Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory: Porovnání verzí

m (1 revizi)
 
Řádek 1: Řádek 1:
Co je to informace a jaké jsou základní principy jejího pojetí a definování? Příklady definic informace a jejich kritická reflexe. Jaké jsou metody měření informace? Shannonova teorie informace. Jakými problémy informace se zabývá informační věda? (informační šum, vědecká informace, informace jako proces, energie, model, měření kvality informace, informační exploze… apod.)
 
 
==Přehled==
 
 
 
Pojem informace je nejasný a neexistuje jeho jednoznačná definice. Existuje obrovské množství definic, které popisují tento jev/fenomén/proces/věc z různých aspektů a zkoumají jeho jednotlivé fasety. Různé přístupy k pojmu informace má informační věda, komunikační teorie, estetika, informatika, sémiotika, počítačová věda, logika, filosofie, fyzika, biologie, kybernetika a další obory. Koncept informace je interdisciplinární a je tedy třeba zahrnout různé pohledy k jeho pochopení.
 
Pojem informace je nejasný a neexistuje jeho jednoznačná definice. Existuje obrovské množství definic, které popisují tento jev/fenomén/proces/věc z různých aspektů a zkoumají jeho jednotlivé fasety. Různé přístupy k pojmu informace má informační věda, komunikační teorie, estetika, informatika, sémiotika, počítačová věda, logika, filosofie, fyzika, biologie, kybernetika a další obory. Koncept informace je interdisciplinární a je tedy třeba zahrnout různé pohledy k jeho pochopení.
  
Řádek 25: Řádek 21:
 
* bit - nový způsob pohledu na základní jednotku informace; bit jako číslice dvojkové číselné soustavy, je jednotkou informace. Jeden bit bývá vyčíslen jako znalost výsledku pozorování náhodného jevu, jehož pravděpodobnost je 50 %
 
* bit - nový způsob pohledu na základní jednotku informace; bit jako číslice dvojkové číselné soustavy, je jednotkou informace. Jeden bit bývá vyčíslen jako znalost výsledku pozorování náhodného jevu, jehož pravděpodobnost je 50 %
  
=== Čtyři přístupy k pojmu "informace" podle [http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/thing.html M. Bucklanda] ===
+
=== Přístupy k pojmu informace dle osobností ===
 
 
M. Buckland ve svém článku při pojímání informace vychází ze vztahů mezi znalostmi, objekty a ději (procesy).
 
 
 
* ''Informace jako proces'' - informace jako nehmatatelný proces. Pokaždé, když někdo někoho "informuje", když sdělujeme zprávu, obecně řečeno "Proces, kdy určitý systém předává jinému systému pomocí signálů zprávu, která nějakým způsobem mění stav přijímacího systému.". Základním kamenem tohoto konceptu je kontext. ''Informace jako proces'' vždy záleží na situaci, okolnostech ve kterých k informování dochází.
 
* ''Informace jako znalost'' - je stručně řečeno to, co je objektem ''informace jako procesu''. Je rovněž nehmatatelná, ale jde o entitu, nikoliv proces. Znalosti, názory, víra a podobně, jsou osobní a nelze se jich přímo dotknout. Aby bylo možné je sdílet, člověk je musí vyjádřit, dát jim fyzickou formu.
 
* ''Informace jako věc'' - hmatatelná enita. Buckland tak v podstatě vrací do hry pojem dokumentu. Jde o fixovanou informaci, informaci polapenou do nějaké materiální reprezentace. Film, kniha, webová stránka, to jsou informace jako věci.
 
* ''Data processing''- hmatatelný proces - takový proces zpracování informací, který není čistě mentální ''(návrhy)?''
 
 
 
=== Podle Luciana Floridiho ===
 
 
 
Jde v podstatě o vylučovací metodu, kterou popisuje "obecnou teorii informace".
 
 
 
'''Technická informace''' - Nejširší kategorie - je spojená s kódováním, přenosem signálu. Informace viděná z vnějšku, bez ohledu na její význam. Pokud si odmyslíme význam informací, zbyde nám forma kterou je lze popsat jako posloupnost daných stavů. Tato informace je měřitelná, kvantifikovantelná.
 
