Schopnosti

Vymezování schopností

  • Patří do systému determinant a regulačních procesů
  • Vedle vloh, nadání, inteligence, poznávacích vlastností, tvořivosti, kognitivních či akčních stylů
  • Širší pojetí – potenciální předpoklady pro realizování těch kterých aktivit
  • Užší pojetí – příznačně rozvinuté vlastnosti osobnosti (možnosti a meze jedince)
  • Říčan – schopnosti jako meze či „osobní strop“ výkonnosti jedince v určitém druhu činnosti
  • Právě dosažitelná úrovep výkonu (ability)
  • Úroveň výkonu, jaké vůbec někdy může v požadované činnosti dosáhnout, bude-li mít příznivé podmínky pro učení v tomto směru (aplitude)
  • Psychologie osobnosti se snaží o analýzu jejich dispozičních podmínek
  • Dovednosti – konkrétní schopnosti spjaté s určitou činností
  • Schopnosti – obecnější, k praktickým činnostem mají vztah zprostředkovaný dovednostmi
  • na vývoji schopností se podílí jak dědičnost tak výchova (tedy vnitřní i vnější vlivy)

Další předpoklady a součásti schopností

  • znalosti (rozsáhlejší soustavy poznaných vztahů v určitém oboru činnosti) a vědomostí (jednotlivé vztahy)
  • zkušenosti
  • sociální vztahy a vlivy prostředí
  • duševní funkce (vnímání, paměť, myšlení, pozornost)

Dělení schopností

  • praktické (projevující se jako dovednosti zacházet s konkrétními podněty)
  • sociální (projevující se v dovednosti chápat lidi a vyjít s nimi)

Schopnosti a dovednosti

  • Dovednosti
  • bezprostředně spjaté s konkrétními činnostmi
  • úroveň osvojení si určitého stupně dokonalosti při realizaci opakujících se prvků či dílčích součástí opakující se činnosti v osvojené podobě, struktuře a kvalitě
  • vytváření a upevnění činnostních automatismů
  • vytváření systému znalostí a dovedností, návyků a zvyků
  • -> osvobození myšlenkových aktivit pro řešení nestereotypních aspektů interakce
  • Schopnosti
  • obecnější potence k osvojení si a realizaci určité kvality výkonu, typů či struktur činnosti
  • projevují se v kvalitě a kvantitě podávaného výkonu
  • Schopnosti jsou základem pro utváření dovedností a návyků <-> dovednosti a návyky usnadňují rozvíjení schopností
  • Rozvíjení sumy poznatků
  • Rozvíjení metod operování s poznatky
  • Měření schopností
  • Schopnosti lze měřit pouze skrze dovednosti – výkon
  • Měřením výkonu neměříme přímo schopnosti
  • Promítají se sem i zkušenosti a situační faktory
  • Nejobtížnější je rozlišit na kolik je kvalita výkonu utvářena schopnostmi a nakolik osvojenými dovednostmi, znalostmi a zkušenostmi
  • => důsledná operacionalizace schopnostních proměnných a volba metod a nástrojů měření

Primární schopnosti

L. Thurston

  • V - slovní porozumění - schopnost chápat význam slov (tzv. verbální faktor);
  • W - slovní plynulost - schopnost rychle nalézat vhodná slova (tzv. faktor verbální produktivity);
  • N - zacházení s čísly - schopnost provádět jednoduché početní úkony (tzv. početní faktor);
  • S - prostorová představivost - schopnost rozpoznávat prostorové útvary a v představách s nimi operovat (tzv. prostorový faktor);
  • M - paměť - schopnost uchovat a přesně vybavovat dřívější podnětové útvary, především slovní (tzv. pamětní faktor);
  • P - pohotovost vnímání - schopnost rychle postihovat podrobnosti vnímaných předmětů, především zrakem (tzv. percepční faktor);
  • R - usuzování - schopnost nacházet pravidla pro řešení složitých úloh (tzv. indukční faktor).

