Psychika, její dimenze, formy a funkce.: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „PSYCHIKA * nejzákladnější a nejobecnější psychologický pojem * odvozeno z řeckého psýché - duše * definice ** "Psychika je souhrn duševn…“) Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | PSYCHIKA | + | == PSYCHIKA == |
* nejzákladnější a nejobecnější psychologický pojem | * nejzákladnější a nejobecnější psychologický pojem | ||
− | * odvozeno z řeckého psýché - duše | + | * odvozeno z řeckého '''psýché - duše''' |
− | * definice | + | * '''definice''' |
− | ** "Psychika je souhrn duševních jevů během celého lidského života" | + | ** "'''Psychika je souhrn duševních jevů během celého lidského života'''" |
− | ** "Psychika je funkce (projev) činnosti nervové soustavy člověka, zejména CNS" | + | ** "'''Psychika je funkce (projev) činnosti nervové soustavy člověka, zejména CNS'''" |
− | * u člověka pozorujeme jevy: | + | * u člověka '''pozorujeme jevy''': |
− | ** Fyziologické - jednání, trávení, dýchání, pohyb | + | ** ''Fyziologické'' - jednání, trávení, dýchání, pohyb |
− | ** Psychické - myšlení, rozhodování, city, jednání | + | ** ''Psychické'' - myšlení, rozhodování, city, jednání |
** často tyto jevy nelze přesně odlišit - psychické jevy provázejí fyziologické reakce a opačně | ** často tyto jevy nelze přesně odlišit - psychické jevy provázejí fyziologické reakce a opačně | ||
* jednota prožívání a chování vyjadřuje jednotu psychologických a biologických projevů individua a je podstatným znakem psychiky | * jednota prožívání a chování vyjadřuje jednotu psychologických a biologických projevů individua a je podstatným znakem psychiky | ||
− | CHÁPÁNÍ PSYCHIKY | + | |
− | * synonymum k pojmu psychika používají neurologové nebo biologicky orientovaní psychologové pojem mysl (mind) | + | === CHÁPÁNÍ PSYCHIKY === |
+ | * synonymum k pojmu psychika používají neurologové nebo biologicky orientovaní psychologové pojem '''mysl''' (mind) | ||
** s důrazem na těsnou provázanost nervových a mentálních dějů | ** s důrazem na těsnou provázanost nervových a mentálních dějů | ||
− | * ve filozofii či náboženství nejčastěji užíván pojem duše | + | * ve filozofii či náboženství nejčastěji užíván pojem '''duše''' |
− | * dalším významným pojmem je duch, který označuje spirituální dimenzi lidské psychiky | + | * dalším významným pojmem je '''duch''', který označuje spirituální dimenzi lidské psychiky |
− | * osobnost je pojmem, kterým označujeme individuální utváření lidské psychiky | + | * '''osobnost''' je pojmem, kterým označujeme individuální utváření lidské psychiky |
− | * psychika různě chápána v minulosti | + | * psychika různě chápána '''v minulosti''' |
** duše (Aristoteles) | ** duše (Aristoteles) | ||
** vědomí neboli vnitřní zkušenost (Descartes, Wundt, James, psychoanalýza) | ** vědomí neboli vnitřní zkušenost (Descartes, Wundt, James, psychoanalýza) | ||
Řádek 22: | Řádek 23: | ||
** chování (behaviorismus) | ** chování (behaviorismus) | ||
** prožívání (Stern) | ** prožívání (Stern) | ||
− | |||
− | PROŽÍVÁNÍ | + | == DIMENZE PSYCHIKY == |
+ | |||
+ | === PROŽÍVÁNÍ === | ||
* sled uvědomovaných psychických zážitků (obsahů) | * sled uvědomovaných psychických zážitků (obsahů) | ||
− | * nepřetržitý tok psychických zážitků (obsahů), který probíhá při různých stupních jasnosti vědomí | + | * '''nepřetržitý tok psychických zážitků (obsahů), který probíhá při různých stupních jasnosti vědomí''' |
* v historii ztotožňováno s vědomím | * v historii ztotožňováno s vědomím | ||
− | * W. James při hodnocení prožívání užíval pojem vědomí | + | * '''W. James''' při hodnocení prožívání užíval pojem vědomí |
* probíhá při různých stupních vědomí | * probíhá při různých stupních vědomí | ||
− | * psychický zážitek tři stránky - v určitých situacích může některá vystupovat do popředí | + | * psychický zážitek '''tři stránky''' - v určitých situacích může některá vystupovat do popředí |
