Serdáb v překladu z arabštiny znamená sklep. Staroegyptsky se nazýval pr-twt (dům sochy).

Je to místnost v hrobce, kam byly ukládány sochy zemřelého. Poprvé se s touto místností setkáváme za panovníka Dena.[1] Serdáb byl spojen s obětní prostorou průzory pro oči sochy, staroegyptsky ptr.tj n.t Hw.t-kA (oči kaple Ka).

První serdáb s dochovanými sochami pochází ze severního chrámu pyramidového komplexu panovníka Džoséra. Avšak podstavce či jiné stopy po sochách máme již z archaické doby a to ze sakkárské hrobky S 3505, z pozdějšího období z nekrálovského kontextu byly nalezeny podstavce pro sochy v hrobce Hesirea, také v Sakkáře. Ve Staré říši se u sakkárských hrobek setkáváme se serdábem zcela běžne. Jiná situace je v Gíze. Zde na Západním pohřebišti má pouze jedna hrobka serdáb a to hrobka Hemiuna.

  1. Maříková-Vlčková ed. 2009: Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha. 102.