Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje: Porovnání verzí
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Úvod == | == Úvod == | ||
− | Začněme takovým pozvolným vstupem do tohoto ontogenetického období. Zájem o prenatální období je relativně nedávný. Až v posledních desetiletích se začal výrazně měnit postoj k tomuto období | + | '''Prenatální období'''= období mezi početím a narozením dítěte <ref>LANGMEIER, J., Krejčířová, D. <i>Vývojová psychologie</i>. 2. vyd. Praha: Grada, 2006.</ref> |
+ | |||
+ | |||
+ | Začněme takovým pozvolným vstupem do tohoto ontogenetického období. Zájem o '''prenatální období''' je relativně nedávný. Až v posledních desetiletích se začal výrazně měnit postoj k tomuto období a to i na základě technického pokroku, '''rozvoj'''<ref name="Lenka">ŠULOVÁ, Lenka. <i>Raný psychický vývoj dítěte</i>. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2010.</ref>: | ||
* Sonografie | * Sonografie | ||
* Ultrazvuku | * Ultrazvuku | ||
* Mikrokamery | * Mikrokamery | ||
* Termovize (infračervené kamery, které ukazují teplotní pole měřeného objektu) | * Termovize (infračervené kamery, které ukazují teplotní pole měřeného objektu) | ||
− | * Videozáznamy z nitroděložního života plodu | + | * Videozáznamy z nitroděložního života plodu |
=== Thomas Verny === | === Thomas Verny === | ||
Řádek 13: | Řádek 16: | ||
* Jeden z prvních odborníků, který formuloval závěry vyplývající z pozorování pomocí nových technologií | * Jeden z prvních odborníků, který formuloval závěry vyplývající z pozorování pomocí nových technologií | ||
* Předpokládal, že zkušenosti z prenatálního období formují jedincovy postoje a očekávání vůči sobě samému (a snad po narození i vůči okolí) | * Předpokládal, že zkušenosti z prenatálního období formují jedincovy postoje a očekávání vůči sobě samému (a snad po narození i vůči okolí) | ||
− | * Dílo: Skrytý život nenarozeného člověka (dílo, které vyzvalo všechny odborníky, aby vystoupili se svými výzkumy) | + | * '''Dílo''': Skrytý život nenarozeného člověka (dílo, které vyzvalo všechny odborníky, aby vystoupili se svými výzkumy) |
− | * Rozlišil 3 druhy komunikace: | + | * Rozlišil '''3 druhy komunikace''':<ref name="Marie">VÁGNEROVÁ, Marie. <i>Vývojová psychologie: dětství a dospívání</i>. Vyd. 2., dopl. a přeprac. Praha: Karolinum, 2012.</ref> |
# '''Fyziologická komunikace''' | # '''Fyziologická komunikace''' | ||
* Zprostředkovatel: krev procházející placentou | * Zprostředkovatel: krev procházející placentou | ||
Řádek 23: | Řádek 26: | ||
* Jediný možný projev nelibosti dítěte: jeho pohybová aktivita | * Jediný možný projev nelibosti dítěte: jeho pohybová aktivita | ||
'''3. Emoční a racionální postoj matky k plodu''' | '''3. Emoční a racionální postoj matky k plodu''' | ||
− | * Spočívá v tom, že matka nějakým způsobem prožívá existenci plodu, soustřeďuje na něj svoji pozornost a uvažuje o něm | + | * Spočívá v tom, že matka nějakým způsobem prožívá existenci plodu, soustřeďuje na něj svoji pozornost a uvažuje o něm |
=== Gabriela Gloger-Tippelt === | === Gabriela Gloger-Tippelt === | ||
