Opac, veřejně přístupné katalogy (discovery systémy): Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
|- | |- | ||
− | | '''Klíčová slova''' |centrální index, vyhledávání | + | | '''Klíčová slova''' ||centrální index, vyhledávání |
|- | |- | ||
− | | '''Synonyma''' |sjednocené vyhledávání, new generation OPAC | + | | '''Synonyma''' ||sjednocené vyhledávání, new generation OPAC |
|- | |- | ||
− | | '''Nadřazené pojmy''' |knihovní katalog | + | | '''Nadřazené pojmy''' ||knihovní katalog |
|- | |- | ||
− | | '''Podřazené pojmy''' |sklízení dat | + | | '''Podřazené pojmy''' ||sklízení dat |
|} | |} | ||
=== <big>Vztah discovery systém x OPAC</big> === | === <big>Vztah discovery systém x OPAC</big> === | ||
− | OPAC (online public access catalog) je jedním ze základních modulů | + | OPAC (online public access catalog) je jedním ze základních modulů knihovnického automatizovaného systému. Původně sloužil k vyhledávání klasických knihovních dokumentů. Tak jak knihovny začaly nakupovat stále více elektronických dokumentů, přestávaly být jeho funkcionality dostačující. Začaly tak vznikat OPACy nové (další) generace s rozšířenými funkcemi. |
− | Zde můžeme narazit na terminologické problémy. U některých autorů splývají termíny OPAC nové generace a discovery systém v jedno(Yang a Wagner 2010, s. 691) . Jiní naopak mezi těmito dvěma termíny důsledně rozlišují. (Blair et al. 2011, s. 449)<ref> | + | Zde můžeme narazit na terminologické problémy. U některých autorů splývají termíny OPAC nové generace a discovery systém v jedno(Yang a Wagner 2010, s. 691) . Jiní naopak mezi těmito dvěma termíny důsledně rozlišují. (Blair et al. 2011, s. 449)<ref>K terminologické diskuzi viz též CAPLAN, Priscilla,2012. On discovery tools, OPACs and the motion of library language. <i>Library Hi Tech</i> [online], vol. 30, issue 1, s. 108-115 [cit. 2014-05-28]. DOI: 10.1108/07378831211213247. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/10.1108/07378831211213247/</ref> |
Zaměříme-li se na to, jaké jsou zásadní vlastnosti OPACů nové generace, zjistíme, že se velmi překrývají s vlastnostmi discovery systémů (viz níže). | Zaměříme-li se na to, jaké jsou zásadní vlastnosti OPACů nové generace, zjistíme, že se velmi překrývají s vlastnostmi discovery systémů (viz níže). | ||
Řádek 31: | Řádek 31: | ||
* persistentní odkazy (Yang a Hofmann 2010, s. 269-271) | * persistentní odkazy (Yang a Hofmann 2010, s. 269-271) | ||
− | == <big>Discovery systémy</big><ref> | + | == <big>Discovery systémy</big><ref>V angličtině označovány jako web scale discovery systems,</ref> == |
''"A preharvested central index coupled with a richly featured discovery layer that provides a single search across a library's local, open access, and subscription collections"'' (Hoeppner 2012) | ''"A preharvested central index coupled with a richly featured discovery layer that provides a single search across a library's local, open access, and subscription collections"'' (Hoeppner 2012) | ||
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
====Obsah==== | ====Obsah==== | ||
− | *DS by měl indexovat v ideálním případě veškerý obsah, který má daná instituce k dispozici, a to jak lokálně, tak vzdáleně. U lokálních zdrojů se může jednat o záznamy z knihovního katalogu, institucionální repozitáře a podobně. Vzdálený obsah pak tvoří zakoupené či | + | *DS by měl indexovat v ideálním případě veškerý obsah, který má daná instituce k dispozici, a to jak lokálně, tak vzdáleně. U lokálních zdrojů se může jednat o záznamy z knihovního katalogu, institucionální repozitáře a podobně. Vzdálený obsah pak tvoří zakoupené či licencované zdroje knihovny (el. časopisy, databáze, e-knihy etc.) a také volně dostupné zdroje jako jsou OA časopisy, OA archivy, Manuscriptorium, aj. |
