Sociální role: Porovnání verzí

m (Zrušena verze 24410 od uživatele Jan.Brandejs (diskuse))
 
(Není zobrazeno 37 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Sociální role je způsob chování, který se očekává od daného jedince (např. lékař, ředitel, matka, otec, dcera, syn atd.)
+
'''Sociální role''' je očekávaný způsob [[Chování|chování]], který se váže k určitému sociálnímu statusu a vztahu jedince k ostatním lidem (např. lékař, ředitel, matka, otec, dcera, syn atd.). Tento způsob chování je určován řadou charakteristik, jako je pohlaví jedince, jeho věk, postavení, profese apod. Sociální role kromě toho zahrnuje i způsob nahlížení na jedince, moduluje vztahy, přístup k jedinci a celý proces [[Komunikace|komunikace]]. Se sociálními rolemi se pojí [[Sociální status|sociální status]] a role, které člověk zastává, jsou předpokladem [[Konformita|konformity]].
  
Tento očekávaný způsob určitého chování je dán jedincovým pohlavím, věkem, postavením, profesí atd. Tato představa zahrnuje také to, jakým způsobem by měly být role vykonávány Se sociálními rolemi se pojí sociální status (Slaměník, 2008).
+
* Role představují určité vlastnosti.
 +
* Různé subjekty mohou zastávat stejné role.<ref name="sowa">Sowa, J. (2000). Knowledge Representation: Logical, Philosophical, and Computational Foundations. California: Pacific Grove.</ref>
 +
* Role nejsou rigidní, ale proměnlivé.
 +
* Role mají dynamický charakter.<ref name="steimann">Steimann, F. (2000). On the Representation of Roles in Object-Oriented and Conceptual Modelling. Data&Knowledge Engineering(35).</ref>
  
Každý člověk má svá schémata sociálních rolí, která mohou být buď vrozená nebo získaná vlivem výchovy či [[Socializace jedince|socializace]]. Pokud mají lidé tyto mentální struktury rozdílné, může docházet ke konfliktům, jelikož každý od dané role očekává něco jiného a jejich představy se míjejí. Každý člověk tedy nahlíží na danou situaci z vlastního pohledu chápání rolí v rámci systému rolí, ve kterém jedinec funguje (Slaměník, 2008).
+
Každý člověk má vlastní schémata sociálních rolí, která mohou být buď vrozená nebo získaná vlivem [[Výchova|výchovy]] či [[Socializace jedince|socializace]]. Pokud mají lidé tyto mentální struktury rozdílné, může docházet ke [[Konflikty a způsoby jejich řešení|konfliktům]], protože každý od dané role očekává něco jiného a jejich představy se míjejí. Každý člověk tedy nahlíží na danou situaci z vlastního pohledu chápání rolí v rámci '''systému rolí''', v němž jedinec funguje.<ref name="slaměník">Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..</ref>
== Teorie rolí ==
 
Psychologické teorie rolí jsou inspirované kulturní antropologií. Za tvůrce této teorie jsou považováni antropolog '''R. Linton''', filantrop '''[[Theodore Newcomb|T. Newcomb]]''' a psycholog '''[[Georg Herbert Mead|G.H. Mead''']]
 
  
=== Ralf Linton ===
+
== Systém rolí ==
  
Pro každou roli existují společné rysy a projevy doplněné individualitou každé osobnosti. Jedinec je prostřednictvím role spojen se společností, je to tedy jakési pojítko mezi jedincem a sociálním okolím. Vystoupení z rámce role vede k sankcím. Např. pokud pokladník určitého sdružení nemá pořádek ve financích, ostatní členové skupiny ho mohou sankciovat tím, že mu nebudou důvěřovat, což může vést až k tomu, že skupina bude vyžadovat výměnu tohoto člena.
+
'''Systémem rolí''' se rozumí souhrn očekávaného chování (soubor sociálních rolí), který se vztahuje ke každému jedinci. Toto chování je vázáno na jeho společenské okolí. Každá role v tomto systému vyžaduje dodržování pravidel, které se k ní pojí. Jejich nedodržení vyvolá '''sociální nesouhlas''' či '''odmítnutí'''.
Jeho teorie byla kritizována z toho důvodu, že člověk není pouze systémem rolí, jelikož do jeho chování vstupují i jiné faktory (např. emoce, motivace atd.). Role, které člověk zastává, jsou předpokladem [[Konformita|konformity]] (Slaměník, 2008)
+
 +
Role může být jedincem vnímána jako způsob chování, který je naprosto přirozený. O povinnostech, které se k ní vztahují, nepřemýšlí. Může ale také sociální roli vnímat jako tlak, který může dosahovat různé síly v závislosti na míře ztotožnění se s danou rolí<ref name="slaměník" />.
  
