Pojednejte o vývoji a teorii vyhledávacích systémů typu OPAC z hlediska rešeršních technik a komunikace člověk-počítač.: Porovnání verzí

Řádek 67: Řádek 67:
 
* usnadnění kontextové orientace
 
* usnadnění kontextové orientace
 
* tezaury
 
* tezaury
* slovníky a seznamy synonym
+
* slovníky a seznamy synonym<br />
 +
Příklady OPACů 3. generace
 +
 
 +
OPACů třetí, nové generace, je v současné době v provozu ve světových a již také českých knihovnách<ref>Dostupné také z: https://www.jcu.cz/o-univerzite/aktuality/akademicka-knihovna-spustila-ebsco-discovery-service</ref> velké množství. Existují komerční i open source řešení. Následují vybrané příklady systémů obou kategorií.
 +
<ref>Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/OPAC</ref>
 +
 
 +
===== Komerční OPACy 3. generace =====
 +
 
 +
* AquaBrowser
 +
* Carmen
 +
* Encore
 +
* Primo
 +
===== Open source OPACy 3. generace =====
 +
* [http://wiki.knihovna.cz/index.php/EVERGREEN,_knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m Evergreen]
 +
* Invenio
 +
* VuFind
 +
 
 +
==== Discovery systémy ====
 +
 
 +
Mezi OPACy nové generace jsou někdy řazeny také tzv. [[Opac, veřejně přístupné katalogy (discovery systémy)|'''discovery systémy''']], např.:
 +
* [https://ikaros.cz/ebsco-discovery-service-jako-priklad-centralizovaneho-vyhledavace EBSCO Discovery Service],
 +
* Summon,
 +
* Primo.
 +
 
  
 
=== využití techniky expertních systémů: ===
 
=== využití techniky expertních systémů: ===
Řádek 77: Řádek 100:
 
* proces heuristického výběru
 
* proces heuristického výběru
 
* reprezentace booleovských taktik
 
* reprezentace booleovských taktik
* modelování uživatelů
+
* modelování uživatelů<br />
 +
'''Booleovské operátory'''
 +
 
 +
Booleovská logika definuje vazby mezi jednotlivými slovy ve vyhledávacím řetězci. Booleovské vyhledávací operátory AND, OR, NOT umožňují rozšíření či zúžení dotazu.<ref>Dostupné také z: http://eifl.nkp.cz/vyhl.htm</ref><br />
 +
 
 +
* Operátor AND znamená, že v záznamu musí být obsažena všechna slova uvedená v řetězci.<br />
 +
Př.: travel and Europe bude ve výsledku obsahovat články, v nichž se vyskytuje výraz "travel" a zároveň výraz "Europe".
 +
* Operátor OR znamená, že v záznamu bude nejméně jeden z požadovaných termínů.<br />
 +
Př.: college or university bude obsahovat záznamy, ve kterých se vyskytuje výraz "college" nebo "university", případně oba dva.
 +
* Operátor NOT vylučuje z vyhledávání slova, která by neměla být v záznamech obsažena.<br />
 +
Př.: television not cable bude obsahovat záznamy, v nichž je uvedeno slovo "television", ale ne ty, ve kterých je i slovo "cable".
 +
 
  
 
==== citace: ====
 
==== citace: ====

Verze z 1. 2. 2017, 20:48

OPAC

(Online Public Access Catalogue) – veřejný online katalog dostupný uživatelům knihovny. Kromě vyhledávání zpřístupňuje také řadu dalších služeb – správu uživatelského konta, přístup k dalším informačním zdrojům atd.

Technologický vývoj se stále zlepšuje a zdokonaluje možnosti využítí služeb a přístupu k fondům knihoven. Rozvoj formátu MARC (USMARC, UNIMARC) zlepšuje obsah záznamů, přístup k záznamům a práci s nimi. Katalogy stále více usnadňují vyhledávání ve vzdálených bázích, rozšiřují a zvětšují přístup.

V současné době se rozvíjí 3. generace OPACů. Hlavním cílem je vyvinout jednotné rozhraní pro přístup k tradičním i digitálním informačním zdrojům knihoven.Velký vliv na jejich rozvoj má prostředí www. OPAC zprostředkovává informace uživatelům přímo v prostředí internetu. OPAC jako nástroj pro přístup ke knihovním fondům vychází z analýzy požadavků a chování uživatelů.

Důraz kladen na:
  • vyhledávání
  • zobrazení informací
  • možnost získat dokument.

Charakteristické vlastnosti jednotlivých generací OPAC katalogů:

[1]

OPAC 1. generace

  • vychází z klasického automatizovaného knihovnického systému
  • přístupné v rámci knihovní sítě
  • vyhledávání – příkazový jazyk

OPAC 2. generace

  • aplikace + databáze (aplikace pracují online nad databází knihovního systému)
  • vyhledávání - slova, slovní spojení; booleovské a proximitní operátory

OPAC 3. generace

  • hyperkatalogy
  • databáze oddělená od aplikace
  • vyhledávání – rozklad pojmů na podpojmy, vážení podpojmů, řazení dle míry relevance

Z uživatelského hlediska OPAC 3. generace:

  • jednoduché vyhledávací okno
  • lemmatizace
  • fasetové rozdělení
  • RSS
  • snadno čitelná adresa dokumentu
  • řazení dokumentů dle relevanceřazení dokumentů podle relevance
  • obohacování záznamů (tagy, obálky, obsahy…)
  • přímo dostupný plný text dokumentů
  • propojení se sociálními sítěmi a externími webovými stránkami

Online katalogy 1. generace byly často z hlediska manipulace posuzovány jako horší, než katalogy tradiční, lístkové či formou mikrofiší. Opakovaly stejné principy vyhledávání - přístup na základě porovnávání frází formulovaných a zapsaných uživatelem s frázemi uloženými v paměti počítače.