Řádek 37: | Řádek 40: | ||
* Hilgarda Rauh | * Hilgarda Rauh | ||
* Fedor Freybergh | * Fedor Freybergh | ||
− | * Heinz F. R. Prechtl | + | * Heinz F. R. Prechtl <ref><i>Heinz FR Prechtl (1927 - 2014) - ICNApedia -</i> [online]. [cit. 2016-2-28]. Dostupné z: http://cs.icnapedia.org/explore/articles/news/entry/2014/07/17/heinz-f-r-prechtl-1927-2014</ref> |
== Vztah a interakce matka - dítě == | == Vztah a interakce matka - dítě == | ||
* '''Zásadní!''' | * '''Zásadní!''' | ||
− | * Spojení mezi nimi plní placenta (jakékoli změny v těle matky se tak projeví i v těle dítěte, např. hormonální změny v krvi, pohybové či tlakové změny) | + | * Spojení mezi nimi plní '''placenta''' (jakékoli změny v těle matky se tak projeví i v těle dítěte, např. hormonální změny v krvi, pohybové či tlakové změny) |
* Plod reaguje v nitroděložním prostředí na různé podněty a to i selektivně, aby na něj mohly působit pouze ty, které jsou pro něj nějakým způsobem žádoucí. Jeho schopnost reagovat se postupem času rozvíjí. | * Plod reaguje v nitroděložním prostředí na různé podněty a to i selektivně, aby na něj mohly působit pouze ty, které jsou pro něj nějakým způsobem žádoucí. Jeho schopnost reagovat se postupem času rozvíjí. | ||
* Plod se v průběhu fetální fáze dokáže naučit reagovat odlišně na známé/neznámé typy podnětů, především ty, které jsou intenzivnější (je tedy schopen nejjednodušších forem učení) | * Plod se v průběhu fetální fáze dokáže naučit reagovat odlišně na známé/neznámé typy podnětů, především ty, které jsou intenzivnější (je tedy schopen nejjednodušších forem učení) | ||
Řádek 82: | Řádek 85: | ||
=== Stimuly === | === Stimuly === | ||
− | * Již mezi 13. – 15. gestačním týdnem vnímá plod chuť amniotické tekutiny a spotřebuje | + | * Již mezi 13. – 15. gestačním týdnem vnímá plod chuť amniotické tekutiny a spotřebuje ji více, pokud je obohacena o sacharidy či naopak méně, pokud je hořká. |
− | * Kolem 32. týdne reaguje celý povrch těla plodu na dotykové podněty (umí rozeznat tlak, bolest či lehký dotek <ref name="Lenka" /> | + | * Kolem 32. týdne reaguje celý povrch těla plodu na dotykové podněty (umí rozeznat tlak, bolest či lehký dotek) <ref name="Lenka" /> |
== Rizikové faktory == | == Rizikové faktory == | ||
Řádek 104: | Řádek 107: | ||
== Členění == | == Členění == | ||
− | # Období blastemové | + | # '''Období blastemové''' |
* Období od oplození do uhnízdění blastocyty | * Období od oplození do uhnízdění blastocyty | ||
Řádek 111: | Řádek 114: | ||
* Trvá necelé tři týdny (na konci vzniká nervová trubice – základ nervového systému) | * Trvá necelé tři týdny (na konci vzniká nervová trubice – základ nervového systému) | ||
− | + | 2. '''Embryonální období''' | |
* Vytvářejí se všechny hlavní orgánové základy | * Vytvářejí se všechny hlavní orgánové základy | ||
Řádek 117: | Řádek 120: | ||
* Embryo citlivé na nejrůznější vlivy (případný vznik vývojových vad) | * Embryo citlivé na nejrůznější vlivy (případný vznik vývojových vad) | ||
− | + | 3. '''Fetální období''' | |
