Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „= Prenatální období, jeho členění a škodlivé faktory prenatálního vývoje = == Úvod == Začněme takovým pozvolným vstupem do tohoto ontogen…“) |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | |||
− | |||
== Úvod == | == Úvod == | ||
Řádek 8: | Řádek 6: | ||
* Mikrokamery | * Mikrokamery | ||
* Termovize (infračervené kamery, které ukazují teplotní pole měřeného objektu) | * Termovize (infračervené kamery, které ukazují teplotní pole měřeného objektu) | ||
− | * Videozáznamy z nitroděložního života plodu | + | * Videozáznamy z nitroděložního života plodu <ref name="Lenka">ŠULOVÁ, Lenka. <i>Raný psychický vývoj dítěte</i>. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2010.</ref> |
=== Thomas Verny === | === Thomas Verny === | ||
+ | |||
* Kanadský porodník | * Kanadský porodník | ||
* Jeden z prvních odborníků, který formuloval závěry vyplývající z pozorování pomocí nových technologií | * Jeden z prvních odborníků, který formuloval závěry vyplývající z pozorování pomocí nových technologií | ||
Řádek 16: | Řádek 15: | ||
* Dílo: Skrytý život nenarozeného člověka (dílo, které vyzvalo všechny odborníky, aby vystoupili se svými výzkumy) | * Dílo: Skrytý život nenarozeného člověka (dílo, které vyzvalo všechny odborníky, aby vystoupili se svými výzkumy) | ||
* Rozlišil 3 druhy komunikace: | * Rozlišil 3 druhy komunikace: | ||
− | # Fyziologická komunikace | + | # '''Fyziologická komunikace''' |
* Zprostředkovatel: krev procházející placentou | * Zprostředkovatel: krev procházející placentou | ||
* Proudění různých látek obsažených v krvi (např. krevní cukr či adrenalin) | * Proudění různých látek obsažených v krvi (např. krevní cukr či adrenalin) | ||
* Projevuje se např. v případě, že matka prožívá stresfyziologické reakce matky | * Projevuje se např. v případě, že matka prožívá stresfyziologické reakce matky | ||
− | 2. Smyslová komunikace | + | '''2. Smyslová komunikace''' |
* Plod vnímá některé smyslové podněty (např. masírování břicha či mateřský hlas) | * Plod vnímá některé smyslové podněty (např. masírování břicha či mateřský hlas) | ||
* Jediný možný projev nelibosti dítěte: jeho pohybová aktivita | * Jediný možný projev nelibosti dítěte: jeho pohybová aktivita | ||
− | 3. Emoční a racionální postoj matky k plodu | + | '''3. Emoční a racionální postoj matky k plodu''' |
− | * Spočívá v tom, že matka nějakým způsobem prožívá existenci plodu, soustřeďuje na něj svoji pozornost a uvažuje o něm | + | * Spočívá v tom, že matka nějakým způsobem prožívá existenci plodu, soustřeďuje na něj svoji pozornost a uvažuje o něm <ref name="Marie">VÁGNEROVÁ, Marie. <i>Vývojová psychologie: dětství a dospívání</i>. Vyd. 2., dopl. a přeprac. Praha: Karolinum, 2012.</ref> |
+ | |||
+ | === Gabriela Gloger-Tippelt === | ||
+ | |||
+ | * Věnovala se psychologickým fázím těhotenství | ||
+ | # Fáze nejistoty (trvá cca do 12. týdne) | ||
+ | # Tvoří se obraz dítěte „v hlavě“ matky (trvá cca do 15. týdne) | ||
+ | # Konkretizační fáze – matka vnímá dítě "v břiše" s jeho vlastním rytmem života i úmysly (kolem 20. týdne) | ||
+ | # Fáze anticipace budoucího dítěte "v náručí" (přípravná fáze) – matka si dítě představuje jako konkrétní bytost (kolem 30. týdne) <ref name="Lenka" /> | ||
+ | |||
+ | === Další průkopníci: === | ||
+ | |||
+ | * Hilgarda Rauh | ||
+ | * Fedor Freybergh | ||
+ | * Heinz F. R. Prechtl | ||
+ | |||
+ | == Vztah a interakce matka - dítě == | ||
+ | |||
+ | * '''Zásadní!''' | ||
+ | * Spojení mezi nimi plní placenta (jakékoli změny v těle matky se tak projeví i v těle dítěte, např. hormonální změny v krvi, pohybové či tlakové změny) | ||