Sekundární schopnosti – všechny schopnosti vyvinuté na základě primárních schopností

Podstata schopností

Můžeme chápat jako:

  • Komplex psychických vlastností (díky kterým může člověk zvládnout určité činnosti)
  • Individuálně psychické zvláštnosti (předpoklad pro snadné osvojování dovedností)
  • Potence člověka (možnost člověka úspěšně se realizovat a dostát nárokům)
  • Schopnost je vždy schopností k něčemu (k realizaci určitých aktivit atd.)
  • Zajímá nás to, co nám umožpuje předvídat úspěch či selhání jedince v konkrétní činnosti

Nároky životních situací na schopnosti

  • požadavky na výkonnost – rozsah, povaha a kvalita tělesných a duševních sil
  • problémové situace – zkušenosti, schopnosti, adaptabilita, kreativita
  • překážky – cílově orientované činnosti
  • konfliktové situace – ambivalentní obsah a struktura motivací
  • stresové situace – zaměřenost na realizaci kvalitního výkonu

Klíčové komponenty, vcházející jako základní vlastnosti do subjektivní struktury schopností

  • vhled do podstaty a povahy problémových situací
  • psychická odolnost
  • adaptabilita a adjustabilita (psychická flexibilita)
  • schopnost osvojovat si nové poznatky, učit se
  • schopnost účinně regulovat své vnitřní a vnější aktivity
  • sociální empatie a komunikativnost
  • schopnost je vždy schopností k něčemu a je vázána na:
  • povahu a podstatu nároků na subjekt
  • přístup osobnosti k těmto nárokům

Vztah vrozeného a získaného

  • Rozlišujeme vlohy a schopnosti
  • Vlohy
  • Druhově i individuálně příznačné zvlášnosti receptorů a všech integrujících etáží mozku
  • geneticky podmíněné, dědičné a zárovep ovlivněné i prenatálním vývojem
  • Schopnosti
  • Vznikají na základě (bázi) vloh
  • Jejich rozvoj nebo naopak potlačení rozvoje ovlivpuje prostředí

Vlohy, nadání a talent

Vlohy

  • Vrozené vlastnosti nervové soustavy
  • Podstatou je fakt, že určité části nervové soustavy mohou pracovat lépe než jiné
  • Při nedostatku jistých vloh se snižuje rozvoj a projevy schopností, do kterých mají jako organická součást vstupovat
  • Vlohy jsou rámcem možností, ve kterém se mohou rozvíjet ty které schopnosti
  • Nádoba, která může a nemusí být úplně naplněna a to různým obsahem
  • Nakolik se schopnosti rozvinou záleží jen na vnějších podmínkách
  • Skupiny vloh
  • Vlohy pro abstrakci či symbolizaci
  • Vlohy senzorické (diferencující se podle dominantního analyzátoru)
  • Vlohy motorické
  • Vlohy pro sociální podněty a obsahy

Vlohy a schopnosti

  • Každá schopnost se zakládá na větším souboru vloh
  • Tatáž vloha může tvořit základ pro vývoj více schopností
  • Každá vloha v kombinaci s jinými může ovlivpovat úspěšnost v dimetrálně rozdílných činnostech
  • Meze dané vlohami jsou u většiny osob širší, než jsou realizované, naplněné schopnosti
  • Kombinace vloh předem neurčuje, jaké schopnosti se na jejich bázi vytvoří
  • Ke specializaci dochází až konfrontací jedince s prostředím