* Dokončování vývoje orgánových systémů (některé dokonce již začínají fungovat) | * Dokončování vývoje orgánových systémů (některé dokonce již začínají fungovat) | ||
* Trvá od 12. týdne do porodu <ref name="Marie" /> | * Trvá od 12. týdne do porodu <ref name="Marie" /> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | {| class="wikitable" | ||
+ | |- | ||
+ | ! Věk !! Velikost !! Fyziologický vývoj | ||
+ | |- | ||
+ | | 14. -16. den || 1 mm || 3 zárodečné list, žádná NS, uhnízdění v uteru | ||
+ | |- | ||
+ | | 18. - 20. den || 1 mm || Začátek nervových plošek, stavba míchy, základ CNS | ||
+ | |- | ||
+ | | 20. – 25. den || 1 mm || Tělo se začíná členit na segmenty | ||
+ | |- | ||
+ | | 4. týden || 6-8 mm || stavba vnitřních orgánů začínají být znatelné pohybové orgány, rozeznatelné oči, uši, nosní dírky, jazyk, pusa, začíná se vytvářet spojení mezi nervovými buňkami, 1 z involučních procesů odumírání nepotřebných mrtvých buněk | ||
+ | |- | ||
+ | | 4. – 8- týden || 8 – 20 mm || Vnitřní orgány začínají vykazovat náznaky fungování, receptory na hlavě přijímají pozdější podobu, velké nebezpečí malformace očí, dotváření rukou a nohou, tvorba mozkomíšního moku, na spodině lebeční se zakládají osifikační jádra, mozek začíná vysílat své první impulsy, dochází ke srůstání víček | ||
+ | |- | ||
+ | | 8. – 12. týden || 2 – 6 cm || Přestávají se zakládat nové tkáně, nastává období dotváření, formování, hrozí srůst prstů, nebezpečí rozštěpu patra, může docházet k srdečním vadám, diferenciace orgánů, začíná srdeční činnost, tlukot srdce (pravidelný), játra produkují krevní buňky, rozvoj orgánů nezbytných pro percepci, pročlenění komunikační sítě mezi mozkem a receptory, fetus dostává podobu lidské tváře, dobře rozlišitelné hlavní komponenty trupu a končetin | ||
+ | |- | ||
+ | | 12. – 16. týden || 9 cm || Tvoří se prsty, ruka má 10 prstů, diferenciace pohlavních orgánů, stavba hlasivek, velký vývojový skok co se týče mozku, komunikace mezi mozkem a nervovými buňkami, několikanásobně zvětšeno dělení buněk (především nervových), tvorba mozkových map | ||
+ | |- | ||
+ | | 16. – 20. týden || 16 cm, 100 g || Pokračuje stavba chrupavek, končetin, tvoří se specifické svalové partie (oční svaly) | ||
+ | |- | ||
+ | | 21. – 24. týden || 25 cm, 400 g || Stavba kostry a kožního povrchu, zvyšuje se kvalita kožních receptorů, nárůst nervových buněk, tyto plody lze udržet při životě při jejich narození | ||
+ | |- | ||
+ | | 25. – 28. týden || 30 cm, 700 g || Ochlupení na celém těle, chuťové bradavky na jazyku, dokončení kvalitní pokožky (zásadní pro přežití) | ||
+ | |- | ||
+ | | 29. – 32. týden || 35 cm, 1200 g || Růst vlasů, dokončen vývoj velkého mozku, výbavné některé reflexy, zvyšuje se svalový tonus, při předčasném porodu je fetus schopen sám dýchat, vývoj reflexů probíhá směrem kefalokaudálním | ||
+ | |- | ||
+ | | 33. – 36. týden || 45 cm, 2000 g || Velký váhový nárůst, období velmi bohaté na synapse mezi mozkem a buňkami, tvorba detailů v pokožce | ||
+ | |- | ||
+ | | 37. – 40. / 42. týden || 51-54 cm, 3000 g a více || Velmi rychlý rozvoj mozku, diferenciace mozku, stavba dendritů, synapsí, gliových buněk | ||
