Sociální styk: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 41 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Sociální styk''' se jako mezi dvěma póly uskutečňuje mezi společenským prostředím a jednotlivcem. Má tři základní složky: <ref>VALIŠOVÁ, Alena, Hana KASÍKOVÁ a Miroslav BUREŠ. <i>Pedagogika pro učitele</i>. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, 456 s. ISBN 978-80-247-3357-9.</ref>
+
'''Sociální styk''' se jako mezi dvěma póly uskutečňuje mezi společenským prostředím a jednotlivcem. Má tři základní složky: sociální percepci, sociální interakci a sociální komunikaci. <ref name="VALIŠOVÁ">VALIŠOVÁ, Alena, Hana KASÍKOVÁ a Miroslav BUREŠ. <i>Pedagogika pro učitele</i>. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, 456 s. ISBN 978-80-247-3357-9.</ref>
  
* '''sociální percepce''' (vnímání a poznávání světa kolem nás, zahrnuje vytváření obrazu o okolí, partnerovi i o člověku samotném). V pedagogické interakci, tedy interakci probíhající v pedagogickém prostředí, rozumíme pod pojmem sociální percepce například způsob, jak učitel vnímá žáka a žák učitele, jak vnímá jeden učitel rodiče a navzájem, jak vidí ředitel učitele, dále jak učitel vnímá celou třídu jako určitou sociální skupinu, jak žáci určité školy vnímají učitelský sbor, rodiče učitele atd.;
+
== Úvod ==
 +
* '''sociální percepce''' (vnímání a poznávání světa kolem nás, zahrnuje vytváření obrazu o okolí, partnerovi i o člověku samotném). V pedagogické interakci, tedy interakci probíhající v pedagogickém prostředí, rozumíme pod pojmem sociální percepce například způsob, jak učitel vnímá žáka a žák učitele, jak vnímá jeden učitel rodiče a navzájem, jak vidí ředitel učitele, dále jak učitel vnímá celou třídu jako určitou sociální skupinu, jak žáci určité školy vnímají učitelský sbor, rodiče učitele atd.;<ref name="VALIŠOVÁ"/>
  
* ''' sociální interakce''' (něco se mezi účastníky interakce děje, vznikají určité vztahy, které tvoří další rovinu styků, tj. setkání). Jde tedy o souhrn působení, styku mezi jedincem a jeho sociálním prostředím. Nejsilnější místo v sociální interakci zaujímá styk interpersonální. Tento styk může být s převažujícím jednostranným působením subjektů, ale častěji jde o působení oboustranné, kdy oba subjekty jsou aktivní, navzájem se ovlivňují, může docházet ke kooperaci, soupeření, vzájemné pomoci, soutěžení i hře;
+
* ''' sociální interakce''' (něco se mezi účastníky interakce děje, vznikají určité vztahy, které tvoří další rovinu styků, tj. setkání). Jde tedy o souhrn působení, styku mezi jedincem a jeho sociálním prostředím. Nejsilnější místo v sociální interakci zaujímá styk interpersonální. Tento styk může být s převažujícím jednostranným působením subjektů, ale častěji jde o působení oboustranné, kdy oba subjekty jsou aktivní, navzájem se ovlivňují, může docházet ke kooperaci, soupeření, vzájemné pomoci, soutěžení i hře;<ref name="VALIŠOVÁ"/>
  
* '''sociální komunikace''' (účastníci sociální interakce si již něco sdělují, je prostředkem interakce, lidé se navzájem dorozumívají).
+
* '''sociální komunikace''' (účastníci sociální interakce si již něco sdělují, je prostředkem interakce, lidé se navzájem dorozumívají).<ref name="VALIŠOVÁ"/>
  
== Úvod ==
 
 
== Sociální percepce ==
 
== Sociální percepce ==
 +
Sociální vnímání a sebepojetí jsou těsně spojeny. Je těžké je rozdělit. Vnímání okolního světa
 +
závisí na tom, jaké závěry jsme vyvodili z pojetí a vnímání sebe sama. Člověk vnímá sebe sama
 +
jako toho, k němuž mají ostatní lidé nějaký vztah, od něhož něco očekávají. A to zcela podstatně
 +
ovlivňuje vzájemnou komunikaci. Vnímání sebe sama i vnímání jiných lidí je subjektivní, je
 +
ovlivněno více emocemi než logikou.<ref name="STRNADOVÁ"><i>STRNADOVÁ, Věra, Sociální vnímání (percepce)</i> [online]. 2007 [cit. 2016-1-5]. Dostupné z: http://www.svkhk.cz/svkhk/u-nas-pdf_archiv/756.pdf</ref>
 +
 +
Sociální percepce nám neříká, čím vnímáme, ale co vnímáme. Je to vnímání lidí a mezilidských vztahů.
 +
Informace jsou vnímány tím způsobem, že jsou doplňovány vlastními zkušenostmi, vlastním
 +
očekáváním. Mnohdy nám stačí jen vjemy zlomkovité, doplníme je vlastními zkušenostmi,
 +
představami a rámcem, který nám vyhovuje, který si přejeme, na který jsme zvyklí. Způsob
 +
sociálního vnímání je do určité míry naučený, podmíněný kulturou i sociálním prostředím.<ref name="STRNADOVÁ"/>
 +
 +
Sociální vnímání je ale přesto proces proměnlivý. Je závislý na životní zkušenosti, současné míře informovanosti a aktuální motivaci (hladový člověk má blíže k zaznamenání různých informací
 +
o jídle než sytý, jsme vždy vnímavější k podnětům, které jsou spjaty s našimi současnými
 +
potřebami).<ref name="STRNADOVÁ"/>
 +
 
