• sociální vnímání, pochopení citů, motivů a postojů těch, s nimiž jsme v sociální interakci
  • soubor všech poznávacích procesů zapojených do odhalování citů, stavů, motivů, postojů, vlastností druhého
  • dostatek kvalitní sociální komunikace v rodině umožňuje dítěti rozvíjet umění poznat, kdy je jinému člověku dobře, podívat se na věc očima druhého
  • projevy sociálních determinant vnímání
  • vytváří se struktura vnímání (určuje, co bude vnímáno jako osoba a co jako pozadí)

Složky percepce druhých osob

  • Atribuční přičítání určitých vnějších a vnitřních vlastností druhé osobě
  • Máme určitá očekávání týkající se druhých osob
    • Tato očekávání jsou většinou neuvědomělá, uvědomíme si je pouze, když je osoba nenaplňuje
  • Afektivní emoce ovlivňují naše soudy o druhých (osoba je nám buď sympatická, nebo ne)
    • Ovlivňují i to, čeho si na osobě všímáme (u osoby nám sympatické si všímáme jejích lepších stránek)
  • Informace čerpáme z
    • chování a jednání
    • verbálního projevu
    • aspektů kontextuálních (v jakém kontextu informace přijímáme)
    • neverbálního klíče (vzhled, mimka, gesta)
  • Další vlivy odrážející se v sociální percepci
    • - věk - určuje míru zkušeností, ovlivňuje výběr vlastností druhých
    • mezipohlavní rozdíly - ženy všímají si osobnosti jako takové, muži všímají si rolí jedince
    • osobnostní rysy - empatie, autoritářství, agresivita
    • inteligence - hlavně sociální inteligence
    • vliv profesionálního zaměření - projevuje se při dlouhodobém vykonávání určité profese
    • validita percepčních soudů - přesnost (platnost) percepčních soudů
    • interpersonální percepce - vnímání člověka člověkem (v sociální percepci jde narozdíl od této i o vnímání okolních objektů)
    • kvalita pozorovatele závisí na
      • senzitivitě
      • zkušenosti
      • inteligenci
      • dobrém vztahu k sobě
      • emocionální stabilitě
      • schopnosti objektivity (odstupu)
      • schopnosti empatie

Chyby v interpersonální percepci

1. Zdrojem je pozorovatel
  • halo efekt - jedna vlastnost zastíní ostatní
  • efekt shovívavosti - přehlížení vlastnosti
  • soukromá teorie osobnosti - má-li někdo vlastnost X, musí mít také vlastnost Y
  • autoprojekce - tendence posuzovat druhého dle sebe
  • figura a pozadí - přisuzování vlastností skupiny, v níž žije, pozorovanému člověku
2. Zdrojem je pozorovaný
  • snaha zanechat co nejlepší dojem, zdůraznění lepších stránek

Produkty sociální interakce

  • kooperace (soutěžení)
  • kompetice (konflikt, soupeření)
  • sociální usnadnění činnosti zvýšením motivovanosti účastníků
  • koakce - dva lidé při vykonávání též činnosti motivují jeden druhého
  • potenciální pozorování - pozorovaný ví, že je sledován
  • navazování přátelství - důvody, proč si děti hledají přátele, jsou vlastnosti druhých a to, co nabízejí (nové příležitosti k sociálním stykům)

Sociální percepce a kategorizace

  • Sociální poznávání je způsob jak
- vnímáme druhé
- hodnotíme jejich chování
- posuzujeme interakce mezi lidmi
- posuzujeme sociální objekty
  • Naše vnímání je sociálně závislé, vnímáme na základě svých potřeb
  • Tři aspekty vnímání
- vnímání je výběrové
- závisí na širším sociálním kontextu
- je situačně podmíněné
  • rozdíl mezi tvrdým a měkkým přístupem
  • tvrdý přístup
- vychází z kognitivní psychologie
- je kritizován za vytrácení se vlivu jedince
- základem je vlastní proces poznávání (netřeba rozlišovat sociální či osobní), významnou roli hraje paměť
- kódování informací souvisí se strukturami poznání (shora dolů)
- naše zpracování informací je náchylné k omylu (setrváváme ve starých schématech)
  • měkký přístup
- soubor vágních výzkumů, slabé modely
- popis chování bez objasnění mechanismů poznání
  • střední cesta
  • sociální psychologie poznání, zaměření na fenomenologii (Kruglanski, BarTal)
  • hledání sociokulturních pravidelností
  • zájem o emocionální a motivační faktory
  • nezkoumají jen proces, ale i obsah
  • Simon - poznávání je jen jedno, nerozlišuje sociální poznávání
  • Zajonc, Heider, Fiske - sociální poznávání je odlišné
-sociální objekty ovlivňují realitu, ovlivňují se i navzájem
- lidé se mění, poznání je spjaté s emocemi, motivací
- není lehké posoudit objektivitu našeho poznání

