Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje

Úvod

Prenatální období= období mezi početím a narozením dítěte

Začněme takovým pozvolným vstupem do tohoto ontogenetického období. Zájem o prenatální období je relativně nedávný. Až v posledních desetiletích se začal výrazně měnit postoj k tomuto období a to i na základě technického pokroku, rozvoj:

• Sonografie
• Ultrazvuku
• Mikrokamery
• Termovize (infračervené kamery, které ukazují teplotní pole měřeného objektu)
• Videozáznamy z nitroděložního života plodu

Thomas Verny

• Kanadský porodník
• Jeden z prvních odborníků, který formuloval závěry vyplývající z pozorování pomocí nových technologií
• Předpokládal, že zkušenosti z prenatálního období formují jedincovy postoje a očekávání vůči sobě samému (a snad po narození i vůči okolí)
• Dílo: Skrytý život nenarozeného člověka (dílo, které vyzvalo všechny odborníky, aby vystoupili se svými výzkumy)
• Rozlišil 3 druhy komunikace:

1. Fyziologická komunikace

• Zprostředkovatel: krev procházející placentou
• Proudění různých látek obsažených v krvi (např. krevní cukr či adrenalin)
• Projevuje se např. v případě, že matka prožívá stresfyziologické reakce matky

2. Smyslová komunikace

• Plod vnímá některé smyslové podněty (např. masírování břicha či mateřský hlas)
• Jediný možný projev nelibosti dítěte: jeho pohybová aktivita

3. Emoční a racionální postoj matky k plodu

• Spočívá v tom, že matka nějakým způsobem prožívá existenci plodu, soustřeďuje na něj svoji pozornost a uvažuje o něm

Gabriela Gloger-Tippelt

• Věnovala se psychologickým fázím těhotenství

1. Fáze nejistoty (trvá cca do 12. týdne)
2. Tvoří se obraz dítěte „v hlavě“ matky (trvá cca do 15. týdne)
3. Konkretizační fáze – matka vnímá dítě "v břiše" s jeho vlastním rytmem života i úmysly (kolem 20. týdne)
4. Fáze anticipace budoucího dítěte "v náručí" (přípravná fáze) – matka si dítě představuje jako konkrétní bytost (kolem 30. týdne)

Další průkopníci:

• Hilgarda Rauh
• Fedor Freybergh
• Heinz F. R. Prechtl

Vztah a interakce matka - dítě

• Zásadní!
• Spojení mezi nimi plní placenta (jakékoli změny v těle matky se tak projeví i v těle dítěte, např. hormonální změny v krvi, pohybové či tlakové změny)
• Plod reaguje v nitroděložním prostředí na různé podněty a to i selektivně, aby na něj mohly působit pouze ty, které jsou pro něj nějakým způsobem žádoucí. Jeho schopnost reagovat se postupem času rozvíjí.
• Plod se v průběhu fetální fáze dokáže naučit reagovat odlišně na známé/neznámé typy podnětů, především ty, které jsou intenzivnější (je tedy schopen nejjednodušších forem učení)
• Chování plodu je již v průběhu těhotenství individuálně typické (především to jsou projevy temperamentu)- přetrvává i po narození
• Prenatální období trvá 30-45 týdnů (280 dní / 9 měsíců)

Vývoj

• Jako první začíná vývoj centrálního nervového systému, nervové buňky s oporou gliových putují na místa příštích funkcí. Nejdříve dozrávají míšní neurony (řídí základní životní pochody)
• Gliové buňky se regenerují během celého života
• Nervové buňky se od určitého okamžiku nerozmnožují (ve kterém okamžiku? Záleží na dané funkci)
• Jako první je ustanoveno zrakové centrum a umístění očí

Diferenciace

• Progresivní změna od obecnějšího ke konkrétnějšímu (od jednoduššího ke komplexnějšímu)
• Např. u prenatálního motorického vývoje

Integrace

• Opačný proces
• Předpoklad k celistvosti a komplexnosti reakcí plodu

Růst mozku

• 2 vývojové skoky

1. Prudký nárůst počtu nervových buněk (3. - 5. gestační měsíc) – ohrožení vývoje fetálního mozku
2. Období značné diferenciace nervových buněk, tvorba dendritů a synapsí, nárůst gliových buněk (začátek: několik týdnů před porodem, vrchol: 3. – 4. postnatální měsíc)

• Gestační věk = počet týdnů strávený v děloze od početí

Růst mozku- vývojové principy

1. Různé oblasti mozku i smyslové orgány se rozvíjejí dle rozdílných časových plánů (heretochronně)
2. Vývoj znamená nárůst, ale i selekci a ubývání. Už v prenatální fázi dochází k oběma těmto procesům (odumírání nervových buněk)
3. Projevuje se enormní plasticita mozkových funkcí
4. Mozek a smyslové orgány se nejdříve vyvíjejí nezávisle na sobě (mozek tedy není odkázán na stimulaci prostřednictvím smyslových orgánů) a k jejich propojení dojde cca mezi 25. -27. týdnem. Smyslové orgány jsou před porodem funkční, ale často nejsou v plné míře aktivovány stimuly.