** poznávací | ** poznávací | ||
** citové | ** citové | ||
** motivační | ** motivační | ||
− | * předmětem prožívání může být vnější svět, stav vlastního těla i vlastní mysli | + | * '''předmětem''' prožívání může být vnější svět, stav vlastního těla i vlastní mysli |
− | * důležitá dimenze času | + | * důležitá '''dimenze''' času |
** minulost | ** minulost | ||
** přítomnost | ** přítomnost | ||
Řádek 43: | Řádek 45: | ||
** zpracování | ** zpracování | ||
** ukládání informací | ** ukládání informací | ||
− | CHOVÁNÍ | + | |
− | * jakákoli lidská aktivita, kterou lze pozorovat, zaznamenávat nebo měřit | + | === CHOVÁNÍ === |
+ | * '''jakákoli lidská aktivita, kterou lze pozorovat, zaznamenávat nebo měřit''' | ||
* behaviorismus zkoumal chování ve vztahu k vnějším podnětům, zaměřoval se na reakce na různé podnětové situace | * behaviorismus zkoumal chování ve vztahu k vnějším podnětům, zaměřoval se na reakce na různé podnětové situace | ||
− | * dělení chování | + | * '''dělení chování''' |
− | ** volní (úmyslné, záměrné) = aktivita, která směřuje k určitému cíli, je řízena vědomou intencí, záměrem | + | ** ''volní'' (úmyslné, záměrné) = aktivita, která směřuje k určitému cíli, je řízena vědomou intencí, záměrem |
− | ** mimovolní (bezděčné) = vrozené formy chování jako jsou nepodmíněné reflexy (slintání) nebo instinktivní projevy (vrozené automatismy) | + | ** ''mimovolní'' (bezděčné) = vrozené formy chování jako jsou nepodmíněné reflexy (slintání) nebo instinktivní projevy (vrozené automatismy) |
− | * Tolman rozlišil: | + | * '''Tolman rozlišil:''' |
− | ** molekulární = jednoduché, fyziologické projevy (změna krevního tlak, tepu,...) | + | ** ''molekulární'' = jednoduché, fyziologické projevy (změna krevního tlak, tepu,...) |
− | ** molární = účelná behaviorální struktura, pozorovatelný pouhým okem | + | ** ''molární ''= účelná behaviorální struktura, pozorovatelný pouhým okem |
* ještě se dělí chování také: | * ještě se dělí chování také: | ||
− | ** verbální - řeč, především obsahová a významová stránka | + | ** ''verbální'' - řeč, především obsahová a významová stránka |
− | ** neverbální | + | ** ''neverbální'' |
− | VĚDOMÍ | + | |
− | * filozofické vymezení vědomí, problém vztahu mysli a těla | + | === VĚDOMÍ === |
+ | * filozofické '''vymezení vědomí''', problém vztahu mysli a těla | ||
** dualismus (Descartes) | ** dualismus (Descartes) | ||
** monismus (Spinoza) | ** monismus (Spinoza) | ||
− | * spojitý proud psychických zážitků bez ostrých přerušení | + | * '''spojitý proud psychických zážitků bez ostrých přerušení''' |
− | * základním předpokladem | + | * základním '''předpokladem''' |
** bdělost (vigilance) | ** bdělost (vigilance) | ||
** jasnost (lucidita) | ** jasnost (lucidita) | ||
− | Psychologické zkoumání vědomí | + | |
− | * hlavní výzkumná metoda = introspekce (Wundt) | + | ==== Psychologické zkoumání vědomí ==== |
− | * behaviorismus | + | * hlavní výzkumná metoda = '''introspekce''' (Wundt) |
+ | * '''behaviorismus''' | ||
** Watson, Pavlov - zkoumání vědomí nevědecké | ** Watson, Pavlov - zkoumání vědomí nevědecké | ||
** Skinner - zkoumání vědomí epifenomén (vedlejší nepodstatná okolnost) mozkové aktivity | ** Skinner - zkoumání vědomí epifenomén (vedlejší nepodstatná okolnost) mozkové aktivity | ||
− | * humanistická a kognitivní psychologie | + | * '''humanistická a kognitivní psychologie''' |
** rozhodující obrat v psychologickém přístupu vědomí v 60. letech 20. století | ** rozhodující obrat v psychologickém přístupu vědomí v 60. letech 20. století | ||
− | * James - vědomí spojitý proud psychických zážitků | + | * '''James''' - vědomí spojitý proud psychických zážitků |
− | Funkce vědomí podle Kihlstorma | + | |
+ | ==== Funkce vědomí podle Kihlstorma ==== | ||
