Ochrana knihovního fondu.

"Ochranu knihovního fondu lze charakterizovat jako soubor dílčích oborů, technologií, postupů a strategií zaměřených na uchování knihovních sbírek – na minimalizaci jejich chemického a fyzikálního poškozování a rozpadu a na prevenci ztráty jejich informačního obsahu."[1]

Zákon

Knihovny (společně s archivy a muzei) představují paměťové instituace - tedy instituace, které uchovávají národní kulturní dědictví. Rozsah ochrany závisí na charakteru knihovny a uchovávaných dokumentů. Podle § 18 tzv. knihovnického zákona (Sb. 257/2001) je provozovatel knihovny zajistit ochranu knihovního fondu před odcizením, poškozením a zejména před nepříznivými vlivy prostředí. V § 19 téhož zákona jsou stanoveny sankce za porušení této povinnosti.[2]

Vládní nařízení

Všechna vládní nařízení, která se týkají ochrany knihovních fondů a péče o ně v kontextu zachování kulturního dědictví:

    Česká legislativa

  • Památkový zákon - Zákon České národní rady ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.
  • Sbírkový zákon - Zákon č. 122/2000 Sb. O Ochraně sbírek muzejní povahy) ukládá vlastníku sbírky její ochranu proti různým druhům ohrožení
  • Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb.o zápisu souboru předmětů do Centrální evidence sbírek
  • Knihovnický zákon - Zákon č. 257/2001 Sb. o Knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb
  • Usnesení vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010
  • Usnesení vlády ČR č. 285/1996 k systému ochrany movitého kulturního dědictví v České republice na léta 2003 – 2008 (koncepce rozvoje muzejnictví)
  • Usnesení vlády ČR č. 87/2003 o Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice (oba dokumenty viz http://www.vlada.cz)
  • Příkaz náměstka ministra kultury Ing. Zdeňka Nováka č. 13/1998 a č. 7 /2002 k zásadám pro poskytování příspěvků ze státního rozpočtu na Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví[3]

    Legislativní materiály s mezinárodní působnosti

  • Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu (Haag 1954)
  • Konvence o zákonech pozemní války (1907)
  • Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (Paříž 1972)
  • Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. 6/1996 o ochraně kulturního dědictví proti nezákonným aktům[4]

Základní požadavky

Stavby určené pro uchovávání knihovních fondů by měly být projektovány tak, aby optimálně již samy stabilně udržely doporučené parametry prostředí. [5]

Doporučené parametry klimatu

  • Pro smíšené knihovní sbírky: Teplota 18-25°C (kolísání max. 2°C/24 h) / Relativní vlhkost 40-60 % (kolísání max. 5%/24 h)
  • Pro černobílé fotomateriály: Teplota 16-21°C (kolísání max. 1,5°C/24 h) / Relativní vlhkost 20-50 % (kolísání max. 5%/24 h)
  • Pro barevné fotomateriály: Teplota 5-7°C (kolísání max. 1,5°C/24 h) / Relativní vlhkost 20-50 % (kolísání max. 5%/24 h)
  • Pro magnetická média: Teplota 18-25°C (kolísání max. 3°C/24 h) / Relativní vlhkost 20-50 % (kolísání max. 5%/24 h)
  • Pro všechny zde zmíněné druhy fondů platí následující hodnoty: Intenzita osvětlení 50 lx (krátkodobě max. 2500 lx) / Prašnost max. 50 m g/m3 / Proudění vzduchu max. 0,5 m/s[6]

Základní požadavky na budovu

  • Prostředí bez vysoké koncentrace znečišťujících látek
  • Místo bez povodňového ohrožení
  • Stavební materiály a interierové vybavení nehořlavé / opatřeny nehořlavými vrstvami
  • Stavební materiály a interierové vybavení, které neuvolňují škodlivé výpary
  • Stavební materiály a interierové vybavení poskytující ochranu před hmyzem, hlodavci, mikroorganismy
  • Ochrana proti požáru (kontrola elektrické instalace, uložených chemikálií; vybavení požárními čidly, hasícími prostředky; instalace protipožárních skříní, úložných skříní)
  • Ochrana proti vodě (kontrola stavu střechy, okapů, topení, klimatizací, kanalizačních a odpadových trubek; vybavení odvlhčovači)
  • Ochrana proti krádeži (vstupní a výstupní kontrola návštěvníků; zabezpečení oken, dveří)[7]