Stimuly

• Již mezi 13. – 15. gestačním týdnem vnímá plod chuť amniotické tekutiny a spotřebuje ji více, pokud je obohacena o sacharidy či naopak méně, pokud je hořká.
• Kolem 32. týdne reaguje celý povrch těla plodu na dotykové podněty (umí rozeznat tlak, bolest či lehký dotek)

Rizikové faktory

• Negativní psychická vyladěnost matky!
• Extrémní věk matky (mladší než 17 či naopak starší než 35 let
• Výška a váha ženy před těhotenstvím (ženy obézní, ženy s nízkou váhou či drobné postavy)
• Vývojové anomálie dělohy
• Chronická onemocnění ženy (např. diabetes)
• Předešlá těhotenství (poruchy v jeho délce, umělé přerušení těhotenství apod.)
• Onemocnění matky v průběhu těhotenství (žloutenka, AIDS, Rh imunologický konflikt apod.)
• Výživa matky v těhotenství (podvýživa, extrémní způsoby stravování, nesprávný poměr živin)
• Vícečetná těhotenství
• Aplikace léků v těhotenství
• Vrozené vady (chybné dědičné informace na úrovni chromozomu – Downův syndrom, na úrovni genu- rozštěp patra, vady způsobené viry a makrobiálními faktory)
• Předčasný porod
• Kontakt matky s ionizačním zářením
• Sociální faktory: abúzus drog (i před těhotenstvím), nepříznivé ekonomické podmínky, zaměstnání ženy, regionální vlivy, rodinné prostředí

Členění

1. Období blastemové

• Období od oplození do uhnízdění blastocyty
• Masa buněk, ze kterých vzniká embryo
• Vytvoření 3 zárodečných listů
• Trvá necelé tři týdny (na konci vzniká nervová trubice – základ nervového systému)

2. Embryonální období

• Vytvářejí se všechny hlavní orgánové základy
• Trvá do 12. týdne (konec prvního trimestru)
• Embryo citlivé na nejrůznější vlivy (případný vznik vývojových vad)

3. Fetální období

• Dokončování vývoje orgánových systémů (některé dokonce již začínají fungovat)
• Trvá od 12. týdne do porodu

Věk	Velikost	Fyziologický vývoj
14. -16. den	1 mm	3 zárodečné list, žádná NS, uhnízdění v uteru
18. - 20. den	1 mm	Začátek nervových plošek, stavba míchy, základ CNS
20. – 25. den	1 mm	Tělo se začíná členit na segmenty
4. týden	6-8 mm	stavba vnitřních orgánů začínají být znatelné pohybové orgány, rozeznatelné oči, uši, nosní dírky, jazyk, pusa, začíná se vytvářet spojení mezi nervovými buňkami, 1 z involučních procesů odumírání nepotřebných mrtvých buněk
4. – 8- týden	8 – 20 mm	Vnitřní orgány začínají vykazovat náznaky fungování, receptory na hlavě přijímají pozdější podobu, velké nebezpečí malformace očí, dotváření rukou a nohou, tvorba mozkomíšního moku, na spodině lebeční se zakládají osifikační jádra, mozek začíná vysílat své první impulsy, dochází ke srůstání víček
8. – 12. týden	2 – 6 cm	Přestávají se zakládat nové tkáně, nastává období dotváření, formování, hrozí srůst prstů, nebezpečí rozštěpu patra, může docházet k srdečním vadám, diferenciace orgánů, začíná srdeční činnost, tlukot srdce (pravidelný), játra produkují krevní buňky, rozvoj orgánů nezbytných pro percepci, pročlenění komunikační sítě mezi mozkem a receptory, fetus dostává podobu lidské tváře, dobře rozlišitelné hlavní komponenty trupu a končetin
12. – 16. týden	9 cm	Tvoří se prsty, ruka má 10 prstů, diferenciace pohlavních orgánů, stavba hlasivek, velký vývojový skok co se týče mozku, komunikace mezi mozkem a nervovými buňkami, několikanásobně zvětšeno dělení buněk (především nervových), tvorba mozkových map
16. – 20. týden	16 cm, 100 g	Pokračuje stavba chrupavek, končetin, tvoří se specifické svalové partie (oční svaly)
21. – 24. týden	25 cm, 400 g	Stavba kostry a kožního povrchu, zvyšuje se kvalita kožních receptorů, nárůst nervových buněk, tyto plody lze udržet při životě při jejich narození
25. – 28. týden	30 cm, 700 g	Ochlupení na celém těle, chuťové bradavky na jazyku, dokončení kvalitní pokožky (zásadní pro přežití)
29. – 32. týden	35 cm, 1200 g	Růst vlasů, dokončen vývoj velkého mozku, výbavné některé reflexy, zvyšuje se svalový tonus, při předčasném porodu je fetus schopen sám dýchat, vývoj reflexů probíhá směrem kefalokaudálním
33. – 36. týden	45 cm, 2000 g	Velký váhový nárůst, období velmi bohaté na synapse mezi mozkem a buňkami, tvorba detailů v pokožce
37. – 40. / 42. týden	51-54 cm, 3000 g a více	Velmi rychlý rozvoj mozku, diferenciace mozku, stavba dendritů, synapsí, gliových buněk