Dílo:
+
== Teorie rolí ==
Studie člověka (1936) - The Study of Men - https://archive.org/details/studyofman031904mbp
 
  
=== Theodor Newcomb ===
+
''Podrobnější informace najdete v článku [[teorie rolí]].''
  
Tvrdil, že je rozdíl mezi chováním, které v dané situaci očekáváme od chování reálného, které se uskuteční. Role dává mantinely chování, překročení těchto mantinelů vyvolává sankce. Jeho přístup se později stával radikálnějším pod vlivem [[Behaviorismus|behaviorismu]]. Zastával názor, že veškeré lidské chování je pouze hraní rolí (Slaměník, 2008).
+
Psychologické teorie rolí jsou inspirované [[Kulturní antropologie|kulturní antropologií]]. Za tvůrce těchto konceptů jsou považováni antropolog '''R. Linton''', filantrop [[Theodore Newcomb|T. Newcomb]] a psycholog [[George Herbert Mead|G.H. Mead]].
  
=== G.H. Mead ===
+
* '''[[Ralf Linton]]''' - pro každou roli existují společné rysy a projevy doplněné individualitou každé osobnosti. Jedinec je prostřednictvím role spojen se společností. Vystoupení z rámce role vede k [[Sankce|sankcím]] (např. pokud pokladník určitého sdružení nemá pořádek ve financích, ostatní členové skupiny ho mohou sankciovat tím, že mu nebudou důvěřovat; to může vést až k tomu, že skupina bude vyžadovat výměnu tohoto člena). Jeho teorie byla kritizována z toho důvodu, že člověk není pouze systémem rolí, jelikož do jeho chování vstupují i jiné faktory (např. [[Emoce|emoce]], [[Motivace|motivace]] atd.).
 
+
* '''[[Theodor Newcomb]]''' - je rozdíl mezi chováním, které v dané situaci očekáváme od chování reálného. Role dává mantinely chování, překročení těchto mantinelů vyvolává sankce. Jeho přístup se později stával radikálnějším pod vlivem [[Behaviorismus|behaviorismu]]. Zastával názor, že veškeré lidské chování je pouze hraní rolí.
Podstatou sociální role není jen představa konkrétního člověka o této roli, ale také vnímání této role jedincovým okolím (Slaměník, 2008).
+
* '''[[George Herbert Mead|G. H. Mead]]''' - podstatou sociální role není jen představa konkrétního člověka o této roli, ale také '''vnímání''' této role jedincovým okolím.<ref name="slaměník" />
 
 
== Systém rolí ==
 
 
 
* Systémem rolí se rozumí souhrn očekávaného chování, který se vztahuje ke každému jedinci a je vázán na jeho společenské okolí. Každá role v tomto systému vyžaduje dodržování pravidel, které se k ní pojí. Jejich nedodržení vyvolá sociální nesouhlas či odmítnutí.
 
* Role může být jedincem vnímána jako způsob chování, který je naprosto přirozený a o povinnostech, které se k němu vztahují, nepřemýšlí. Jedinec také může roli vnímat jako tlak, který má dle jeho míry ztotožnění se s rolí různý stupeň síly (Slaměník, 2008).
 
