Metody sběru dat v sociální psychologii, jejich specifika: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Metoda je vědecký způsob získávání a vyhodnocování faktů, ze kterých jsou vyvozovány vědecké teorie; metody jsou obecnější form…“) |
|||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
:* důvěra-objekt-motivace (faithful-subject-motivation, Fillenbaum) – poctiví, ideální, reagují přesně na instrukci | :* důvěra-objekt-motivace (faithful-subject-motivation, Fillenbaum) – poctiví, ideální, reagují přesně na instrukci | ||
:* negativistická motivace (opozice) | :* negativistická motivace (opozice) | ||
+ | == Pozorování == | ||
+ | * umožňuje popis, zachycení vývoje změny, závislost na vnějších podmínkách sledovaného vjemu | ||
+ | * jako vědecká metoda musí splňovat základní podmínky – musí být plánovité, cílevědomé, řízené, kontrolované a systematické | ||
+ | * předmět pozorování musí být přesně vymezen | ||
+ | * [[Introspekce]] – metoda, jež se v sociální psychologii neprosadila | ||
+ | * '''typy pozorování''' – zjevné/skryté (vliv pozorovatele), volné (objektivně a rozsáhle popisuje určitý jev)/systematické (zaměření se na určité pozorovací kategorie; je přesnější a umožňuje pohodlnější kvantitativní zpracování) | ||
+ | * je třeba uvědomit si, že pozorujeme chování, ne motivy, a že toto chování může být víceznačné | ||
+ | === Využití metody pozorování v sociální psychologii === | ||
+ | |||
+ | Nejznámější a nejstarší způsob, jak se člověk dozvídá informace o světě kolem sebe. | ||
+ | Rozdíl mezi '''vědeckým a laickým pozorováním''': | ||
+ | * obě dvě jsou selektivní, avšak laik si všímá toho, co ho zaujme svou nápaditostí, zajímavostí, nezvyklostí X vědec pozoruje to, co si předem pečlivě naplánoval pozorovat a co nejlépe definoval a vymezil -> vědecké pozorování je plánovitě selektivní | ||
+ | * plánovitost a organizovanost vědeckého pozorování se nejzřetelněji projevuje v tom, jak vědec odpovídá na otázky '''CO''' (pozorovat) a '''JAK''' (pozorovat)<br /> | ||
+ | |||
+ | '''PŘÍSTUP:''' | ||
+ | {| class="wikitable" | ||
+ | |- | ||
+ | ! Molekulární !! Molární | ||
+ | |- | ||
+ | | Výběr malých segmentů chování || Větší a komplexnější jednotky pozorování | ||
+ | |- | ||
+ | | Větší přesnost v pozorování || Lepší zachycení "logiky" komplexního chování osoby ve složitější situaci | ||
+ | |- | ||
+ | | "Utopení se" v množství detailů || Vyšší nároky na pozorovatele (interpretace) | ||
+ | |- | ||
+ | | Únik podstatných souvislostí mezi jevy || Ztráta jedinečných neopakovatelných specifik konkrétního chování | ||
+ | |} |
Verze z 13. 10. 2017, 09:50
Metoda je vědecký způsob získávání a vyhodnocování faktů, ze kterých jsou vyvozovány vědecké teorie; metody jsou obecnější formy a principy způsobu poznávání, které jsou konkretizovány specifičtějšími postupy, tzn. technikami (metoda dotazování realizována technikou dotazníku, rozhovoru nebo interview)
Obsah
druhy vědeckého výzkumu
- deskriptivní výzkum – omezuje se na popis určitého jevu (na existenci či neexistenci jevu); patří sem i srovnávací výzkumy; výzkum přináší nové poznatky, ale nezachycuje příčiny zjištěných dat; použité především v málo probádaných oblastech
- korelační výzkum – zaměřuje se na zjišťování souvislostí a vztahů mezi proměnnými; nemusejí odhalovat kauzální vztahy; zjištěné korelace vyvolávají otázky o povaze objevených souvislostí, umožňují formulování hypotéz