Stáří	Vývoj chování plodu
8. – 12. týden	Koncem 8. týdne první pohyby plodu, rotace těla, každý plod má specifické vzorce chování jsou vidět zde, tyto vzorce jsou stálé a opakují se, izolovaný pohyb rukou, kontakt ruka-pusa, rty se otevírají, zavírají, svrašťuje čelo
12. – 16. týden	Otáčení hlavy, pití plodové vody, dumlání prstů, registrovatelné rozdíly mezi relaxací (spánkové stavy) a aktivitou
16. – 20. týden	Jemné obličejové pohyby (výrazy libosti/nelibosti), pohyby jsou již pozorovány rodičkou
21. – 24. týden	Mnoho spontánní aktivity, rozeznává mezi kvalitou podnětů (lechtají ho, jsou mu příjemné), fetus je schopen se učit, diferenciace spánkových pozic
25. – 28. týden	Komunikační tok v behaviorálním slova smyslu- slaďování pohybu mezi matkou a dítětem, pravidelné pití plodové vody, fetus velmi často v plodové vodě s otevřenými očima
29. – 32. týden	Předčasně narozené dítě je považováno za nedonošené (difúzní pohyby- nevíme, jestli jsou to křeče, nebo jestli se pohybuje, malý svalový tonus, slabý úchop, nevydrží sát, reakce na světlo jsou vyhýbavé, dýchání je povrchní, málo odolné vůči infekcím, reflexy jsou nevýbavné)
33. – 36. týden	Velmi aktivní, slyší (reaguje na určité typy hudby)
37. – 40. / 42. týden	Je schopen slyšet, ale i naslouchat (úleková reakce v případě velké rány v blízkosti), fetus ke konci těhotenství se zklidní (asi tak 14 dnů před narozením- fetus zaujme výhodnou polohu pro porod a v ní zůstává připraven na porod), fetus aktivně pomáhá matce- znát, jestli je to porod zdravého/poškozeného/mrtvého dítěte, 14 dnů před porodem- perinatální fáze

Nechtěné děti

Zdeněk Matějček se počátkem 70. let zabýval výzkumem nechtěných dětí (jejich počet= 220). Zjistil, že negativní postoj matky k dítěti vede k:

• Zhoršení školních výsledků dítěte
• Častější hospitalizaci dětí
• Špatným mezilidským vztahům (konflikty v rodině, málo přátel, konflikty na pracovišti)
• Větší tendence k objevování těchto jedinců v protidrogových a protialkoholových léčebnách

Nechtěné těhotenství je rizikovým faktorem pro duševní zdraví dítěte v budoucnosti. Psychické strádání dítěte má tendenci se přenášet z generace na generaci.

Nedonošené děti

• Jejich vývoj je dán především zralostí CNS a tělesnou hmotností
• Po propuštění z porodnice jsou tyto děti většinou méně vnímavé, méně responzivní a méně čilé a zároveň více plačtivé, nedají se snadno utišit
• Ovšem i rodiče nedonošených dětí mohou být do určité doby méně aktivní (méně se na dítě usmívají či k nim méně hovoří), a tak navázání vzájemného harmonického vztahu trvá déle

Zdroje

Další doporučená literatura

• Rheinwaldová, E. (1992). Rodičovství není pro každého. (1. vyd., 173 s.). Praha: Motto.
• Dittrichová, J., Sobotková, D., Štembera, Z. & kol. (2014). Perinatální neuropsychická morbidita dítěte. (Vyd. 1., 659 s.). Praha: Karolinum.
• Příhoda, V. (1963). Ontogeneze lidské psychiky: vývoj člověka do 15 let. (1. vyd., 461 s.). Praha: SPN.