 
 
'''Sémantická informace''' - data v síti kontextu nabývají význam. Informace, bereme-li v potaz její význam, má dva typy:
 
 
 
* instrukční - tato informace nese kromě svého obsahu i performativní kontext (například pokřtění, programovací jazyky, signál stůj). Nemůže být lživá/pravdivá
 
* faktická - nese pouze nějaký fakt. Toto pojetí informace je nejvíce rozšířeno v povědomí lidí. Dát někomu informace, informovat někoho, znát nějaké informace - to se vždy týká jen sémantické, faktické informace. Ta může být pravdivá nebo nepravdivá. Pravdivá informace je údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících, zatímco nepravdivá informace je buď záměrnou dezinformací nebo "misinformací". Někteří filozofové (Fetzer, Dodig-Crnkovic) tvrdí, že nepravdivá informace není informací, že nepatří do této kategorie. Zajímavý námět k úvaze.
 
 
 
===Podle Yvese Decadta===
 
 
 
[http://www.oocities.org/evolutionweb/eindex.htm Decadt] přichází s myšlenkou, že prvotní je „informace“, tj. to, co má význam uvnitř určitého kontextu. V rámci evolučního kontextu Decadt rozlišuje tři typy informace založené na vztahu mezi významem informace a fyzikálním nosičem informace. Rozlišuje tak informace „alfa“, „beta“ a „gama“ typu. Rozdíl mezi nimi je ve vzrůstajícím vzdáleností mezi nosičem a významem.
 
 
 
* „Alfa“ informace je informace zcela závislá na materiálu, je tedy důsledkem prostorové struktury a tvaru hmoty. Vztah mezi významem informace a jejím nosičem je bezprostřední.
 
* „Beta“ informace je chápána jako informační proces. To znamená, že jisté předlohy se vyskytují v čase a jsou základnou pro tvorbu významu v daném kontextu. Kapka vody dopadající na hladinu je typický příklad „beta“ informace. „Komunikace“ mezi molekulami vody je výsledkem dynamického procesu. Vodní kruhy na hladině jsou již jeho makroskopickým výsledkem, kdy význam informace je přímo vztažen do časově závislého procesu.
 
* „Gama“ informace je ryze symbolická, je používaná v lidském jazyce a genetickém kódu všech biologických organismů. Vztah mezi významem symbolu a symbolem samotným je zcela konvenční.
 
 
 
=== Informace jako věc? ===
 
 
 
Zde bych chtěl krátce pojednat o tom, co vidím jako problematické na Bucklandově konceptu informace jako věci a svůj vlastní postoj k této otázce. Vyústěním Bucklandovy teorie je závěr, že každá věc může být informací. Je sice pravda, že za určitých okolností zřejmě může být cokoliv informací, ale stejně důležité, jako je tato věc, jsou právě okolnosti. Proto by se celý koncept neměl jmenovat information-as-thing. Právě kontext, ve kterém je věc vsazená a rovněž okolnosti které se týkají toho, kdo tuto věc a její kontext interpretují, tvoří nedílnou součást informace. Bez této souvislosti se Bucklandova informace-jako-věc stane pouhým souborem dat, nesrozumitelných signálů. Proto právě na interpretaci je potřeba klást mnohem větší důraz, než se v současném pojetí informace činí.
 
 
 
===Humberto Maturana a teorie poznání Santiago - postmoderní pojetí informace===
 
 
 
K zamýšlení se nad způsobem, jakým poznáváme okolní svět, přivedly Maturanu výzkumy vnímání barev lidskými bytostmi. Dospěl totiž k poznání, že neexistuje žádný způsob, jak objektivně definovat barvu. Není vůbec zaručené, že to jak vidíme určitou barvu má něco společného s tím, jak tato barva skutečně vypadá. Z toho plyne, že si skutečně nikdy nemůžeme být jistí, že to co náš mozek vyhodnotí a následně pojmenuje jako červenou, je totožné s červenou, již vyhodnotil jiný mozek. Není tedy vůbec jisté, zdali to co já vidím když říkám červená, není totožné s tím, co moje sousedka vidí, když jde o barvu, již společně nazýváme zelenou.
 