  • z hlediska uživatele byly obtížně srozumitelné, protože používaly speciální knihovnickou terminologii
  • neexistence selekčních údajů, tj. nemožnost vyhledat podle libovolného (klíčového) slova z názvu nebo předmětového hesla
  • nemožnost modifikace a opravy rešeršního dotazu po získání prvních rešeršních výsledků

Online katalogy 2. generace jsou spojením interaktivních katalogů 1. generace s komerčními vyhledávacími systémy. Vývoj nebyl jednotný, některé OPACy 1. generace postupně zařadily rešeršní techniky 2. generace, další typy OPAC byly koncipovány jako komerční systémy pro vyhledávání z databází. Mnoho katalogů 2. generace umožňovalo omezit vyhledávání na vyhledávání v požadovaných polích, provést zkrácení selekčních údajů, vykonat rešerše podle zkrácených slov a limitovat vyhledávání rokem vydání dokumentu, jazykem, typem dokumentu atp.

Z hlediska rešeršních technik kombinuje OPAC 2. generace přístup tradičních katalogů pro vyhledávání podle prekoordinovaných frází a volby z abecedních seznamů položek s přístupem vyhledávání podle klíčových slov podle booleovských operátorů. Mechanismus rešerše podle klíčových slov a frází je vždy jejich přesným porovnáváním, netolerují ani změny v pořadí slov. Důraz je proto kladen na dialog, respektive na organizaci dialogu. Využívá též metodu postkoordinované rešerše ve specifických polích jako částečnou kompenzaci absence abstrakt a textu.

Dialog člověk – počítač se více orientuje na laické uživatele, zahrnuje:

  • menu
  • zprávy
  • instrukce
  • návrhy

Inovace ve 3. generaci OPACů se týkala především v přesunutí dotazovacích technik více na systém, který uživateli pomáhá při formulaci kritérií rešeršního dotazu. Další priority pro zlepšení dialogu se týkaly slovníku (jazyku) uživatele systému a pomoci při orientaci v sémantickém kontextu prováděných rešerší. Při zkoumání užitečnosti různých prostředků se experimentálně potvrdila účinnost Deweyho desetinného třídění a jeho indexů. Systematický a kontextový přístup klasifikačního systému má lepší rešeršníí výsledky než kombinace pre- a postkoordinovaných tradičních rešeršních metod. Propojuje různé klasifikační třídy a oblasti, upřesňuje hierarchické schéma a plně využívá propojení ve struktuře fondu. V jiném experimentálním projektu byly zkoumány termíny používané uživateli z hlediska řízeného slovníku a přirozeného jazyka. Průnik termínů přirozeného jazyka odpovídajících řízenému slovníku byl velmi malý a ukázal na nezbytnost pomoci při výběru slovníku:

  • sémantické nástroje
  • usnadnění kontextové orientace
  • tezaury
  • slovníky a seznamy synonym

Příklady OPACů 3. generace

OPACů třetí, nové generace, je v současné době v provozu ve světových a již také českých knihovnách[2] velké množství. Existují komerční i open source řešení. Následují vybrané příklady systémů obou kategorií. [3]

Komerční OPACy 3. generace
  • AquaBrowser
  • Carmen
  • Encore
  • Primo
Open source OPACy 3. generace

Discovery systémy

Mezi OPACy nové generace jsou někdy řazeny také tzv. discovery systémy, např.:


využití techniky expertních systémů:

těžko se účinně aplikují na rozsáhlý multidisciplinární soubor OPAC, nicméně z jejich vývoje a využití prostředků pro konverzaci s uživatelem o předmětu rešerše lze vycházet při dalším vývoji a orientaci:

  • tezaury
  • sémantické pojmové sítě
  • fasetové třídění
  • klasifikace
  • proces heuristického výběru
  • reprezentace booleovských taktik
  • modelování uživatelů

Booleovské operátory

Booleovská logika definuje vazby mezi jednotlivými slovy ve vyhledávacím řetězci. Booleovské vyhledávací operátory AND, OR, NOT umožňují rozšíření či zúžení dotazu.[4]

  • Operátor AND znamená, že v záznamu musí být obsažena všechna slova uvedená v řetězci.

Př.: travel and Europe bude ve výsledku obsahovat články, v nichž se vyskytuje výraz "travel" a zároveň výraz "Europe".

  • Operátor OR znamená, že v záznamu bude nejméně jeden z požadovaných termínů.

Př.: college or university bude obsahovat záznamy, ve kterých se vyskytuje výraz "college" nebo "university", případně oba dva.

  • Operátor NOT vylučuje z vyhledávání slova, která by neměla být v záznamech obsažena.

Př.: television not cable bude obsahovat záznamy, v nichž je uvedeno slovo "television", ale ne ty, ve kterých je i slovo "cable".


citace:

  1. ŠEVČÍKOVÁ, Barbora. Knihovny současnosti: Sborník z 18. konference, konané ve dnech 14.–16. zá ř í 2010 v Se č i u Chrudimi [online]. In: . 2010 [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: <http://docplayer.cz/459984-Knihovny-soucasnosti.html/
  2. Dostupné také z: https://www.jcu.cz/o-univerzite/aktuality/akademicka-knihovna-spustila-ebsco-discovery-service
  3. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/OPAC
  4. Dostupné také z: http://eifl.nkp.cz/vyhl.htm

použitá literatura:


http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/OPAC-Syst%C3%A9my-a-rozhran%C3%AD-a-jejich-v%C3%BDvoj-%C4%8D%C3%A1st-I._Huta%C5%99.pdf
KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 1. Praha: UVTEI, 1981, s. 13.