+ | |} | ||
+ | |||
+ | |||
+ | {| class="wikitable" | ||
+ | |- | ||
+ | ! Stáří !! Vývoj chování plodu | ||
+ | |- | ||
+ | | 8. – 12. týden || Koncem 8. týdne první pohyby plodu, rotace těla, každý plod má specifické vzorce chování jsou vidět zde, tyto vzorce jsou stálé a opakují se, izolovaný pohyb rukou, kontakt ruka-pusa, rty se otevírají, zavírají, svrašťuje čelo | ||
+ | |- | ||
+ | | 12. – 16. týden || Otáčení hlavy, pití plodové vody, dumlání prstů, registrovatelné rozdíly mezi relaxací (spánkové stavy) a aktivitou | ||
+ | |- | ||
+ | | 16. – 20. týden || Jemné obličejové pohyby (výrazy libosti/nelibosti), pohyby jsou již pozorovány rodičkou | ||
+ | |- | ||
+ | | 21. – 24. týden || Mnoho spontánní aktivity, rozeznává mezi kvalitou podnětů (lechtají ho, jsou mu příjemné), fetus je schopen se učit, diferenciace spánkových pozic | ||
+ | |- | ||
+ | | 25. – 28. týden || Komunikační tok v behaviorálním slova smyslu- slaďování pohybu mezi matkou a dítětem, pravidelné pití plodové vody, fetus velmi často v plodové vodě s otevřenými očima | ||
+ | |- | ||
+ | | 29. – 32. týden || Předčasně narozené dítě je považováno za nedonošené (difúzní pohyby- nevíme, jestli jsou to křeče, nebo jestli se pohybuje, malý svalový tonus, slabý úchop, nevydrží sát, reakce na světlo jsou vyhýbavé, dýchání je povrchní, málo odolné vůči infekcím, reflexy jsou nevýbavné) | ||
+ | |- | ||
+ | | 33. – 36. týden || Velmi aktivní, slyší (reaguje na určité typy hudby) | ||
+ | |- | ||
+ | | 37. – 40. / 42. týden || Je schopen slyšet, ale i naslouchat (úleková reakce v případě velké rány v blízkosti), fetus ke konci těhotenství se zklidní (asi tak 14 dnů před narozením- fetus zaujme výhodnou polohu pro porod a v ní zůstává připraven na porod), fetus aktivně pomáhá matce- znát, jestli je to porod zdravého/poškozeného/mrtvého dítěte, 14 dnů před porodem- perinatální fáze | ||
+ | |} | ||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | == Nechtěné děti == | ||
+ | |||
+ | |||
+ | '''Zdeněk Matějček''' se počátkem 70. let zabýval výzkumem nechtěných dětí (jejich počet= 220). Zjistil, že negativní postoj matky k dítěti vede k: | ||
+ | |||
+ | * Zhoršení školních výsledků dítěte | ||
+ | * Častější hospitalizaci dětí | ||
+ | * Špatným mezilidským vztahům (konflikty v rodině, málo přátel, konflikty na pracovišti) | ||
+ | * Větší tendence k objevování těchto jedinců v protidrogových a protialkoholových léčebnách | ||
+ | |||
+ | Nechtěné těhotenství je rizikovým faktorem pro duševní zdraví dítěte v budoucnosti. | ||
+ | Psychické strádání dítěte má tendenci se přenášet z generace na generaci.<ref name="Zdenek"> MATĚJČEK, Z., Langmeier, J. <i>Počátky našeho duševního života</i>. 1. Praha: Panorama, 1986.</ref> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ==Nedonošené děti== | ||
+ | |||
+ | *Jejich vývoj je dán především zralostí CNS a tělesnou hmotností | ||
+ | *Po propuštění z porodnice jsou tyto děti většinou méně vnímavé, méně responzivní a méně čilé a zároveň více plačtivé, nedají se snadno utišit | ||
