů na obrázcích náboženského obsahu a na hracích kartách. Výjimečnost jeho vynálezu spočívá ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces. Nejvýznamnějším Gutengergovým dílem je latinská dvousvazková 42-řádková Bible. [3]

Život

Dětství a mládí

Johannes Gutenberg se narodil pravděpodobně v Mohuči, jako mladší syn v patricijské rodině Gensfleischů. Pověst o jeho kutnohorském původu (Kuttenberg), která vznikla v 16. století v českých zemích a někteří autoři z ní čerpali ještě v 19. století, nemá reálný základ.[2] Jméno bylo převzato z názvu rodového sídla "Hofe zum Gutenberg" a prameny dokazují jeho první použití okolo roku 1427.[1] Gutenbergův otec, Friele Gensfleisch,byl z patricijského rodu z Mohuče. Jeho matka, Else Wirich, pocházela z rodiny obchodníků. Není přesně známo, jak Gutenberg strávil své dětství a mládí, ani jakého typu vzdělání se mu dostalo.[4] V letech 1419-20 snad pobýval na univerzitě v Erfurtu. Roku 1428 během ostrých střetů mezi cechy a patriciátem opustil Mohuč. Podle dostupných pramenů pobýval v letech 1434-1444 ve Štrasburku a do Mohuče se vrátil zpět v roce 1448. V mládí se Gutenberg věnoval broušení drahokamů i zrcadel a byl také zlatníkem. Právě profese zlatníka, při které se často pracovalo s puncovními razidly ho v polovině 30. let přivedla k pokusům s odléváním kovových písmen.[2]

Vynález knihtisku

Vynálezu knihtisku předcházela myšlenka sestavit stranu z jednotlivých znaků (písmen). Ta se dala opětovně přeskupit a použít znovu na jinou stranu, což celý tisk podstatně zefektivnilo a urychlilo. Pro vynález knihtisku je důležité logické propojení tradičně známých postupů rozmnožování textu a obrazu (deskotisk nebo kovová razidla) s dalšími objevy. [2] Jedná se zejména o:

  • pohyblivé litery
  • konstrukce licího strojku
  • vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu)
  • vhodné tiskové barvy
  • konstrukce tiskařského lisu

Nový přístup spočíval ve vlastnostech, množství a způsobu užití písmového materiálu, které vyhovovaly opakovanému používání. Přitom však kniha zůstávala ve formě tradičního kodexu. Podmínkou pro vznik tištěné knihy byl také dostatek papíru. Dříve se používal pergamen, který byl vzácný a nákladný.[3]

První tištěná díla

Do roku 1450

O prvenství tištěné knihy se vedou spory. Tyto první tisky totiž neobsahují impressum, tzn. údaje o místě vydání, tiskaři a roku[3].Nejstarší dochovaná tištěná díla vznikla pravděpodobně až po Gutenbergově návratu do Mohuče v roce 1448 a to díky řadě peněžních půjček (první obnos poskytl měšťan Arnold Gelthuβ hned v roce 1448) [2] K prvním tištěným knihám bývá řazen Almanach auf das Jahr 1448 (Mohuč?, 1447?) a Sibyllenbuch (Mohuč?, cca 1450. Do této skupiny se dále řadí vydání donátu Ars minor (Mohuč? cca 1450)[2]. Žádná z těchto zmíněných památek neobsahuje jméno tiskaře, dataci a místo tisku a dochovala se pouze ve fragmentech. Gutenbergovo původcovství v těchto případech zatím nebylo dokázáno.

Po roce 1450

Roku 1450 a 1452 si Gutenberg vypůjčil od bohatého mohučského obchodníka Johanna Fusta dvakrát 1600 guldenů s šestiprocentním úrokem.[2] Půjčka měla sloužit na nákup technických prostředků a dovybavení Gutenbergovy knihtiskařské dílny. Hlavním účelem této půjčky měla být realizace latinské Bible. Gutenberg byl přesvědčen, že už prodejen 50 výtisků bude schopen půjčku splatit. Zatímco Gutenberg považoval Fusta pouze za svého věřitele, ten se považoval za Gutenbergova společníka a spolumajitele.


Gutenbergova Bible

Dílem přičítaným Gutenbergovi je latinská dvousvazková Bible, nazývaná také Biblia latina, Gutenbergova Bible nebo pouze B42 (Mohuč, mezi 1452 a 1455)[1]. Číslo v jejím názvu označuje počet řádků na stránce, který se pohybuje mezi 40-42 řádky. Dílo dokládá úsilí přiblížit tištěnou knihu soudobým rukopisným knihám. Vytváření iniciál a iluminátorská výzdoba byla zpracována klasicky, ručně. V té době zaměstnávala Gutenbergova tiskařská dílna asi 20 pomocníků a v dvanáctihodinových pracovních cyklech zde pracovaly nejméně tři lisy[2]. Bible byla vytištěná ve dvou sloupcích, na 1282 stranách a ve svazcích. Poprvé byla nabídnuta k prodeji ve Frankfurtu nad Mohanem už v roce 1454. V současné době je dochováno celkem 36 úplných výtisků papírových a 12 pergamenových. Dva exempláře najednou lze shlédnout v Gutenbergově muzeu v Mohuči[1]. V České republice se v současnosti žádný úplný exemplář nenachází, Národní knihovna vlastní pouze fragment listu proroka Izaiáše [2].

