Nervový vzruch: Porovnání verzí

 
Řádek 1: Řádek 1:
'''Nervový vzruch''' vzniká tak, že podrážděný smyslový orgán přenáší vzruch, který putuje dostředivou (senzorickou) drahou do centrální nervové soustavy. Tam se vzruch vyhodnotí a odstředivou (motorickou) drahou jde do výkonného orgánu, který se zachová podle vyhodnocení.
+
'''Nervový vzruch''' vzniká podrážděním smyslového orgánu, přenášející vzruch, který putuje dostředivou (senzorickou) drahou do [[Centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]]. Tam se vzruch vyhodnotí a odstředivou (motorickou) drahou jde do výkonného orgánu, který se zachová podle vyhodnocení.
 +
*Aby došlo k vyvolání vzruchu, musí podnět splňovat určitou specifikaci (modalita podnětu -vzruch musí odpovídat receptoru)<ref>Králíček, P. (c2011). Úvod do speciální neurofyziologie. (3., přeprac. a rozš. vyd., x, 235 s.) Praha: Galén.</ref>
 +
'''Receptory rozdělujeme na:'''
 +
# [[Exteroreceptory|exteroreceptory]]
 +
# [[Interoreceptory|interoreceptory]]
 +
# [[Chemoreceptory|chemoreceptory]]
  
Aby došlo k vyvolání vzruchu, musí podnět splňovat určitou specifikaci – modalita podnětu – vzruch musí odpovídat receptoru ↔ exteroreceptory a interoreceptory
+
* Zároveň je vyvolání vzruchu podmíněno i určitou kvalitou i kvantitou podnětu (síla a délka trvání podnětu)
 
+
*Vznik vzruchu podmíněn kvalitou nervového systému, fungováním synapse, kvalitou a kvantitou vzruchu, schopností regenerace
1. [[Exteroreceptory|exteroreceptory]]
 
2. [[Interoreceptory|interoreceptory]]
 
3.      [[Chemoreceptory|chemoreceptory]]
 
 
 
- Zároveň je vyvolání vzruchu podmíněno i určitou kvalitou i kvantitou podnětu (síla a délka trvání podnětu)
 
 
=== Membránový potenciál ===
 
=== Membránový potenciál ===
Membránový potenciál je rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma stranami biologické membrány.
+
'''Membránový potenciál''' je rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma stranami biologické membrány([[neuron#synapse|synapse]])
V klidovém stavu membránový potenciál dosahuje hodnot -50 až -90 mV (-70 mV) dáno rozležením iontů (intracelulární (K+ a A- = bílkoviny a organické aminokyseliny) a extracelulární (Na+ a Cl-))vlivem vzruchové aktivity dojde ke změně rozložení iontů na membráně,což otevře sodíkové kanály a stoupá propustnost pro Na+ ,který putuje po koncentračním spádu do nervové buňky. Dojde k přepólování membrány a zvýšení koncentrace kladných iontů uvnitř buňky. Změna napětí na membráně může dosahovat až +35 mV. Podnět k otevření kanálů pro K+ → odchází z nervové buňky – množství zhruba odpovídá množství příchozího sodíku.
+
* <big>Teorie membránového potenciálu vysvětluje přenos vrzuchu</big>
 +
*V klidovém stavu membránový potenciál dosahuje hodnot -50 až -90 mV (-70 mV) dáno rozležením iontů (intracelulární (K+ a A- = bílkoviny a organické aminokyseliny) a extracelulární (Na+ a Cl-))
 +
*vlivem vzruchové aktivity dojde ke změně rozložení iontů na membráně,což otevře sodíkové kanály a stoupá propustnost pro Na+ ,který putuje po koncentračním spádu do [[Neuron|nervové buňky]].  
 +
*Dojde k přepólování membrány a zvýšení koncentrace kladných iontů uvnitř buňky.  
 +
*Změna napětí na membráně může dosahovat až +35 mV. Podnět k otevření kanálů pro K+ → odchází z nervové buňky – množství zhruba odpovídá množství příchozího sodíku.
 
*Akční potenciál = 105 mV
 
*Akční potenciál = 105 mV
==== Vzruchová výbavnost dána ====
+
'''Vzruchová výbavnost dána'''
* prostorovou sumací – dostatečné množství vzruchů na ploše synapse
+
* prostorovou sumací – dostatečné množství vzruchů na ploše [[neuron#synapse|synapse]]
 