+ | *Ovšem i rodiče nedonošených dětí mohou být do určité doby méně aktivní (méně se na dítě usmívají či k nim méně hovoří), a tak navázání vzájemného harmonického vztahu trvá déle <ref name="Zdenek" /> | ||
Řádek 128: | Řádek 207: | ||
<references/> | <references/> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | === Další doporučená literatura === | ||
+ | |||
+ | * Rheinwaldová, E. (1992). ''Rodičovství není pro každého''. (1. vyd., 173 s.). Praha: Motto. | ||
+ | * Dittrichová, J., Sobotková, D., Štembera, Z. & kol. (2014). ''Perinatální neuropsychická morbidita dítěte''. (Vyd. 1., 659 s.). Praha: Karolinum. | ||
+ | * Příhoda, V. (1963). ''Ontogeneze lidské psychiky: vývoj člověka do 15 let''. (1. vyd., 461 s.). Praha: SPN. |
Aktuální verze z 1. 3. 2016, 19:09
Obsah
Úvod
Prenatální období= období mezi početím a narozením dítěte [1]
Začněme takovým pozvolným vstupem do tohoto ontogenetického období. Zájem o prenatální období je relativně nedávný. Až v posledních desetiletích se začal výrazně měnit postoj k tomuto období a to i na základě technického pokroku, rozvoj[2]:
- Sonografie
- Ultrazvuku
- Mikrokamery
- Termovize (infračervené kamery, které ukazují teplotní pole měřeného objektu)
- Videozáznamy z nitroděložního života plodu
Thomas Verny
- Kanadský porodník
- Jeden z prvních odborníků, který formuloval závěry vyplývající z pozorování pomocí nových technologií
- Předpokládal, že zkušenosti z prenatálního období formují jedincovy postoje a očekávání vůči sobě samému (a snad po narození i vůči okolí)
- Dílo: Skrytý život nenarozeného člověka (dílo, které vyzvalo všechny odborníky, aby vystoupili se svými výzkumy)
- Rozlišil 3 druhy komunikace:[3]
- Fyziologická komunikace
- Zprostředkovatel: krev procházející placentou
- Proudění různých látek obsažených v krvi (např. krevní cukr či adrenalin)
- Projevuje se např. v případě, že matka prožívá stresfyziologické reakce matky
2. Smyslová komunikace
- Plod vnímá některé smyslové podněty (např. masírování břicha či mateřský hlas)
- Jediný možný projev nelibosti dítěte: jeho pohybová aktivita
3. Emoční a racionální postoj matky k plodu
- Spočívá v tom, že matka nějakým způsobem prožívá existenci plodu, soustřeďuje na něj svoji pozornost a uvažuje o něm
Gabriela Gloger-Tippelt
- Věnovala se psychologickým fázím těhotenství
- Fáze nejistoty (trvá cca do 12. týdne)
- Tvoří se obraz dítěte „v hlavě“ matky (trvá cca do 15. týdne)
- Konkretizační fáze – matka vnímá dítě "v břiše" s jeho vlastním rytmem života i úmysly (kolem 20. týdne)
- Fáze anticipace budoucího dítěte "v náručí" (přípravná fáze) – matka si dítě představuje jako konkrétní bytost (kolem 30. týdne) [2]
Další průkopníci:
- Hilgarda Rauh
- Fedor Freybergh
- Heinz F. R. Prechtl [4]
Vztah a interakce matka - dítě
- Zásadní!
- Spojení mezi nimi plní placenta (jakékoli změny v těle matky se tak projeví i v těle dítěte, např. hormonální změny v krvi, pohybové či tlakové změny)
- Plod reaguje v nitroděložním prostředí na různé podněty a to i selektivně, aby na něj mohly působit pouze ty, které jsou pro něj nějakým způsobem žádoucí. Jeho schopnost reagovat se postupem času rozvíjí.