 
 
Při práci na formulaci vlastní teorie poznání Maturana navázal spolupráci s Varelou (svým žákem) a jako východisko se rozhodli použít svou předcházející, vědeckou komunitou již přijatou koncepci utváření živých systémů  autopoiesis. Teorii poznání opřeli o tvrzení, že jednou z nejdůležitějších činností při procesu sebeudržování a sebeutváření je právě poznávání. Je tedy zřejmé, že autoři zde význam "poznání" používají v poněkud odlišném smyslu, než na jaký jsme obvykle zvyklí. Nejdříve je tedy nutné vyjasnit si, co vlastně Varela s Maturanou chápou jako proces "poznávání". Každý živý systém je propojen se svým okolím, dokonce na něm zřejmě energeticky závisí. Změny přicházející do organismu zvenčí proces přestavby jeho uspořádání neřídí, přesně neurčují co se stane. Působí zde pouze jako jakýsi spouštěcí mechanismus. Systém sám si vybere, které z okolních změn tento proces spustí, systém rozhoduje, na co bude reagovat. Tímto výběrem si ovšem každá autopoietická struktura utváří svůj vlastní svět obsahující pouze to, co byla ochotna zaznamenat.
 
 
 
Teorii Santiago výstižně vyjadřuje věta:
 
 
 
<blockquote>„Cokoliv co bylo řečeno, bylo řečeno pozorovatelem. Ve své řeči mluví pozorovatel k dalšímu pozorovateli, jímž může být i on sám; cokoliv platí pro jednoho platí stejně dobře i pro druhého. Pozorovatel je lidská bytost, což je živý systém a cokoliv platí pro živý systém platí i pro něj.“</blockquote>
 
 
 
Poznáním jsou tedy v tomto konceptu chápány neustále probíhající změny uspořádání struktury živého organismu jako výsledek reakcí na fyzikální podněty přicházející z prostoru za jeho hranicemi. Do autopoietického systému tedy nevstupují žádné "informace" o stavu světa. Pouze např. foton, chemická látka, jiný živý organismus vstoupí a on na toto vniknutí zareaguje přestavbou vztahů mezi svými částmi takovým způsobem, aby tuto změnu začlenil do svého uspořádání. Z toho vyplývá, že můžeme mít organismy na různých úrovních složitosti v závislosti na skutečnosti, kolik prvků přicházejících zvenčí jsou schopny zpracovat. 
 
 
 
===Informace v dalších vědních oborech===
 
 
 
===='''Teorie informace''' (matematická teorie informace)====
 
 
 
Zkoumá matematickou reprezentaci podmínek a parametrů ovlivňujících přenos a zpracování informací, omezuje se na kvantitativní parametry informace (''C. E. Shannon'')
 
 
 
===='''Kybernetika'''====
 
 
 
Zkoumá systémy řízení procesů v živých organismech a strojích. Název je odvozen od řeckého slova kybernetes, tj. kormidelník.
 
''Norbert Wiener'' (26. 11. 1894 - 18. 3. 1964) - zabýval se matematickou analýzou, teorií pravděpodobnosti, matematickou statistikou a výpočetní technikou. Je spoluautorem teorie podobnosti činnosti nervové soustavy a počítače, základu neurokybernetiky 
 
 
 
===='''Obecná teorie systémů'''====
 
 
 
Abstraktní organizace prvků bez ohledu na jejich substanci, typ nebo prostorové či časové podmínky jejich existence; zkoumá principy společné všem komplexním objektům a modely, jež lze použít k jejich popisu
 
''Karl Ludwig von Bertalanffy'' (19. 9. 1901 - 12. 6. 1972) - jeho práce má filozofický a metodologický dosah, zvláště řešení vztahu celku a částí. Svou původní teorii otevřených systémů, popisující procesy systémů biologického charakteru (vyměňujících s okolím energii i látky) po 2. světové válce rozšířil jako obecnou teorii systému, blízkou kybernetice, které připisoval význam filozofie soudobé vědy
 
 
 
==== '''Počítačová věda, informatika''' (computer science )====
 
 
 
zkoumá architekturu a programy počítačů a oblasti jejich využití včetně technologie zpracování a přenosu informací
 
 
 
''John von Neumann'' (28. 12. 1903 - 8. 2. 1957) - zabýval se funkcionální analýzou, matematickou logikou, matematickou fyzikou a teorií topologických grup; věnoval se teorii pravděpodobnosti, matematickým metodám v ekonomii a numerické matematice. Spolu s O. Morgensternem zakladatel teorie her. Jeden z autorů amerického projektu elektronických počítačů ENIAC (1944).
 