Zásady manipulace a uložení

Manipulace a uložení dokumentů jsou dalšími důležitými faktory, které mají vliv na jejich životnost. Nevhodné uskladnění a manipulace může zničit dokument, který pravděpodobně bude pro knihovnu finančně náročný na převazbu nebo pořízení nového exempláře; zároveň se tím může nenávratně zničit dokument, který již dávno na trhu nevyskytuje a je nesehnatelný. Zařízení knihovny, skladovací materiály a vše, co je užíváno k uložení nebo přepravě knihovních sbírek, musí být konstruováno s ohledem na jejich možná poškození - musí být kostruovány tak, aby bylo takové riziko minimalizováno.[8]

    Zásady uložení

  • Regály a police musí bez ostrých hran a výčnělků
  • Styčné plochy s dokumenty musí být opatřeny interním nátěrem
  • Nejnižší police musí být min. 25 cm nad podlahou
  • Knihy mají být zajištěny zarážkou, aby se nesesunuly (ta musí odpovídat formátu knihy, nesmí odírat povrch svazku)
  • Knihy musí být v regálu volně, neměly by se míchat různé formáty
  • Je vhodné studovny opatřit speciálním vybavením (stojany, stoly pro zacházení s nadměrným materiálem a další pomůcky), aby nedocházelo k rozlomení hřbetu a dalším poškozením[9]

    Zásady manipulace

  • Kniha se nevyklápí tahem za horní část - vždy je ji třeba uchopit ve středu hřbetu a opatrně vyjmout
  • Kniha se nikdy nestaví hřbetem nahoru - vždy se staví kolmo
  • Kniha se nepokládá na místa, kde je hrozba jejich poškození
  • Nepokládáme na knihu předměty, ani je do knihy nezakládáme
  • Uživatel by, především v případě vzácných svazků, měl být poučen a seznámen se správnou manipulací s nimi
  • Svazky při transportu zajistíme před pádem, nikdy s nimi neházíme např. do transportního vozíku
  • S knihami pracujeme v ideálním případě v přízových rukavicích, případně vždy s čistýma rukama
  • Nikdy při práci s knihami nejíme, nepijeme, nekouříme[10]

Faktory degradace

Degradaci může způsobit špatné zacházení s dokumenty; špatné podmínky skladování; houby, hmyz, hlodavci; chemikálie; teplota; vlhkost; světlo; dokonce i prach.
Světlo je hlavním fyzikálním faktorem, umělé i přirozené. Účinek světla je kumulativní, tudíž by všechna světla i okna měla mít UV filtr; při skladování vzácných dokumentů by vůbec nemělo být světlo přítomno.
Prach může nejen poškodit papír fyzicky, ale také obsahuje plynné substance, které vyvolávají kyselost papíru. Nutné je pečovat o čistotu a skladiště pravidelně čistit.
Mikroorganismy způsobí změnu barvy dokumentu (žluté až rezavé skrvny) nebo lámavost a křehkost papíru. Mikroorganismů, hub a hlodavců by se měl zbavit specialista, který použije prostředek, který nebude agresivní vůči skladovaným dokumentům.[11]

Havárie a živelní katastrofy

Mezi možné události, které mohou negativně ovlivnit životnost knihovního fondu, nebo jej dokonce zcela zničit, patří: poškození ohněm (sazemi, kouřem, zároveň také hasícími prostředky); poškození vodou (jak povodně, tak běžná havárie vodovodního potrubí); poškození chemikáliemi; sabotáže, vandalismus, terorismus i válečné konflikty. Normální tištěné knihy a dokumenty lze možno sušit na vzduchu; citlivějíší materiály je nejlepší zamrazit/vymrazit/sušit ve vakuové atmosféře/vakuově zabalit; fotografie a negativy se musí nejdříve v destilované vodě proprat, poté aplikovat speciální roztoky (Kodak Photo Flo s několika kapkami pformalinu proti bakteriím), dále pak sušit vzduchem nebo vymrazit; kinofilmy je nejlepší udržovat v mokrém stavu, dokud není možnost sušení na průmyslovém zařízení; speciální nosiče (magnetické pásky, diskety, CD a CD ROM, audio a video pásky, šelakové, acetátové a vinylové desky) je po odstranění nečistot rychlým mytím možné sušit vzduchem. Suché materiály se nejsou navráceny na původní místo, ale musí být skladovány přinejmenším šest měsíců v dobře ventilovaném meziskladu za pravidelné kontroly.[12]

Poškození vodou

Svazky poškozené vodou by měly být co nejdříve a nejopatrněji odstraněni z místa nehody, při volbě vysušení by měly být pečlivě zváženy možnosti a podmínky, záchrana vzácných dokumentů by měla být konzultována s odbornými restauratéry.