- Plod se v průběhu fetální fáze dokáže naučit reagovat odlišně na známé/neznámé typy podnětů, především ty, které jsou intenzivnější (je tedy schopen nejjednodušších forem učení)
- Chování plodu je již v průběhu těhotenství individuálně typické (především to jsou projevy temperamentu)- přetrvává i po narození
- Prenatální období trvá 30-45 týdnů (280 dní / 9 měsíců)[3]
Vývoj
- Jako první začíná vývoj centrálního nervového systému, nervové buňky s oporou gliových putují na místa příštích funkcí. Nejdříve dozrávají míšní neurony (řídí základní životní pochody)
- Gliové buňky se regenerují během celého života
- Nervové buňky se od určitého okamžiku nerozmnožují (ve kterém okamžiku? Záleží na dané funkci)
- Jako první je ustanoveno zrakové centrum a umístění očí [2]
Diferenciace
- Progresivní změna od obecnějšího ke konkrétnějšímu (od jednoduššího ke komplexnějšímu)
- Např. u prenatálního motorického vývoje [2]
Integrace
- Opačný proces
- Předpoklad k celistvosti a komplexnosti reakcí plodu [2]
Růst mozku
- 2 vývojové skoky
- Prudký nárůst počtu nervových buněk (3. - 5. gestační měsíc) – ohrožení vývoje fetálního mozku
- Období značné diferenciace nervových buněk, tvorba dendritů a synapsí, nárůst gliových buněk (začátek: několik týdnů před porodem, vrchol: 3. – 4. postnatální měsíc) [2]
- Gestační věk = počet týdnů strávený v děloze od početí [5]
Růst mozku- vývojové principy
- Různé oblasti mozku i smyslové orgány se rozvíjejí dle rozdílných časových plánů (heretochronně)
- Vývoj znamená nárůst, ale i selekci a ubývání. Už v prenatální fázi dochází k oběma těmto procesům (odumírání nervových buněk)
- Projevuje se enormní plasticita mozkových funkcí
- Mozek a smyslové orgány se nejdříve vyvíjejí nezávisle na sobě (mozek tedy není odkázán na stimulaci prostřednictvím smyslových orgánů) a k jejich propojení dojde cca mezi 25. -27. týdnem. Smyslové orgány jsou před porodem funkční, ale často nejsou v plné míře aktivovány stimuly. [2]
Stimuly
- Již mezi 13. – 15. gestačním týdnem vnímá plod chuť amniotické tekutiny a spotřebuje ji více, pokud je obohacena o sacharidy či naopak méně, pokud je hořká.
- Kolem 32. týdne reaguje celý povrch těla plodu na dotykové podněty (umí rozeznat tlak, bolest či lehký dotek) [2]
Rizikové faktory
- Negativní psychická vyladěnost matky!
- Extrémní věk matky (mladší než 17 či naopak starší než 35 let
- Výška a váha ženy před těhotenstvím (ženy obézní, ženy s nízkou váhou či drobné postavy)
- Vývojové anomálie dělohy
- Chronická onemocnění ženy (např. diabetes)
- Předešlá těhotenství (poruchy v jeho délce, umělé přerušení těhotenství apod.)
- Onemocnění matky v průběhu těhotenství (žloutenka, AIDS, Rh imunologický konflikt apod.)