   
 
==== '''Sociální komunikace''' ====
 
 
 
Proces sdělování a vyměňování informací ve společnosti
 
''Herbert Marshall McLuhan'' (21. 7. 1911 - 31. 12. 1980) - sociolog, filozof, sociální vědec, zabýval se filozofií historie, dějinami filozofie, teorií sociální komunikace, kulturologií, moderním uměním a literaturou. Zastánce technologického determinismu - změnu historických epoch podmiňuje rozvojem prostředků komunikace.
 
 
 
==== '''Sémiotika, sémantika, lingvistika''' ====
 
 
 
Teorie znaků, znakových systémů, jazyka a významu jazykových jednotek.
 
''Charles Sanders Peirce'' (10. 9. 1839 - 19. 4. 1914) - americký filozof, logik, matematik a přírodovědec. Jeden ze zakladatelů pragmatismu a moderní sémiotiky. Sémiotiku vymezil jako vědu zkoumající libovolné systémy znaků užívaných v lidském společenství, definoval její terminologii a klasifikoval jednotlivé druhy znaků.
 
''Ferdinand de Saussure'' (12. 11. 1857 - 22. 2. 1913) - švýcarský jazykovědec, profesor na univerzitě v Ženevě. Jeden ze zakladatelů strukturální lingvistiky, ovlivnil vývoj sémiotiky, antropologie, literární vědy a estetiky.
 
  
==== '''Informační věda''' (sociální informatika) ====
+
* Pojem informace jak jej chápe M. Buckland
 +
* Informace podle Luciana Floridiho
 +
* Informace podle Yvese Decadta
 +
* Humberto Maturana a teorie poznání Santiago - postmoderní pojetí informace
  
Studuje funkci a strukturu informací a procesy získávání, zpracování, přenosu a využívání informací ve společnosti.
+
===Přístupy k pojmu informace dle vědních oborů===
Hlavní oblasti zkoumání:
 
  
* generování faktů, idejí a poznatků a jejich přeměna na data a informace
+
* Teorie informace
* vznik (tvorba) informačních pramenů
+
* Kybernetika
* procesy přenosu (oběhu, šíření) informací
+
* Obecná teorie systémů
* procesy zpracování, ukládání, vyhledávání a zpřístupňování informací
+
* Počítačová věda, informatika
* informační fondy (kolekce, sbírky) - vlastnosti, struktura, tvorba, správa
+
* Sociální komuniace
* lidský činitel v roli generátora (tvůrce), příjemce (uživatele) a zprostředkovatele informací
+
* Sémiotika, sémantika, lingvistika
* jazykové nástroje komunikace informací P. Otlet
+
* Informační věda (sociální informatika)
* informační systémy
 
  
 
''Paul Otlet'' (23. 8. 1868 - 10. 12. 1944) - belgický právník a bibliograf, jeden ze zakladatelů informační vědy, autor spisu o teorii dokumentace (Traité de documentation). Spolu s Henri La Fontainem založili Mezinárodní bibliografický institut v Bruselu (Institut international de bibliographie, 1895 - 1934) s cílem zachytit celosvětovou literární produkci (cca 15 milionů záznamů). Pro obsahové zatřídění záznamů vytvořili Mezinárodní desetinné třídění.
 
''Paul Otlet'' (23. 8. 1868 - 10. 12. 1944) - belgický právník a bibliograf, jeden ze zakladatelů informační vědy, autor spisu o teorii dokumentace (Traité de documentation). Spolu s Henri La Fontainem založili Mezinárodní bibliografický institut v Bruselu (Institut international de bibliographie, 1895 - 1934) s cílem zachytit celosvětovou literární produkci (cca 15 milionů záznamů). Pro obsahové zatřídění záznamů vytvořili Mezinárodní desetinné třídění.