+ | * Plod reaguje v nitroděložním prostředí na různé podněty a to i selektivně, aby na něj mohly působit pouze ty, které jsou pro něj nějakým způsobem žádoucí. Jeho schopnost reagovat se postupem času rozvíjí. | ||
+ | * Plod se v průběhu fetální fáze dokáže naučit reagovat odlišně na známé/neznámé typy podnětů, především ty, které jsou intenzivnější (je tedy schopen nejjednodušších forem učení) | ||
+ | * Chování plodu je již v průběhu těhotenství individuálně typické (především to jsou projevy temperamentu)- přetrvává i po narození | ||
+ | * Prenatální období trvá 30-45 týdnů (280 dní / 9 měsíců)<ref name="Marie" /> | ||
+ | |||
+ | == Vývoj == | ||
+ | |||
+ | * Jako první začíná vývoj centrálního nervového systému, nervové buňky s oporou gliových putují na místa příštích funkcí. Nejdříve dozrávají míšní neurony (řídí základní životní pochody) | ||
+ | * Gliové buňky se regenerují během celého života | ||
+ | * Nervové buňky se od určitého okamžiku nerozmnožují (ve kterém okamžiku? Záleží na dané funkci) | ||
+ | * Jako první je ustanoveno zrakové centrum a umístění očí <ref name="Lenka" /> | ||
+ | |||
+ | === Diferenciace === | ||
+ | |||
+ | * Progresivní změna od obecnějšího ke konkrétnějšímu (od jednoduššího ke komplexnějšímu) | ||
+ | * Např. u prenatálního motorického vývoje <ref name="Lenka" /> | ||
+ | |||
+ | === Integrace === | ||
+ | |||
+ | |||
+ | * Opačný proces | ||
+ | * Předpoklad k celistvosti a komplexnosti reakcí plodu <ref name="Lenka" /> | ||
+ | |||
+ | === Růst mozku === | ||
+ | |||
+ | * 2 vývojové skoky | ||
+ | # Prudký nárůst počtu nervových buněk (3. - 5. gestační měsíc) – ohrožení vývoje fetálního mozku | ||
+ | # Období značné diferenciace nervových buněk, tvorba dendritů a synapsí, nárůst gliových buněk (začátek: několik týdnů před porodem, vrchol: 3. – 4. postnatální měsíc) <ref name="Lenka" /> | ||
+ | * '''Gestační věk''' = počet týdnů strávený v děloze od početí <ref><i>Novorozenec – WikiSkripta</i> [online]. [cit. 2016-2-27]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/novorozenec</ref> | ||
+ | |||
+ | === Růst mozku- vývojové principy === | ||
+ | |||
+ | # Různé oblasti mozku i smyslové orgány se rozvíjejí dle rozdílných časových plánů (heretochronně) | ||
+ | # Vývoj znamená nárůst, ale i selekci a ubývání. Už v prenatální fázi dochází k oběma těmto procesům (odumírání nervových buněk) | ||
+ | # Projevuje se enormní plasticita mozkových funkcí | ||
+ | # Mozek a smyslové orgány se nejdříve vyvíjejí nezávisle na sobě (mozek tedy není odkázán na stimulaci prostřednictvím smyslových orgánů) a k jejich propojení dojde cca mezi 25. -27. týdnem. Smyslové orgány jsou před porodem funkční, ale často nejsou v plné míře aktivovány stimuly. <ref name="Lenka" /> | ||
+ | |||
+ | === Stimuly === | ||
+ | |||
+ | * Již mezi 13. – 15. gestačním týdnem vnímá plod chuť amniotické tekutiny a spotřebuje jí více, pokud je obohacena o sacharidy či naopak méně, pokud je hořká. | ||
+ | * Kolem 32. týdne reaguje celý povrch těla plodu na dotykové podněty (umí rozeznat tlak, bolest či lehký dotek <ref name="Lenka" /> | ||
+ | |||
+ | == Rizikové faktory == | ||
+ | |||
+ | * Negativní psychická vyladěnost matky! | ||
+ | * Extrémní věk matky (mladší než 17 či naopak starší než 35 let | ||
+ | * Výška a váha ženy před těhotenstvím (ženy obézní, ženy s nízkou váhou či drobné postavy) | ||
+ | * Vývojové anomálie dělohy | ||
+ | * Chronická onemocnění ženy (např. diabetes) | ||
+ | * Předešlá těhotenství (poruchy v jeho délce, umělé přerušení těhotenství apod.) | ||
+ | * Onemocnění matky v průběhu těhotenství (žloutenka, AIDS, Rh imunologický konflikt apod.) | ||
+ | * Výživa matky v těhotenství (podvýživa, extrémní způsoby stravování, nesprávný poměr živin) | ||
