Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje
Verze z 27. 2. 2016, 18:44, kterou vytvořil Kristyna.Kocandrlova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „= Prenatální období, jeho členění a škodlivé faktory prenatálního vývoje = == Úvod == Začněme takovým pozvolným vstupem do tohoto ontogen…“)
Prenatální období, jeho členění a škodlivé faktory prenatálního vývoje
Úvod
Začněme takovým pozvolným vstupem do tohoto ontogenetického období. Zájem o prenatální období je relativně nedávný. Až v posledních desetiletích se začal výrazně měnit postoj k tomuto období, a to i na základě technického pokroku, rozvoj:
- Sonografie
- Ultrazvuku
- Mikrokamery
- Termovize (infračervené kamery, které ukazují teplotní pole měřeného objektu)
- Videozáznamy z nitroděložního života plodu
Thomas Verny
- Kanadský porodník
- Jeden z prvních odborníků, který formuloval závěry vyplývající z pozorování pomocí nových technologií
- Předpokládal, že zkušenosti z prenatálního období formují jedincovy postoje a očekávání vůči sobě samému (a snad po narození i vůči okolí)
- Dílo: Skrytý život nenarozeného člověka (dílo, které vyzvalo všechny odborníky, aby vystoupili se svými výzkumy)
- Rozlišil 3 druhy komunikace:
- Fyziologická komunikace
- Zprostředkovatel: krev procházející placentou
- Proudění různých látek obsažených v krvi (např. krevní cukr či adrenalin)
- Projevuje se např. v případě, že matka prožívá stresfyziologické reakce matky
2. Smyslová komunikace
- Plod vnímá některé smyslové podněty (např. masírování břicha či mateřský hlas)
- Jediný možný projev nelibosti dítěte: jeho pohybová aktivita
3. Emoční a racionální postoj matky k plodu
- Spočívá v tom, že matka nějakým způsobem prožívá existenci plodu, soustřeďuje na něj svoji pozornost a uvažuje o něm