Poruchy myšlení

Searchtool.svg Tento článek (nebo jeho část) není dostatečně ozdrojován. Prosím doplňte relevantní odbornou literaturu do příslušné sekce na konci článku či do poznámek pod čarou tam, kde to uznáte za vhodné. Searchtool.svg


  • Myšlení je kognitivní proces, který zapadá do komplexu funkcí mozku (spolu s řečí, sexualitou atd.)
  • poruchy myšlení se týká změny struktury a formy, popř. kvality (zda je člověk schopen převádět svůj myšlenkový proces do řeči, zda má myšlení strukturu)
  • může se jednat o poruchu z hlediska obsahu (zda to nad čím přemýšlí má logické vazby/odpovídá skutečnosti)
  • poruchy myšlení se dělí na kvalitativní a kvantitativní

Kvantitativní poruchy myšlení

  • v rámci kvantitativních poruch se rozlišují poruchy:
  1. tempa (rychlosti) myšlení
  2. determinující linie myšlení (dynamiky, cíle, zaměření myšlení)

Poruchy tempa myšlení

Bradypsychismus

  • zpomalené myšlení, zareaguje až po nějaké době latence, reaguje s projevem únavy
  • zhoršené abstraktní myšlení, pomalé vybavení představ, chudý projev (na otázku odpoví holou větou nebo slovem)
  • může i úplně přestat reagovat = mutismus
  • tato porucha může nastat za různých fyziologických okolností (např.: únava), patologie je to při demenci, oligofrenii, nebo při depresi

Tachypsychismus

  • překotné, zrychlené myšlení, "myšlenkový trysk"
  • mluví rychle, přeskakuje slova, překotná mluva až vynechává písmenka (překotná řeč = logorhea)
  • zrychlený je i doprovodný projev – mimika, gestika, emoce
  • zdá se, že myšlenkový obsah má jen povrchové vazby (protože řeč nestačí reagovat na myšlenky)
  • objevuje se při mánii, intoxikaci (stimulancia, alkohol), může se taky objevit při fyziologických
  • podmínkách (při silném emočním zážitku, např.: když vyhraje 100 milión ve sportce)

Poruchy determinující linie myšlení

  • člověk by měl při řeči u něčeho začít a u něčeho zase skončit, mělo by to mít smysl → determinující linie
  • u poruch tempa je determinující linie zachována
  • u těchto poruch je zase zachováno tempo, ale porušena determinující linie

Roztržité myšlení

  • nesoustředěnost, těká z jedné myšlenky na druhou, přeskakuje
  • toho původního cíle/záměru řeči se vlastně nakonec dobere, ale přeskakuje při tom z myšlenky na myšlenku
  • u některých lidí je to normálním rysem v projevu

Zabíhavé myšlení

  • zabíhá k nepodstatným/nedůležitým věcem (zhledem k determinující linii), odklání se od determinující linie
  • typické je to u starších lidí (o něčem začnou mluvit a pořád zabíhají jinam, a i když je někdo napomene a vrátí se k původnímu tématu, tak se k němu dokáží vrátit, ale zase někam utečou)
  • může se objevit u dětí – zde se nemluví o patologii, ale o eidetismu (to je vloha dětí)

Ulpívavé myšlení

  • ulpívá na jednom tématu, pořád mluví o tom samém, jeho myšlení se nerozvíjí, myšlenkový proces se nepohne dál
  • objevuje se pod vlivem deprese, sníženého intelektu, při onemocnění typu encefalitida (infekční), při ateroskleróze

Kvalitativní poruchy myšlení

  • je porušen obsah; veškeré myšlenkové procesy nestojí na reálném podkladu
  • často se souběžně s kvalitativní poruchou myšlení objevují poruchy vnímání (např.: halucinace)
  • všechny poruchy kvalitativních prvků se mohou vyskytovat u psychóz

Myšlenkový záraz

  • normálně mluví, reaguje a najednou třeba uprostřed projevu se zarazí (na vteřiny či minuty) a po nějakém čase pokračuje dál (ale třeba od jiného místa než předtím skončil)
  • nejčastěji způsobeno právě halucinacemi (přestane mluvit, aby „sledoval“ tu halucinaci)
  • neuvědomuje si to