Verze z 15. 4. 2015, 21:26

Pojem informace je nejasný a neexistuje jeho jednoznačná definice. Existuje obrovské množství definic, které popisují tento jev/fenomén/proces/věc z různých aspektů a zkoumají jeho jednotlivé fasety. Různé přístupy k pojmu informace má informační věda, komunikační teorie, estetika, informatika, sémiotika, počítačová věda, logika, filosofie, fyzika, biologie, kybernetika a další obory. Koncept informace je interdisciplinární a je tedy třeba zahrnout různé pohledy k jeho pochopení.

V tomto popisu záměrně nerozebírám notoricky známé definice informace jako je Wienerova "Informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním" + "informace není ani hmota, ani energie, ale informace" nebo Shannonova definice (ten šílený vzoreček) nebo "a difference which makes a difference" Gregoryho Batesona.

Podle asi nejběžnější definice je informace "zpráva (sdělení) nesenou médiem, které může být hmotné nebo energetické povahy", což je v podstatě zjednodušená standardní definice ISO:

"Any kind of knowledge about things, facts, concepts, etc. of a universe of dis-course that is exchangable among users. Although exchangable information necessarily will have a representation form to make it communicable, it is the interpretation of this representa-tion (the meaning ) that is relevant in the first place."

Obsah

Etymologie a krátká historie pojmu

Latinské podstatné jméno informatio značilo původně "obrys" nebo "tvar" a sloveso informare, znamená původně "dávat tvar", "utvářet podobu", "formovat". Postupně (ve středověké filozofii) přibírá pojem informace i významy "výklad" nebo "poučení", tedy něco, co umožňuje "rozpoznat obrys". S příchodem modernity lze sledovat další posun tohoto pojmu, například René Descartes - od "dávání (substanciální) formy hmotě" se posunujeme ke "komunikování něčeho k někomu", což je dodnes stěžejním bodem všech definic informace ve společenských vědách. Ve 20. století se význam slova informace technizuje (Wienerova definice kybernetického pojmu informace později doplněná Shannonem). Zde tedy přichází nový přístup k informacím, založený na pojetí informace jako energie, která snižuje nebo odstraňuje neurčitost, a ze kterého vychází chápání pojmu informace v rámci přírodních věd. Třetí důležité pojetí přichází z dokumentační/knihovnické vědy, která byla pojmem informace tak stržena, že dokonce změnila své jméno na vědu informační. Zde je informace chápána jako záznam nebo data, které je třeba popisovat, ukládat a třídit.

Je pozoruhodné, jak je tento vývoj podobný Popperovu konceptu tří světů.

Teorie informace byla poprvé oficiálně diskutována v roce 1948 na základě práce Claude Shannona "A Methematical Theory of Communication" (v Bell Technical Journal). Přinesl tak první kvalitativní a kvantitativní teorii komunikace. Nový pohled na tato témata přinesl i mnoho inovačních myšlenek v následujících oblastech:

  • informační entropie
  • tichá informace
  • bit - nový způsob pohledu na základní jednotku informace; bit jako číslice dvojkové číselné soustavy, je jednotkou informace. Jeden bit bývá vyčíslen jako znalost výsledku pozorování náhodného jevu, jehož pravděpodobnost je 50 %

Přístupy k pojmu informace dle osobností

  • Pojem informace jak jej chápe M. Buckland
  • Informace podle Luciana Floridiho
  • Informace podle Yvese Decadta
  • Humberto Maturana a teorie poznání Santiago - postmoderní pojetí informace

Přístupy k pojmu informace dle vědních oborů

  • Teorie informace
  • Kybernetika
  • Obecná teorie systémů
  • Počítačová věda, informatika
  • Sociální komuniace
  • Sémiotika, sémantika, lingvistika
  • Informační věda (sociální informatika)

Paul Otlet (23. 8. 1868 - 10. 12. 1944) - belgický právník a bibliograf, jeden ze zakladatelů informační vědy, autor spisu o teorii dokumentace (Traité de documentation). Spolu s Henri La Fontainem založili Mezinárodní bibliografický institut v Bruselu (Institut international de bibliographie, 1895 - 1934) s cílem zachytit celosvětovou literární produkci (cca 15 milionů záznamů). Pro obsahové zatřídění záznamů vytvořili Mezinárodní desetinné třídění.

Shyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972)

George Kingsley Zipf (1902 - 1950) - americký psycholog a lingvista, profesor lingvistiky na Harvardově univerzitě. Věnoval se kvantitativní analýze jazyka, zformuloval tvrzení o inverzní závislosti počtu slov v textu a frekvence jejich výskytu (Zipfův zákon).

Samuel Clemens Bradford (1878 - 1948) - americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Výsledky studia rozložení článků v odborných časopisech z oboru geofyziky zobecnil v tzv. Bradfordův zákon, platný pro všechny obory.

Derek J. De Solla Price (1922 - 1983) - americký historik vědy, zakladatel scientometrie. V dílech Little Science, Big Science (1963) a Science Since Babylon (1961) mj. empiricky prokázal exponenciální vzrůst počtu dokumentů.

Vannevar Bush (1890 - 1974) - ředitel MIT ( Massachusetts Institute of Technology) a amerického úřadu pro vědu a výzkum (US Office for Scientific Research and Development), poradce prezidenta Roosevelta. Autor návrhu hypertextového systému (memex), který by organizoval informace a umožňoval přístup k nim na principu podobném asociativnosti lidského myšlení.

Gerald Salton (1927 - 1995) - profesor matematiky a počítačové vědy na Harvardově univerzitě (1958 - 1965), kde mj. vytvářel programy pro počítač Mark IV, a na Cornellově univerzitě (od r. 1965). Šéfredaktor časopisu Communications of the ACM. Věnoval se zejména výzkumu zpracování přirozeného jazyka a jeho využití při vyhledávání informací. Tvůrce rešeršního systému SMART, jehož principy využívají dodnes četné současné systémy fulltextového vyhledávání informací.

Eugen Garfield (16. 9. 1925) - zakladatel a čestný ředitel Institute of Scientific Information, od r. 1955 vydává Science Citation Index, vydavatel časopisu Scientist. Od roku 1999 prezident ASIST (American Society for Information Science and Technology).

Jiří Cejpek (20. 2. 1928 - 26. 12. 2005) - profesor Univerzity Karlovy. V letech 1956 - 1970 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nejprve jako odborný asistent a od roku 1968 jako docent katedry knihovnictví a vědeckých informací. V letech 1974 - 1985 vedl v Slovenské technické knižnici v Bratislavě výzkum automatizovaných informačních systémů v právu a novinářství, v letech 1985 - 1989 v Československém středisku výstavby a architektury projektoval automatizovaný informační systém pro stavebnictví. Po roce 1989 se vrátil na FF UK, v roce 1991 jmenován profesorem. V letech 1990 - 1994 stál v čele Ústavu informačních studií a knihovnictví, od roku 1994 vedl nově založený Ústav bohemistiky a knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě. Autor a spoluautor četných monografií, učebnic a řady odborných článků a statí věnovaných knihovnictví, bibliografii, knihovědě, sociální informatice a informační vědě.

Manažerská věda (operační výzkum)

Zkoumá využití informací v rozhodovacích a řídících procesech.

Informační management

Řízení informačních procesů a informačních toků v organizacích všeho druhu, přičemž za "informaci" se považuje jakýkoli typ informace, jež má hodnotu, ať už vznikla uvnitř nebo vně organizace (např. údaje o výrobě, záznamy o zaměstnancích, údaje o výzkumu trhu, informace o konkurenci). Aplikace principů managementu na získávání, organizaci, správu, šíření a užití informací relevantních pro efektivní chování organizace. Zabývá se hodnotou, kvalitou, vlastnictvím, užitím a bezpečností informací v kontextu chování organizace.

