Poruchy myšlení

  • myšlení je proces, který zapadá do komplexu funkcí mozku (spolu s řečí, sexualitou atd.)
  • poruchy myšlení se týká změny struktury a formy, popř. kvality (zda je člověk schopen převádět svůj myšlenkový proces do řeči, zda má myšlení strukturu)
  • může se jednat o poruchu z hlediska obsahu (zda to nad čím přemýšlí má logické vazby/odpovídá skutečnosti)
  • poruchy myšlení se dělí na kvalitativní a kvantitativní

Kvantitativní poruchy myšlení

  • v rámci kvantitativních poruch se rozlišují poruchy:
  1. tempa (rychlosti) myšlení
  2. determinující linie myšlení (dynamiky, cíle, zaměření myšlení)

Poruchy tempa myšlení

Bradypsychismus

  • zpomalené myšlení, zareaguje až po nějaké době latence, reaguje s projevem únavy
  • zhoršené abstraktní myšlení, pomalé vybavení představ, chudý projev (na otázku odpoví holou větou nebo slovem)
  • může i úplně přestat reagovat = mutismus
  • tato porucha může nastat za různých fyziologických okolností (např.: únava), patologie je to při demenci, oligofrenii, nebo při depresi

Tachypsychismus

  • překotné, zrychlené myšlení, „myšlenkový trysk“
  • mluví rychle, přeskakuje slova, překotná mluva až vynechává písmenka (překotná řeč = logorhea)
  • zrychlený je i doprovodný projev – mimika, gestika, emoce
  • zdá se, že myšlenkový obsah má jen povrchové vazby (protože řeč nestačí reagovat na myšlenky)
  • objevuje se při mánii, intoxikaci (stimulancia, alkohol), může se taky objevit při fyziologických
  • podmínkách (při silném emočním zážitku, např.: když vyhraje 100 milión ve sportce)

Poruchy determinující linie myšlení

  • člověk by měl při řeči u něčeho začít a u něčeho zase skončit, mělo by to mít smysl → determinující linie
  • u poruch tempa je determinující linie zachována
  • u těchto poruch je zase zachováno tempo, ale porušena determinující linie

Roztržité myšlení

  • nesoustředěnost, těká z jedné myšlenky na druhou, přeskakuje
  • toho původního cíle/záměru řeči se vlastně nakonec dobere, ale přeskakuje při tom z myšlenky na myšlenku
  • u některých lidí je to normálním rysem v projevu

Zabíhavé myšlení

  • zabíhá k nepodstatným/nedůležitým věcem (zhledem k determinující linii),odklání se od determinující linie
  • typické je to u starších lidí (o něčem začnou mluvit a pořád zabíhají jinam, a i když je někdo napomene a vrátí se k původnímu tématu, tak se k němu dokáží vrátit, ale zase někam utečou)
  • může se objevit u dětí – zde se nemluví o patologii, ale o eidetismu (to je vloha dětí)

Ulpívavé myšlení

  • ulpívá na jednom tématu, pořád mluví o tom samém, jeho myšlení se nerozvíjí, myšlenkový proces se nepohne dál
  • objevuje se pod vlivem deprese, sníženého intelektu, při onemocnění typu encefalitida (infekční), při ateroskleróze

Kvalitativní poruchy myšlení

  • je porušen obsah; veškeré myšlenkové procesy nestojí na reálném podkladu
  • často se souběžně s kvalitativní poruchou myšlení objevují poruchy vnímání (např.: halucinace)
  • všechny poruchy kvalitativních prvků se mohou vyskytovat u psychóz

Myšlenkový záraz

  • normálně mluví, reaguje a najednou třeba uprostřed projevu se zarazí (na vteřiny či minuty) a po nějakém čase pokračuje dál (ale třeba od jiného místa než předtím skončil)
  • nejčastěji způsobeno právě halucinacemi (přestane mluvit, aby „sledoval“ tu halucinaci)
  • neuvědomuje si to

