Strategie pro evropské knihovny

HLEDÁNÍ BUDOUCNOSTI EVROPSKÝCH KNIHOVEN

Knihovny se po tisíciletí zabývají shromažďováním, zpracováním, uchováváním, ochranou a zpřístupňováním publikovaných dokumentů. Tradiční svět papírové komunikace, kterým vládly knihovny se svými sbírkami rukopisů, knih, novin a časopisů, se začíná velmi rychle měnit a zmenšovat oproti světu digitální komunikace, který prožívá dramatickou expanzi.


Jedním z nástrojů, jak rychleji a efektivněji reagovat na změny, je strategické plánování. Následující sborník přináší překlady a výtahy z několika strategických dokumentů, které byly formulovány v posledních letech a jsou zaměřeny na rozvoj knihoven ve vybraných evropských zemích.

The near and far future of libraries.png

Strategie evropských knihoven přinášejí zajímavé spektrum názorů a návrhů, kterými reagují knihovny, knihovníci a vlády na změny společenského vývoje. Každá z nich vychází z rozdílné situace knihoven a knihovnictví ve své zemi, a proto s různou intenzitou akcentují jednotlivé trendy. Jako společné rysy můžeme označit:

  • úsilí o rozšíření funkcí klasické knihovny o úlohu informačního, kulturního a komunikačního centra obce
  • zvýraznění úlohy knihoven v procesu celoživotního vzdělávání a aktivní podpora čtenářství
  • poskytování nových služeb na bázi hybridní knihovny propojující tradiční a elektronické informační zdroje
  • budování knihovny jako příjemného místa pro studium a trávení volného času
  • posílení vzájemné spolupráce knihoven a dalších paměťových institucí v národním i mezinárodním rámci
  • vysoká kvalifikace a profesionalita pracovníků knihoven


Nové technologie proměňují lidský život, ale jaký bude jejich skutečný dopad a k jakým konkrétním změnám opravdu dojde, je velkou otázkou. Minulý vývoj přesvědčivě dokazuje, že vliv technologických změn není nikdy přímočarý. Jedná se vždy o složitý proces s řadou vedlejších účinků a důsledků, které se propojují s již existujícími kulturními souvislostmi.

NIZOZEMSKO

Henny Langeveld

Prof. Dr. Hendrika Marie Langeveld – Příspěvek v publikaci Bibliotheken 2040 z roku 2001[1] Veřejná knihovna se nyní zabývá reagováním na nový vývoj. Výpočetní technika se již v knihovnách plně usadila, a to nejen pro interní pracovní postupy a pro síť knihoven ke zlepšení služeb zákazníkům, ale také, aby umožnila zákazníkům přístupnost tohoto nového média.

Jako protiváha vůči pomíjivé, často povrchní, co do kvality nefiltrované nabídce v Internetu je nutné číst knihy, jež jsou obsahově kompletnější a vyváženější.


Návrh pro budoucnost:

  • knihovna jako kulturní středisko – centrum umění a kultury musí být atraktivní pro velkou část publika a musí udržovat těsné vztahy s mnoha dalšími zařízeními
  • intenzifikace knihovních funkcí – digitální a nedigitální integrovaná nabídka znalostí, informací a kultury, zpracovaných ke zpřístupnění
  • knihovna v aktivní společnosti x knihovna ve zdrženlivé společnosti
  • na kultuře se podílejí především ti lidé, kteří vyrostli v kulturním prostředí →péče o děti (pobočky ve školách, kroužky, soutěže)
  • vyhledávání nových cílových skupin – mezery na trhu (koníčkáři, zvláštní zájmy)
  • cílená reklama
  • menší města – centrum pro umění a zábavu, role pro obyvatelstvo i turistiku
  • nesmí se stát místem masového rozptýlení, je reakcí na masovou zábavu, více odpovídá zdrženlivé společnosti
  • spolupráce s obecní správou, trvalé příspěvky z její strany

FINSKO

Publikace Ministerstva školství z roku 2003 Strategie knihoven 2010[2] Vedle základního školství představují veřejné knihovny nejdůležitější nástroj veřejné správy pro vytváření předpokladů pro občanství v informační společnosti. Jsou životně důležitou civilizační a kulturní službou: uspokojují potřeby jednotlivců a mají rozsáhlý vliv na učení, výuku a aktivní občanství.

