Moorův zákon

Gordon E. Moore

Pojem Moorův zákon reprezentuje předpověď, kterou v roce 1965 vyslovil a roce 1975 revidoval Americký inženýr a spoluzakladatel firmy Intel Gordon E. Moore. Podle ní se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.[1]

Historie

Pro speciální vydání časopisu Electronics, byl Moore požádán, aby předpověděl vývoj silikonových komponentů v nadcházejících deseti letech. Moore byl bez větších potíží schopen extrapolovat své výsledky z vývoje mezi lety 1959-65. Ve svém článku „Cramming more components onto integrated circuits“ odhadnul, že v roce 1975 bude v každém čipu zhruba 65 tisíc komponentů.[2]

Po deseti letech, právě v roce 1975 byl však nucen svou teorii poupravit z důvodu zpomalení technologického pokroku. Moore frekvenci svého zákona zvýšil z jednoho roku na neurčitých pár let. Moore sám popírá, že by přesně stanovil dva roky či často citovaných 18 měsíců. S těmito přesnými čísly prý podle něho přišel Dave House, který také pracoval v Intelu.[3]

Situace v roce 2014

Intel zatím vyrábí 14nm čipy, jejichž výrobu plánuje i Samsung. Ty však brzy budou překonány 10nm čipy. Intel je plánuje použít ve třetí generaci svých procesorů Xeon Phi označené krycím názvem Knights Hill. Tyto procesory však spatří světlo světa nejdřív v roce 2017.[4] I ARM ve spolupráci s TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company) nedávno zveřejnil své plány na výrobu 10nm čipů pomocí technologie FinFET. Začátek výroby prvních vzorků se očekává v posledním čtvrtletí roku 2015. [5]

Bude zákon platit i nadále?

Sám Moore v roce 2006 prohlásil, že tento exponenciální vývoj nemůže pokračovat donekonečna a očekává, že za zhruba 10 až 15 let narazí na hranici danou fyzikálními vlastnostmi materiálů.[6] Někteří odborníci zastávají názor, že moorův zákon bude platit i nadále díky multidisciplinárním inovacím v oblastech jako počítačová architektura a softwarové inženýrství.[7]


Prameny