== Sociální interakce ==
 
== Sociální interakce ==
Interakce je vzájemné působení jedné osoby na druhou. K sociální interakci dochází všude kolem nás, naše každodenní zvyky a interakce s jinými lidmi, do nichž vstupujeme - strukturují a utvářejí naše chování. K sociální interakci může docházet také nepřímo, zprostředkovaně - prostřednictvím korespondence, počítače, mobilního nebo pevného telefonu. Z hlediska subjektů vstupujících
+
Interakce je vzájemné působení jedné osoby na druhou. Člení se na pozitivní a negativní. K sociální interakci dochází všude kolem nás, naše každodenní zvyky a interakce s jinými lidmi, do nichž vstupujeme - strukturují a utvářejí naše chování. K sociální interakci může docházet také nepřímo, zprostředkovaně - prostřednictvím korespondence, počítače, mobilního nebo pevného telefonu. Z hlediska subjektů vstupujících
do interakce :
+
do interakce :<ref name="ČADILOVÁ"><i>Sociální interakce</i> [online]. ČADILOVÁ Olga, Mgr, 2009 [cit. 2016-1-5]. Dostupné z: http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/sociÁlnÍ__interakce.pdf</ref>
# 1. jedinec – jedinec
+
# jedinec – jedinec
# 2. jedinec – malá skupina
+
# jedinec – malá skupina
# 3. malá skupina – malá skupina
+
# malá skupina – malá skupina
<ref><i>Sociální interakce</i> [online]. ČADILOVÁ Olga, Mgr, 2009 [cit. 2016-1-5]. Dostupné z: http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/sociÁlnÍ__interakce.pdf</ref>
+
 
=== Pozitivní interakce ===
+
V sociální skupině mohou vzniknout tyto formy sociální interakce :<ref name="ČADILOVÁ"/>
=== Negativní interakce ===
+
* Koakce znamená, že členové skupiny pracují na určitém úkolu: relativně nezávisle, bez spolupráce, rivality a soutěžení.
 +
* Kooperace se vyznačuje tím, že členové skupiny spolupracují při dosahování určitého cíle, necítí při tom rivalitu a ani nesoutěží.
 +
* Rivalita spočívá ve snaze zvýšit nejen své dosavadní výsledky, ale zároveň se snaží snížit zásluhy partnera, resp. všech ostatních.
 +
* Soutěžení jako motivace - často přechází do rivality, je to úsilí zlepšit své výsledky a tak překonat jiné osoby ve skupině, převažuje zde konkurence.
  
 
== Sociální komunikace ==
 
== Sociální komunikace ==
 +
Původ pojmu komunikace pochází z latinského '',,communicare"'' - sdělovat a přenášet informace, radit se s někým. K pojmu se hlásí: sociologie, psychologie, filozofie, pedagogické vědy, biologie, kybernetika, logika, jazykověda, technické vědy, výpočetní technika.<ref>SVATOŠ, Tomáš. <i>Kapitoly ze sociální a pedagogické komunikace: teoretická minima a praktické náměty</i>. 3. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009, 158 s. ISBN 978-80-7435-002-3.</ref>
 +
 +
Kterými prostředky neverbální komunikace si lidé něco sdělují:<ref name="SMEJKAL">SMEJKAL, Vladimír a Hana BACHRACHOVÁ. <i>Lexikon společenského chování</i>. 4., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008, 280 s. ISBN 978-80-247-2327-3.</ref>
 +
* vzájemná blízkost či oddálení;
 +
* tělesný kontakt;
 +
* vzájemná poloha, orientace obou lidí;
 +
* zaujetí postoje, pózování, poloha nohou;
 +
* gesta, pohyby rukou;
 +
* pohyby hlavy, kývání apod.;
 +
* mimika, pohyby obličejových svalů, pohyby očí, pohledy;
 +
* vzhled a úprava člověka.
 +
 +
Obecné projevy, které doprovázejí naše slovní vyjadřování a které přispívají ke sdělnosti a úspěchu (nebo neúspěchu) naší komunikace:<ref name="SMEJKAL"/>
 +
* rychlost slovní produkce;
 +
* rychlost odpovědi na otázku;
 +
* délka slovního projevu a délka pomlk;
 +
* poměr délky hovoru každého člověka při dialogu;
 +
* hlasitost;
 +
* tón hlasu, zabarvení;
 +
* pazvuky, používání tzv. parazitních slov, bezobsažná ,,vata", chyby v řeči.
 +
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 
<references/>
 