Jak v tradičním rámci, tak v rámci digitálního prostředí, jsou knihovny přenašečem obsahů, jak vzdělání, tak kultury, působíce tak jako místní a regionální střediska kultury a znalostí. Knihovny zajišťují, aby lidé měli rovný přístup ke zdrojům znalostí a kultury. Knihovna informační společnosti není jediným osamělým prvkem; je to hybrid, v němž probíhající operace jsou směsí tradičních knihovnických služeb se službami digitální knihovny, která zprostředkovává pouze digitální materiál.

Cíle:

  • kritéria kvality - kvalifikovaný personál, zaměření na tuzemské jazykové skupiny i imigranty
  • cílené služby a špičková odbornost
  • funkční knihovní sítě – nejmodernější standardizovaná technologická infrastruktura, rozvoj webových služeb odpovídajících informačním potřebám občanů
  • nové modely spolupráce mezi organizacemi
  • růst různorodosti a informační služby
  • bezplatnost základních služeb (zakotveno v Knihovním zákonu)
  • informační zajištění pro samostatně studující
  • veřejná správa – politika dělby činností mezi místními úřady a státem, opatření státu
  • vyrovnání regionálních rozdílů

NĚMECKO

projekt budoucnosti zemského hlavního města Stuttgartu Knihovna 21 (autor: Ingrid Burssmann) + Strategická koncepce Knihovna 2007, publikace z roku 2004[3]

Cíle:

  • knihovny mohou účinně přispět k zvýšení kvality německého systému vzdělávání; pevnější začlenění knihoven do vzdělávacího systému
  • podnícení diskuze o výkonovém potenciálu knihoven
  • výchozím bodem je ústavně zakotvené právo na přístup všech občanů k informacím a zdrojům znalostí
Stadtbibliothek Stuttgart

Politický a společenský přínos knihoven v Německu:

  • bohatstvím Německa jsou znalosti a schopnosti jeho obyvatel
  • gramotnost jako schopnost číst a mediální gramotnost – podpora četby
  • celoživotní studium
  • digitální přehrada – veřejný přístup do internetu, odborná asistence
  • orientace v záplavě informací
  • místa setkávání


KRA – Knihovnická rozvojová agentura: informační motor pro německé knihovny

  • návrh založit KRA jako centrální nástroj řízení pro inovace a zajištění kvality celostátního rozvoje knihoven
  • vhodnou organizační formou by byla nezávislá veřejně prospěšná veřejnoprávní, nebo soukromoprávní nadace; KRA by měla být založena na základě iniciativy spolku
  • financování – předpokládá se vlastní kapitál, vedení podnikatelského charakteru


úkoly a role:

  • integrace a síťové propojení
  • orientace na zákazníka
  • zvyšování efektivnosti – optimalizace nasazení zdrojů
  • inovační motor – odpovědnost za přenos znalostí v německém knihovnictví
  • plánování rozvoje
  • programy na podporu
  • zajištění kvality
  • modernizace práce knihoven
  • vyvíjení distribučních strategií
  • kooperace s partnery

RAKOUSKO

Knihovna budoucnosti – Budoucnost knihoven, 2002[4]


Naše společnost se nachází v radikálním procesu přeměn. Nové informační a komunikační technologie ovlivňují všechny oblasti života: školu, práci, vzdělání a kulturu, soužití, dokonce sociální strukturu – a samozřejmě také veřejné knihovny. Propast mezi informačně chudými a informačně bohatými se stále zvětšuje, hrozí sociální napětí.


Snad jako žádná jiná instituce mohou veřejné knihovny přispívat k odvrácení těchto společenských konfliktů – náplní jejich práce jsou odevždy informace. Přístup k nim je snadný, neboť knihovny lze nalézt všude: na 2600 místech je již dnes 1,2 miliónů stálých uživatelů. Veřejné knihovny garantují svobodný přístup ke znalostem, ke kulturním činnostem a tvůrčímu myšlení tím, že poskytují k dispozici média v bezprostřední blízkosti obyvatel.


Veřejné knihovny reagují rychle na nové možnosti a potřeby a rozšiřují svou nabídku. Do své nabídky zahrnují aktuální média všeho druhu a poskytují návod k jejich smysluplnému používání. Umožňují přístup k elektronickým informacím v lokálním dosahu.


