Leon Festinger: Porovnání verzí

Řádek 4: Řádek 4:
  
 
== Život ==
 
== Život ==
Narodil se 8. května 1919 v New Yorku, jeho rodiče byli ruští emigranti. Ve dvaceti letech ukončil svá studia na City College of New York a o tři roky později dokončil doktorské studium psychologie na Univerzitě v Iowě, kde studoval pod Kurtem Lewinem <ref> Kendra, C. (n.d.). Leon Festinger Biography (1919-1989). Retrieved November 17, 2014, from http://psychology.about.com/od/profilesal/p/leon-festinger.htm </ref>. Poté nastoupil jako asistent na Massachusetts Institute of Technology, kde spolupracoval s Lewinem a podílel na výzkumu skupinové dynamiky <ref> Leon Festinger. (n.d.). Retrieved November 18, 2014, from http://www.newworldencyclopedia.org/entry/Leon_Festinger
+
Narodil se 8. května 1919 v New Yorku, jeho rodiče byli ruští emigranti. Ve dvaceti letech ukončil svá studia na City College of New York a o tři roky později dokončil doktorské studium psychologie na Univerzitě v Iowě, kde studoval pod Kurtem Lewinem <ref> Kendra, C. (n.d.). Leon Festinger Biography (1919-1989). Retrieved November 17, 2014, from http://psychology.about.com/od/profilesal/p/leon-festinger.htm </ref>. Poté nastoupil jako asistent na Massachusetts Institute of Technology, kde spolupracoval s Lewinem a kde se také podílel na výzkumu skupinové dynamiky <ref> Leon Festinger. (n.d.). Retrieved November 18, 2014, from http://www.newworldencyclopedia.org/entry/Leon_Festinger
 
  </ref>. Už jako profesor pak pracoval také na univerzitách v Michiganu, v Minnesotě či na Stanfordu. V roce 1957 přišel se svým nejvýznamnějším dílem - '''teorií kognitivní disonance'''. Zemřel 11. února 1989 na rakovinu plic a jater.
 
  </ref>. Už jako profesor pak pracoval také na univerzitách v Michiganu, v Minnesotě či na Stanfordu. V roce 1957 přišel se svým nejvýznamnějším dílem - '''teorií kognitivní disonance'''. Zemřel 11. února 1989 na rakovinu plic a jater.
  

Verze z 18. 11. 2014, 23:41

Leon Festinger

Leon Festinger byl americký sociální psycholog, pokračovatel Kurta Lewina a představitel neogestaltismu. Jeho nejvýznamnější prací je teorie kognitivní disonance. Zasloužil se také o zavedení experimentu do sociální psychologie a je známo, že experimenty prováděl se svými studenty [1]. Mezi jeho žáky patřil mj. i další známý psycholog Stanley Schachter.

Život

Narodil se 8. května 1919 v New Yorku, jeho rodiče byli ruští emigranti. Ve dvaceti letech ukončil svá studia na City College of New York a o tři roky později dokončil doktorské studium psychologie na Univerzitě v Iowě, kde studoval pod Kurtem Lewinem [2]. Poté nastoupil jako asistent na Massachusetts Institute of Technology, kde spolupracoval s Lewinem a kde se také podílel na výzkumu skupinové dynamiky [3]. Už jako profesor pak pracoval také na univerzitách v Michiganu, v Minnesotě či na Stanfordu. V roce 1957 přišel se svým nejvýznamnějším dílem - teorií kognitivní disonance. Zemřel 11. února 1989 na rakovinu plic a jater.

V roce 2002 se umístil na děleném 11. místě v žebříčku nejčastěji jmenovaných psychologů ve výzkumech. [4]


Výrok Leona Festingera:„Upřednostňuji spoléhat se na svou paměť. Žiji s touto pamětí už dlouhou dobu, jsem na ni zvyklý a pokud jsem něco upravil nebo zkreslil, bylo to jistě pro můj vlastní prospěch.“[5]

Dílo

Teorie kognitivní disonance

Schéma teorie kognitivní disonance

Teorie sociálního srovnávání

Festinger vypracoval v roce 1954 teorii, kde předpokládá, že jedinec sebe - přesněji řečeno své názory a schopnosti srovnává s vnějším světem, případně se svým okolím, pokud nenalezne nějaké objektivní kritérium pro srovnání. Tvrdí, že se lidé srovnávají spíše s podobnými či blízkými jedinci než s těmi vzdálenými [6].

Mohou nastat tyto tři situace:

  • Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na stejné úrovni, jako on.
  • Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na tom lépe než on sám. Tento typ srovnání lidé užívají většinou tehdy, pokud se chtějí v něčem zlepšit.
  • Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na tom v dané situace hůře. Tohoto srovnávání jedinec využívá proto, aby se povzbudil, že na tom ještě není tak zle.

Teorie sociálního srovnávání je také popsána v článku afiliace.

Efekt blízkosti

V roce 1950 Festinger přišel na to, že lidé spíše navazují vztahy s lidmi, které často vídají, kteří jsou jim fyzicky blízcí, i když se mnohdy názorově rozcházejí.

Odkazy

Reference

  1. Leon Festinger. (n.d.). Retrieved November 18, 2014, from http://cs.wikipedia.org/wiki/Leon_Festinger
  2. Kendra, C. (n.d.). Leon Festinger Biography (1919-1989). Retrieved November 17, 2014, from http://psychology.about.com/od/profilesal/p/leon-festinger.htm
  3. Leon Festinger. (n.d.). Retrieved November 18, 2014, from http://www.newworldencyclopedia.org/entry/Leon_Festinger
  4. Haggbloom, S., Warnick, R., Warnick, J., Jones, V., Yarbrough, G., Russell, T., ... Monte, E. (2002). The 100 Most Eminent Psychologists Of The 20th Century. Review of General Psychology, 6(2), 139-152.doi:10.1037/1089-2680.6.2.139
  5. Leon Festinger Quotes. (n.d.). Retrieved November 17, 2014, from http://www.goodreads.com/author/quotes/205532.Leon_Festinger
  6. Festinger, L. (1954). A Theory Of Social Comparison Processes. Human Relations, 7(2), 117-140. doi: 10.1177/001872675400700202

Použitá literatura

  • Festinger, L. (1962). A theory of cognitive dissonance. Stanford, Calif.: Stanford University Press.
  • Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie (Vyd. 1. ed., p. 147). Praha: Grada.
  • Hoskovec, J., Nakonečný, M., & Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století (1st ed., p. 141). Praha: Karolinum.
  • Gálik, S. (2012). Psychologie přesvědčování (1. vyd. ed., p. 56). Praha: Grada.


Zdroje obrázků

Doporučená literatura

  • Festinger, L., & Riecken, H. (1956). When prophecy fails. Minneapolis: University of Minnesota Press.
  • Festinger, L., & Schachter, S. (1989). Extending psychological frontiers: Selected works of Leon Festinger. New York: Russell Sage Foundation.

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

sociální psychologie, Leon Festinger, Kurt Lewin, Stanley Schachter, experiment, neogestaltismus, teorie kognitivní disonance, teorie sociálního srovnávání, efekt blízkosti