Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje

Verze z 27. 2. 2016, 18:44, kterou vytvořil Kristyna.Kocandrlova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „= Prenatální období, jeho členění a škodlivé faktory prenatálního vývoje = == Úvod == Začněme takovým pozvolným vstupem do tohoto ontogen…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Prenatální období, jeho členění a škodlivé faktory prenatálního vývoje

Úvod

Začněme takovým pozvolným vstupem do tohoto ontogenetického období. Zájem o prenatální období je relativně nedávný. Až v posledních desetiletích se začal výrazně měnit postoj k tomuto období, a to i na základě technického pokroku, rozvoj:

  • Sonografie
  • Ultrazvuku
  • Mikrokamery
  • Termovize (infračervené kamery, které ukazují teplotní pole měřeného objektu)
  • Videozáznamy z nitroděložního života plodu

Thomas Verny

  • Kanadský porodník
  • Jeden z prvních odborníků, který formuloval závěry vyplývající z pozorování pomocí nových technologií
  • Předpokládal, že zkušenosti z prenatálního období formují jedincovy postoje a očekávání vůči sobě samému (a snad po narození i vůči okolí)
  • Dílo: Skrytý život nenarozeného člověka (dílo, které vyzvalo všechny odborníky, aby vystoupili se svými výzkumy)
  • Rozlišil 3 druhy komunikace:
  1. Fyziologická komunikace
  • Zprostředkovatel: krev procházející placentou
  • Proudění různých látek obsažených v krvi (např. krevní cukr či adrenalin)
  • Projevuje se např. v případě, že matka prožívá stresfyziologické reakce matky

2. Smyslová komunikace

  • Plod vnímá některé smyslové podněty (např. masírování břicha či mateřský hlas)
  • Jediný možný projev nelibosti dítěte: jeho pohybová aktivita

3. Emoční a racionální postoj matky k plodu

  • Spočívá v tom, že matka nějakým způsobem prožívá existenci plodu, soustřeďuje na něj svoji pozornost a uvažuje o něm