STÁLE SE NA TOM PRACUJE.

Pojem média, množné číslo slova médium (latinsky střed či prostředek[1]), můžeme v nejobecnějším smyslu vyložit jako činitele, nástroj, technologii nebo člověka, který nám něco zprostředkovává. Nejčastěji toto slovo bývá užíváno v kontextu se zprostředkováním informací či zábavy a označovat tak může např. datové nosiče jako jsou knihy či DVD, dnes bývá ale častěji chápán jako označení pro hromadné sdělovací prostředky jako jsou rozhlas, televizní vysílání nebo internetové zpravodajství. V tomto smyslu slova je řeč o tzv. masmédiích.

Typy médií

Neexistuje žádný univerzální způsob pro rozdělení médií. Jejich typologie se profiluje až při nahlížení z různých hledisek, kterými mohou být např. technologie, kterou médium užívá, způsob percepce či míra participace příjemců nebo druh přístupu (on-line média) a rychlost šíření informací v rámci média (masmédia).

Následující uvedená členění médií jsou jen jedna z možných a opírají se o rozdílné teorie. Někteří autoři (např. Marshall McLuhan) spatřovali média i v předmětech jako je kolo či žárovka, protože i ty mohou zprostředkovávat např. rychlý transport informací či noční divadelní představení. V následujícím výčtu jsou zohledněny konvenčnější přístupy.

Technologie

V souvislosti s datovými nosiči či komunikačními nástroji, jejichž existence se váže už k počátkům lidské kultury, můžeme média členit podle materiálu užitého k jejich výrobě či technologie, která zajišťuje jejich fungování. Z tohoto hlediska lze současná média dělit např. na:

- "papírová" - Média fungující na materiální, převážně tištěné bázi (např. noviny, časopisy - tzv. "tisk")

- digitální - Jakákoli média, která informace přenášejí za pomoci komprimace do digitálního formátu (audiální, audiovizuální, fotografické a textové materiály v počítačových sítích)[2]

Pojem digitální je v současnosti často zaměňován za nová média. Tento pojem prochází vývojem a je třeba jej chápat v širším kontextu.

Horká a chladná média

Autorem tohoto členění je Marshall McLuhan, který ve své knize Jak rozumět médiím (1964) obsažně, ale ne zcela jednoznačně rozdělil média podle intenzity s jakou na nich participujeme a poměru smyslů, které jsou do vnímání média zapojeny. Vzniklo tak dělení médií na:

- horká -

- chladná -

Klasická a on-line média

Pojem "klasických" médií prodělává vývoj spolu s tím jak média stárnou a nabývají statut "klasického" často v protikladu k aktuálně nové technologii. Za klasická bývala dříve označovaná média nevyužívající el. technologii.[3] V současné době je pojem klasických médií vztažen k internetu.

- klasická - Média, která nevyžadují propojení s internetem - jsou tzv. "off-line" (např. klasické televizní vysílání, tisk a rádio)

- on-line - Média, která pro své fungování potřebují připojení k internetu (např. internetové zpravodajství)[4]

Specifickým druhem médií, která jsou z on-line přístupem v úzké souvislosti jsou sociální média.

Charakteristika a funkce médií

komunikace

propagace a propaganda

Masmédia

Kritika

  • 9999 - abc

zdroje

  1. PRAŽÁK, Josef a NOVOTNÝ, František a SEDLÁČEK, Josef. Latinsko-český slovník. 19. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980, 684 s.
  2. Co jsou digitální média? | Microsoft: TechNet [online]. [cit. 2015-11-4]. Dostupné z: https://technet.microsoft.com/cs-cz/library/what-is-digital-media-2.aspx
  3. Média. In: Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2015 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A9dia#Elektronick.C3.A1_a_klasick.C3.A1
  4. Online média už předběhla v konzumaci klasická média | MediaGuru [online]. [cit. 2015-11-4]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2013/03/online-media-uz-predbehla-v-konzumaci-klasicka-media/