Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory: Porovnání verzí

m
(Vytváření vzorového článku)
Řádek 6: Řádek 6:
 
=== Etymologie a krátká historie pojmu ===
 
=== Etymologie a krátká historie pojmu ===
 
Pojem informace vychází z latinského '''informatio''' (představa, obrys) které je odvozeno z '''informare''' (dodávat tvar, formovat). Ve středověké filozofii byl tedy tento termín užíván ve smyslu "'''formulovat myšlenku'''". S příchodem modernity lze sledovat další posun tohoto pojmu, například René Descartes - od "dávání (substanciální) formy hmotě" se posunujeme ke "'''komunikování něčeho k někomu'''", což je dodnes stěžejním bodem všech definic informace ve společenských vědách. Ve 20. století se význam slova informace technizuje (Wienerova definice kybernetického pojmu informace později doplněná Shannonem). Zde tedy přichází nový přístup k informacím, založený na pojetí informace jako "'''energie, která snižuje nebo odstraňuje neurčitost'''", a ze kterého vychází chápání pojmu informace v rámci přírodních věd. Třetí důležité pojetí přichází z dokumentační/knihovnické vědy, která byla pojmem informace tak stržena, že dokonce změnila své jméno na vědu informační. Zde je informace chápána jako '''"záznam nebo data, která je třeba popisovat, ukládat a třídit."'''
 
Pojem informace vychází z latinského '''informatio''' (představa, obrys) které je odvozeno z '''informare''' (dodávat tvar, formovat). Ve středověké filozofii byl tedy tento termín užíván ve smyslu "'''formulovat myšlenku'''". S příchodem modernity lze sledovat další posun tohoto pojmu, například René Descartes - od "dávání (substanciální) formy hmotě" se posunujeme ke "'''komunikování něčeho k někomu'''", což je dodnes stěžejním bodem všech definic informace ve společenských vědách. Ve 20. století se význam slova informace technizuje (Wienerova definice kybernetického pojmu informace později doplněná Shannonem). Zde tedy přichází nový přístup k informacím, založený na pojetí informace jako "'''energie, která snižuje nebo odstraňuje neurčitost'''", a ze kterého vychází chápání pojmu informace v rámci přírodních věd. Třetí důležité pojetí přichází z dokumentační/knihovnické vědy, která byla pojmem informace tak stržena, že dokonce změnila své jméno na vědu informační. Zde je informace chápána jako '''"záznam nebo data, která je třeba popisovat, ukládat a třídit."'''
 
Je pozoruhodné, jak je tento vývoj podobný [http://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Popper Popperovu] konceptu tří světů.
 
  
 
Teorie informace byla poprvé oficiálně diskutována v roce 1948 na základě práce Claude Shannona "''A Methematical Theory of Communication''" (v Bell Technical Journal). Přinesl tak první kvalitativní a kvantitativní teorii komunikace. Nový pohled na tato témata přinesl i mnoho inovačních myšlenek v tématech jako entropie, tichá informace a bit.  
 
Teorie informace byla poprvé oficiálně diskutována v roce 1948 na základě práce Claude Shannona "''A Methematical Theory of Communication''" (v Bell Technical Journal). Přinesl tak první kvalitativní a kvantitativní teorii komunikace. Nový pohled na tato témata přinesl i mnoho inovačních myšlenek v tématech jako entropie, tichá informace a bit.  
Řádek 20: Řádek 18:
 
====Informace podle Luciana Floridiho====
 
====Informace podle Luciana Floridiho====
 
Od roku 1990 se objevuje nová oblast výzkumu pojmu informace tzv. "filozofie informace" Luciana Floridiho. Podle ní je význam slova „informace“ závislý na tom, jaký způsobem je informace definována. Definuje tedy čtyři vzájemně propojené fenomény tohoto slova:
 
Od roku 1990 se objevuje nová oblast výzkumu pojmu informace tzv. "filozofie informace" Luciana Floridiho. Podle ní je význam slova „informace“ závislý na tom, jaký způsobem je informace definována. Definuje tedy čtyři vzájemně propojené fenomény tohoto slova:
* Informace „o něčem“ (např. jízdní řády)
+
* '''Informace „o něčem“''' (např. jízdní řády)
* Informace „ jako něco“ (např. DNA, otisk prstu)
+
* '''Informace „ jako něco“''' (např. DNA, otisk prstu)
* Informace „pro něco“ (např. algoritmus, instrukce)
+
* '''Informace „pro něco“''' (např. algoritmus, instrukce)
* Informace „v něčem“ (např. vzorce)
+
* '''Informace „v něčem“''' (např. vzorce)<ref>Zdeněk Haváč: Informace jako ontologický problém [online]. 2007. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://profil.muni.cz/01_2007/havac_informace.html</ref>
<ref>Zdeněk Haváč: Informace jako ontologický problém [online]. 2007. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://profil.muni.cz/01_2007/havac_informace.html</ref>
 