====Technologie==== | ====Technologie==== | ||
[[Soubor:Schema_DS.jpg|upright|thumb|vpravo|Schéma DS]] | [[Soubor:Schema_DS.jpg|upright|thumb|vpravo|Schéma DS]] | ||
− | *'''Harvester''' – sklízí obsah od poskytovatelů dat (nakladatelé, knihovna, agregátoři, OA archivy, etc.) a přenáší ho směrem k centrálnímu indexu | + | *'''Harvester''' – sklízí obsah od poskytovatelů dat (nakladatelé, knihovna, agregátoři, OA archivy, etc.) a přenáší ho směrem k centrálnímu indexu. Sklizeň může probíhat přes OAI-PHM či FTP. |
− | *'''Mapování metadat''' – | + | *'''Mapování metadat''' – probíhá před uložením metadat do centrálního indexu. Poskytovatelé obsahu využívají nejrůznější metadatová schémata, je proto nutné je převést do jednotné, normalizované podoby. |
− | *'''Centrální index''' – normalizovaná a deduplikovaná metadata jsou agregována v centrálním indexu (cloudu) | + | *'''Centrální index''' – normalizovaná a deduplikovaná metadata jsou agregována v centrálním indexu (cloudu). Centrální index (často označován jako velký index) tvoří srdce každého DS. |
− | *'''Algoritmus výpočtu relevance''' – zajišťuje, aby uživatel dostal jako výsledek svého dotazu ty nejrelevantnější výsledky | + | *'''Algoritmus výpočtu relevance''' – zajišťuje, aby uživatel dostal jako výsledek svého dotazu ty nejrelevantnější výsledky. To je u DS velmi zásadní, protože dotaz se vyhodnocuje nad jednotným indexem, který obsahuje desítky milionů záznamů. Tj. na dotaz většinou dostaneme tisíce „hitů“, přičemž ty se musí seřadit dle relevance. |
− | *'''Linkovací resolver''' – využívá se k propojení záznamu dokumentu a jeho plného textu | + | *'''Linkovací resolver''' – využívá se k propojení záznamu dokumentu a jeho plného textu. Komunikace probíhá v rámci Open URL. |
*'''Interface''' – slouží k vyhledávání v indexu a k následné práci s výsledky; v závislosti na poskytovateli DS obsahuje i nejrůznější pokročilé funkce. (Cloud Web Scale Discovery services Landscape: An overview, 2013) | *'''Interface''' – slouží k vyhledávání v indexu a k následné práci s výsledky; v závislosti na poskytovateli DS obsahuje i nejrůznější pokročilé funkce. (Cloud Web Scale Discovery services Landscape: An overview, 2013) | ||
Řádek 59: | Řádek 59: | ||
===Výhody a nevýhody DS=== | ===Výhody a nevýhody DS=== | ||
====Výhody==== | ====Výhody==== | ||
− | *'''rychlost''' – protože prohledáváme jeden index a ne mnoho, dostaneme výsledky prakticky okamžitě. Rozdíl je zřejmý v porovnání s metavyhledávači, u kterých můžeme čekat na výsledky i několik desítek sekund | + | *'''rychlost''' – protože prohledáváme jeden index a ne mnoho, dostaneme výsledky prakticky okamžitě. Rozdíl je zřejmý v porovnání s metavyhledávači, u kterých můžeme čekat na výsledky i několik desítek sekund. |
*'''jednoduchost''' – uživatelé využívají standardně jeden box pro zadání dotazu. Nemusí se také učit pracovat se systémem, DS jsou velmi intuitivní. | *'''jednoduchost''' – uživatelé využívají standardně jeden box pro zadání dotazu. Nemusí se také učit pracovat se systémem, DS jsou velmi intuitivní. | ||
− | *'''vysoká relevance''' – prohledáváme jeden index se standardizovanými daty | + | *'''vysoká relevance''' – prohledáváme jeden index se standardizovanými daty. |
− | *'''další práce s výsledky''' – např. upřesňování dotazu dle faset | + | *'''další práce s výsledky''' – např. upřesňování dotazu dle faset. |
====Nevýhody==== | ====Nevýhody==== | ||
