Rozhodování: Porovnání verzí

Řádek 20: Řádek 20:
 
=== Heuristiky ===
 
=== Heuristiky ===
  
* '''Amos Tversky a Daniel Kahneman'''  – lidé se často rozhodují na základě předsudků, heuristik („zkratek“)
+
* '''Amos Tversky a Daniel Kahneman'''  – lidé se často rozhodují na základě předsudků, heuristik („zkratek“), tyto zkratky usnadňují kognitivní procesy a urychlují rozhodování, ale také se díky nim lidé dopouštějí chyb
 
* Kahneman - 2002 - Nobelova cena za ekonomii, propojení psychologických a ekonomických poznatků
 
* Kahneman - 2002 - Nobelova cena za ekonomii, propojení psychologických a ekonomických poznatků
  
Řádek 27: Řádek 27:
  
 
* jak moc je daný jev podobný určitému reprezentativnímu jevu – např. máme se rozhodnout, které pořadí je náhodné – volíme to, které více reprezentuje to, jak podle nás vypadá náhodné rozdělení zanedbáváme přitom poměrný výskyt – rozhodujeme, zda tichý a sečtělý soused je spíš knihovník či obchodní zástupce – spíše se rozhodneme pro knihovníka, lépe reprezentuje naši představu knihovníka, ale obchodních zástupců je více - pravděpodobněji je tedy obchodní zástupce
 
* jak moc je daný jev podobný určitému reprezentativnímu jevu – např. máme se rozhodnout, které pořadí je náhodné – volíme to, které více reprezentuje to, jak podle nás vypadá náhodné rozdělení zanedbáváme přitom poměrný výskyt – rozhodujeme, zda tichý a sečtělý soused je spíš knihovník či obchodní zástupce – spíše se rozhodneme pro knihovníka, lépe reprezentuje naši představu knihovníka, ale obchodních zástupců je více - pravděpodobněji je tedy obchodní zástupce
 +
* '''hráčská klamná představa''': pokud někdo pětkrát za sebou prohraje, domnívá se, že pošesté ho již čeká výhra, pravděpodobnost výhry je však stále stejná
 +
* lidé často užívají tuto heuristiku, jelikož neumí pracovat s pravděpodobností
  
  
Řádek 59: Řádek 61:
  
  
* další jevy: iluzorní korelace, sebepřeceňování, retrospektivní předsudek (po určité události mám pocit, že jsem ji z určitých známek vlastně mohl předem očekávat)
+
* další jevy: iluzorní korelace (určité kategorie vidíme tak, jakoby spolu souvisely), sebepřeceňování, retrospektivní předsudek (po určité události mám pocit, že jsem ji z určitých známek vlastně mohl předem očekávat)
 
* rozhodování záleží také na osobnostních rozdílech – např. sebevědomí
 
* rozhodování záleží také na osobnostních rozdílech – např. sebevědomí

Verze z 12. 10. 2013, 09:57

Rozhodování

  • rozhodování = proces výběru mezi několika různými možnostmi
  • ideálně by se měl člověk rozhodovat tak, aby minimalizoval ztráty a maximalizoval zisky – přitom by měl brát v úvahu: subjektivní užitečnost a hodnotu důsledků a pravděpodobnost, s níž určitá možnost nastane
  • lidé takto systematicky obvykle nepostupují
  • klasická teorie rozhodování - tvořili ekonomové, statistici, filozofové

např.

  • model ekonomický muž a žena, který předpokládá, lidé kteří se rozhodují jsou: informováni o všech alternativních rozhodnutích a jejich důsledcích, nesmírně citliví na jemné odlišnosti mezi nimi, racionálně uvažující při své volbě
  • teorie subjektivního očekávaného užitku (Neumann a Morgenstern v r. 1947– očekávaný užitek = subjektivní užitek krát subjektivní pravděpodobnost výsledku (viz výše)


  • Herbert Simon – navrhl pojetí předpokládající omezenou racionalitu – rozhodovací postup zvaný uspokojování – zvažujeme jednu alternativu za druhou a vybereme tu, která je pro nás jako první uspokojující – splní alespoň minimální úroveň požadavků
  • vylučovací metoda - Amos Tversky- zaměříme se na jeden atribut – stanovíme minimální kritérium – vyloučíme všechny možnosti které ho nesplňují – další atribut – další kriterium – atd.  jediná alternativa
  • Bayesův teorém – vysvětluje, jako nové údaje mění pravděpodobnost dvou hypotéz ( Katka lže versus Katka nelže)


Heuristiky

  • Amos Tversky a Daniel Kahneman – lidé se často rozhodují na základě předsudků, heuristik („zkratek“), tyto zkratky usnadňují kognitivní procesy a urychlují rozhodování, ale také se díky nim lidé dopouštějí chyb
  • Kahneman - 2002 - Nobelova cena za ekonomii, propojení psychologických a ekonomických poznatků


Heuristika reprezentativnosti

  • jak moc je daný jev podobný určitému reprezentativnímu jevu – např. máme se rozhodnout, které pořadí je náhodné – volíme to, které více reprezentuje to, jak podle nás vypadá náhodné rozdělení zanedbáváme přitom poměrný výskyt – rozhodujeme, zda tichý a sečtělý soused je spíš knihovník či obchodní zástupce – spíše se rozhodneme pro knihovníka, lépe reprezentuje naši představu knihovníka, ale obchodních zástupců je více - pravděpodobněji je tedy obchodní zástupce
  • hráčská klamná představa: pokud někdo pětkrát za sebou prohraje, domnívá se, že pošesté ho již čeká výhra, pravděpodobnost výhry je však stále stejná
  • lidé často užívají tuto heuristiku, jelikož neumí pracovat s pravděpodobností


Heuristika dostupnosti

  • pravděpodobnost jevů posuzujeme na základě toho, jak snadno se nám vybavují z paměti jejich příklady


Heuristika ukotvení a přizpůsobení

  • podle prvních čísel, které máme k dispozici se dále orientujeme – v obchodě vidíme drahé víno (800Kč), potom najdeme za 300 a koupíme ho – ukotvili jsme se na 800Kč a další víno nám přijde levné


Efekt kognitivního rámce

  • vybíráme si možnosti podle toho, jak jsou zarámovány – pokud se prezentují jako minimalizace rizika, bereme je, i když přinášejí malý ale jistý zisk a naopak možnosti nabízející velkou, ale nejistou ztrátu vybíráme více oproti možnostem s malou, ale jistou ztrátou (Odpor ke ztrátě – lidé jsou mnohem citlivější na možnou ztrátu než na možné zisky)


Efekt ztracených investic

  • vynakládány další zdroje, aby se ospravedlnil původní závazek


Vnímaná oprávněnost

  • ke svému jednání si hledám důvod – např. udělám zkoušku, jdu se opít na oslavu, neudělám – jdu se opít pro útěchu


Očekávaná lítost

  • rozhodnutí spojené s emocemi, které spojujeme s jednotlivými možnostmi , efekt opomínání – jedinci dávají přednost nečinnosti před akcí


  • další jevy: iluzorní korelace (určité kategorie vidíme tak, jakoby spolu souvisely), sebepřeceňování, retrospektivní předsudek (po určité události mám pocit, že jsem ji z určitých známek vlastně mohl předem očekávat)
  • rozhodování záleží také na osobnostních rozdílech – např. sebevědomí