Zmatené (inkoherentní) myšlení

  • roztříštěné, úplně rozvolněné myšlenkové asociace, myšlení není logické, neudržuje determinující linii, povídá „nesmysly“, nesouvislý verbální projev, slova špatně spojuje, někdy si je i vymýšlí
  • chybí mu náhled, jak tem projev vypadá
  • silná emoční složka
  • v rámci té zmatenosti je zachováno vědomí (je plně při vědomí, není porušena jeho kvalita vědomí)

Roztříštěné myšlení

  • typické u schizofreniků
  • podobné zmatenému myšlení
  • vědomí je zachováno, staví slova a věty bez logiky (neklade podmět, přísudek, předmět, atd.)
  • nesouvislý nejasný projev bez logické stavby
  • je to dáno tím, jak to má člověk sám pro sebe uspořádané, řídí se vlastní logikou, což na venek vypadá jako zmatenost/chaos (má vlastní pravidla, ale ty nikdo jiný nezná, takže mu taky nerozumí)
  • chápe však cizí projev

Autistické (dereistické) myšlení

  • myšlenkové obsahy jsou unášeny fantazií/sny bez ohledu na skutečnost, jsou mimo realitu
  • někdy se projevuje jako denní snění, kdy člověk uniká z reality
  • ve srovnání s předchozíma dvěma případy se blíží spíš normálu než patologii
  • má částečný náhled na realitu

Magické myšlení

  • podobné dereistickému myšlení
  • označováno také jako symbolické myšlení, protože používá různé symboly (ve slovech, projevech;
  • např.: že nesmí říct název nějaké barvy nebo vyslovit nějaké slovo, apod.)

Bludy

Bludy

  • mylné přesvědčení, které vzniká na patickém podkladě (tj. v důsledku psychotického procesu), kterému dotyčný věří a je přesvědčen o jeho naprosté pravdivosti
  • nejtypičtější projev kvalitativní poruchy myšlení
  • té představě člověk tak věří, že při jejím plnění může až potlačit pud sebezáchovy, nezastaví ho ani fyzická bolest
  • na počátku se objevuje patická/bludná nálada → jedinec je emočně neukotvený, cítí, že je mu divně, že všichni kolem něj jsou divní, že je něco špatně
  • pak hledá odpověď na tyto projevy → tzv. krystalizační fáze - během krystalizační fáze dojde k závěru tím, že formuluje nějaký blud, chybné přesvědčení
  • protože tento proces je na podkladě jeho vnitřních vazeb/přesvědčení (sám si k tomu názoru dojde, podle vlastní logiky, sám si to vysloví), proto jim tak věří a proto jsou bludy nevratné (pravidlo: nikdy mu ty jeho bludy nevyvracet, nepopírat, ale můžeme mu vyjádřit svůj nesouhlas)

Rozlišení bludů

Podle postavení

  1. soliterní bludy (samostatné) – nezapadá do nějakého systému, jde o jeden samostatný blud
  2. systematizovaný bludný kruh – bludy na sebe navazují, nasedají, spojují se, zapadají do sebe; tvoří celek, bludy tedy nepřecházejí mezi sebou, ale nabalují se sebe a tvoří ten kruh; nebude se však nabalovat na sebe mikro a makromanický, ale třeba paranoidní nasedá na mikro i makro; často se nabalují v rámci té jedné kategorie

Podle času

  1. tranzitorní bludy (povrchové) – spojené s nějakou situací (např.: s poruchou nálada; blud se objeví s depresí)
  2. kontinuální bludy (dlouhodobé) – nevývratné, může s nimi žít i celý život
  3. indukované bludy – speciální druh; případ, když spolu žijí dva lidé se silnou emoční vazbou, jeden z nich je zdravý, ale submisivní a tem druhý trpí bludy a je dominantní → nemocný to vsugeruje tomu zdravému, „nakazí ho tím“; pokud je ale ten zdravý sám, je normální

Podle vzniku

  1. primární blud – primární je blud a na něj se formuje nějaká porucha (typická je psychóza)
  2. sekundární blud – na počátku je porucha (nejčastěji emocí) a na základě úpadku emocí se formuje blud