*'''(ne)aktuálnost dat''' – data od poskytovatelů se sklízejí v dohodnuté frekvenci např. jednou denně či týdně, uživateli se tak nemusí zobrazovat nejaktuálnější záznamy. V tomto bodě vedou metavyhledávače, které pracují vždy s aktuálními záznamy. | *'''(ne)aktuálnost dat''' – data od poskytovatelů se sklízejí v dohodnuté frekvenci např. jednou denně či týdně, uživateli se tak nemusí zobrazovat nejaktuálnější záznamy. V tomto bodě vedou metavyhledávače, které pracují vždy s aktuálními záznamy. | ||
===Poskytovatelé DS=== | ===Poskytovatelé DS=== | ||
− | Existuje mnoho poskytovatelů DS<ref> | + | Existuje mnoho poskytovatelů DS<ref>Seznam dalších poskytovatelů dostupný např. z http://www.librarytechnology.org/discovery.pl</ref>, ale čtyři hlavní dominují ve světovém měřítku a budují si své vlastní centrální indexy. (Hoeppner 2012) Jedná se Ebsco Discovery Services (EDS) , WorldCat Local od OCLC, Primo od Ex Libris a Summon od Serial Solutions, který byl dostupný jako prvníDS už v roce 2009<ref>První instalace DS v Česku proběhla na Univerzitě Pardubice v říjnu 2012, přičemž byl zvolen DS Primo.</ref>. Zároveň je důležité upozornit, že DS se vždy skládá z obsahu (velký index) a z nadstavby (technologie). Pokud má tedy nějaká knihovna zájem o DS, nemusí volit celé řešení od jednoho poskytovatele. AV ČR tak např. využívá centrální index EDS a nadstavbu Vufind. |
===Výběr DS<ref>K problematice výběru DS viz též VOJNAR, Martin, 2012. Jak si vybrat vhodný discovery systém. <i>Ikaros</i> [online], roč. 16, č. 12 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/jak-si-vybrat-vhodny-discovery-system | ===Výběr DS<ref>K problematice výběru DS viz též VOJNAR, Martin, 2012. Jak si vybrat vhodný discovery systém. <i>Ikaros</i> [online], roč. 16, č. 12 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/jak-si-vybrat-vhodny-discovery-system | ||
</ref>=== | </ref>=== | ||
− | Obecně lze říci, že různé DS<ref> | + | Obecně lze říci, že různé DS<ref>Zejm. EDS, WorldCat Local, Primo a Summon.</ref> jsou si více podobné, než aby mezi nimi bylo větších rozdílů. Důležitou roli při výběru pak mohou hrát např. zkušenosti s určitým DS získané v rámci zkušebního přístupu. |
Přesto je možno definovat určité oblasti, podle kterých lze vybrat určitý DS. | Přesto je možno definovat určité oblasti, podle kterých lze vybrat určitý DS. | ||
*'''Obsah''' - v ideálním případě se má obsah centrálního indexu překrývat s obsahem, který má knihovna k dispozici. Další významnou roli hraje kvalita dat v indexu, frekvence sklízení obsahu, snadnost zařazení vlastního obsahu aj. | *'''Obsah''' - v ideálním případě se má obsah centrálního indexu překrývat s obsahem, který má knihovna k dispozici. Další významnou roli hraje kvalita dat v indexu, frekvence sklízení obsahu, snadnost zařazení vlastního obsahu aj. |
Verze z 29. 5. 2014, 01:05
Klíčová slova | centrální index, vyhledávání |
Synonyma | sjednocené vyhledávání, new generation OPAC |
Nadřazené pojmy | knihovní katalog |
Podřazené pojmy | sklízení dat |
Obsah
Vztah discovery systém x OPAC
OPAC (online public access catalog) je jedním ze základních modulů knihovnického automatizovaného systému. Původně sloužil k vyhledávání klasických knihovních dokumentů. Tak jak knihovny začaly nakupovat stále více elektronických dokumentů, přestávaly být jeho funkcionality dostačující. Začaly tak vznikat OPACy nové (další) generace s rozšířenými funkcemi. Zde můžeme narazit na terminologické problémy. U některých autorů splývají termíny OPAC nové generace a discovery systém v jedno(Yang a Wagner 2010, s. 691) . Jiní naopak mezi těmito dvěma termíny důsledně rozlišují. (Blair et al. 2011, s. 449)[1]
Zaměříme-li se na to, jaké jsou zásadní vlastnosti OPACů nové generace, zjistíme, že se velmi překrývají s vlastnostmi discovery systémů (viz níže).
