Psychika, její dimenze, formy a funkce.

PSYCHIKA

  • nejzákladnější a nejobecnější psychologický pojem
  • odvozeno z řeckého psýché - duše
  • definice
    • "Psychika je souhrn duševních jevů během celého lidského života"
    • "Psychika je funkce (projev) činnosti nervové soustavy člověka, zejména CNS"
  • u člověka pozorujeme jevy:
    • Fyziologické - jednání, trávení, dýchání, pohyb
    • Psychické - myšlení, rozhodování, city, jednání
    • často tyto jevy nelze přesně odlišit - psychické jevy provázejí fyziologické reakce a opačně
  • jednota prožívání a chování vyjadřuje jednotu psychologických a biologických projevů individua a je podstatným znakem psychiky

CHÁPÁNÍ PSYCHIKY

  • synonymum k pojmu psychika používají neurologové nebo biologicky orientovaní psychologové pojem mysl (mind)
    • s důrazem na těsnou provázanost nervových a mentálních dějů
  • ve filozofii či náboženství nejčastěji užíván pojem duše
  • dalším významným pojmem je duch, který označuje spirituální dimenzi lidské psychiky
  • osobnost je pojmem, kterým označujeme individuální utváření lidské psychiky
  • psychika různě chápána v minulosti
    • duše (Aristoteles)
    • vědomí neboli vnitřní zkušenost (Descartes, Wundt, James, psychoanalýza)
    • subjektivní zkušenosti (Titchener)
    • chování (behaviorismus)
    • prožívání (Stern)

DIMENZE PSYCHIKY

PROŽÍVÁNÍ

  • sled uvědomovaných psychických zážitků (obsahů)
  • nepřetržitý tok psychických zážitků (obsahů), který probíhá při různých stupních jasnosti vědomí
  • v historii ztotožňováno s vědomím
  • W. James při hodnocení prožívání užíval pojem vědomí
  • probíhá při různých stupních vědomí
  • psychický zážitek tři stránky - v určitých situacích může některá vystupovat do popředí
    • poznávací
    • citové
    • motivační
  • předmětem prožívání může být vnější svět, stav vlastního těla i vlastní mysli
  • důležitá dimenze času
    • minulost
    • přítomnost
    • budoucnost (potřeba otevřené budoucnosti, životní perspektivy)
  • dimenze prožívání ovlivňuje procesy
    • příjmu
    • zpracování
    • ukládání informací

CHOVÁNÍ

  • jakákoli lidská aktivita, kterou lze pozorovat, zaznamenávat nebo měřit
  • behaviorismus zkoumal chování ve vztahu k vnějším podnětům, zaměřoval se na reakce na různé podnětové situace
  • dělení chování
    • volní (úmyslné, záměrné) = aktivita, která směřuje k určitému cíli, je řízena vědomou intencí, záměrem
    • mimovolní (bezděčné) = vrozené formy chování jako jsou nepodmíněné reflexy (slintání) nebo instinktivní projevy (vrozené automatismy)
  • Tolman rozlišil:
    • molekulární = jednoduché, fyziologické projevy (změna krevního tlak, tepu,...)
    • molární = účelná behaviorální struktura, pozorovatelný pouhým okem
  • ještě se dělí chování také:
    • verbální - řeč, především obsahová a významová stránka
    • neverbální

VĚDOMÍ

  • filozofické vymezení vědomí, problém vztahu mysli a těla
    • dualismus (Descartes)
    • monismus (Spinoza)
  • spojitý proud psychických zážitků bez ostrých přerušení
  • základním předpokladem
    • bdělost (vigilance)
    • jasnost (lucidita)

Psychologické zkoumání vědomí

  • hlavní výzkumná metoda = introspekce (Wundt)
  • behaviorismus
    • Watson, Pavlov - zkoumání vědomí nevědecké
    • Skinner - zkoumání vědomí epifenomén (vedlejší nepodstatná okolnost) mozkové aktivity
  • humanistická a kognitivní psychologie
    • rozhodující obrat v psychologickém přístupu vědomí v 60. letech 20. století
  • James - vědomí spojitý proud psychických zážitků

Funkce vědomí podle Kihlstorma

  • sledování (monitoring) sebe sama a okolního prostředí
  • ovládání (controlling) sebe sama a okolního prostředí

NEVĚDOMÍ

  • souhrn psychických obsahů a procesů, které probíhají mimo vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání
  • Psychoanalýza - Freud, Jung
  • Assagioli (vajíčkový model nevědomí)
  • Toman
    • osobní nevědomí = úhrn oněch zkušeností a vzpomínek na uspokojení motivů, které nebyly od určitého okamžiku ve vývoji dotyčné osoby k dispozici nebo byly k dispozici jen při následném trestu a proto byly potlačeny
    • familiární (rodinné) nevědomí = úhrn oněch nevědomých přání a tendencí, které byly přinejmenším zčásti převzaty (prostřednictvím identifikace a introjekce) od rodičů a jiných příslušníků rodiny

FUNKCE PSYCHIKY

  • poznávací - shromažďování, třídění, ukládání a znovu vybavování
  • regulační - zajišťuje přiměřenost lidského chování, prožívání a jednání
  • obranná - zajišťuje obranu před desintegrací osobnosti a dezorganizací lidského chování a jednání

FORMY PSYCHIKY

Psychické procesy

  • vedou ke vzniku psychického obsahu, př.: proces představování vede ke vzniku představ
  • jsou velmi rychlé a proměnlivé

Kognitivní

  • rozhodování, usuzování, plánování, řešení problémů
  • řadí se sem senzorické procesy, vnímání, učení, paměť, imaginace, myšlení
  • získávání informací o světě kolem nás, o nás samých, o naší orientaci ve světě, informace o informacích
  • kognitivní procesy
    • nižší - čití a vnímání
    • přechodné je představivost
    • vyšší - myšlení a řeč
  • funkce zajišťována pamětí a pozorností a motivační bází osobnosti

Emocionální

  • vedou ke vzniku emocí, jejichž subjektivní prožitkovou komponentu označujeme jako cit, radost, smutek, zlost, hněv, překvapení,...
  • mají blízko k motivaci
  • dodávají nespecifickou energii a nespecifické hodnocení (libost-nelibost)
  • emocionální procesy jsou subjektivní doprovodné složky obsahu vědomí
  • vyjádření vztahu subjektu k podnětům
  • klasifikace
    • city
    • nálady
    • afekty
    • vášně

Motivační

  • duševní síly, které aktivizují a usměrňují chování

Volní

PSYCHICKÉ STAVY

  • relativně stabilní psychické obsahy
  • tvoří pozadí psychických procesů a obsahů
  • dělení
    • dočasné - dobrá x špatná nálada, únava, ospalost,...
    • trvalé - stálé charakteristiky psychického dění

PSYCHICKÉ DISPOZICE

  • temperament
  • schopnosti
  • volní
  • vlastnosti
  • postoje

ZDROJE

Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie (Vydání 1.). Praha: Academia.

Vypracované otázky od Jany Dlouhé