Zmatené (inkoherentní) myšlení

  • roztříštěné, úplně rozvolněné myšlenkové asociace, myšlení není logické, neudržuje determinující linii, povídá "nesmysly", nesouvislý verbální projev, slova špatně spojuje, někdy si je i vymýšlí
  • chybí mu náhled, jak tem projev vypadá
  • silná emoční složka
  • v rámci té zmatenosti je zachováno vědomí (je plně při vědomí, není porušena jeho kvalita vědomí)

Roztříštěné myšlení

  • typické u schizofreniků
  • podobné zmatenému myšlení
  • vědomí je zachováno, staví slova a věty bez logiky (neklade podmět, přísudek, předmět, atd.)
  • nesouvislý nejasný projev bez logické stavby
  • je to dáno tím, jak to má člověk sám pro sebe uspořádané, řídí se vlastní logikou, což na venek vypadá jako zmatenost/chaos (má vlastní pravidla, ale ty nikdo jiný nezná, takže mu taky nerozumí)
  • chápe však cizí projev

Autistické (dereistické) myšlení

  • myšlenkové obsahy jsou unášeny fantazií/sny bez ohledu na skutečnost, jsou mimo realitu
  • někdy se projevuje jako denní snění, kdy člověk uniká z reality
  • ve srovnání s předchozíma dvěma případy se blíží spíš normálu než patologii
  • má částečný náhled na realitu

Magické myšlení

  • podobné dereistickému myšlení
  • označováno také jako symbolické myšlení, protože používá různé symboly (ve slovech, projevech)
    • např.: že nesmí říct název nějaké barvy nebo vyslovit nějaké slovo

Bludy

  • řadíme je pod kvalitativní poruchy myšlení
  • mylné přesvědčení, které vzniká na patickém podkladě (tj. v důsledku psychotického procesu), kterému dotyčný věří a je přesvědčen o jeho naprosté pravdivosti
  • nejtypičtější projev kvalitativní poruchy myšlení
  • té představě člověk tak věří, že při jejím plnění může až potlačit pud sebezáchovy, nezastaví ho ani fyzická bolest
  • na počátku se objevuje patická/bludná nálada → jedinec je emočně neukotvený, cítí, že je mu divně, že všichni kolem něj jsou divní, že je něco špatně
  • pak hledá odpověď na tyto projevy → tzv. krystalizační fáze - během krystalizační fáze dojde k závěru tím, že formuluje nějaký blud, chybné přesvědčení
  • protože tento proces je na podkladě jeho vnitřních vazeb/přesvědčení (sám si k tomu názoru dojde, podle vlastní logiky, sám si to vysloví), proto jim tak věří a proto jsou bludy nevratné (pravidlo: nikdy mu ty jeho bludy nevyvracet, nepopírat, ale můžeme mu vyjádřit svůj nesouhlas)

Rozlišení bludů

Podle postavení

  1. soliterní bludy (samostatné) – nezapadá do nějakého systému, jde o jeden samostatný blud
  2. systematizovaný bludný kruh – bludy na sebe navazují, nasedají, spojují se, zapadají do sebe; tvoří celek, bludy tedy nepřecházejí mezi sebou, ale nabalují se sebe a tvoří ten kruh; nebude se však nabalovat na sebe mikro a makromanický, ale třeba paranoidní nasedá na mikro i makro; často se nabalují v rámci té jedné kategorie

Podle času

  1. tranzitorní bludy (povrchové) – spojené s nějakou situací (např.: s poruchou nálada; blud se objeví s depresí)
  2. kontinuální bludy (dlouhodobé) – nevývratné, může s nimi žít i celý život
  3. indukované bludy – speciální druh; případ, když spolu žijí dva lidé se silnou emoční vazbou, jeden z nich je zdravý, ale submisivní a tem druhý trpí bludy a je dominantní → nemocný to vsugeruje tomu zdravému, „nakazí ho tím“; pokud je ale ten zdravý sám, je normální

Podle vzniku

  1. primární blud – primární je blud a na něj se formuje nějaká porucha (typická je psychóza)
  2. sekundární blud – na počátku je porucha (nejčastěji emocí) a na základě úpadku emocí se formuje blud

Typy bludů

Mikromanické (depresivní) bludy

Snižují hodnotu člověka (jeho schopnosti, dovednosti,…), emoce táhnou člověka do negativních poloh, člověk jde svou hodnotou stále dolů.