- experimentální výzkum – zjišťování a objevování kauzálních vztahů (příčin); náročnost na kontrolu experimentálních podmínek, kontrolu proměnných (nezávislých – manipulace, závislých – sledujeme jejich změny); nevýhody laboratorního prostředí (nemožnost zobecnění); výhody – zjištění nezpochybnitelných fakt
Třídění metod v sociální psychologii
- neexistuje jednotný způsob třídění metod
- metody jsou psychologické, sociálně psychologickými se stávají, když je používáme ke zjišťování sociálně psychologických dat
- v sociálně psychologickém výzkumu sledujeme vliv sociálně psychologických stimulů na sociální chování, nezávisle proměnné jsou zpravidla sociální jevy
- Janoušek: pozorování, experiment, dotazování, analýza spontánních produktů, měření postojů, zjišťování sociálně významných rysů osobnosti, metody výzkumu skupin (sociometrie)
- Říčan: pozorování, dotazování, experiment, měření postojů, sociometrie
- sociální stimul – jsou závislé na kontextu (prostředí, ve kterém se odehrávají); sociálně psychologický výzkum je ovlivněn kulturním prostředím (M.Meadová)
- interní validita: kontrola nad všemi nežádoucími vlivy
- externí validita: míra zobecnitelnosti či přenositelnosti na normální podmínky
- vliv experimentátora: více či méně neverbálně předává svoji hypotézu (Rosenthalův efekt), osobnostní zvláštnosti
- reakce pokusných osob:
- dobře motivovaný subjekt (good subject motivation, Orne) – ideální, kooperativní, ochotně potvrzuje implicitní hypotézu
- evaluace-ocenění-motivace (evaluation-apprehension-motivation, Rosenberg) – subjekt je motivován hodnocením vlastní osoby, obavou o to, v jakém bude viděn světle
- důvěra-objekt-motivace (faithful-subject-motivation, Fillenbaum) – poctiví, ideální, reagují přesně na instrukci
- negativistická motivace (opozice)
Pozorování
- umožňuje popis, zachycení vývoje změny, závislost na vnějších podmínkách sledovaného vjemu
- jako vědecká metoda musí splňovat základní podmínky – musí být plánovité, cílevědomé, řízené, kontrolované a systematické
- předmět pozorování musí být přesně vymezen
- Introspekce – metoda, jež se v sociální psychologii neprosadila
- typy pozorování – zjevné/skryté (vliv pozorovatele), volné (objektivně a rozsáhle popisuje určitý jev)/systematické (zaměření se na určité pozorovací kategorie; je přesnější a umožňuje pohodlnější kvantitativní zpracování)
- je třeba uvědomit si, že pozorujeme chování, ne motivy, a že toto chování může být víceznačné
Využití metody pozorování v sociální psychologii
Nejznámější a nejstarší způsob, jak se člověk dozvídá informace o světě kolem sebe. Rozdíl mezi vědeckým a laickým pozorováním:
- obě dvě jsou selektivní, avšak laik si všímá toho, co ho zaujme svou nápaditostí, zajímavostí, nezvyklostí X vědec pozoruje to, co si předem pečlivě naplánoval pozorovat a co nejlépe definoval a vymezil -> vědecké pozorování je plánovitě selektivní
- plánovitost a organizovanost vědeckého pozorování se nejzřetelněji projevuje v tom, jak vědec odpovídá na otázky CO (pozorovat) a JAK (pozorovat)
PŘÍSTUP:
Molekulární | Molární |
---|---|
Výběr malých segmentů chování | Větší a komplexnější jednotky pozorování |
Větší přesnost v pozorování | Lepší zachycení "logiky" komplexního chování osoby ve složitější situaci |
"Utopení se" v množství detailů | Vyšší nároky na pozorovatele (interpretace) |
Únik podstatných souvislostí mezi jevy | Ztráta jedinečných neopakovatelných specifik konkrétního chování |