+ | * Vícečetná těhotenství | ||
+ | * Aplikace léků v těhotenství | ||
+ | * Vrozené vady (chybné dědičné informace na úrovni chromozomu – Downův syndrom, na úrovni genu- rozštěp patra, vady způsobené viry a makrobiálními faktory) | ||
+ | * Předčasný porod | ||
+ | * Kontakt matky s ionizačním zářením | ||
+ | * Sociální faktory: abúzus drog (i před těhotenstvím), nepříznivé ekonomické podmínky, zaměstnání ženy, regionální vlivy, rodinné prostředí <ref name="Lenka" /> | ||
+ | |||
+ | == Členění == | ||
+ | |||
+ | # Období blastemové | ||
+ | |||
+ | * Období od oplození do uhnízdění blastocyty | ||
+ | * Masa buněk, ze kterých vzniká embryo | ||
+ | * Vytvoření 3 zárodečných listů | ||
+ | * Trvá necelé tři týdny (na konci vzniká nervová trubice – základ nervového systému) | ||
+ | |||
+ | # Embryonální období | ||
+ | |||
+ | * Vytvářejí se všechny hlavní orgánové základy | ||
+ | * Trvá do 12. týdne (konec prvního trimestru) | ||
+ | * Embryo citlivé na nejrůznější vlivy (případný vznik vývojových vad) | ||
+ | |||
+ | # Fetální období | ||
+ | |||
+ | * Dokončování vývoje orgánových systémů (některé dokonce již začínají fungovat) | ||
+ | * Trvá od 12. týdne do porodu <ref name="Marie" /> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | == Zdroje == | ||
+ | |||
+ | === Reference === | ||
+ | |||
+ | <references/> |
Verze z 27. 2. 2016, 21:16
Obsah
Úvod
Začněme takovým pozvolným vstupem do tohoto ontogenetického období. Zájem o prenatální období je relativně nedávný. Až v posledních desetiletích se začal výrazně měnit postoj k tomuto období, a to i na základě technického pokroku, rozvoj:
- Sonografie
- Ultrazvuku
- Mikrokamery
- Termovize (infračervené kamery, které ukazují teplotní pole měřeného objektu)
- Videozáznamy z nitroděložního života plodu [1]
Thomas Verny
- Kanadský porodník
- Jeden z prvních odborníků, který formuloval závěry vyplývající z pozorování pomocí nových technologií
- Předpokládal, že zkušenosti z prenatálního období formují jedincovy postoje a očekávání vůči sobě samému (a snad po narození i vůči okolí)
- Dílo: Skrytý život nenarozeného člověka (dílo, které vyzvalo všechny odborníky, aby vystoupili se svými výzkumy)
- Rozlišil 3 druhy komunikace:
- Fyziologická komunikace
- Zprostředkovatel: krev procházející placentou
- Proudění různých látek obsažených v krvi (např. krevní cukr či adrenalin)
- Projevuje se např. v případě, že matka prožívá stresfyziologické reakce matky
2. Smyslová komunikace
- Plod vnímá některé smyslové podněty (např. masírování břicha či mateřský hlas)
- Jediný možný projev nelibosti dítěte: jeho pohybová aktivita
3. Emoční a racionální postoj matky k plodu
- Spočívá v tom, že matka nějakým způsobem prožívá existenci plodu, soustřeďuje na něj svoji pozornost a uvažuje o něm [2]
Gabriela Gloger-Tippelt
- Věnovala se psychologickým fázím těhotenství
- Fáze nejistoty (trvá cca do 12. týdne)
- Tvoří se obraz dítěte „v hlavě“ matky (trvá cca do 15. týdne)
- Konkretizační fáze – matka vnímá dítě "v břiše" s jeho vlastním rytmem života i úmysly (kolem 20. týdne)
- Fáze anticipace budoucího dítěte "v náručí" (přípravná fáze) – matka si dítě představuje jako konkrétní bytost (kolem 30. týdne) [1]
Další průkopníci:
- Hilgarda Rauh
- Fedor Freybergh
- Heinz F. R. Prechtl
Vztah a interakce matka - dítě
- Zásadní!
- Spojení mezi nimi plní placenta (jakékoli změny v těle matky se tak projeví i v těle dítěte, např. hormonální změny v krvi, pohybové či tlakové změny)
- Plod reaguje v nitroděložním prostředí na různé podněty a to i selektivně, aby na něj mohly působit pouze ty, které jsou pro něj nějakým způsobem žádoucí. Jeho schopnost reagovat se postupem času rozvíjí.