Nadání a talent

  • Speciální schopnosti
  • Zdroj individuálních rozdílů v úrovni dovedností
  • Nedokážeme ale efektivně rozlišit jednotlivé druhy ani určit jejich podstatu
  • Složité struktury dispozic, limitované vlohami a utvářené prostředím
  • Matematické, lingvistické, hudební, výtvarné, literární, dramatické a pohybové
  • Někdy i organizační, technické a manuální
  • Vkus
  • Zvláštní schopnost, projevující se zvýšenou ciltivostí k vnímání krásy
  • Nadání
  • Označení vyšší úrovně schopností předurčující k úspěchu
  • Soubor vloh příznivých pro rozvoj schopností člověka realizovat určité druhy činností na kvalitativně vyšší úrovni než srovnatelná širší populace
  • Většinou se projevuje už od dětství, většina vysoce nadaných jedinců
  • Začíná velmi brzy chodit, mluvit, používá diferencovanější jazyk
  • Často si píší deník, mají bystrý postřeh
  • Brzy kladou otázky, komentují, zpochybpují autority
  • Brzy volí raději společensky přijatelné způsoby chování než otevřenou agresi
  • Bývají iniciátory her a jiných činností ve skupině, jsou samostatnější
  • Mají mimořádný zájem o knihy a jiné zdroje informací
  • Jejich den bývá bohatě naplněný, filozofují a rádi debatují s dospělými
  • Rádi soutěží, hrají logické hry a dokonce i vymýšlejí složitější pravidla
  • Mají těžkosti v hledání rovnocenného soupeře
  • Nudí je běžné činnosti
  • Mají vyvinutý smysl pro humor a holdují koníčkům
  • Obecná typologie nadaných jedinců
  • Úspěšní – obecně uznávaní
  • Nepřizpůsobiví – adaptační problémy, nerovnoměrný osobnostní vývoj
  • Předčasně nadaní – překvapují okolí již ve školním věku
  • Později zrající – projevují se až v dospělosti
  • Se skrytým nadáním – často se projeví až náhodně
  • Talent
  • rozvíjí se na bázi nadání
  • Spojení mimořádného nadání s mimořádně dobrými podmínkami k jeho rozvoji
  • Genialita = mimořádné nadání

Základní teorie schopností

Hledání klíčové struktury schopností jako vlastnosti

  • Tendence zúžení schopností na nejobecnější schopnost (G-Faktor)
  • Inteligence – globální schopnost tvořivě myslet a účelně se vyrovnávat s prostředím
  • Tendence pojmout do rámce výkladu schopností celou osobnost

Výchozí (koncepční) přístupy vymezování schopností jako vlastností či rysů osobnosti

  • Teorie vycházející z pojímání osobnosti v kategorii přizpůsobivosti (schopnost adaptovat se podmínkám existence)
  • W. Stern – schopnosti jsou tím vyšší, čím lépe je člověk schopen zorganizovat dosavadní repertoár chování tak, aby byl v nové situaci schopen adekvátně reagovat
  • termíny
  • erudice (zásoba zkušeností získaná výchovou)
  • schopnost (vrozený předpoklad projevující se schopností těžit z nové situace, zařadit do svého chování nové prvky a aplikovat je na další situace)
  • Teorie, které pojímají obecné schopnosti jako dispozice abstraktně myslet
  • Schopnost užívat pojmy, symboly a vyšší ideační procesy
  • Kombinační a rekombinační schopnost
  • Schopnost přenosu principu řešení z jedné situace na druhou
  • Důraz na vhled jako podstatu schopností
  • Lindworský
  • Vhled – schopnost nacházet v podnětových situacích smysl a význam
  • Schopnost najít podstatný obsah v tom čím se zabýváme
  • Schopnost postihnout všech prvků nějaké třídy jevů a uvést je do systému nalezením vhodného organizačního principu
  • Teorie, zdůrazpující schopnost učit se, osvojovat si novou zkušenost

Obecné a speciální schopnosti

Obecné schopnosti

  • Schopnosti, které potřebujeme při výkonu téměř všech činností
  • G-Faktor – Charles Spearman
  • Progresivní martice – John Carlyle Raven
  • Inteligence
  • Lze ji chápat jako systém řady dílčích schopností, které se vzájemně podmipují a doplňují

Speciální schopnosti

  • Uplatňují se jen ve specifických druzích činnosti člověka a podmipují jeho výkon
  • Schopnosti, „bez kterých se obejdeme“
  • „hudební sluch“, schopnosti v psaní na stroji, herecké schopnosti, pohybové schopnosti a další specifické činnosti
  • -> nadání -> talent