Veřejné knihovny jsou nositelkami a zprostředkovatelkami kultury a zaručují všem občanům bez ohledu na jejich vzdělání, původ a věk svobodný přístup ke kulturním znalostem a ke kulturním aktivitám. A to úspěšně! Zatímco v Rakousku počet osob, jež čtou knihy, klesá, veřejné knihovny mohou zaznamenávat trvale rostoucí počty čtenářů.


Tradiční knihovna se stává moderním informačním, komunikačním a technologickým střediskem. Tradiční off-line média se ale nesmějí vedle nových on-line médií dostat do pozadí – to znamená, že nároky na práci knihovníků a knihoven vzrostly.

Veřejné knihovny jsou uzlovými body znalostních sítí na společenském základě. Svou tradiční sociální funkci si musejí podržet a zároveň nově vymezit. Vedle toho si musejí zachovat svou sociálně-integrační funkci jako místa setkávání a komunikace.

VELKÁ BRITÁNIE A SEVERNÍ IRSKO

Rámec pro budoucnost – Knihovny, studium a informace v příštím desetiletí[5]


Knihovny jsou velmi oceňovanou veřejnou institucí vzniklou kolem společenského ideálu: zpřístupňovat zdroje, jež mohou být užívány všemi členy obce k podněcování představivosti a hledání prostřednictvím literatury krásné či odborné pro kulturu a obchod.

Basingstoke Discovery Centre

Knihovny mají potenciál dokázat ještě více. Knihovny hrají ústřední úlohu v tom, aby zajistily každému přístup ke zdrojům, informacím a znalostem, jež potřebuje – v první řadě těm skupinám ve společnosti, jež by jinak byly znevýhodněny, včetně lidí méně majetných a osob s problémy s gramotností.

Inovace nejsou rozprostřeny rovnoměrně a díky řadě omezení mají často krátkou životnost. Služby veřejných knihoven jsou v Anglii provozovány 149 samostatnými knihovními správami, jež působí prostřednictvím 3500 veřejných knihoven. Takovéto roztříštění zabraňuje šíření osvědčených zkušeností mezi správními úřady.


Knihovny rovněž čelí intenzívní konkurenci v získávání a udržení pracovníků. Vysokoškolsky vzdělaní knihovníci jsou přitahováni platy soukromého sektoru.


Knihovny potřebují soudobé poslání. Potřebují stále obnovovat a sdělovat svůj účel komunitám, jimž slouží. Jejich soudobé poslání má být založeno na:

  • stálém vývoji
  • veřejných hodnotách
  • svébytnosti
  • místním uplatňování celostátních programů


Tato kritéria naplňují tři oblasti činností a měly by spočívat v jádru soudobého poslání knihoven:

  • podpora čtenosti a neformálního sebevzdělávání
  • zprostředkování digitálních dovedností a přístupu k digitálním službám včetně e-governmentu
  • opatření k řešení problému sociálního vyloučení, k utváření komunitní totožnosti a rozvíjení občanství


Digitální občanství: Financování z výnosů loterie od Fondu nové příležitosti umožnilo takřka všem veřejným knihovnám v Anglii založit učební střediska v rámci programu Spojené království on-line do konce prosince 2002, jakož i vybavit personál knihoven počítačovou gramotností a kvalifikací pro asistenci při studiu.


Související program dotovaný 50 milióny liber představuje tvorbu obsahu přístupného on-line: Lidová síť. Investice do ní byla prvním významným krokem na cestě umožňující knihovnám naplnit jejich potenciál v digitálním věku. Rada pro muzea, archivy a knihovny vede široké diskuze, jak by se měla Lidová síť rozvíjet:

  • přístup ke státní správě – do roku 2005 bude veškerá státní správa přístupná on-line
  • nové spojení ke službám v místě
  • on-line informační služby
  • tvorba obsahu
  • poskytnutí sídla pro on-line komunity
  • on-line kultura
  • celostátní obsah
  • spojení s vysílateli
  • informace
  • on-line studium


Veřejné knihovny byly vytvořeny 140 let před tím, než se stal internet oblíbenou činností. Avšak ve znamení své schopnosti přizpůsobit se jsou veřejné knihovny v předních řadách těch, kdo předkládá nové způsoby využívání digitálních technologií na podporu obcí a studia.


