Sociální styk: Porovnání verzí

Řádek 15: Řádek 15:
 
ovlivněno více emocemi než logikou.<ref name="STRNADOVÁ"><i>STRNADOVÁ, Věra, Sociální vnímání (percepce)</i> [online]. 2007 [cit. 2016-1-5]. Dostupné z: http://www.svkhk.cz/svkhk/u-nas-pdf_archiv/756.pdf</ref>
 
ovlivněno více emocemi než logikou.<ref name="STRNADOVÁ"><i>STRNADOVÁ, Věra, Sociální vnímání (percepce)</i> [online]. 2007 [cit. 2016-1-5]. Dostupné z: http://www.svkhk.cz/svkhk/u-nas-pdf_archiv/756.pdf</ref>
  
Sociální percepce nám neříká, čím vnímáme, ale co vnímáme. Je to vnímání lidí a mezilidských
+
Sociální percepce nám neříká, čím vnímáme, ale co vnímáme. Je to vnímání lidí a mezilidských vztahů.
vztahů. Informace jsou vnímány tím způsobem, že jsou doplňovány vlastními zkušenostmi, vlastním
+
Informace jsou vnímány tím způsobem, že jsou doplňovány vlastními zkušenostmi, vlastním
 
očekáváním. Mnohdy nám stačí jen vjemy zlomkovité, doplníme je vlastními zkušenostmi,
 
očekáváním. Mnohdy nám stačí jen vjemy zlomkovité, doplníme je vlastními zkušenostmi,
 
představami a rámcem, který nám vyhovuje, který si přejeme, na který jsme zvyklí. Způsob
 
představami a rámcem, který nám vyhovuje, který si přejeme, na který jsme zvyklí. Způsob

Verze z 5. 1. 2016, 19:38

Sociální styk se jako mezi dvěma póly uskutečňuje mezi společenským prostředím a jednotlivcem. Má tři základní složky: sociální percepci, sociální interakci a sociální komunikaci. [1]

Úvod

  • sociální percepce (vnímání a poznávání světa kolem nás, zahrnuje vytváření obrazu o okolí, partnerovi i o člověku samotném). V pedagogické interakci, tedy interakci probíhající v pedagogickém prostředí, rozumíme pod pojmem sociální percepce například způsob, jak učitel vnímá žáka a žák učitele, jak vnímá jeden učitel rodiče a navzájem, jak vidí ředitel učitele, dále jak učitel vnímá celou třídu jako určitou sociální skupinu, jak žáci určité školy vnímají učitelský sbor, rodiče učitele atd.;[1]
  • sociální interakce (něco se mezi účastníky interakce děje, vznikají určité vztahy, které tvoří další rovinu styků, tj. setkání). Jde tedy o souhrn působení, styku mezi jedincem a jeho sociálním prostředím. Nejsilnější místo v sociální interakci zaujímá styk interpersonální. Tento styk může být s převažujícím jednostranným působením subjektů, ale častěji jde o působení oboustranné, kdy oba subjekty jsou aktivní, navzájem se ovlivňují, může docházet ke kooperaci, soupeření, vzájemné pomoci, soutěžení i hře;[1]
  • sociální komunikace (účastníci sociální interakce si již něco sdělují, je prostředkem interakce, lidé se navzájem dorozumívají).[1]

Sociální percepce

Sociální vnímání a sebepojetí jsou těsně spojeny. Je těžké je rozdělit. Vnímání okolního světa závisí na tom, jaké závěry jsme vyvodili z pojetí a vnímání sebe sama. Člověk vnímá sebe sama jako toho, k němuž mají ostatní lidé nějaký vztah, od něhož něco očekávají. A to zcela podstatně ovlivňuje vzájemnou komunikaci. Vnímání sebe sama i vnímání jiných lidí je subjektivní, je ovlivněno více emocemi než logikou.[2]

Sociální percepce nám neříká, čím vnímáme, ale co vnímáme. Je to vnímání lidí a mezilidských vztahů. Informace jsou vnímány tím způsobem, že jsou doplňovány vlastními zkušenostmi, vlastním očekáváním. Mnohdy nám stačí jen vjemy zlomkovité, doplníme je vlastními zkušenostmi, představami a rámcem, který nám vyhovuje, který si přejeme, na který jsme zvyklí. Způsob sociálního vnímání je do určité míry naučený, podmíněný kulturou i sociálním prostředím.[2]

Sociální vnímání je ale přesto proces proměnlivý. Je závislý na životní zkušenosti, současné

míře informovanosti a aktuální motivaci (hladový člověk má blíže k zaznamenání různých informací o jídle než sytý, jsme vždy vnímavější k podnětům, které jsou spjaty s našimi současnými potřebami).[2]

Sociální interakce

Interakce je vzájemné působení jedné osoby na druhou. Člení se na pozitivní a negativní. K sociální interakci dochází všude kolem nás, naše každodenní zvyky a interakce s jinými lidmi, do nichž vstupujeme - strukturují a utvářejí naše chování. K sociální interakci může docházet také nepřímo, zprostředkovaně - prostřednictvím korespondence, počítače, mobilního nebo pevného telefonu. Z hlediska subjektů vstupujících do interakce :[3]

  1. jedinec – jedinec
  2. jedinec – malá skupina
  3. malá skupina – malá skupina

V sociální skupině mohou vzniknout tyto formy sociální interakce :[3]

  • Koakce znamená, že členové skupiny pracují na určitém úkolu: relativně nezávisle, bez spolupráce, rivality a soutěžení.
  • Kooperace se vyznačuje tím, že členové skupiny spolupracují při dosahování určitého cíle, necítí při tom rivalitu a ani nesoutěží.
  • Rivalita spočívá ve snaze zvýšit nejen své dosavadní výsledky, ale zároveň se snaží snížit zásluhy partnera, resp. všech ostatních.
  • Soutěžení jako motivace - často přechází do rivality, je to úsilí zlepšit své výsledky a tak překonat jiné osoby ve skupině, převažuje zde konkurence.

Sociální komunikace

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 VALIŠOVÁ, Alena, Hana KASÍKOVÁ a Miroslav BUREŠ. Pedagogika pro učitele. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, 456 s. ISBN 978-80-247-3357-9.
  2. 2,0 2,1 2,2 STRNADOVÁ, Věra, Sociální vnímání (percepce) [online]. 2007 [cit. 2016-1-5]. Dostupné z: http://www.svkhk.cz/svkhk/u-nas-pdf_archiv/756.pdf
  3. 3,0 3,1 Sociální interakce [online]. ČADILOVÁ Olga, Mgr, 2009 [cit. 2016-1-5]. Dostupné z: http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/sociÁlnÍ__interakce.pdf

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Zdroje obrázků

Klíčová slova

sociální kompetence, sociální interakce, pedagogická komunikace, sociální dovednosti, verbální a neverbální komunikace