OPAC nové generace má mít následující vlastnosti:
- vyhledávání z jednoho místa napříč všemi zdroji, které má knihovna k dispozici
- moderní uživatelské rozhraní
- obohacený obsah
- fasetové vyhledávání
- jednoduché vyhledávání v jednom boxu a možnost rozšířeného vyhledávání
- vysoká relevance vyhledaných výsledků
- funkce „měli jste na mysli?“
- doporučování podobných zdrojů
- uživatelé mohou zdroje hodnotit, komentovat etc.
- RSS feed
- integrace se soc. sítěmi
- persistentní odkazy (Yang a Hofmann 2010, s. 269-271)
Discovery systémy[2]
"A preharvested central index coupled with a richly featured discovery layer that provides a single search across a library's local, open access, and subscription collections" (Hoeppner 2012)
Zjednodušeně by se dalo říci, že pomocí discovery systému (DS) prohledávám z jednoho místa jeden index, který obsahuje data z obrovského množství zdrojů.
Komponenty discovery systémů
DS se skládají ze dvou zásadních komponentů – prvním je obsah, druhý tvoří technologie, které uživateli poskytnou relevantní informace z dostupného obsahu.
Obsah
- DS by měl indexovat v ideálním případě veškerý obsah, který má daná instituce k dispozici, a to jak lokálně, tak vzdáleně. U lokálních zdrojů se může jednat o záznamy z knihovního katalogu, institucionální repozitáře a podobně. Vzdálený obsah pak tvoří zakoupené či licencované zdroje knihovny (el. časopisy, databáze, e-knihy etc.) a také volně dostupné zdroje jako jsou OA časopisy, OA archivy, Manuscriptorium, aj.
Technologie
- Harvester – sklízí obsah od poskytovatelů dat (nakladatelé, knihovna, agregátoři, OA archivy, etc.) a přenáší ho směrem k centrálnímu indexu. Sklizeň může probíhat přes OAI-PHM či FTP.
- Mapování metadat – probíhá před uložením metadat do centrálního indexu. Poskytovatelé obsahu využívají nejrůznější metadatová schémata, je proto nutné je převést do jednotné, normalizované podoby.
- Centrální index – normalizovaná a deduplikovaná metadata jsou agregována v centrálním indexu (cloudu). Centrální index (často označován jako velký index) tvoří srdce každého DS.
- Algoritmus výpočtu relevance – zajišťuje, aby uživatel dostal jako výsledek svého dotazu ty nejrelevantnější výsledky. To je u DS velmi zásadní, protože dotaz se vyhodnocuje nad jednotným indexem, který obsahuje desítky milionů záznamů. Tj. na dotaz většinou dostaneme tisíce „hitů“, přičemž ty se musí seřadit dle relevance.
- Linkovací resolver – využívá se k propojení záznamu dokumentu a jeho plného textu. Komunikace probíhá v rámci Open URL.
- Interface – slouží k vyhledávání v indexu a k následné práci s výsledky; v závislosti na poskytovateli DS obsahuje i nejrůznější pokročilé funkce. (Cloud Web Scale Discovery services Landscape: An overview, 2013)
Výhody a nevýhody DS
Výhody
- rychlost – protože prohledáváme jeden index a ne mnoho, dostaneme výsledky prakticky okamžitě. Rozdíl je zřejmý v porovnání s metavyhledávači, u kterých můžeme čekat na výsledky i několik desítek sekund.
- jednoduchost – uživatelé využívají standardně jeden box pro zadání dotazu. Nemusí se také učit pracovat se systémem, DS jsou velmi intuitivní.
- vysoká relevance – prohledáváme jeden index se standardizovanými daty.
- další práce s výsledky – např. upřesňování dotazu dle faset.
Nevýhody
- (ne)aktuálnost dat – data od poskytovatelů se sklízejí v dohodnuté frekvenci např. jednou denně či týdně, uživateli se tak nemusí zobrazovat nejaktuálnější záznamy. V tomto bodě vedou metavyhledávače, které pracují vždy s aktuálními záznamy.