Soudobé poslání knihoven: Nové nápady jednotlivých londýnských obvodů na novou tvář knihoven:

  • obvod Tower Hamlets – nový druh knihovny jako obdoba obchodu pod názvem Idea Store – studovna, kavárna, moderní design, kvalifikovaný personál, internet
  • Hampsihre – Discovery Centres (Centra objevů)- spojení knihovny, muzea, zdravotnického zařízení, volnočasové aktivity, e-governmentu
  • Liverpool – Libraries plus – další služby jako sport, zdraví, vzdělání, služby pro podnikatele
Winchester Discovery Centre

Obnova knihoven

  • neexistuje jediná vize pro budoucí image a prezentaci knihoven, ty musejí být vymyšleny a uzpůsobeny podle místních okolností
  • vize musí začít od důkladně pomyšleného porozumění soudobým potřebám uživatelů a neuživatelů, založeného na konkrétním šetření a přímé práci s nimi
  • úspěšné knihovny nejsou službami izolovanými od jiných
  • čtyři hlavní faktory poslání: evoluce; hodnota pro veřejnost; specifičnost; místní uplatnění národních programů


Knihy, čtení a studium

  • kvalitní knižní fondy
  • důležitost čtení – šíření internetu nevytlačilo čtení, většina webových stránek je založena na textu
  • knihovny nejsou jen zásobníkem knih, napomáhají lidem zakusit a vychutnat potěšení z četby
  • veřejné knihovny a studium – síť pro studium, existující souběžně s formálním vzděláváním, ale také ho daleko překračující; doplnění a posílení formálního učení, a tím zvýšení jeho účinnosti
  • tři hlavní oblasti aktivit: podpora pro předškolní učení, pro žáky a studenty a pro studenty staršího věku


Obec a občanské hodnoty Knihovny mají velmi důležitou úlohu jako stabilizující instituce v našich obcích, patří k těm nejzákladnějším institucím s vlastním členstvím v občanské společnosti. Aby knihovny mohly plnit tuto úlohu v občanském životě i nadále, musejí být v budoucnu v souladu s potřebami všech v rámci obce.


Velká síla knihoven spočívá v jejich smyslu pro styk v místě: jejich vztahy s komunitami, jimž poskytují své služby, a jejich úloha, již hrají v naplňování širších úkolů místních zařízení. Základnou pro tento vztah je skutečnost, že zřizovatelem knihoven je místní správa. V každé organizační struktuře však silné stránky mohou vézt ke slabostem. Jedním z nedostatků této tak velmi decentralizované sítě je, že může vést k tříštění a nedostatku strategického usměrňování pro odvětví jako celek.

  • vyšší míra uznání ze strany ústředních orgánů správy
  • větší uznání ze strany místní správy
  • lepší vedení oboru na celostátní a regionální úrovni
  • nový plán rozvoje knihovnictví
  • regionální potenciál
  • výzva a zlepšování
  • rozvinout nové vztahy s podnikatelskou komunitou

→vize – Knihovna v roce 2013

ČR: Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010

V červenci 2004 přijala vláda „Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010“ (dále jen „Koncepce“). České knihovny tak získaly poprvé ve své historii strategický rozvojový dokument schválený vládou. Koncepce navazuje na materiál „Strategie knihoven 1999-2003“[6]


Koncepce


1.Část : USNESENÍ Vlády ČR – schválení Koncepce a ztoho vyplívající povinnosti a doporučení - ukládá min. kultury:

  • 1) seznámit s Koncepcí hejtmany, primátory, svaz měst a obcí + profesní sdružení v oblasti knihoven
  • 2) realizovat Koncepci
  • 3) zpracovat a předložit zprávu o plnění Koncepce
  • 4) navrhnout rozpočet
  • 5) zveřejnit usnesení

- ukladá vládě+org. statní správy spolupráci s min. kultury při realizaci


2. Část: Předkládací zpráva


Cílem Koncepce je podpořit rozvoj knihoven, aby každý obyvatel ČR měl rovné šance v přístupu ke kvalitním veřejným knihovnickým a informačním služebám (dále jen VKIS) prostřednictvím možnosti koordinace výdajů veřejných rozpočtů a účelné využití fondů EU. Materiál byl zpracován v souladu se základními cíli programů Evropské unie a UNESCO. Veškeré připomínky byly akceptovány, materiál je tudíž předkládán bez rozporu.


