Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy: Porovnání verzí

m
m
Řádek 14: Řádek 14:
 
'''<math>P(A|B)=\frac{P(A∩B)}{P(B)}</math><br />'''<br />
 
'''<math>P(A|B)=\frac{P(A∩B)}{P(B)}</math><br />'''<br />
 
př. Hod hrací kostkou<br />
 
př. Hod hrací kostkou<br />
<math>Ω=\left{1, 2, 3, 4, 5, 6\right}^n</math><br />
+
Ω={1, 2, 3, 4, 5, 6}<br />
<math>A={1, 2, 3}</math> <br />
+
A={1, 2, 3}<br />
<math>B={2, 4, 6}</math><br />
+
B={2, 4, 6}<br />
<math>A ∩ B = 2</math><br />
+
A ∩ B = 2<br />
 +
 
 
<math>P (A ∩ B)=\frac{1}{6}</math>(z 6 možných se sejdou 1krát)<br />
 
<math>P (A ∩ B)=\frac{1}{6}</math>(z 6 možných se sejdou 1krát)<br />
 
<math>P(A)=\frac{3}{6}</math><br />
 
<math>P(A)=\frac{3}{6}</math><br />

Verze z 10. 8. 2015, 09:16

Pravděpodobnost jevu

Pravděpodobnost jevu je podle Laplaceovy definice poměrem počtu případů příznivých k počtu případů možných bez realizace experimentu.
Jinými slovy zjišťujeme jakou máme šanci, že daný jev nastane.
Výsledek uvádíme v procentech nebo v intervalu <0,1>. Přičemž 1 znamená výsledek jistý a 0 nemožný.
Uskutečníme-li pokus, pak počítáme relativní četnost [1] [2]

Výsledky náhodného pokusu musí splňovat podmínky:

  • nemohou padnout dva výsledky současně
  • jeden z výsledků nastane vždy
  • každý výsledek je stejně možný

Podmíněná pravděpodobnost

Uvažujme pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P) a jev B ϵ A, který má nenulovou pravděpodobnost. Podmíněná pravděpodobnost jevu A za předpokladu, že nastal jev B, je definován vztahem Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(A|B)=\frac{P(A∩B)}{P(B)}}

př. Hod hrací kostkou
Ω={1, 2, 3, 4, 5, 6}
A={1, 2, 3}
B={2, 4, 6}
A ∩ B = 2

Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P (A ∩ B)=\frac{1}{6}} (z 6 možných se sejdou 1krát)



Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(A|B)=\frac{P(A∩B)}{P(B)}=\frac{\frac{1}{6}}{\frac{3}{6}}=\frac{1}{6}.\frac{6}{3}=\frac{6}{18}=\frac{1}{3}}

Jevy

Jevy jsou podmnožiny množiny všech možných výsledků.
Označují se velkými písmeny A, B, C atd.

Pravděpodobnost náhodného jevu

Pravděpodobnost náhodného jevu A je množinová funkce, která náhodnému jevu A z pole náhodných jevů přiřadí nezáporné číslo, jež označujeme P(A)[3]

Závislé a nezávislé jevy

Nastalé jevy jsou nezávislé, pokud nastoupení jednoho neovlivní pravděpodobnost, s ní při témže pokusu očekáváme nastoupení jiného jevu.
Náhodné jevy A a B jsou nezávislé, právě když platí: Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(A∩B)=P(A).P(B)} přičemž A, B ∈ S [3][3]

Matematické znaky

Znak Popis
P pravděpodobnost
A jev A, jevy se označují velkými písmeny
P (A) pravděpodobnost jevu A
ω jednotlivé možné výsledky
Ω množina všech možných výsledků náhodného pokusu
A ∩ B průnik jevů A a B
vlastní podmnožina
A ⊆ B každý prvek A je zároveň prvkem B
je prvkem množiny
ω ∈ A výsledek příznivý jevu A
není prvkem množiny
Ø prázdná množina, jev nemožný
S pravděpodobnostní prostor

[4]


  1. ="KÖNIGOVÁ, Marie. Matematické a statistické metody v informatice: celostátní vysokoškolská učebnice pro stud. obor věd. inf. a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, 100-101 s. Učebnice pro vysoké školy (Státní pedagogické nakladatelství)">
  2. ="CALDA, Emil a Václav DUPAČ. Matematika pro gymnázia: kombinatorika, pravděpodobnost, statistika. 4. upr. vyd. Praha: Prometheus, 1999, s. 80-127. Učebnice pro střední školy. ISBN 80-7196-147-7.">
  3. 3,0 3,1 3,2 ="KÖNIGOVÁ, Marie. Matematické a statistické metody v informatice: celostátní vysokoškolská učebnice pro stud. obor věd. inf. a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství"> Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „“ použit vícekrát s různým obsahem
  4. ="BUDÍKOVÁ, Marie, Maria KRÁLOVÁ a Bohumil MAROŠ. Průvodce základními statistickými metodami. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 54-54. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3243-5.">