  • Autoakuzační blud - extrémní sebeobviňování (nad rámec normálního obviňování)
  • Insuficienční blud - blud neschopnosti (nic neumím, ničemu nerozumím, vše udělám špatně; "ani se nedokáži obléknout", přestože dotyčný je plně schopný dané činnosti zvládnout)
  • Ruinační blud - blud, který vypovídá o zničení okolí ve smyslu finančním (nezajistil jsem prostředky pro další existenci druhých, mé děti kvůli tomu nebudou studovat; přivedl jsem všechny na mizinu); i když peníze mají, stejně má pocit, že je to málo, že tím ty ostatní finančně nezajistí
  • Hypochondrický blud - nevývratné přesvědčení o nemoci, i když nejsou patrné žádné symptomy dané nemoci (nejčastěji se objevují AIDS, žloutenky, onkologické nádory; neplést s kancerofobií – obava z nemoci, strach z ní)
  • Nihilistický (negační) blud - popírá vlastní nebo cizí existenci ve smyslu „já/on jsem nic, já nic neznamenám“ → ve smyslu významu, popření existence
  • Blud nesmrtelnosti (eternity) - v tomto smyslu je to boží trest – ty jsi byl zlý a špatný a proto neumřeš a budeš se tu na to všechno dívat a trpět, protože kdybys umřel, bylo by to pro tebe vykoupení

Makromanické bludy

  • mají opačný směr patologie než mikromanické, emoce jdou do pozitivna
  • bludy velikášské, o zvláštních schopnostech, dovednostech, které toho člověka nějak vyzdvihují
  • Megalomanický (grandiózní, velikášský) blud - přeceňuje význam své osoby (já to zvládnu, dokážu, já to tu všechno zachráním, já jsem ten, co tu má tu důležitost
  • Extrapotenční blud - o jeho výjimečných schopnostech (chytrost, síla, zvláštní možnosti)
  • Erotomanický blud - přesvědčen o své erotické přitažlivosti, ale nikoho neobtěžuje, ta jeho erotomanie není nebezpečná („Helenka Zagorová mě miluje, on na mě mrká z televize“), nemusí tu být sexuální podtext
  • Blud vznešeného původu - přesvědčen, že pochází ze šlechtické rodiny, že má nějaké vzácné předky; a podle toho se taky chová – vyžaduje, aby ho lidé oslovovali třeba barone/konteso
  • Blud inventorní (vynálezecký) - neustále obtěžuje s patentováním svých vynálezů, prezentací těch vynálezů (přinese ozubené kolečko a bude tvrdit, že je to perpetum mobile)
  • Blud reformátorský - myslí si, že má schopnost dělat reformy („Já tam udělám pořádek, Já to všechno zorganizuji“), klidně vtrhne někam na ministerstvo a bude tvrdit, že jim tam teprve udělá pořádek, a že potom se jim pohrnou zisky,…
  • Blud religiózní - jsem posel boží/spasitel (v rámci nějakého duchovna, náboženského pojetí)
  • Blud reinkarnační - přesvědčení o schopnosti přenášení duší, telepatických schopností, mluvením se záhrobím (např.: zazvoní u dveří paní a tvrdí, že má vzkaz od mojí babičky, která je však 15 let mrtvá)
  • Blud nesmrtelnosti (ahasférismus) - já jsem tak výjimečný, mám takové schopnosti a moje osoba je tak výjimečná, že nemůžu umřít, co by tu beze mě dělali
  • Transformační blud - kulturně vztažený blud, myslí si, že je významnou osobou v rámci té dané kultury, schopnost změny/transformace/zkvalitnění vůči té kultuře (u nás bude tvrdit, že je prezident, v Indii to bude třeba Dalajláma), není to konkrétní osoba (já jsem Václav Klaus), ale spíš ta funkce/význam té osoby (jsem neobjevený prezident, ale jsem to já)