Poskytovatelé DS
Existuje mnoho poskytovatelů DS[3], ale čtyři hlavní dominují ve světovém měřítku a budují si své vlastní centrální indexy. (Hoeppner 2012) Jedná se Ebsco Discovery Services (EDS) , WorldCat Local od OCLC, Primo od Ex Libris a Summon od Serial Solutions, který byl dostupný jako prvníDS už v roce 2009[4]. Zároveň je důležité upozornit, že DS se vždy skládá z obsahu (velký index) a z nadstavby (technologie). Pokud má tedy nějaká knihovna zájem o DS, nemusí volit celé řešení od jednoho poskytovatele. AV ČR tak např. využívá centrální index EDS a nadstavbu Vufind.
Výběr DS[5]
Obecně lze říci, že různé DS[6] jsou si více podobné, než aby mezi nimi bylo větších rozdílů. Důležitou roli při výběru pak mohou hrát např. zkušenosti s určitým DS získané v rámci zkušebního přístupu. Přesto je možno definovat určité oblasti, podle kterých lze vybrat určitý DS.
- Obsah - v ideálním případě se má obsah centrálního indexu překrývat s obsahem, který má knihovna k dispozici. Další významnou roli hraje kvalita dat v indexu, frekvence sklízení obsahu, snadnost zařazení vlastního obsahu aj.
- Vyhledávání- musí být jednoduché a zároveň musí poskytovat relevantní výsledky. DS musí rovněž umožňovat relevanci přizpůsobovat potřebám knihovny, personalizovat výsledky dle role konkrétního uživatele aj.
- Kompatibilita- DS musí být kompatibilní s existujícím softwarem (sfx, proxy aj.) i s datovými formáty, které knihovna využívá. Důležitá je také snadná implemantace DS.
Odkazy
Poznámky
- ↑ K terminologické diskuzi viz též CAPLAN, Priscilla,2012. On discovery tools, OPACs and the motion of library language. Library Hi Tech [online], vol. 30, issue 1, s. 108-115 [cit. 2014-05-28]. DOI: 10.1108/07378831211213247. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/10.1108/07378831211213247/
- ↑ V angličtině označovány jako web scale discovery systems,
- ↑ Seznam dalších poskytovatelů dostupný např. z http://www.librarytechnology.org/discovery.pl
- ↑ První instalace DS v Česku proběhla na Univerzitě Pardubice v říjnu 2012, přičemž byl zvolen DS Primo.
- ↑ K problematice výběru DS viz též VOJNAR, Martin, 2012. Jak si vybrat vhodný discovery systém. Ikaros [online], roč. 16, č. 12 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/jak-si-vybrat-vhodny-discovery-system
- ↑ Zejm. EDS, WorldCat Local, Primo a Summon.
Použitá literatura
- BAIR, Sheila, George BOSTON a Scott GARRISON. Taming Lightning in More Than One Bottle: Implementing a Local Next-Generation Catalog Versus a Hosted Web-Scale Discovery Service [online]. Philadelphia: ACRL, 2011[cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.ala.org/acrl/sites/ala.org.acrl/files/content/conferences/confsandpreconfs/national/2011/papers/taming_lightning.pdf
- Cloud Web Scale Discovery services Landscape: An overview, 2013 In: NARAYANAN, Nikesh a Ramina MUKUNDAN. SlideShare [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/nikeshn/cloud-web-scale-discovery-services-landscape-an-overview-26670693
- HOEPPNER, Athena, 2012. The Ins and Outs of Evaluating Web-Scale Discovery Services. Computers in libraries [online], vol. 32, issue 3 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.infotoday.com/cilmag/apr12/Hoeppner-Web-Scale-Discovery-Services.shtml
- YANG, Sharon Q. a Melissa A. HOFMANN, 2011. Next generation or current generation?: A study of the OPACs of 260 academic libraries in the USA and Canada. Library Hi Tech [online], vol. 29, issue 2, s. 266-300 [cit. 2014-05-28]. DOI: 10.1108/07378831111138170. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/10.1108/07378831111138170
- YANG, Sharon Q. a Kurt WAGNER, 2010 Evaluating and comparing discovery tools: how close are we towards next generation catalog?. Library Hi Tech [online], vol. 28, issue 4, s. 690-709 [cit. 2014-05-29]. DOI: 10.1108/07378831011096312. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/10.1108/07378831011096312