Sociální postoje

  • postoji se zabývá sociální psychologie

Vymezení

  • postoje jsou stabilní systémy pozitivního, nebo negativního hodnocení, emočních pocitů a technik jednání týkajících se sociálních cílů
  • postoje jsou relativně stálé, naučené, týkající se příznivých nebo nepříznivých reakcí a souvisí s jednáním a činností
  • postoje jsou predispozice k reakci, které se od jiných stavů připravenosti liší hodnotícím charakterem reakce ke které predisponují
  • definici postojů, se snažilo zavést mnoho autorů:
  • Ajzen a Fishbein říkají, že postoje jsou "Naučené predispozice k celkově příznivé nebo nepříznivé reakci na daný objekt, osobu, či událost."
  • podobně Cretch, Crutchfield a Ballachey v roce 1962 napsali, že "postoje jsou stabilní systémy pozitivního, nebo negativního hodnocení, emočních pocitů a technik jednání týkajících se sociálních cílů"
  • je tedy zřejmé, že postoje jsou relativně stálé, naučené, týkající se příznivých nebo nepříznivých reakcí a souvisí s jednáním a činností
  • definice navržená v roce 1957 Osgoodem, Succim a Tannenbaumem tvrdí,že "postoje jsou predispozice k reakci, které se od jiných stavů připravenosti liší hodnotícím charakterem reakce ke které predisponují"
  • připodobňují tedy postoje k mentálnímu nastavení, přidávají k němu však hodnotovou složku
  • souvislost postojů s chováním není zcela objasněna
  • Lapiére dokázal v roce 1934, že postoje, které vyjadřujeme verbálně se mohou
  • značně lišit od postojů, které ovlivňují naše chování
  • závěry výzkumu kritizoval Ajzen, který poukazoval na konflikty různých postojů a na to, že uplatnění postoje v určitém chování záleží na konkrétnosti dané situace


Dimenze postojů

  1. kognitivní dimenze týká se názorů, myšlenek, které má jedinec o předmětu postoje
  2. emocionální dimenze týká se toho, co osoba cítí k předmětu postoj, emocí a emocionálních reakcí
  3. konativní či behaviorální dimenze týká se sklonů k chování či jednání ve vztahu k předmětu postoje
  • Fishbein a Ajzen upozorňují na rozdíl mezi názorem a postojem, který leží právě v emocionální dimenzi
  • zatímco názor je neutrální výrok o kterém se domníváme, že je pravdivý
  • proti tomu postoj je vždy výrazně emocionálně zabarven, souvisí s hodnotami
  • lze dokonce říci, že naše postoje přímo vycházejí z našeho hodnotového
  • žebříčku můžeme však také nalézt jedince, kteří zastávají postoj diametrálně odlišný od hodnot

Funkce postojů

  • Smith, Brunner a White
  • domnívají se, že při vyjadřování postojů hraje roli sociální strategie, takže mezi vyjadřovanými a skutečnými postoji je sice souvislost, ale nejsou totožné, postoje jsou hlavním nástrojem kontaktu s realitou
  • popisují tři hlavní funkce postojů, kterými jsou:
  1. hodnocení objektů - funkce, která usnadňuje orientaci v realitě, při setkání s objektem si vytvoříme postoj, takže při příštím setkání nemusíme znovu hledat způsoby reagování
  2. externalizace - proces spojování vnitřních stavů s vnějšími událostmi, toto spojení, často nevědomé, ústí ve vytvoření postoje k danému vnějšímu objektu, například člověk, který pociťuje nejistotu v osobních vztazích, bude vyjadřovat hlubokou skepsi k instituci manželství, jeho postoj mu dává možnost vyjádřit něco ze svého vnitřního konfliktu
  3. sociální přizpůsobení - vyjádření názorů má mnoho sociální funkcí, například posilování sociální soudržnosti
  • stručně řečeno, naše postoje určují referenční skupinu, jak v kladném tak
  • záporném smyslu
  • takto nahlížené funkce postojů nabízí porozumění tomu, proč je jejich změna natolik obtížná
  • jestliže se skrze své postoje snažíme porozumět světu kolem nás, pak změna našeho "nástroje porozumění" bude vyvolávat velikou vnitřní úzkost
  • ke změně musí být splněna alespoň jedna podmínka buď bude probíhat pozvolna,
  • bude se dotýkat některého periferního postoje, nikoliv centrálního nebo daný jedinec neprožívá právě žádnou vnitřní úzkost