* časovou sumací – vzruchy vznikají v dostatečně krátkém časovém rozmezí
 
* časovou sumací – vzruchy vznikají v dostatečně krátkém časovém rozmezí
- Vznik vzruchu podmíněn kvalitou nervového systému, fungováním synapse, kvalitou a kvantitou vzruchu, schopností regenerace
+
=== Zákon vše nebo nic ===
=== Reflex ===
+
Zákon "Vše nebo nic" vlastně zjednodušeně říká, že vzruch nemůže být velký nebo malý, krátký nebo dlouho trvající apod.
- základní obecná funkční strukturální jednotka NS
+
* Mohou tedy nastat pouze dva případy- Buď vzruch '''vznikne nebo nevznikne'''<ref>Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>
* receptor - čidlo odkud vychází vzruch, ten se dostředivými (aferentními, senzitivními) dráhami dostává do CNS (mícha nebo mozek), odtud odchází odstředivými (eferentními, motorickými) dráhami do receptoru (efektoru)
+
== Reference ==
==== Reflexní oblouk ====
+
<references />
1. '''jednoduchý''' - dvouneuronový, monosynaptický (2 neurony, 1 synapse)ze svalového vlákna odchází dostředivé (aferentní, senzitivní) dráhy, které vstupují zadními kořeny do míchy, jdou do předních rohů míšních, dochází k synaptickému přepojení, odtud vychází druhé vlákno (odstředivé, eferentní, motorické) směrem ke svalovému vláknu
+
[[Kategorie: Neurofyziologie|*]]
funkčně: propriorecepční reflexy -> rychlé, aktivní, nepodléhají výraznému zdržení,
 
přepojení na synapsích je krátké, většinou tyto reflexy nemají kontrolu z nadřazených center mozkové kůry a tím pádem se nedají ovlivnit vůlí, jsou časově neunavitelné
 
příklad: patelární reflex (klepnutí do kolena)-> i když bude klepat hodinu, pořád budeme nohu stejně rychle vystřelovat
 
 
 
2. '''složitější''' - tříneuronový, disynaptický (3 neurony, 2 synapse)
 
receptor, z kůže vychází dostředivý (senzitivní) neuron, vstupuje zadními kořeny do míchy, kde dochází k synaptickému přepojení, v rámci míchy jde o 1 vmezeřený interneuron, jde do předních kořenů míchy a z předních kořenů míchy vychází motoneuron, který jde ke svalu
 
funkčně: exterorecepční reflexy -> o něco složitější, u některých se nadřazené centrum už podílí (vliv mozkové kůry), bolestivé reflexy, mohou být do jisté míry ovlivnitelné vůlí
 
 
 
3. '''komplikovaný''' - multineuronový, multisynaptický
 
*už se nelze spočítat kolik je neuronů a kolik synapsí
 
*vegetativní (viscerální) neurony
 
*dostředivý (senzitivní) neuron jde k vegetativnímu centru, vegetativním gangliím a odtud jde k nadřazeným příslušným místům. Pomocí převodu sympatiku/parasympatiku se dělí další neuron, odtud jde do [[Centrální nervová soustava|CNS]], kde odcházejí kolaterály k nadřazeným orgánům, které regulují vegetativní systém (nadřazený systém vegetativního aparátu je v hypotalamu)
 

Aktuální verze z 20. 8. 2014, 18:48

Nervový vzruch vzniká podrážděním smyslového orgánu, přenášející vzruch, který putuje dostředivou (senzorickou) drahou do centrální nervové soustavy. Tam se vzruch vyhodnotí a odstředivou (motorickou) drahou jde do výkonného orgánu, který se zachová podle vyhodnocení.

  • Aby došlo k vyvolání vzruchu, musí podnět splňovat určitou specifikaci (modalita podnětu -vzruch musí odpovídat receptoru)[1]

Receptory rozdělujeme na:

  1. exteroreceptory
  2. interoreceptory
  3. chemoreceptory
  • Zároveň je vyvolání vzruchu podmíněno i určitou kvalitou i kvantitou podnětu (síla a délka trvání podnětu)
  • Vznik vzruchu podmíněn kvalitou nervového systému, fungováním synapse, kvalitou a kvantitou vzruchu, schopností regenerace

Membránový potenciál

Membránový potenciál je rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma stranami biologické membrány(synapse)

  • Teorie membránového potenciálu vysvětluje přenos vrzuchu
  • V klidovém stavu membránový potenciál dosahuje hodnot -50 až -90 mV (-70 mV) dáno rozležením iontů (intracelulární (K+ a A- = bílkoviny a organické aminokyseliny) a extracelulární (Na+ a Cl-))
  • vlivem vzruchové aktivity dojde ke změně rozložení iontů na membráně,což otevře sodíkové kanály a stoupá propustnost pro Na+ ,který putuje po koncentračním spádu do nervové buňky.
  • Dojde k přepólování membrány a zvýšení koncentrace kladných iontů uvnitř buňky.
  • Změna napětí na membráně může dosahovat až +35 mV. Podnět k otevření kanálů pro K+ → odchází z nervové buňky – množství zhruba odpovídá množství příchozího sodíku.
  • Akční potenciál = 105 mV

Vzruchová výbavnost dána

  • prostorovou sumací – dostatečné množství vzruchů na ploše synapse
  • časovou sumací – vzruchy vznikají v dostatečně krátkém časovém rozmezí

Zákon vše nebo nic

Zákon "Vše nebo nic" vlastně zjednodušeně říká, že vzruch nemůže být velký nebo malý, krátký nebo dlouho trvající apod.

  • Mohou tedy nastat pouze dva případy- Buď vzruch vznikne nebo nevznikne[2]

Reference

  1. Králíček, P. (c2011). Úvod do speciální neurofyziologie. (3., přeprac. a rozš. vyd., x, 235 s.) Praha: Galén.
  2. Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.