<references/>
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
 +
* VALIŠOVÁ, Alena, Hana KASÍKOVÁ a Miroslav BUREŠ. Pedagogika pro učitele. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, 456 s. ISBN 978-80-247-3357-9.
 +
* SVATOŠ, Tomáš. Kapitoly ze sociální a pedagogické komunikace: teoretická minima a praktické náměty. 3. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009, 158 s. ISBN 978-80-7435-002-3.
 +
* SMEJKAL, Vladimír a Hana BACHRACHOVÁ. Lexikon společenského chování. 4., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008, 280 s. ISBN 978-80-247-2327-3.
 +
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
 +
[http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/SOCI%C3%81LN%C3%8D__INTERAKCE.pdf Psychologie a komunikace (sociální interakce)]
 +
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
 +
[http://www.svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/756.pdf Sociální vnímání (percepce)]
 +
 
=== Zdroje obrázků ===
 
=== Zdroje obrázků ===
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
sociální kompetence, sociální interakce, pedagogická komunikace, sociální dovednosti, verbální a neverbální komunikace
+
sociální percepce, sociální kompetence, sociální interakce, pedagogická komunikace, sociální dovednosti, verbální a neverbální komunikace, sociální komunikace

Aktuální verze z 5. 1. 2016, 20:35

Sociální styk se jako mezi dvěma póly uskutečňuje mezi společenským prostředím a jednotlivcem. Má tři základní složky: sociální percepci, sociální interakci a sociální komunikaci. [1]

Úvod

  • sociální percepce (vnímání a poznávání světa kolem nás, zahrnuje vytváření obrazu o okolí, partnerovi i o člověku samotném). V pedagogické interakci, tedy interakci probíhající v pedagogickém prostředí, rozumíme pod pojmem sociální percepce například způsob, jak učitel vnímá žáka a žák učitele, jak vnímá jeden učitel rodiče a navzájem, jak vidí ředitel učitele, dále jak učitel vnímá celou třídu jako určitou sociální skupinu, jak žáci určité školy vnímají učitelský sbor, rodiče učitele atd.;[1]
  • sociální interakce (něco se mezi účastníky interakce děje, vznikají určité vztahy, které tvoří další rovinu styků, tj. setkání). Jde tedy o souhrn působení, styku mezi jedincem a jeho sociálním prostředím. Nejsilnější místo v sociální interakci zaujímá styk interpersonální. Tento styk může být s převažujícím jednostranným působením subjektů, ale častěji jde o působení oboustranné, kdy oba subjekty jsou aktivní, navzájem se ovlivňují, může docházet ke kooperaci, soupeření, vzájemné pomoci, soutěžení i hře;[1]
  • sociální komunikace (účastníci sociální interakce si již něco sdělují, je prostředkem interakce, lidé se navzájem dorozumívají).[1]

Sociální percepce

Sociální vnímání a sebepojetí jsou těsně spojeny. Je těžké je rozdělit. Vnímání okolního světa závisí na tom, jaké závěry jsme vyvodili z pojetí a vnímání sebe sama. Člověk vnímá sebe sama jako toho, k němuž mají ostatní lidé nějaký vztah, od něhož něco očekávají. A to zcela podstatně ovlivňuje vzájemnou komunikaci. Vnímání sebe sama i vnímání jiných lidí je subjektivní, je ovlivněno více emocemi než logikou.[2]

Sociální percepce nám neříká, čím vnímáme, ale co vnímáme. Je to vnímání lidí a mezilidských vztahů. Informace jsou vnímány tím způsobem, že jsou doplňovány vlastními zkušenostmi, vlastním očekáváním. Mnohdy nám stačí jen vjemy zlomkovité, doplníme je vlastními zkušenostmi, představami a rámcem, který nám vyhovuje, který si přejeme, na který jsme zvyklí. Způsob sociálního vnímání je do určité míry naučený, podmíněný kulturou i sociálním prostředím.[2]

Sociální vnímání je ale přesto proces proměnlivý. Je závislý na životní zkušenosti, současné míře informovanosti a aktuální motivaci (hladový člověk má blíže k zaznamenání různých informací o jídle než sytý, jsme vždy vnímavější k podnětům, které jsou spjaty s našimi současnými potřebami).[2]

