Mozkový kmen

  • strukturálně (anatomicky) má 3 částí:
  1. prodloužená mícha - medula oblongata
  2. Varolův most - pons Varoli
  3. střední mozek - mezencefalon
  • pokud je rozdělení podle funkčního hlediska, přiřazuje se k nim ještě mezimozek a mozeček


Mozkovy kmen.jpg


Prodloužená mícha

  • především z ni vystupují hlavové nervy
  • odděluje se v místě decusatio pyramidum
  • obsahuje jádra (počátky) 4 hlavových nervů: 9., 10., 12., 11.(jen částečně)
  • procházejí zde taky zadní provazce (přenos hluboké citlivosti)

funkce:

  • část centrálního systému se uplatňuje při regulaci dýchání, krevního oběhu, trávení (reflexy zvracení a polykání)
  • centra obranných reflexů (kýchání, kašlaní)
  • podílí se na mimice obličeje, fonaci a společně s mozečkem na rovnováze
  • obsahuje dvě dýchací centra, která se podílí na regulaci dýchání:
  1. apneuistické – odpovídá za nádech
  2. pneumotaxické – odpovídá za výdech
  • centra pro regulaci krevního oběhu, které vycházejí z vegetativních nervů a chemické potřeby:
  1. vazokonstrikční
  2. vazodilatační
  • centra podílející se na srdeční aktivitě:
  1. kardioexcitační
  2. kardioinhibiční

reflex zvracení

  • aktivuje se vzruchy z receptorů trávicí trubice, které reagují na chemorecepční zóny (např.: změna pH)
  • toto zvracení, které vychází z oblongaty, se nazývá centrální zvracení a protože vychází z chemické změny, dá se ovlivnit centrálními emetiky (léky)
  • periferní zvracení vychází z mechanického podráždění
  • reflex kašle - zprostředkováván 10. hlavovým nervem, jehož vlákna inervují i mezižeberní svaly při podráždění jsou vzruchy přeneseny i na sval
  • reflex kýchání - obdobný jako reflex kašle, ale ještě je inervován i trigeminem → podráždění i svalů hltanu a hrtanu

Varolův most

  • je hned za oblongatou
  • má zde jádro 6., 7., 8. hlavový nerv a prochází tudy 5. hlavový nerv
  • v zadní části prochází pontocerebrální dráha, která vede do mozečku
  • reflex rohovkový – při mechanickém podráždění řas, víčka, spojivek či rohovky, zajišťuje ho 5. a 7. hlavový nerv → při jednostranném podráždění (na jednom oku) dojde k oboustrannému mrknutí, nepodmíněný reflex, ale jde z něj udělat podmíněný
  • reflex okulokardiální – způsoben trigeminem (5. hlavový nerv), projevuje se zpomalením tepu při tlačení do očních bulbů, vlákna vagus, radiálu a trigeminu se taky podílí na artikulaci a fonaci → podíl na řečové funkci
  • AP a PN – dýchací centra
  • když dojde k porušení, při kterém se oddělí dýchací centra i vagové inervace → udusíme se, zastaví se dýchání
  • AP centrum je ovlivňováno hladinou kyslíku a CO2 v krvi → podráždí to receptory, ty podráždí AP centrum a nastane vdech
  • AP centrum je částečně tlumeno vagovou inervací (je mu nadřazena, ale ne moc – projev při úzkosti panice nastane hyperventilace) a především je tu nadřazeno PN centrum → po vdechu se AP přestane dráždit a spustí se PN → dojde ke spontánnímu výdechu
  • porušení mezi oblongatou a vagovou inervací - nastane rychlé nepravidelné dýchání = gasping
  • poškození nad dýchacími centry – prohloubené dýchání

Bulbární syndrom

  • jednostranná obrna příslušných mozkových nervů a kontralatelární poškození (obrna) končetin
  • projevem je také dysfagie – člověk není schopen ovládat svaly hltanu a hrtanu → tekutiny, které pije mu vytékají nosem a hrozí aspirace (vdechnutí) jídla
  • dále setřelost řeči = atrofie (nepohyblivost) jazyka, pokleslý patrový oblouk, vymizí dávivý reflex → vše se to ale děje jen na té porušené straně
  • nejčastěji v důsledku nádoru

Pseudobulbární syndrom

  • vzniká oboustrannými lézemi mozkových drah
  • projevem je spazmus – na periférii je spastická paréza (i v mimických svalech – svaly v obličeji zůstanou stále napjaté)
  • spastický pláč nebo smích – jakoby křeč v obličeji
  • dávivý reflex se zvýrazní

Střední mozek

  • prochází zde dráhy z páteřní míchy do mozečku a vyšších center
  • dělí se na:
  1. tectum
  2. tegmentum (pod tectem)
  3. nukleus ruber a substancia nigra (jsou zde přiřazeny anatomicky, ale funkčně patří do bazálních ganglií)

reflexy sídlící v oblasti tecta

  • nepodmíněné zrakové reflexy - pohyby očí a těla při dráždění na sítnici (otáčíme se za obrazem,…), integruje audiovizuální a vestibulovizuální inervaci
  • sluchové nepodmíněné reflexy - pohyb hlavy a těla při dráždění sluchového čidla
  • centrum strážného(pohotovostního) reflexu - vybavuje se podněty působícími na zrak i sluch, aktivuje organismus

reflexy sídlící v oblasti tegmenta

  • zornicový reflex
  • vzpřimovací reflex - uplatňuje se při udržování vzpřímené polohy (třeba i při vrávorání)
  • substanci nigra má vliv na sekreci dopaminu → při poruše – projevy extrapyramidových motorických známek - extrapyramidový třes = stálý rytmický třes, třese se i v klidu, ale k výraznému zhoršení vždy dojde hlavně na začátku pohybu

Zdroje

Zdroje obrázků