- Plod se v průběhu fetální fáze dokáže naučit reagovat odlišně na známé/neznámé typy podnětů, především ty, které jsou intenzivnější (je tedy schopen nejjednodušších forem učení)
- Chování plodu je již v průběhu těhotenství individuálně typické (především to jsou projevy temperamentu)- přetrvává i po narození
- Prenatální období trvá 30-45 týdnů (280 dní / 9 měsíců)[2]
Vývoj
- Jako první začíná vývoj centrálního nervového systému, nervové buňky s oporou gliových putují na místa příštích funkcí. Nejdříve dozrávají míšní neurony (řídí základní životní pochody)
- Gliové buňky se regenerují během celého života
- Nervové buňky se od určitého okamžiku nerozmnožují (ve kterém okamžiku? Záleží na dané funkci)
- Jako první je ustanoveno zrakové centrum a umístění očí [1]
Diferenciace
- Progresivní změna od obecnějšího ke konkrétnějšímu (od jednoduššího ke komplexnějšímu)
- Např. u prenatálního motorického vývoje [1]
Integrace
- Opačný proces
- Předpoklad k celistvosti a komplexnosti reakcí plodu [1]
Růst mozku
- 2 vývojové skoky
- Prudký nárůst počtu nervových buněk (3. - 5. gestační měsíc) – ohrožení vývoje fetálního mozku
- Období značné diferenciace nervových buněk, tvorba dendritů a synapsí, nárůst gliových buněk (začátek: několik týdnů před porodem, vrchol: 3. – 4. postnatální měsíc) [1]
- Gestační věk = počet týdnů strávený v děloze od početí [3]
Růst mozku- vývojové principy
- Různé oblasti mozku i smyslové orgány se rozvíjejí dle rozdílných časových plánů (heretochronně)
- Vývoj znamená nárůst, ale i selekci a ubývání. Už v prenatální fázi dochází k oběma těmto procesům (odumírání nervových buněk)
- Projevuje se enormní plasticita mozkových funkcí
- Mozek a smyslové orgány se nejdříve vyvíjejí nezávisle na sobě (mozek tedy není odkázán na stimulaci prostřednictvím smyslových orgánů) a k jejich propojení dojde cca mezi 25. -27. týdnem. Smyslové orgány jsou před porodem funkční, ale často nejsou v plné míře aktivovány stimuly. [1]
Stimuly
- Již mezi 13. – 15. gestačním týdnem vnímá plod chuť amniotické tekutiny a spotřebuje jí více, pokud je obohacena o sacharidy či naopak méně, pokud je hořká.
- Kolem 32. týdne reaguje celý povrch těla plodu na dotykové podněty (umí rozeznat tlak, bolest či lehký dotek [1]
Rizikové faktory
- Negativní psychická vyladěnost matky!
- Extrémní věk matky (mladší než 17 či naopak starší než 35 let
- Výška a váha ženy před těhotenstvím (ženy obézní, ženy s nízkou váhou či drobné postavy)
- Vývojové anomálie dělohy
- Chronická onemocnění ženy (např. diabetes)
- Předešlá těhotenství (poruchy v jeho délce, umělé přerušení těhotenství apod.)
- Onemocnění matky v průběhu těhotenství (žloutenka, AIDS, Rh imunologický konflikt apod.)
- Výživa matky v těhotenství (podvýživa, extrémní způsoby stravování, nesprávný poměr živin)
- Vícečetná těhotenství
- Aplikace léků v těhotenství
- Vrozené vady (chybné dědičné informace na úrovni chromozomu – Downův syndrom, na úrovni genu- rozštěp patra, vady způsobené viry a makrobiálními faktory)
- Předčasný porod
- Kontakt matky s ionizačním zářením
- Sociální faktory: abúzus drog (i před těhotenstvím), nepříznivé ekonomické podmínky, zaměstnání ženy, regionální vlivy, rodinné prostředí [1]
Členění
- Období blastemové
- Období od oplození do uhnízdění blastocyty
- Masa buněk, ze kterých vzniká embryo
- Vytvoření 3 zárodečných listů
- Trvá necelé tři týdny (na konci vzniká nervová trubice – základ nervového systému)
- Embryonální období
- Vytvářejí se všechny hlavní orgánové základy
- Trvá do 12. týdne (konec prvního trimestru)
- Embryo citlivé na nejrůznější vlivy (případný vznik vývojových vad)
- Fetální období
- Dokončování vývoje orgánových systémů (některé dokonce již začínají fungovat)
- Trvá od 12. týdne do porodu [2]
Zdroje
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 ŠULOVÁ, Lenka. Raný psychický vývoj dítěte. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2010.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Vyd. 2., dopl. a přeprac. Praha: Karolinum, 2012.
- ↑ Novorozenec – WikiSkripta [online]. [cit. 2016-2-27]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/novorozenec