Anotovaná bibliografie

  • Informace jako ontologický problém
  •  The concept of information
  •  Semantic conceptations of information
  • How much information?
  • C.E. Shannon, "A Mathematical Theory of Communication", Bell System Technical Journal, vol. 27, pp. 379-423, 623-656, July, October, 1948 http://cm.bell-labs.com/cm/ms/what/shannonday/shannon1948.pdf
  • CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení. Úvod do informační vědy. 1.vyd. Praha, Karolinum 1998. 179 s.
    • Kapitola 1. Informace, s. 11 - 33.:
      • vymezení pojmu informace, 4 varianty jeho výkladu a jejich porovnání
      • definice a jejich porovnání
      • vývoj teorie informace – matematické pojetí ( J. Patočka a jeho stati o pojetí informace od matematického po společenské pojetí)
      • informace jako psychofyziologický jev a proces – širší pojetí informace
      • fyziologický proces vnímání a zpracování informace (podle K. Pstružiny)
      • informace vs. data
      • pojem informační systém – širší a užší pojetí, typologie informačních systémů
    • Dále:
      • pojmy komunikace a myšlení, dokumenty a jejich možnosti, vývoj knihoven, informační sítě, informační věda a její vývoj (s. 118- 139), trendy v knihovnicko-informačním vzdělávání a povolání
  •  BELKIN, Nicholas J., ROBERTSON, Stephen. E. Information Science and the Phenomenon of Information. Journal of ASIS, 1976, vol. 27, s. 197-204.
    • Nabízí pohled na informační vědu jako na disciplínu zabývající se problémy přenosu informací, definice pojmu text a pojmu informace, struktura textu, fenomén vlivu samotného textu a příjemce na výslednou informaci, problematika kanálů, kterými jsou informace přenášeny.
  • BUCKLAND, M. K. Information as Thing. Journal of ASIS, 1991, vol. 42, no. 5, s. 351-360. [cit. 2008-03-02]. Dostupné z WWW:<http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/thing.html>
    • Trojí pojetí informace – dělení dle možných jevů, které může informace jako pojem popisovat:
      • informace jako proces – pojem popisující proces informování
      • informace jako znalost – pojem popisující nehmotnou hodnotu, výsledek informačního procesu
      • informace jako věc – pojem popisující objekty (média) nesoucí informaci
  • JONÁK, Zdeněk. Pojem "informace" ve světě sdíleného pojetí skutečnosti. Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 2 [cit. 2008-03-02]. Dostupné z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/524>.
    • Význam nakládání s informacemi, funkční gramotnost – aktivní přístup k informacím, vliv komunikace na konstrukci skutečnosti, motivy pro používání informací, informativní proces = komunikační proces
  • JONÁK, Zdeněk. Informace stárnou - teorie přežívají. Ikaros [online]. 1997, roč. 1, č. 7 [cit. 2008-03-02]. Dostupné z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/100>.
    • informace ve světle současné informační vědy, hodnota vědecké informace, redukce informací v době informační exploze, triáda: data – informace – poznatek, v příloze článku dělení informací na znakové a neznakové a jejich definice
  • JONÁK, Zdeněk. Není všechno informace, co se třpytí. Ikaros [online]. 1998, roč. 2, č. 6 [cit. 2008-03-02]. Dostupné z WWW <http://www.ikaros.cz/node/225>.
    •  význam a hodnota informace podmíněná zdrojem informace, hodnota informace na základě výběru
  • RABER, Douglas. The Problem of Information: an Introduction to Information Science. The Scarecrow Press, Lanham, MD and Oxford, 2003. Chapter 1: Information Science and the Problem of Information, p. 1 - 14. [cit. 2008-03-02]. Dostupné z WWW: <http://dl.cuni.cz/file.php/225/soubory/Raber_Information.pdf >
    • informace a problém konvence znaků a jejich výkladu, jejich možnosti vystižení popisované skutečnosti
  • SOUČEK, Martin. Studijní materiály k předmětu „Úvod do informační vědy“. [cit. 2008-03-02]. Dostupné z WWW: <http://uisk.ff.cuni.cz/dwn/1003/1986cs_CZ_informace_a_inf.veda.ppt>
    • vymezení pojmu informace, pochopení definic, informace ve světle knihovnictví a informační vědy, informační věda a její modely, začátky informační vědy, Shannonova definice informace, exaktnost a měřitelnost informace
  • STODOLA, Jiří. Informace a pravda. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 1 [cit. 2008-03-02]. Dostupné z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/3797>.
    •  pojem informace ve vztahu k informační vědě a dalším oblastem; význam znaku a jeho úloha při zaznamenávání informace, znak a jeho zprostředkování reality; korespondenční teorie pravdy

3/3/08 Faltus, Marková

Demonstrace

Grafické znázornění vybraných definic

Soubor:Informace.jpg

3/3/08 Rylich