* sledování (monitoring) sebe sama a okolního prostředí | * sledování (monitoring) sebe sama a okolního prostředí | ||
* ovládání (controlling) sebe sama a okolního prostředí | * ovládání (controlling) sebe sama a okolního prostředí | ||
− | NEVĚDOMÍ | + | |
− | * souhrn psychických obsahů a procesů, které probíhají mimo vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání | + | === NEVĚDOMÍ === |
− | * Psychoanalýza - Freud, Jung | + | * '''souhrn psychických obsahů a procesů, které probíhají mimo vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání''' |
+ | * '''Psychoanalýza''' - Freud, Jung | ||
* Assagioli (vajíčkový model nevědomí) | * Assagioli (vajíčkový model nevědomí) | ||
− | * Toman | + | * '''Toman''' |
− | ** osobní nevědomí = úhrn oněch zkušeností a vzpomínek na uspokojení motivů, které nebyly od určitého okamžiku ve vývoji dotyčné osoby k dispozici nebo byly k dispozici jen při následném trestu a proto byly potlačeny | + | ** ''osobní nevědomí ''= úhrn oněch zkušeností a vzpomínek na uspokojení motivů, které nebyly od určitého okamžiku ve vývoji dotyčné osoby k dispozici nebo byly k dispozici jen při následném trestu a proto byly potlačeny |
− | ** familiární (rodinné) nevědomí = úhrn oněch nevědomých přání a tendencí, které byly přinejmenším zčásti převzaty (prostřednictvím identifikace a introjekce) od rodičů a jiných příslušníků rodiny | + | ** ''familiární (rodinné) nevědomí'' = úhrn oněch nevědomých přání a tendencí, které byly přinejmenším zčásti převzaty (prostřednictvím identifikace a introjekce) od rodičů a jiných příslušníků rodiny |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | Psychické procesy | + | == FUNKCE PSYCHIKY == |
+ | * '''poznávací '''- shromažďování, třídění, ukládání a znovu vybavování | ||
+ | * '''regulační '''- zajišťuje přiměřenost lidského chování, prožívání a jednání | ||
+ | * '''obranná''' - zajišťuje obranu před desintegrací osobnosti a dezorganizací lidského chování a jednání | ||
+ | |||
+ | == FORMY PSYCHIKY == | ||
+ | |||
+ | === Psychické procesy === | ||
* vedou ke vzniku psychického obsahu, př.: proces představování vede ke vzniku představ | * vedou ke vzniku psychického obsahu, př.: proces představování vede ke vzniku představ | ||
* jsou velmi rychlé a proměnlivé | * jsou velmi rychlé a proměnlivé | ||
− | Kognitivní | + | |
+ | ==== Kognitivní ==== | ||
* rozhodování, usuzování, plánování, řešení problémů | * rozhodování, usuzování, plánování, řešení problémů | ||
* řadí se sem senzorické procesy, vnímání, učení, paměť, imaginace, myšlení | * řadí se sem senzorické procesy, vnímání, učení, paměť, imaginace, myšlení | ||
* získávání informací o světě kolem nás, o nás samých, o naší orientaci ve světě, informace o informacích | * získávání informací o světě kolem nás, o nás samých, o naší orientaci ve světě, informace o informacích | ||
− | * kognitivní procesy | + | * '''kognitivní procesy''' |
** nižší - čití a vnímání | ** nižší - čití a vnímání | ||
** přechodné je představivost | ** přechodné je představivost | ||
Řádek 100: | Řádek 110: | ||
* funkce zajišťována pamětí a pozorností a motivační bází osobnosti | * funkce zajišťována pamětí a pozorností a motivační bází osobnosti | ||
− | Emocionální | + | |
+ | ==== Emocionální ==== | ||
* vedou ke vzniku emocí, jejichž subjektivní prožitkovou komponentu označujeme jako cit, radost, smutek, zlost, hněv, překvapení,... | * vedou ke vzniku emocí, jejichž subjektivní prožitkovou komponentu označujeme jako cit, radost, smutek, zlost, hněv, překvapení,... | ||
* mají blízko k motivaci | * mají blízko k motivaci | ||
Řádek 106: | Řádek 117: | ||
* emocionální procesy jsou subjektivní doprovodné složky obsahu vědomí | * emocionální procesy jsou subjektivní doprovodné složky obsahu vědomí | ||
* vyjádření vztahu subjektu k podnětům | * vyjádření vztahu subjektu k podnětům | ||