  
 
== Sociální role ve skupině ==
 
== Sociální role ve skupině ==
 
 
* Termín skupinové role zahrnuje představy o tom, jak by se měl jedinec v dané skupině chovat, které činnosti by měl vykonávat a jaké má ve skupině úkoly. Skupinová role je tedy specifičtější než role běžná, jelikož zapadá do konkrétní skupiny, která má svá pravidla a požadavky na její členy. Tyto představy jsou sdílené a respektované všemi členy skupiny.  
+
Termín skupinové role zahrnuje představy o tom, jak by se měl jedinec v dané skupině chovat, které činnosti by měl vykonávat a jaké má ve skupině úkoly. Tyto představy jsou sdílené a respektované všemi členy skupiny. Příkladem skupinové sociální role může být "vůdce", "nováček" atd.  
* Příkladem skupinové sociální role může být např. vůdce, který skupinu vede, nováček přicházející do skupiny jako nový člen, ostatní mu dávají prostor ke sžití se se skupinou a zpočátku promíjí např. nedodržení pravidel či odklon od chování, které se od něho očekává, pokladník mající starost o finanční stránku skupiny, členové mu důvěřují atd. (Slaměník, 2008)
 
  
* Skupinové role jsou dvojího druhu:
+
Skupinové role jsou dvojího druhu:
  
# '''Formální''' – role předem daná, projevuje se prostřednictvím funkce člověka, definuje vztah nadřízenosti/podřízenosti
+
# '''Formální''' – role je předem daná, projevuje se prostřednictvím funkce člověka, definuje vztah nadřízenosti/podřízenosti
# '''Neformální''' – role se vyvíjí spontánně v průběhu vzniku skupiny, nejsou institucionálně dané (Slaměník, 2008).
+
# '''Neformální''' – role se vyvíjí spontánně v průběhu vzniku skupiny, nejsou institucionálně dané<ref name="slaměník" />
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
  
* Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s.
+
=== Reference ===
* Z přednášky PhDr. Slaměníka Sociální psychologie FFUK
+
 
 +
<references />
  
== Podněty pro další studium ==
+
=== Podněty pro další studium ===
  
 
* Clow, K. A., & Ricciardelli, R. (2011). Women and Men in Conflicting Social Roles: Implications from Social Psychological Research. Social Issues & Policy Review, 5(1), 191-226. doi:10.1111/j.1751-2409.2011.01030.x
 
* Clow, K. A., & Ricciardelli, R. (2011). Women and Men in Conflicting Social Roles: Implications from Social Psychological Research. Social Issues & Policy Review, 5(1), 191-226. doi:10.1111/j.1751-2409.2011.01030.x
 +
* Linton, R. (1936). The Study of Men. Retrieved from: https://archive.org/details/studyofman031904mbp
 
* Pietromonaco, P. R., Manis, J., & Frohardt-Lane, K. (1986). PSYCHOLOGICAL CONSEQUENCES OF MULTIPLE SOCIAL ROLES. Psychology Of Women Quarterly, 10(4), 373.
 
* Pietromonaco, P. R., Manis, J., & Frohardt-Lane, K. (1986). PSYCHOLOGICAL CONSEQUENCES OF MULTIPLE SOCIAL ROLES. Psychology Of Women Quarterly, 10(4), 373.
 +
 +
[[Kategorie:Sociální psychologie]]

Aktuální verze z 5. 11. 2015, 19:08

Sociální role je očekávaný způsob chování, který se váže k určitému sociálnímu statusu a vztahu jedince k ostatním lidem (např. lékař, ředitel, matka, otec, dcera, syn atd.). Tento způsob chování je určován řadou charakteristik, jako je pohlaví jedince, jeho věk, postavení, profese apod. Sociální role kromě toho zahrnuje i způsob nahlížení na jedince, moduluje vztahy, přístup k jedinci a celý proces komunikace. Se sociálními rolemi se pojí sociální status a role, které člověk zastává, jsou předpokladem konformity.

