Metody sběru dat v sociální psychologii, jejich specifika: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Metoda je vědecký způsob získávání a vyhodnocování faktů, ze kterých jsou vyvozovány vědecké teorie; metody jsou obecnější form…“)
 
Řádek 21: Řádek 21:
 
:* důvěra-objekt-motivace (faithful-subject-motivation, Fillenbaum) – poctiví, ideální, reagují přesně na instrukci
 
:* důvěra-objekt-motivace (faithful-subject-motivation, Fillenbaum) – poctiví, ideální, reagují přesně na instrukci
 
:* negativistická motivace (opozice)
 
:* negativistická motivace (opozice)
 +
== Pozorování ==
 +
* umožňuje popis, zachycení vývoje změny, závislost na vnějších podmínkách sledovaného vjemu
 +
* jako vědecká metoda musí splňovat základní podmínky – musí být plánovité, cílevědomé, řízené, kontrolované a systematické
 +
* předmět pozorování musí být přesně vymezen
 +
* [[Introspekce]] – metoda, jež se v sociální psychologii neprosadila
 +
* '''typy pozorování''' – zjevné/skryté (vliv pozorovatele), volné (objektivně a rozsáhle popisuje určitý jev)/systematické (zaměření se na určité pozorovací kategorie; je přesnější a umožňuje pohodlnější kvantitativní zpracování)
 +
* je třeba uvědomit si, že pozorujeme chování, ne motivy, a že toto chování může být víceznačné
 +
=== Využití metody pozorování v sociální psychologii ===
 +
 +
Nejznámější a nejstarší způsob, jak se člověk dozvídá informace o světě kolem sebe.
 +
Rozdíl mezi '''vědeckým a laickým pozorováním''':
 +
* obě dvě jsou selektivní, avšak laik si všímá toho, co ho zaujme svou nápaditostí, zajímavostí, nezvyklostí X vědec pozoruje to, co si předem pečlivě naplánoval pozorovat a co nejlépe definoval a vymezil -> vědecké pozorování je plánovitě selektivní
 +
* plánovitost a organizovanost vědeckého pozorování se nejzřetelněji projevuje v tom, jak vědec odpovídá na otázky '''CO''' (pozorovat) a '''JAK''' (pozorovat)<br />
 +
 +
'''PŘÍSTUP:'''
 +
{| class="wikitable"
 +
|-
 +
! Molekulární !! Molární
 +
|-
 +
| Výběr malých segmentů chování  || Větší a komplexnější jednotky pozorování
 +
|-
 +
| Větší přesnost v pozorování || Lepší zachycení "logiky" komplexního chování osoby ve složitější situaci
 +
|-
 +
| "Utopení se" v množství detailů  || Vyšší nároky na pozorovatele (interpretace)
 +
|-
 +
| Únik podstatných souvislostí mezi jevy || Ztráta jedinečných neopakovatelných specifik konkrétního chování
 +
|}

Verze z 13. 10. 2017, 09:50

Metoda je vědecký způsob získávání a vyhodnocování faktů, ze kterých jsou vyvozovány vědecké teorie; metody jsou obecnější formy a principy způsobu poznávání, které jsou konkretizovány specifičtějšími postupy, tzn. technikami (metoda dotazování realizována technikou dotazníku, rozhovoru nebo interview)

druhy vědeckého výzkumu

  • deskriptivní výzkum – omezuje se na popis určitého jevu (na existenci či neexistenci jevu); patří sem i srovnávací výzkumy; výzkum přináší nové poznatky, ale nezachycuje příčiny zjištěných dat; použité především v málo probádaných oblastech
  • korelační výzkum – zaměřuje se na zjišťování souvislostí a vztahů mezi proměnnými; nemusejí odhalovat kauzální vztahy; zjištěné korelace vyvolávají otázky o povaze objevených souvislostí, umožňují formulování hypotéz
  • experimentální výzkum – zjišťování a objevování kauzálních vztahů (příčin); náročnost na kontrolu experimentálních podmínek, kontrolu proměnných (nezávislých – manipulace, závislých – sledujeme jejich změny); nevýhody laboratorního prostředí (nemožnost zobecnění); výhody – zjištění nezpochybnitelných fakt