- Výživa matky v těhotenství (podvýživa, extrémní způsoby stravování, nesprávný poměr živin)
- Vícečetná těhotenství
- Aplikace léků v těhotenství
- Vrozené vady (chybné dědičné informace na úrovni chromozomu – Downův syndrom, na úrovni genu- rozštěp patra, vady způsobené viry a makrobiálními faktory)
- Předčasný porod
- Kontakt matky s ionizačním zářením
- Sociální faktory: abúzus drog (i před těhotenstvím), nepříznivé ekonomické podmínky, zaměstnání ženy, regionální vlivy, rodinné prostředí [2]
Členění
- Období blastemové
- Období od oplození do uhnízdění blastocyty
- Masa buněk, ze kterých vzniká embryo
- Vytvoření 3 zárodečných listů
- Trvá necelé tři týdny (na konci vzniká nervová trubice – základ nervového systému)
2. Embryonální období
- Vytvářejí se všechny hlavní orgánové základy
- Trvá do 12. týdne (konec prvního trimestru)
- Embryo citlivé na nejrůznější vlivy (případný vznik vývojových vad)
3. Fetální období
- Dokončování vývoje orgánových systémů (některé dokonce již začínají fungovat)
- Trvá od 12. týdne do porodu [3]
Věk | Velikost | Fyziologický vývoj |
---|---|---|
14. -16. den | 1 mm | 3 zárodečné list, žádná NS, uhnízdění v uteru |
18. - 20. den | 1 mm | Začátek nervových plošek, stavba míchy, základ CNS |
20. – 25. den | 1 mm | Tělo se začíná členit na segmenty |
4. týden | 6-8 mm | stavba vnitřních orgánů začínají být znatelné pohybové orgány, rozeznatelné oči, uši, nosní dírky, jazyk, pusa, začíná se vytvářet spojení mezi nervovými buňkami, 1 z involučních procesů odumírání nepotřebných mrtvých buněk |
4. – 8- týden | 8 – 20 mm | Vnitřní orgány začínají vykazovat náznaky fungování, receptory na hlavě přijímají pozdější podobu, velké nebezpečí malformace očí, dotváření rukou a nohou, tvorba mozkomíšního moku, na spodině lebeční se zakládají osifikační jádra, mozek začíná vysílat své první impulsy, dochází ke srůstání víček |
8. – 12. týden | 2 – 6 cm | Přestávají se zakládat nové tkáně, nastává období dotváření, formování, hrozí srůst prstů, nebezpečí rozštěpu patra, může docházet k srdečním vadám, diferenciace orgánů, začíná srdeční činnost, tlukot srdce (pravidelný), játra produkují krevní buňky, rozvoj orgánů nezbytných pro percepci, pročlenění komunikační sítě mezi mozkem a receptory, fetus dostává podobu lidské tváře, dobře rozlišitelné hlavní komponenty trupu a končetin |
12. – 16. týden | 9 cm | Tvoří se prsty, ruka má 10 prstů, diferenciace pohlavních orgánů, stavba hlasivek, velký vývojový skok co se týče mozku, komunikace mezi mozkem a nervovými buňkami, několikanásobně zvětšeno dělení buněk (především nervových), tvorba mozkových map |
16. – 20. týden | 16 cm, 100 g | Pokračuje stavba chrupavek, končetin, tvoří se specifické svalové partie (oční svaly) |
21. – 24. týden | 25 cm, 400 g | Stavba kostry a kožního povrchu, zvyšuje se kvalita kožních receptorů, nárůst nervových buněk, tyto plody lze udržet při životě při jejich narození |
25. – 28. týden | 30 cm, 700 g | Ochlupení na celém těle, chuťové bradavky na jazyku, dokončení kvalitní pokožky (zásadní pro přežití) |
29. – 32. týden | 35 cm, 1200 g | Růst vlasů, dokončen vývoj velkého mozku, výbavné některé reflexy, zvyšuje se svalový tonus, při předčasném porodu je fetus schopen sám dýchat, vývoj reflexů probíhá směrem kefalokaudálním |
33. – 36. týden | 45 cm, 2000 g | Velký váhový nárůst, období velmi bohaté na synapse mezi mozkem a buňkami, tvorba detailů v pokožce |
37. – 40. / 42. týden | 51-54 cm, 3000 g a více | Velmi rychlý rozvoj mozku, diferenciace mozku, stavba dendritů, synapsí, gliových buněk |
Stáří | Vývoj chování plodu |
---|---|