  • Role představují určité vlastnosti.
  • Různé subjekty mohou zastávat stejné role.[1]
  • Role nejsou rigidní, ale proměnlivé.
  • Role mají dynamický charakter.[2]

Každý člověk má vlastní schémata sociálních rolí, která mohou být buď vrozená nebo získaná vlivem výchovy či socializace. Pokud mají lidé tyto mentální struktury rozdílné, může docházet ke konfliktům, protože každý od dané role očekává něco jiného a jejich představy se míjejí. Každý člověk tedy nahlíží na danou situaci z vlastního pohledu chápání rolí v rámci systému rolí, v němž jedinec funguje.[3]

Systém rolí

Systémem rolí se rozumí souhrn očekávaného chování (soubor sociálních rolí), který se vztahuje ke každému jedinci. Toto chování je vázáno na jeho společenské okolí. Každá role v tomto systému vyžaduje dodržování pravidel, které se k ní pojí. Jejich nedodržení vyvolá sociální nesouhlas či odmítnutí.

Role může být jedincem vnímána jako způsob chování, který je naprosto přirozený. O povinnostech, které se k ní vztahují, nepřemýšlí. Může ale také sociální roli vnímat jako tlak, který může dosahovat různé síly v závislosti na míře ztotožnění se s danou rolí[3].

Teorie rolí

Podrobnější informace najdete v článku teorie rolí.

Psychologické teorie rolí jsou inspirované kulturní antropologií. Za tvůrce těchto konceptů jsou považováni antropolog R. Linton, filantrop T. Newcomb a psycholog G.H. Mead.

  • Ralf Linton - pro každou roli existují společné rysy a projevy doplněné individualitou každé osobnosti. Jedinec je prostřednictvím role spojen se společností. Vystoupení z rámce role vede k sankcím (např. pokud pokladník určitého sdružení nemá pořádek ve financích, ostatní členové skupiny ho mohou sankciovat tím, že mu nebudou důvěřovat; to může vést až k tomu, že skupina bude vyžadovat výměnu tohoto člena). Jeho teorie byla kritizována z toho důvodu, že člověk není pouze systémem rolí, jelikož do jeho chování vstupují i jiné faktory (např. emoce, motivace atd.).
  • Theodor Newcomb - je rozdíl mezi chováním, které v dané situaci očekáváme od chování reálného. Role dává mantinely chování, překročení těchto mantinelů vyvolává sankce. Jeho přístup se později stával radikálnějším pod vlivem behaviorismu. Zastával názor, že veškeré lidské chování je pouze hraní rolí.
  • G. H. Mead - podstatou sociální role není jen představa konkrétního člověka o této roli, ale také vnímání této role jedincovým okolím.[3]

Sociální role ve skupině

Termín skupinové role zahrnuje představy o tom, jak by se měl jedinec v dané skupině chovat, které činnosti by měl vykonávat a jaké má ve skupině úkoly. Tyto představy jsou sdílené a respektované všemi členy skupiny. Příkladem skupinové sociální role může být "vůdce", "nováček" atd.

Skupinové role jsou dvojího druhu:

  1. Formální – role je předem daná, projevuje se prostřednictvím funkce člověka, definuje vztah nadřízenosti/podřízenosti
  2. Neformální – role se vyvíjí spontánně v průběhu vzniku skupiny, nejsou institucionálně dané[3]

Zdroje

Reference

  1. Sowa, J. (2000). Knowledge Representation: Logical, Philosophical, and Computational Foundations. California: Pacific Grove.
  2. Steimann, F. (2000). On the Representation of Roles in Object-Oriented and Conceptual Modelling. Data&Knowledge Engineering(35).
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..

Podněty pro další studium

  • Clow, K. A., & Ricciardelli, R. (2011). Women and Men in Conflicting Social Roles: Implications from Social Psychological Research. Social Issues & Policy Review, 5(1), 191-226. doi:10.1111/j.1751-2409.2011.01030.x
  • Linton, R. (1936). The Study of Men. Retrieved from: https://archive.org/details/studyofman031904mbp
  • Pietromonaco, P. R., Manis, J., & Frohardt-Lane, K. (1986). PSYCHOLOGICAL CONSEQUENCES OF MULTIPLE SOCIAL ROLES. Psychology Of Women Quarterly, 10(4), 373.