Sociální interakce

Interakce je vzájemné působení jedné osoby na druhou. Člení se na pozitivní a negativní. K sociální interakci dochází všude kolem nás, naše každodenní zvyky a interakce s jinými lidmi, do nichž vstupujeme - strukturují a utvářejí naše chování. K sociální interakci může docházet také nepřímo, zprostředkovaně - prostřednictvím korespondence, počítače, mobilního nebo pevného telefonu. Z hlediska subjektů vstupujících do interakce :[3]

  1. jedinec – jedinec
  2. jedinec – malá skupina
  3. malá skupina – malá skupina

V sociální skupině mohou vzniknout tyto formy sociální interakce :[3]

  • Koakce znamená, že členové skupiny pracují na určitém úkolu: relativně nezávisle, bez spolupráce, rivality a soutěžení.
  • Kooperace se vyznačuje tím, že členové skupiny spolupracují při dosahování určitého cíle, necítí při tom rivalitu a ani nesoutěží.
  • Rivalita spočívá ve snaze zvýšit nejen své dosavadní výsledky, ale zároveň se snaží snížit zásluhy partnera, resp. všech ostatních.
  • Soutěžení jako motivace - často přechází do rivality, je to úsilí zlepšit své výsledky a tak překonat jiné osoby ve skupině, převažuje zde konkurence.

Sociální komunikace

Původ pojmu komunikace pochází z latinského ,,communicare" - sdělovat a přenášet informace, radit se s někým. K pojmu se hlásí: sociologie, psychologie, filozofie, pedagogické vědy, biologie, kybernetika, logika, jazykověda, technické vědy, výpočetní technika.[4]

Kterými prostředky neverbální komunikace si lidé něco sdělují:[5]

  • vzájemná blízkost či oddálení;
  • tělesný kontakt;
  • vzájemná poloha, orientace obou lidí;
  • zaujetí postoje, pózování, poloha nohou;
  • gesta, pohyby rukou;
  • pohyby hlavy, kývání apod.;
  • mimika, pohyby obličejových svalů, pohyby očí, pohledy;
  • vzhled a úprava člověka.

Obecné projevy, které doprovázejí naše slovní vyjadřování a které přispívají ke sdělnosti a úspěchu (nebo neúspěchu) naší komunikace:[5]

  • rychlost slovní produkce;
  • rychlost odpovědi na otázku;
  • délka slovního projevu a délka pomlk;
  • poměr délky hovoru každého člověka při dialogu;
  • hlasitost;
  • tón hlasu, zabarvení;
  • pazvuky, používání tzv. parazitních slov, bezobsažná ,,vata", chyby v řeči.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 VALIŠOVÁ, Alena, Hana KASÍKOVÁ a Miroslav BUREŠ. Pedagogika pro učitele. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, 456 s. ISBN 978-80-247-3357-9.
  2. 2,0 2,1 2,2 STRNADOVÁ, Věra, Sociální vnímání (percepce) [online]. 2007 [cit. 2016-1-5]. Dostupné z: http://www.svkhk.cz/svkhk/u-nas-pdf_archiv/756.pdf
  3. 3,0 3,1 Sociální interakce [online]. ČADILOVÁ Olga, Mgr, 2009 [cit. 2016-1-5]. Dostupné z: http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/sociÁlnÍ__interakce.pdf
  4. SVATOŠ, Tomáš. Kapitoly ze sociální a pedagogické komunikace: teoretická minima a praktické náměty. 3. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009, 158 s. ISBN 978-80-7435-002-3.
  5. 5,0 5,1 SMEJKAL, Vladimír a Hana BACHRACHOVÁ. Lexikon společenského chování. 4., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008, 280 s. ISBN 978-80-247-2327-3.

Použitá literatura

  • VALIŠOVÁ, Alena, Hana KASÍKOVÁ a Miroslav BUREŠ. Pedagogika pro učitele. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, 456 s. ISBN 978-80-247-3357-9.
  • SVATOŠ, Tomáš. Kapitoly ze sociální a pedagogické komunikace: teoretická minima a praktické náměty. 3. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009, 158 s. ISBN 978-80-7435-002-3.
  • SMEJKAL, Vladimír a Hana BACHRACHOVÁ. Lexikon společenského chování. 4., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008, 280 s. ISBN 978-80-247-2327-3.

Externí odkazy

Psychologie a komunikace (sociální interakce)

Související články

Sociální vnímání (percepce)

Zdroje obrázků

Klíčová slova

sociální percepce, sociální kompetence, sociální interakce, pedagogická komunikace, sociální dovednosti, verbální a neverbální komunikace, sociální komunikace