3. Část: Koncepce


Koncepce shrnuje hlavní problémové okruhy českého knihovnictví, navrhuje způsob jejich řešení a určuje odpovědnosti za plnění stanovených úkolů. V úvodu materiálu je popsán současný stav knihovnictví, knihoven a informačních institucí (včetně základních statistických údajů uvedených v příloze), charakterizovány slabé a silné stránky, rizika a příležitosti. Dále jsou shrnuty a zhodnoceny současné státem vyhlašované a financované dotační tituly a programy na podporu rozvoje VKIS. Vlastní koncepce určuje směry vývoje knihovnictví na příštích 5 let a jako hlavní součást popisuje téměř tři desítky dílčích cílů a postupných kroků, jak vytyčených směrů dosáhnout. Nezbytnou součástí je též vyčíslení potřebných finančních nákladů.




1 Úloha knihoven v informační společnosti Činnost knihoven je veřejnou službou a knihovny jsou považovány za instituce veřejného zájmu. Ve svém poslání se podílejí zejména na:

  • • celoživotním vzdělávání, podpoře nezávislého rozhodování a duchovního rozvoje a uspokojování kulturních potřeb všech občanů bez rozdílu,
  • • vytváření infrastruktury pro oblast vzdělávání, výzkumu a vývoje,
  • • zpřístupňování informací z oblasti veřejné správy,
  • • zprostředkování informací na podporu podnikání, zejména malým a středním podnikatelům,
  • • zprostředkování, zpřístupňování a uchování lidského poznání,
  • • uchovávání a ochraně kulturního dědictví,
  • • podpoře budování místních komunit a sociální integraci na místní úrovni,
  • • podpoře rozvoje venkova,
  • • podpoře aktivního využívání volného času, zábavy a rekreace.

Rozvoj informačních a komunikačních technologií zásadním způsobem ovlivňuje činnost knihoven, mění tradiční postupy a služby, které musí pohotově reagovat na měnící se požadavky uživatelů knihoven.

Moravská zemská knihovna

2 Analýza současného stavu (veřejných knihovnických a informačních služeb) knihoven Dle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), tvoří systém knihoven v ČR:

  • a) knihovny zřízené MK – Národní knihovna ČR (dále jen NK ČR), Moravská zemská knihovna a Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana,
  • b) krajské knihovny zřízené příslušným orgánem kraje,
  • c) základní knihovny zřízené příslušným orgánem obce nebo jiným zřizovatelem,
  • d) specializované knihovny

K 20. 6. 2004 bylo v evidenci knihoven MK evidováno 6.014 knihoven.

+popis jednotlivých knihoven


2.1 Základní vývojové tendence uplynulého období a jejich vyhodnocení


2.1.1 Východiska Koncepce Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) + ustanovení obecně závazných předpisů vztahujících se ke knihovnám a jejich úloze ve společnosti ( např. zákon o autor. právu, o svobodném přístupu k informacím atd.) + základních tezí politických a dalších odborných dokumentů přijatých vládou ČR, UNESCO, EU a Mezinárodní federací knihovnických asociací (dále jen IFLA).


2.2 Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika v oblasti poskytování VKIS Tabulka dostupná na http://knihovna.nkp.cz/nkkr0403/0403123.html


2.3 Vyhodnocení účinnosti stávajících rozvojových programů, porovnání jejich nákladů s přínosy a dosaženými účinky

  • Programy Min. kultury

Program podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven. Umožnil výrazně stabilizovat síť knihoven v malých obcích a přispěl k rozvoji rozsahu a kvality VKIS na venkově.


  • Program Veřejné informační služby knihoven (dále jen VISK)

VISK 1 – Koordinační centrum programu VISK - Koordinační centrum programu VISK je NK ČR

VISK 2 – Mimoškolní vzdělávání pracovníků knihoven

VISK 3 – Informační centra veřejných knihoven – připojování knihoven na internet a vybavení výpočetní a komunikační technikou včetně příslušného i specializovaného knihovnického softwaru.

VISK 4 – Digitální knihovna a archiv pro informační služby knihoven - zajištěn provoz a rozvoj Digitální knihovny, která umožňuje zpřístupnění a dlouhodobou archivaci digitálních dokumentů vzniklých v rámci digitalizačních programů VISK 6 a VISK 7.