− | * klasifikace | + | * '''klasifikace''' |
** city | ** city | ||
** nálady | ** nálady | ||
** afekty | ** afekty | ||
** vášně | ** vášně | ||
− | Motivační | + | |
+ | ==== Motivační ==== | ||
* duševní síly, které aktivizují a usměrňují chování | * duševní síly, které aktivizují a usměrňují chování | ||
− | |||
− | PSYCHICKÉ STAVY | + | ==== Volní ==== |
+ | |||
+ | === PSYCHICKÉ STAVY === | ||
* relativně stabilní psychické obsahy | * relativně stabilní psychické obsahy | ||
* tvoří pozadí psychických procesů a obsahů | * tvoří pozadí psychických procesů a obsahů | ||
− | * dělení | + | * '''dělení''' |
** dočasné - dobrá x špatná nálada, únava, ospalost,... | ** dočasné - dobrá x špatná nálada, únava, ospalost,... | ||
** trvalé - stálé charakteristiky psychického dění | ** trvalé - stálé charakteristiky psychického dění | ||
− | PSYCHICKÉ DISPOZICE | + | |
+ | === PSYCHICKÉ DISPOZICE === | ||
* temperament | * temperament | ||
* schopnosti | * schopnosti | ||
Řádek 127: | Řádek 141: | ||
* vlastnosti | * vlastnosti | ||
* postoje | * postoje | ||
− | |||
+ | == ZDROJE == | ||
Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie (Vydání 1.). Praha: Academia. | Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie (Vydání 1.). Praha: Academia. | ||
Vypracované otázky od Jany Dlouhé | Vypracované otázky od Jany Dlouhé |
Verze z 27. 3. 2016, 21:18
PSYCHIKA
- nejzákladnější a nejobecnější psychologický pojem
- odvozeno z řeckého psýché - duše
- definice
- "Psychika je souhrn duševních jevů během celého lidského života"
- "Psychika je funkce (projev) činnosti nervové soustavy člověka, zejména CNS"
- u člověka pozorujeme jevy:
- Fyziologické - jednání, trávení, dýchání, pohyb
- Psychické - myšlení, rozhodování, city, jednání
- často tyto jevy nelze přesně odlišit - psychické jevy provázejí fyziologické reakce a opačně
- jednota prožívání a chování vyjadřuje jednotu psychologických a biologických projevů individua a je podstatným znakem psychiky
CHÁPÁNÍ PSYCHIKY
- synonymum k pojmu psychika používají neurologové nebo biologicky orientovaní psychologové pojem mysl (mind)
- s důrazem na těsnou provázanost nervových a mentálních dějů
- ve filozofii či náboženství nejčastěji užíván pojem duše
- dalším významným pojmem je duch, který označuje spirituální dimenzi lidské psychiky
- osobnost je pojmem, kterým označujeme individuální utváření lidské psychiky
- psychika různě chápána v minulosti
- duše (Aristoteles)
- vědomí neboli vnitřní zkušenost (Descartes, Wundt, James, psychoanalýza)
- subjektivní zkušenosti (Titchener)
- chování (behaviorismus)
- prožívání (Stern)
DIMENZE PSYCHIKY
PROŽÍVÁNÍ
- sled uvědomovaných psychických zážitků (obsahů)
- nepřetržitý tok psychických zážitků (obsahů), který probíhá při různých stupních jasnosti vědomí
- v historii ztotožňováno s vědomím
- W. James při hodnocení prožívání užíval pojem vědomí
- probíhá při různých stupních vědomí
- psychický zážitek tři stránky - v určitých situacích může některá vystupovat do popředí
- poznávací
- citové
- motivační
- předmětem prožívání může být vnější svět, stav vlastního těla i vlastní mysli
- důležitá dimenze času
- minulost
- přítomnost
- budoucnost (potřeba otevřené budoucnosti, životní perspektivy)
- dimenze prožívání ovlivňuje procesy
- příjmu
- zpracování
- ukládání informací
CHOVÁNÍ
- jakákoli lidská aktivita, kterou lze pozorovat, zaznamenávat nebo měřit
- behaviorismus zkoumal chování ve vztahu k vnějším podnětům, zaměřoval se na reakce na různé podnětové situace
- dělení chování
- volní (úmyslné, záměrné) = aktivita, která směřuje k určitému cíli, je řízena vědomou intencí, záměrem
- mimovolní (bezděčné) = vrozené formy chování jako jsou nepodmíněné reflexy (slintání) nebo instinktivní projevy (vrozené automatismy)
- Tolman rozlišil:
- molekulární = jednoduché, fyziologické projevy (změna krevního tlak, tepu,...)