    Horkovzdušné sušení

Probíhá v komoře s proudem vzduchu, která se obvykle pohybuje kolem 115°C, relativní vlhkost vzduchu je nulová. Papírové bloky by měly být na policích odděleny hliníkovými deskami. Doba sušení je jeden circa jeden den.

    Lyofilizace - vakuová sublimace

Sušení probíhá ve vakuové komoře, teplota je pod bodem mrazu a voda se odpařuje přímo z ledu, zachytává se ve vymrazovacím prostoru, jehož teplota je méně než -50°C. Doba sušení je několik dní.

    Sušení vlhkým teplem (sušárny dřeva)

Proces probíhá při intenzivní cirkulaci vzduchu. Teplota i vlhkost jsou libovolně nastavitelné, obvykle ale na 60°C a 35 % relativní vlhkosti. Doba sušení je asi dva týdny.

    Sušení volně na vzduchu

Do knih se vkládá savý papír, později se knihy postaví a rozloží do vějíře. Proces probíhá v dobře větraném prostoru.

    Vakuové sušení

Ve vakuové komoře jsou vyhřívané police, na kterách leží postižené dokumenty. Teplota se pohybuje mezi 25°C a 30°C, tlak v komoře je 5 až 10 mbar. Odpařená voda odchází přes olejovou vývěvu, jejíž olej dosahuje 150°C. Doba sušení je asi týden.

    Vakuové balení

Nejpracnější metoda, která je ale nesmírně šetrná (při opatrném zacházení) a kniha zůstane po usušení rovná). Kniha je obalena netkanou textílií, obloží se vrstvou savého papíru (novinový, filtrační), poté je vložena do polyetylenového sáčku, z kterého je odsán vzduch. Po čase se vlhkost mezi dokumentem a savými obaly a vklady vyrovná, proces se opakuje až do úplného vysušení - obvykle je potřeba až 10 cyklů. Doba sušení je 10 až 20 dní.

    Mikrovlnné sušení

Kapalná voda silně obsorbuje mikrovlnné záření, v místě absorpce vzniká teplo, které urychluje odpaření vody. Hrozí nebezpečí lokálního přehřání z důvodu nerovnoměrného tvaru dokumentu.[13]

Poškození požárem

Dokumenty i nepřímo zasažené ohněm jsou vyschlé, tedy velice křehké, lehce se rozpadají. Je nutné je stěhovat velice opatrně. Materiály, které byly postiženy jak ohněm tak vodou, se v lepenkových krabicích přesunují na zmrazení, dále je postup stejný jako při zasažení pouze vodou. Odstranění nánosu sazí a popela by mělo být konzultováno s restaurátory.[14]

Poškození chemikáliemi

Takové poškození je řešeno ve spolupráci s Integrovaným záchranným systémem.[15]

Ochranné obaly

Ochranné obaly mají několik funkcí:

  • preventivní ochrana
  • prostředek k trvalému uložení
  • ochrana v případě havárie či živelní katastrofy
  • ochrana při manipulaci mimo depozitní prostory
  • finančně úspornější alternativa místo vazby a převazby[16]


Reference

  1. Ochrana knihovních fondů a kulturního dědictví. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/okf
  2. Ochrana knihovních fondů a kulturního dědictví. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/okf
  3. Ochrana knihovních fondů a kulturního dědictví. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/okf
  4. Ochrana knihovních fondů a kulturního dědictví. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/okf
  5. Ochrana knihovních fondů před negativními vlivy prostředí. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/vlivy
  6. Doporučené parametry klimatu pro některé druhy fondů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/vlivy-tab1
  7. Základní požadavky na budovu pro skladování knihovních materiálů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/vlivy-tab5
  8. Zásady manipulace a uložení knihovních fondů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/ulozeni
  9. Zásady manipulace a uložení knihovních fondů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/ulozeni
  10. Zásady manipulace a uložení knihovních fondů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/ulozeni
  11. ANNA, Stöcklová. Organizace a ochrana knihovního fondu. Praha, 2008, 16 s. Dostupné také z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovního-fondu_Stöcklová.pdf
  12. Havárie a živelní pohromy. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/havarie-a-zivelni-pohromy/havarie
  13. Havárie a živelní pohromy. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/havarie-a-zivelni-pohromy/havarie
  14. Havárie a živelní pohromy. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/havarie-a-zivelni-pohromy/havarie
  15. Havárie a živelní pohromy. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/havarie-a-zivelni-pohromy/havarie
  16. Program ochranných obalů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. Dostupné také z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/oddeleni-preventivni-konzervace-1/obaly