VISK 5 – Národní program retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR – RETROKON

VISK 6 – Národní program digitálního zpřístupnění vzácných dokumentů Memoriae Mundi Series Bohemica

VISK 7 – Národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru – Kramerius

VISK 8 – Elektronické informační zdroje – přístupy k el. Inf. Zdrojům a jejich propagace, program „Jednotná informační brána“, který umožňuje integrovat vyhledávání v katalozích a databázích v desítkách domácích a zahraničních knihoven.

VISK 9 – CASLIN – Souborný katalog ČR a jeho provoz a rozvoj

Caslin

zaměřen na podporu nadstandardní knihovnické, informační a kulturně vzdělávací činnosti Program Česká knihovna zajistit dostupnost současné české literární tvorby


  • Program výzkumu a vývoje

Program Zpřístupňování a ochrana knihovních fondů formou digitalizace s využitím mezinárodní sítě internet v souvislosti s vytvářením informační společnosti, Program Správa a ochrana dat v knihovnách, Program Nové postupy ochrany a konzervace knihovních fondů, Program Knihovny a informační společnost, Program Zpřístupnění a ochrana kulturních, uměleckých a vědeckých zdrojů Licence na půjčování zvukových záznamů


  • Programy a fondy na podporu knihoven z ostatních resortů

Program Informační zdroje pro výzkum a vývoj – LI (MŠMT)- základním cílem vytvořit podmínky pro zajištění dostupnosti informací, publikovaných ve světových vědeckých a odborných časopisech pro potřeby české vědy, výzkumu, vývoje, vzdělávání a dalších společenských aktivit Program Informační infrastruktura výzkumu – 1N (MŠMT) Fond rozvoje vysokých škol (MŠMT) Účelová dotace MZd pro veřejné informační služby ve zdravotnictví




3 Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004–2010

Hlavní cíl Koncepce

Prostřednictvím knihovního systému umožnit občanům rovný přístup k publikovaným dokumentům a dalším informačním zdrojům v jakékoliv formě. Vytvářet informační infrastrukturu pro výchovu a celoživotní vzdělávání, uspokojování kulturních zájmů občanů, výzkumnou a vývojovou činnost a podílet se na ekonomických aktivitách a nezávislém rozhodování jednotlivce.


4. Dílčí cíle Koncepce

*A. Formování knihovního systému

*B. Rovný přístup k veřejným knihovnickým a informačním službám

*C. Tvorba a zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů

*D. Ochrana a zpřístupnění kulturního dědictví

*E. Rozvoj lidských zdrojů


Odkazy

MATUŠÍK, Zdeněk. Strategie pro evropské knihovny. Prezentace podle knihy. In: SlideShare [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/stunome/strategie-pro-evropske-knihovny

Reference

  1. Bibliotheken 2040: de toekomst in uitvoering. Haag, 2001. ISBN 9054832975.
  2. Library Strategy 2010: Policy for acces to knowledge and culture. Publications of the Ministry of Education, 2003. ISBN 952-442-188-7. Dostupné z: http://www.minedu.fi/export/sites/default/OPM/Julkaisut/2003/liitteet/opm_98_kseng.pdf?lang=en
  3. BUSSMANN, Ingrid. Die Bibliothek 21 in Stuttgart: Schaufester des literarischen und kulturellen Lebens der Stadt - Von der Vision zur Wirklichkeit. Dostupné z: http://edoc.hu-berlin.de/miscellanies/bibliotheksbau-30189/350/PDF/350.pdf
  4. Framework for the future : libraries, learning and information in the next decade. Department for Culture, Media and Sport (DCMS), 2003. BUSSMANN, Ingrid. Die Bibliothek 21 in Stuttgart: Schaufester des literarischen und kulturellen Lebens der Stadt - Von der Vision zur Wirklichkeit. Dostupné z:
  5. Framework for the future : libraries, learning and information in the next decade. Department for Culture, Media and Sport (DCMS), 2003
  6. RICHTER, Vít. Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004-2010. Národní knihovna: Knihovnická revue [online]. 2004, 15, 3, [cit. 2017-02-12]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403123.html. ISSN 1214-0678

Související články