- molární = účelná behaviorální struktura, pozorovatelný pouhým okem
- ještě se dělí chování také:
- verbální - řeč, především obsahová a významová stránka
- neverbální
VĚDOMÍ
- filozofické vymezení vědomí, problém vztahu mysli a těla
- dualismus (Descartes)
- monismus (Spinoza)
- spojitý proud psychických zážitků bez ostrých přerušení
- základním předpokladem
- bdělost (vigilance)
- jasnost (lucidita)
Psychologické zkoumání vědomí
- hlavní výzkumná metoda = introspekce (Wundt)
- behaviorismus
- Watson, Pavlov - zkoumání vědomí nevědecké
- Skinner - zkoumání vědomí epifenomén (vedlejší nepodstatná okolnost) mozkové aktivity
- humanistická a kognitivní psychologie
- rozhodující obrat v psychologickém přístupu vědomí v 60. letech 20. století
- James - vědomí spojitý proud psychických zážitků
Funkce vědomí podle Kihlstorma
- sledování (monitoring) sebe sama a okolního prostředí
- ovládání (controlling) sebe sama a okolního prostředí
NEVĚDOMÍ
- souhrn psychických obsahů a procesů, které probíhají mimo vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání
- Psychoanalýza - Freud, Jung
- Assagioli (vajíčkový model nevědomí)
- Toman
- osobní nevědomí = úhrn oněch zkušeností a vzpomínek na uspokojení motivů, které nebyly od určitého okamžiku ve vývoji dotyčné osoby k dispozici nebo byly k dispozici jen při následném trestu a proto byly potlačeny
- familiární (rodinné) nevědomí = úhrn oněch nevědomých přání a tendencí, které byly přinejmenším zčásti převzaty (prostřednictvím identifikace a introjekce) od rodičů a jiných příslušníků rodiny
FUNKCE PSYCHIKY
- poznávací - shromažďování, třídění, ukládání a znovu vybavování
- regulační - zajišťuje přiměřenost lidského chování, prožívání a jednání
- obranná - zajišťuje obranu před desintegrací osobnosti a dezorganizací lidského chování a jednání
FORMY PSYCHIKY
Psychické procesy
- vedou ke vzniku psychického obsahu, př.: proces představování vede ke vzniku představ
- jsou velmi rychlé a proměnlivé
Kognitivní
- rozhodování, usuzování, plánování, řešení problémů
- řadí se sem senzorické procesy, vnímání, učení, paměť, imaginace, myšlení
- získávání informací o světě kolem nás, o nás samých, o naší orientaci ve světě, informace o informacích
- kognitivní procesy
- nižší - čití a vnímání
- přechodné je představivost
- vyšší - myšlení a řeč
- funkce zajišťována pamětí a pozorností a motivační bází osobnosti
Emocionální
- vedou ke vzniku emocí, jejichž subjektivní prožitkovou komponentu označujeme jako cit, radost, smutek, zlost, hněv, překvapení,...
- mají blízko k motivaci
- dodávají nespecifickou energii a nespecifické hodnocení (libost-nelibost)
- emocionální procesy jsou subjektivní doprovodné složky obsahu vědomí
- vyjádření vztahu subjektu k podnětům
- klasifikace
- city
- nálady
- afekty
- vášně
Motivační
- duševní síly, které aktivizují a usměrňují chování
Volní
PSYCHICKÉ STAVY
- relativně stabilní psychické obsahy
- tvoří pozadí psychických procesů a obsahů
- dělení
- dočasné - dobrá x špatná nálada, únava, ospalost,...
- trvalé - stálé charakteristiky psychického dění
PSYCHICKÉ DISPOZICE
- temperament
- schopnosti
- volní
- vlastnosti
- postoje
ZDROJE
Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie (Vydání 1.). Praha: Academia.
Vypracované otázky od Jany Dlouhé