8. – 12. týden | Koncem 8. týdne první pohyby plodu, rotace těla, každý plod má specifické vzorce chování jsou vidět zde, tyto vzorce jsou stálé a opakují se, izolovaný pohyb rukou, kontakt ruka-pusa, rty se otevírají, zavírají, svrašťuje čelo |
12. – 16. týden | Otáčení hlavy, pití plodové vody, dumlání prstů, registrovatelné rozdíly mezi relaxací (spánkové stavy) a aktivitou |
16. – 20. týden | Jemné obličejové pohyby (výrazy libosti/nelibosti), pohyby jsou již pozorovány rodičkou |
21. – 24. týden | Mnoho spontánní aktivity, rozeznává mezi kvalitou podnětů (lechtají ho, jsou mu příjemné), fetus je schopen se učit, diferenciace spánkových pozic |
25. – 28. týden | Komunikační tok v behaviorálním slova smyslu- slaďování pohybu mezi matkou a dítětem, pravidelné pití plodové vody, fetus velmi často v plodové vodě s otevřenými očima |
29. – 32. týden | Předčasně narozené dítě je považováno za nedonošené (difúzní pohyby- nevíme, jestli jsou to křeče, nebo jestli se pohybuje, malý svalový tonus, slabý úchop, nevydrží sát, reakce na světlo jsou vyhýbavé, dýchání je povrchní, málo odolné vůči infekcím, reflexy jsou nevýbavné) |
33. – 36. týden | Velmi aktivní, slyší (reaguje na určité typy hudby) |
37. – 40. / 42. týden | Je schopen slyšet, ale i naslouchat (úleková reakce v případě velké rány v blízkosti), fetus ke konci těhotenství se zklidní (asi tak 14 dnů před narozením- fetus zaujme výhodnou polohu pro porod a v ní zůstává připraven na porod), fetus aktivně pomáhá matce- znát, jestli je to porod zdravého/poškozeného/mrtvého dítěte, 14 dnů před porodem- perinatální fáze |
Nechtěné děti
Zdeněk Matějček se počátkem 70. let zabýval výzkumem nechtěných dětí (jejich počet= 220). Zjistil, že negativní postoj matky k dítěti vede k:
- Zhoršení školních výsledků dítěte
- Častější hospitalizaci dětí
- Špatným mezilidským vztahům (konflikty v rodině, málo přátel, konflikty na pracovišti)
- Větší tendence k objevování těchto jedinců v protidrogových a protialkoholových léčebnách
Nechtěné těhotenství je rizikovým faktorem pro duševní zdraví dítěte v budoucnosti. Psychické strádání dítěte má tendenci se přenášet z generace na generaci.[6]
Nedonošené děti
- Jejich vývoj je dán především zralostí CNS a tělesnou hmotností
- Po propuštění z porodnice jsou tyto děti většinou méně vnímavé, méně responzivní a méně čilé a zároveň více plačtivé, nedají se snadno utišit
- Ovšem i rodiče nedonošených dětí mohou být do určité doby méně aktivní (méně se na dítě usmívají či k nim méně hovoří), a tak navázání vzájemného harmonického vztahu trvá déle [6]
Zdroje
Reference
- ↑ LANGMEIER, J., Krejčířová, D. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 ŠULOVÁ, Lenka. Raný psychický vývoj dítěte. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2010.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Vyd. 2., dopl. a přeprac. Praha: Karolinum, 2012.
- ↑ Heinz FR Prechtl (1927 - 2014) - ICNApedia - [online]. [cit. 2016-2-28]. Dostupné z: http://cs.icnapedia.org/explore/articles/news/entry/2014/07/17/heinz-f-r-prechtl-1927-2014
- ↑ Novorozenec – WikiSkripta [online]. [cit. 2016-2-27]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/novorozenec
- ↑ 6,0 6,1 MATĚJČEK, Z., Langmeier, J. Počátky našeho duševního života. 1. Praha: Panorama, 1986.
Další doporučená literatura
- Rheinwaldová, E. (1992). Rodičovství není pro každého. (1. vyd., 173 s.). Praha: Motto.
- Dittrichová, J., Sobotková, D., Štembera, Z. & kol. (2014). Perinatální neuropsychická morbidita dítěte. (Vyd. 1., 659 s.). Praha: Karolinum.
- Příhoda, V. (1963). Ontogeneze lidské psychiky: vývoj člověka do 15 let. (1. vyd., 461 s.). Praha: SPN.