Typy bludů

Mikromanické (depresivní) bludy

  • snižují hodnotu člověka (jeho schopnosti, dovednosti,…), emoce táhnou člověka do negativních poloh, člověk jde svou hodnotou stále dolů
  • Autoakuzační blud - extrémní sebeobviňování (nad rámec normálního obviňování)
  • Insuficienční blud - blud neschopnosti (nic neumím, ničemu nerozumím, vše udělám špatně; „ani se nedokáži obléknout“, ale přitom to zvládne)
  • Ruinační blud - blud, který vypovídá o zničení okolí ve smyslu finančním (nezajistil jsem prostředky pro další existenci druhých, mé děti kvůli tomu nebudou studovat; přivedl jsem všechny na mizinu); i když peníze mají, stejně má pocit, že je to málo, že tím ty ostatní finančně nezajistí
  • Hypochondrický blud - nevývratné přesvědčení o nemoci, i když nejsou žádné symptomy té nemoci (nejčastěji se objevují AIDS, žloutenky, onkologické nádory; neplést s kancerofobií – obava z nemoci, strach z ní)
  • Nihilistický (negační) blud - popírá vlastní nebo cizí existenci ve smyslu „já/on jsem nic, já nic neznamenám“ → ve smyslu významu, popření existence
  • Blud nesmrtelnosti (eternity) - v tomto smyslu je to boží trest – ty jsi byl zlý a špatný a proto neumřeš a budeš se tu na to všechno dívat a trpět, protože kdybys umřel, bylo by to pro tebe vykoupení

Makromanické bludy

  • mají opačný směr patologie než mikromanické, emoce jdou do pozitivna
  • bludy velikášské, o zvláštních schopnostech, dovednostech, které toho člověka nějak vyzdvihují
  • Megalomanický (grandiáózní, velikášský) blud - přeceňuje význam své osoby (já to zvládnu, dokážu, já to tu všechno zachráním, já jsem ten, co tu má tu důležitost
  • Extrapotenční blud - o jeho výjimečných schopnostech (chytrost, síla, zvláštní možnosti)
  • Erotomanický blud - přesvědčen o své erotické přitažlivosti, ale nikoho neobtěžuje, ta jeho erotomanie není nebezpečná („Helenka Zagorová mě miluje, on na mě mrká z televize“), nemusí tu být sexuální podtext
  • Blud vznešeného původu - přesvědčen, že pochází ze šlechtické rodiny, že má nějaké vzácné předky; a podle toho se taky chová – vyžaduje, aby ho lidé oslovovali třeba barone/konteso
  • Blud inventorní (vynálezecký) - neustále obtěžuje s patentováním svých vynálezů, prezentací těch vynálezů (přinese ozubené kolečko a bude tvrdit, že je to perpetum mobile)
  • Blud reformátorský - myslí si, že má schopnost dělat reformy („Já tam udělám pořádek, Já to všechno zorganizuji“), klidně vtrhne někam na ministerstvo a bude tvrdit, že jim tam teprve udělá pořádek, a že potom se jim pohrnou zisky,…
  • Blud religiózní - jsem posel boží/spasitel (v rámci nějakého duchovna, náboženského pojetí)
  • Blud reinkarnační - přesvědčení o schopnosti přenášení duší, telepatických schopností, mluvením se záhrobím (např.: zazvoní u dveří paní a tvrdí, že má vzkaz od mojí babičky, která je však 15 let mrtvá)
  • Blud nesmrtelnosti (ahasférismus) - já jsem tak výjimečný, mám takové schopnosti a moje osoba je tak výjimečná, že nemůžu umřít, co by tu beze mě dělali
  • Transformační blud - kulturně vztažený blud, myslí si, že je významnou osobou v rámci té dané kultury, schopnost změny/transformace/zkvalitnění vůči té kultuře (u nás bude tvrdit, že je prezident, v Indii to bude třeba Dalajláma), není to konkrétní osoba (já jsem Václav Klaus), ale spíš ta funkce/význam té osoby (jsem neobjevený prezident, ale jsem to já)