Finanční problémy a konec života

Navzdory slibům a představám Gutenbergova věřitele Johanna Fusta o návratnosti jeho půjčky, nebyly tyto představy naplněny. Gutenberg příjmy z prodeje Bible průběžně investoval zpět do tiskárny a tak na něj Fust podal během podzimu 1455 žalobu pro nedodržení smlouvy. V roli svědka figuroval Gutenbergův tiskárenský pomocník Petr Schőffer. Gutenberg spor prohrál. Soud vyčíslil Fustovu ztrátu na 2020 guldenů, z toho více než polovinu měl zaplatit hned. Vzhledem k tomu, že Gutenberg požadovaný obnos neměl, došlo k exekuci jeho majetku. Fust tím získal jeho dům, dílnu, tiskárenské zařízení a také nerozprodaný náklad Bible. Navíc, do tiskárny najmul Petra Schőffera. Tím přišel Gutenberg o tajemství své výroby. První dílo, na kterém je Schőffer přímo uveden jako tiskař pochází až z roku 1457[2]. Není známo, zda si Gutenberg poté zařídil novou tiskárnu. Ač o některých dílech se soudí, že by mohly pocházet z této nové, Gutenbergovy dílny, žádný doklad původcovství nebo případného spoluautorství o tom neexistuje. Někteří badatelé se domnívají, že z této dílny by mohla pocházet i B 36, tedy druhá Bibla latina (Bamberg? cca 1458/59-60). Mezi lety 1462-1465 pobýval Gutenbert nejspíše mimo Mohuč. Poslední písemné zprávy o něm pojednávají v lednu 1465. Tehdy se také dočkal prvního veřejného ocenění, neboť byla jako dvořan zaopatřen v družině mohučského arcibiskupa Adolfa Nasavského[2]. Johannes Gutenberg zemřel 3 února 1468 v Mohuči. V té době se knihtisk šířil nejen v Německu, ale také po Evropě. Odhadem bylo do konce 15. století vytištěno asi 27 000 tisků ve více než 260 místech Evropy[3].

Gutenbergovo muzeum v Mohuči

Bylo založeno v roce 1900, u příležitosti 500. výročí narození Johanna Gutenberga. Založila jej skupina mohučských občanů. Expozice muzea je zasvěcena dějinám a vývoji knihtisku, knihám, knižnímu umění a rozvoji periodického tisku.[5]Slouží jako vědecké i popularizační pracoviště pro dějiny knihtisku[2].

Význam vynálezu knihtisku

Johannes Gutenberg a vynález knihtisku je spolu se zámořskými objevy a vynálezem střelného prachu jeden z objevů, které na počátku novověku odstartovaly prudké změny ve společnosti. Vynález knihtisku lze považovat za základ, respektive jeden z pilířů informační revoluce[6]. Díky rychlejšímu a snadnějšímu vzniku a šíření psaného slova došlo ke zvýšení vzdělanosti, současně knihtisk vytvořil podmínky pro reformu náboženství a popularizaci víry v jazyce lidu a přispěl k rozšíření periodického tisku[7]. Spolu s knihtiskem došlo také k vývoji typografie a kromě učené latiny se v tištěné podobě začaly prosazovat národní jazyky a lidová slovesnost. Po 350 let zůstaly základní technické principy Gutenbergova vynálezu nezměněny. První výraznější modifikace a inovace přinesla až průmyslová revoluce v 19. století v podobě vynálezu rotačky a rychlolisu, ale až do poloviny 20. století držel prim způsob tisku z výšky. Další změny přinesl rozvoj fotosazby a ofsetového tisku v druhé polovině 20. století. V současnosti pak získává na stále větším významu elektronická kniha a další formy elektronického publikování[8].

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 Johannes Gutenberg. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 November 2015 [cit. 2015-11-19]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Johannes_Gutenberg
  2. 2,00 2,01 2,02 2,03 2,04 2,05 2,06 2,07 2,08 2,09 2,10 2,11 2,12 VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.
  4. name="museum"> Gutenberg-Museum Mainz. The life of Johannes Gutenberg [online]. © 2008 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z: http://www.gutenberg-museum.de/117.0.html?&L=1
  5. name="Inflow">BACHOVÁ, Jana. Gutenbergovo muzeum v Mohuči. In: Inflow. Publikováno: 27.4.2009. Dostupné z: http://www.inflow.cz/gutenbergovo-muzeum-v-mohuci
  6. name="Inflow">
  7. name="Inflow">
  8. name="Inflow">

Použitá literatura

  • VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.
  • BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.
  • Johannes Gutenberg. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 November 2015 [cit. 2015-11-19]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Johannes_Gutenberg
  • Gutenberg-Museum Mainz. The life of Johannes Gutenberg [online]. © 2008 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z: http://www.gutenberg-museum.de/117.0.html?&L=1
  • BACHOVÁ, Jana. Gutenbergovo muzeum v Mohuči. In: Inflow. Publikováno: 27.4.2009. Dostupné z: http://www.inflow.cz/gutenbergovo-muzeum-v-mohuci

Související články

Vývoj knihtisku
Kovové litery v počátcích knihtisku

Klíčová slova

Johannes Gutenberg, knihtisk, tiskaři