Asocianistické a konstruktivistické modely sociálního poznávání

Asocianistická linie

  • vychází z pokusů Ebinghause
  • V poznání jsou hlavní tzv. nody, které se spojují asociativními drahami - od prvků (elementů - nodů) k celkovému obrazu
  • paralela s prací počítače
  • pasivní poznání

N. Anderson - teorie integrací informací

  • asocianistický přístup (datadriven)
  • jednotlivé prvky informací o dané osobě se sečtou a vytvoří se průměr, tak se vytváří dojem

Konstruktivistická linie

  • vychází z tvarové psychologie
  • člověk má předobrazy (scénáře, schémata, konstrukty, prototypy), do kterých se snaží jedince vměstnat
  • aktivní poznání

S. Asch - vliv kognitivních a afektivních procesů pozorovatele

  • konstruktivistický přístup (theorydriven)
  • další koncepce, které pracují s modelem schématu
  • pokus se zadáním několika rysů hypotetické osoby, měl se popsat dojem o dané osobě
  • rysy jsou organizovány do tvaru (Gestalt), který není pouhým součtem rysů
  • podobné vnímání schématu, jako kognitivní struktury, která obsahuje všeobecné i specifické poznatky

M. B. Brewer - duální proces formování dojmu

  • zahrnuje oba principy data x theory driven
  • první stadium je identifikační, bez vědomé kontroly - zařazení do osobních kategorií
  • další průběh procesu záleží na naší osobní zangažovanosti
  • pokud je pro nás daná osoba důležitá, pokračujeme ve sbírání dat - personalizace dat

S. T. Fiske a S. L. Neuberg - spojitý model procesu formování dojmu

  • snaha nastolit rovnováhu mezi kategorizací a individualizací
  • kontinuum formování dojmu
  • prvotní kategorizace, zaměření pozornosti, potvrzující kategorizace (rekategorizace), integrace z jednotlivostí…
  • cyklus se může opakovat

L. Z. McArthur a R. M. Baron - ekologický model utváření dojmu

  • spojený účinek procesů na straně poznávajícího a atributů dané osoby
  • formování dojmu vychází z "nabídek" vnímané osoby v závislosti na senzitivitě vnímání pozorovatele

Teoretické modely formování dojmu

  • Schéma procesů sociální percepce
  • první dojem
  • komplexní posouzení
  • Důležitou roli hrají už první získané dojmy o osobě - závisí na informacích, které poskytuje poznávaná osoba, charakteristice poznávajícího a na okolnostech kontextu (situace, v které poznávání probíhá)

Utváření dojmu a druhých lidech

  • jde o spjatost percepce s motivací
  • vliv na proces utváření dojmu má
  • krátkodobé psychické stavy (očekávání)
  • stabilnější psychické struktury (implicitní teorie osobnosti, stereotypy, schémata)
  • strategie zpracování informací (kognitivní heuristiky)
  • motivace
  • emocionální stavy
  • demografické charakteristiky
  • Implicitní teorie osobnosti = laická koncepce, kterou si vytváří každý člověk o tom, jaké rysy osobnosti jsou v silném či slabém vztahu s dalšími rysy, které spolu nesouvisejí či se přímo vylučují
  • Pojem sociálního stereotypu (autostereotyp, heterostereotyp)
  • soubor charakteristik, o kterých se předpokládá, že vystihují určitou skupinu či kategorii lidí
  • obsahuje jeden identifikační znak společný pro celou skupinu, na jeho základě se odvozují další vlastnosti
  • skupinou sdílené implicitní teorie osobnosti :* své (autostereotyp, př. smýšlení Čechů o sobě samých) nebo jiné (heterostereotyp, př. smýšlení zločinců o policistech) skupině
  • Kognitivní heuristiky
  • zkratky, které umožňují řešit složité problémy operací.
  • D. Kahneman a A. Tversky - heuristika dosažitelnosti, na základě lehkého vybavení si určitého chování
  • heuristika reprezentativnosti, podle podobnosti k průměrné osobě v dané kategorii
  • Motivační a emocionální faktory
  • důležití činitelé ovlivňující proces vytváření dojmu
  • cíle a hodnotové orientace se promítají do percepce druhých
  • pozitivní či negativní emocionální stavy vedou k tomu, že určité informace jsou více či méně nápadné

Zdroje