Třídění metod v sociální psychologii

  • neexistuje jednotný způsob třídění metod
  • metody jsou psychologické, sociálně psychologickými se stávají, když je používáme ke zjišťování sociálně psychologických dat
  • v sociálně psychologickém výzkumu sledujeme vliv sociálně psychologických stimulů na sociální chování, nezávisle proměnné jsou zpravidla sociální jevy
  • Janoušek: pozorování, experiment, dotazování, analýza spontánních produktů, měření postojů, zjišťování sociálně významných rysů osobnosti, metody výzkumu skupin (sociometrie)
  • Říčan: pozorování, dotazování, experiment, měření postojů, sociometrie
  • sociální stimul – jsou závislé na kontextu (prostředí, ve kterém se odehrávají); sociálně psychologický výzkum je ovlivněn kulturním prostředím (M.Meadová)
  • interní validita: kontrola nad všemi nežádoucími vlivy
  • externí validita: míra zobecnitelnosti či přenositelnosti na normální podmínky
  • vliv experimentátora: více či méně neverbálně předává svoji hypotézu (Rosenthalův efekt), osobnostní zvláštnosti
  • reakce pokusných osob:
  • dobře motivovaný subjekt (good subject motivation, Orne) – ideální, kooperativní, ochotně potvrzuje implicitní hypotézu
  • evaluace-ocenění-motivace (evaluation-apprehension-motivation, Rosenberg) – subjekt je motivován hodnocením vlastní osoby, obavou o to, v jakém bude viděn světle
  • důvěra-objekt-motivace (faithful-subject-motivation, Fillenbaum) – poctiví, ideální, reagují přesně na instrukci
  • negativistická motivace (opozice)

Pozorování

  • umožňuje popis, zachycení vývoje změny, závislost na vnějších podmínkách sledovaného vjemu
  • jako vědecká metoda musí splňovat základní podmínky – musí být plánovité, cílevědomé, řízené, kontrolované a systematické
  • předmět pozorování musí být přesně vymezen
  • Introspekce – metoda, jež se v sociální psychologii neprosadila
  • typy pozorování – zjevné/skryté (vliv pozorovatele), volné (objektivně a rozsáhle popisuje určitý jev)/systematické (zaměření se na určité pozorovací kategorie; je přesnější a umožňuje pohodlnější kvantitativní zpracování)
  • je třeba uvědomit si, že pozorujeme chování, ne motivy, a že toto chování může být víceznačné

Využití metody pozorování v sociální psychologii

Nejznámější a nejstarší způsob, jak se člověk dozvídá informace o světě kolem sebe. Rozdíl mezi vědeckým a laickým pozorováním:

  • obě dvě jsou selektivní, avšak laik si všímá toho, co ho zaujme svou nápaditostí, zajímavostí, nezvyklostí X vědec pozoruje to, co si předem pečlivě naplánoval pozorovat a co nejlépe definoval a vymezil -> vědecké pozorování je plánovitě selektivní
  • plánovitost a organizovanost vědeckého pozorování se nejzřetelněji projevuje v tom, jak vědec odpovídá na otázky CO (pozorovat) a JAK (pozorovat)

PŘÍSTUP:

Molekulární Molární
Výběr malých segmentů chování Větší a komplexnější jednotky pozorování
Větší přesnost v pozorování Lepší zachycení "logiky" komplexního chování osoby ve složitější situaci
"Utopení se" v množství detailů Vyšší nároky na pozorovatele (interpretace)
Únik podstatných souvislostí mezi jevy Ztráta jedinečných neopakovatelných specifik konkrétního chování