Referenční a rešeršní služby v knihovnách, jejich uživatelé, typologie, etapy tvorby rešerše, možnosti rozvoje ve virtuálním prostředí.

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Referenční služby (z angl. reference services) jsou "informační služby, jejichž hlavním cílem je poskytování informací o informačních zdrojích nebo jiných pramenech informací, které jsou relevantní z hlediska požadavku konkrétního uživatele."[1] Referenční služby patří do kategorie veřejných knihovnických a informačních služeb, které jsou definovány v zákoně č. 257/2001 Sb. § 4[2]Název odvozen od slova reference (zpráva, dobrozdání, doporučení, posudek).[3]

Stručně z historie referenčních služeb

První zmínky o referenčních službách se objevují až na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. V roce 1876 publikoval Samuel Swett Green (1837-1918) článek, ve kterém instruoval uživatele jak nejlépe mohou využívat služby knihovny. V souvislosti s rozvojem referenčních služeb v knihovnách začali odborníci tuto problematiku detailnějí zkoumat a definovat. Jednu z prvních definic vytvořil v roce 1891 William B. Child: "Referenční práce je prostě pomoc knihovníka čtenáři i při seznamování se s komplikovaným katalogem, v odpovídání otázek, v krátkosti poskytnutí všeho, co je v jeho silách, aby umožnil přístup ke zdrojům knihovny, za kterou je odpovědný.

Ve 20. století procházely referenční služby dynamických vývojem, protože došlo k významnému posunu směrem k uživateli. Významným mezníkem ve vývoji referenčních služeb byla konference ALA v roce 1992, kde se hovořilo nejen o poskytování referenčních služeb, ale i o jejich analýze a hodnocení.

Základní terminologie

S pojmem referenční služby úzce souvisí následující pojmy.

  • Reference and User Services Association (RUSA) - speciální oddělení American Library Association, ustanoveno v roce 1972, zabývá se propagací a dodáváním referenčních a informačních služeb, vydává časopis
  • Referenční rozhovor – vede k upřesnění požadavku
  • Referenční dotaz - otázka od uživatele
  • Rychlá reference – odpověď na dotaz formou jednoduché přímé odpovědi
  • Hloubkový referenční dotaz – komplikovanější dotaz, knihovník prohledává více dbází, je nutné dotaz konzultovat s uživatelem a specifikovat jej
  • Rešerše – soupis literatury k danému tématu
  • Referenční sbírky a materiály – dokumenty umístěné blízko ref. pultu, systém katalogů a databází, všeobecné či specializované encyklopedie, základní příručkové knihy z různých oborů, jazykové slovníky, věstníky, sbírky zákonů, aj., informační zdroje z regionu, jiné zdroje dle typu knihovny, pouze prezenční fond
  • Referenční pult – místo kde referenční knihovník vykonává svou práci, v mnoha knihovnách kontaktní místo, kde uživatel sděluje své dotazy
  • Referenční knihovník
  • Švejda, Jan. referenční služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001879&local_base=KTD.
  • ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů. Praha, 2002. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm
  • Reference. In: Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, c2008-2017 [cit. 2017-01-20]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=reference