Paranoidní (úkorné) bludy

  • u těchto bludů nálada nejde do plusu ani mínusu, ale jedná se o neklid a tenzi
  • paranoidní blud značí to, že „ho pozorují“ (tvrdí, že jsou někde kamery, natáčejí ho na video)
  • Blud persekuční - blud pronásledování
  • Blud ovlivňování - ovlivňování ve smyslu navádění na dálku – zářením, nějakými vlnami, že je sledován paprsky, kosmickými silami, magnetickými vlnami, může si myslet, že má v mozku nasazený čip,…
  • Blud emulační - žárlivecký blud - („ty mrkáš na toho herce v televizi a sjednáváš si s ním rande“, „ty flirtuješ se sousedem, když jdeme do obchodu“, ale sousedovi je 95 let a nevidí → je v tom ta bizarnost, patologie); toho dotyčného, na kterého žárlí, pronásleduje, kontroluje, testuje
  • Kverulační blud - blud stěžovatelský, ten člověk si neustále stěžuje, je pořád nespokojený
  • Erotomanický blud - blud o zvýšené sexuální přitažlivosti v negativním smyslu slova (je přesvědčen o tom, že ho někdo miluje, ale ještě o tom neví → píše mu dopisy, obtěžuje ho s tím pořád, může pro toho dotyčného být nebezpečný a určitě je to pro toho dotyčného nepříjemné a obtěžující), „já jsem tak sexuálně přitažlivý, že neexistuje nikdo, kdo by mě nemiloval“, a když tu to ten dotyčný řekne, že ho nechce, ať ho nechá, tak mu začne tvrdit, že se mýlí, že ho určitě miluje (toho s tím bludem)

Vtíravé myšlenky

  • zvláštní druh poruchy myšlení
  • myšlenky, které se proti vůli dotyčného vtírají do mysli a dotyčný není schopný tomu zabránit, nedokáže je potlačit
  • ty myšlenky ho obtěžují, vnímá je jako cizí element, který mu brání v myšlení a ruší jeho pozornost
  • myšlenky, kterým se nemůže ubránit, nemůže si říct "nebudu na to myslet"
  • narozdíl od bludů si uvědomuje neadekvátnost/chorobnost těch myšlenek, nevěří jim, ví, že tam nemají co dělat
  • jak ty myšlenky zabírají normální myšlení a ten člověk se jich nemůže zbavit, tak se zmnožuje úzkost, nabourává to emoce
  • člověk se schopen dělat cokoli, aby se toho pocitu zbavit → vznikají kompenzační rituály
  • jsou to obsese, to je už ale termín pro diagnózu (je to podklad obsese, OCD)
  • určitá kategorie vtíravých myšlenek jsou podkladem fobií ("když vejdu do výtahu, tak to se mnou spadne a už mě nikdo nenajde..." → rituál je, že tam nechodí)

3 kategorie:

  • kontroloři – myšlenky o nejistotě a pochybnosti v čemkoli (Zhasnul jsem světlo? Zamknul jsem garáž? Dovřel jsem ledničku?...), týká se to technických, mechanických záležitostí
  • čističi – vtíravé myšlenky jsou zaměřeny na hygienu, čistotu (nejen ve smyslu mám-li očištěné jablko a umyté ruce, ale i jestli nedostanu nemoc, jestli to nepřenesu na někoho jiného)
  • ruminace – ty myšlenky mají konkrétní obsah; má myšlenku udělat něco nevhodného (vykřiknout sprosté slovo v kostele, nutkání ublížit (často matky vůči dítěti)), ale udělají všechno proto, aby to neudělali (a neudělají to – raději do toho kostela nebudou chodit); oni o tom ví a ví taky, že to nechtějí udělat (psychopat bude tvrdit, že to chce udělat)

Reference