  
 
====Informace podle Yvese Decadta====
 
====Informace podle Yvese Decadta====
Ve většině prací o evoluci je informace chápána jako něco, co je zrozeno teprve v pozdějším stavu evoluce, teprve po stavbě atomů, molekul a větších systémů včetně ekosystémů. Yves Decadt[19] naopak přichází s myšlenkou, že prvotní je „informace“, tj. to, co má význam uvnitř určitého kontextu. Význam potom chápe jako narůstání pravděpodobnosti selekce určité evoluční cesty, a tím snížení rozsahu tohoto kontextu. V rámci evolučního kontextu Decadt rozlišuje tři typy informace založené na vztahu mezi významem informace a fyzikálním nosičem informace. Tuto kontextuální závislost potom nazývá kódem. Rozeznává „alfa“, „beta“ a „gama“ kód. Rozdíl mezi nimi je založen na narůstání nezávislosti mezi významem informace a nosičem informace (hmotou/energií). „Gama“ informace je ryze symbolická, je používaná v lidském jazyce a genetickém kódu všech biologických organismů. Vztah mezi významem symbolu a symbolem samotným je zcela konvenční. „Beta“ informace je chápána jako informační proces. To znamená, že jisté předlohy se vyskytují v čase a jsou základnou pro tvorbu významu v daném kontextu. Např. kapka vody dopadající na hladinu je typický příklad „beta“ informace. „Komunikace“ mezi molekulami vody je výsledkem dynamického procesu. Vodní kruhy na hladině jsou již však makroskopickým výsledkem tzv.„beta atraktoru“, kdy význam informace je přímo vztažen do časově závislého procesu. „Alfa“ informace je látkově závislá informace, jako důsledek prostorové struktury a tvaru hmoty. Vztah mezi významem informace a jejím nosičem je zde bezprostřední.
+
Yves Decadt rozlišuje tři typy informace založené na vztahu mezi významem informace a fyzikálním nosičem informace (hmotou(energií). Tuto kontextuální závislost potom nazývá kódem.
 +
* '''„Gama“ informace''' je ryze symbolická, je používaná v lidském jazyce a genetickém kódu všech biologických organismů.
 +
* '''„Beta“ informace''' je chápána jako informační proces. Např. kapka vody dopadající na hladinu je typický příklad „beta“ informace. „Komunikace“ mezi molekulami vody je výsledkem dynamického procesu.
 +
* '''„Alfa“ informace''' je látkově závislá informace, jako důsledek prostorové struktury a tvaru hmoty.
  
 +
====[[Shannonovo chápání informace|Shannonovo pojetí informace]]====
 +
Podle Shannona je informace vlastnost, která odstraňuje vrozenou neznalost příjemce. Množství informace obsažené ve zprávě je míra množství neurčitosti nebo nejistoty o nějakém náhodném ději, odstraněná realizací tohoto děje.<ref>Přichystal, Jan. Úvod do teorie informace [online prezentace]. Brno : Provozně-ekonomická fakulta, Mendelevova univerzita v Brně, [cit. 2015-04-20]. Dostupný z: https://akela.mendelu.cz/~jprich/predn/teoinf.pdf.</ref> Tento pohled, který Shannon publikoval v rámci své teorie informace, je dalším zásadním mezníkem chápání pojmu informace, kdy dochází k přesunu od sémiotického významu k významu matematickému.
  
* [[Shannonovo chápání informace|Shannonovo pojetí informace]]
+
====Wienerovo pojetí informace====
* Wienerovo pojetí informace
 
* Humberto Maturana a teorie poznání Santiago - postmoderní pojetí informace
 
  
 
===Přístupy k pojmu informace dle vědních oborů===
 
===Přístupy k pojmu informace dle vědních oborů===
  
 
* '''Teorie informace'''
 
* '''Teorie informace'''
* Kybernetika
 
* Obecná teorie systémů
 
* Počítačová věda, informatika
 
 
* '''Sociální komunikace'''
 
* '''Sociální komunikace'''
 
* '''Sémiotika, sémantika, lingvistika'''
 
* '''Sémiotika, sémantika, lingvistika'''
* Informační věda (sociální informatika)
 
* Informační management
 
  
 
==Zdroje==
 
==Zdroje==
 
===Reference===
 
===Reference===
 
<references />
 
<references />

Verze z 20. 4. 2015, 15:55

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Pojem informace má mnoho významů a neexistuje jeho jednoznačná definice. Existuje velké množství definic, které popisují tento jev/fenomén/proces/věc z různých úhlů. Koncept informace je interdisciplinární a je tedy třeba zahrnout různé pohledy k jeho pochopení. Podle asi nejběžnější definice je informace "zpráva (sdělení) nesenou médiem, které může být hmotné nebo energetické povahy", což je v podstatě zjednodušená standardní definice ISO:

"Any kind of knowledge about things, facts, concepts, etc. of a universe of dis-course that is exchangable among users. Although exchangable information necessarily will have a representation form to make it communicable, it is the interpretation of this representa-tion (the meaning ) that is relevant in the first place."[1]

Etymologie a krátká historie pojmu

Pojem informace vychází z latinského informatio (představa, obrys) které je odvozeno z informare (dodávat tvar, formovat). Ve středověké filozofii byl tedy tento termín užíván ve smyslu "formulovat myšlenku". S příchodem modernity lze sledovat další posun tohoto pojmu, například René Descartes - od "dávání (substanciální) formy hmotě" se posunujeme ke "komunikování něčeho k někomu", což je dodnes stěžejním bodem všech definic informace ve společenských vědách. Ve 20. století se význam slova informace technizuje (Wienerova definice kybernetického pojmu informace později doplněná Shannonem). Zde tedy přichází nový přístup k informacím, založený na pojetí informace jako "energie, která snižuje nebo odstraňuje neurčitost", a ze kterého vychází chápání pojmu informace v rámci přírodních věd. Třetí důležité pojetí přichází z dokumentační/knihovnické vědy, která byla pojmem informace tak stržena, že dokonce změnila své jméno na vědu informační. Zde je informace chápána jako "záznam nebo data, která je třeba popisovat, ukládat a třídit."

Teorie informace byla poprvé oficiálně diskutována v roce 1948 na základě práce Claude Shannona "A Methematical Theory of Communication" (v Bell Technical Journal). Přinesl tak první kvalitativní a kvantitativní teorii komunikace. Nový pohled na tato témata přinesl i mnoho inovačních myšlenek v tématech jako entropie, tichá informace a bit.

Přístupy k pojmu informace dle osobností

Informace jak ji chápe M. Buckland

Bucklandův pohled na informaci vychází ze vztahů mezi znalostmi, objekty a procesy a rozlišuje 3 pohledy:

  • Informace jako znalost - je objektem informace jako procesu. Jde o entitu, nikoliv proces (znalosti, názory, víra... nelze se jich dotknout).
  • Informace jako dokument - hmatatelná entita, dokument. Jde o fixovanou informaci, informaci v určité materiální reprezentaci.
  • Informace jako proces - někdo někoho informuje, sděluje mu zprávu. Závisí na kontextu.

Informace podle Luciana Floridiho

Od roku 1990 se objevuje nová oblast výzkumu pojmu informace tzv. "filozofie informace" Luciana Floridiho. Podle ní je význam slova „informace“ závislý na tom, jaký způsobem je informace definována. Definuje tedy čtyři vzájemně propojené fenomény tohoto slova:

  • Informace „o něčem“ (např. jízdní řády)
  • Informace „ jako něco“ (např. DNA, otisk prstu)
  • Informace „pro něco“ (např. algoritmus, instrukce)
  • Informace „v něčem“ (např. vzorce)[2]

Informace podle Yvese Decadta

Yves Decadt rozlišuje tři typy informace založené na vztahu mezi významem informace a fyzikálním nosičem informace (hmotou(energií). Tuto kontextuální závislost potom nazývá kódem.

  • „Gama“ informace je ryze symbolická, je používaná v lidském jazyce a genetickém kódu všech biologických organismů.
  • „Beta“ informace je chápána jako informační proces. Např. kapka vody dopadající na hladinu je typický příklad „beta“ informace. „Komunikace“ mezi molekulami vody je výsledkem dynamického procesu.
  • „Alfa“ informace je látkově závislá informace, jako důsledek prostorové struktury a tvaru hmoty.

Shannonovo pojetí informace

Podle Shannona je informace vlastnost, která odstraňuje vrozenou neznalost příjemce. Množství informace obsažené ve zprávě je míra množství neurčitosti nebo nejistoty o nějakém náhodném ději, odstraněná realizací tohoto děje.[3] Tento pohled, který Shannon publikoval v rámci své teorie informace, je dalším zásadním mezníkem chápání pojmu informace, kdy dochází k přesunu od sémiotického významu k významu matematickému.

Wienerovo pojetí informace

Přístupy k pojmu informace dle vědních oborů

  • Teorie informace
  • Sociální komunikace
  • Sémiotika, sémantika, lingvistika

Zdroje

Reference

  1. ISO/TR 9007:1987. Information processing systems -- Concepts and terminology for the conceptual schema and the information base [online]. International Organization for Standardization, 1987. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=16549
  2. Zdeněk Haváč: Informace jako ontologický problém [online]. 2007. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://profil.muni.cz/01_2007/havac_informace.html
  3. Přichystal, Jan. Úvod do teorie informace [online prezentace]. Brno : Provozně-ekonomická fakulta, Mendelevova univerzita v Brně, [cit. 2015-04-20]. Dostupný z: https://akela.mendelu.cz/~jprich/predn/teoinf.pdf.