Struktura malé skupiny - vztahy, role, statusy, normy

Verze z 19. 11. 2013, 11:02, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: == Struktura malé skupiny - vztahy, role, statusy, normy == * '''skupina''' = vzájemně závislé útvary (od dvojic až po trvalá společenství) * základní podm…)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Struktura malé skupiny - vztahy, role, statusy, normy

  • skupina = vzájemně závislé útvary (od dvojic až po trvalá společenství)
  • základní podmínkou vzniku jsou jedinci s potřebou sociální začleněnosti
  • vztahy trvalé, které mají určitou strukturu a dynamiku
  • určitý počet lidí, jejichž činnost směřuje ke společným cílům, má určitou hierarchii

rozlišuje se na:

  1. formální - je součástí nějaké organizace a její cíle jsou touto institucí určeny
  2. neformální - převažuje činnost vedoucí k uspokojení potřeb jednotlivých členů
  3. členská - skupina, jejímž jsem členem
  4. referenční - nejsem členem, ale chovám se, jako bych byl
  • další rozlišení:
  • pracovní skupiny
  • antisociální skupiny
  • výchovné skupiny
  • hrové skupiny
  • meziosobně interakční skupiny (př. kamarádské party)


Malá sociální skupina

  • je seskupení, které je charakterizováno bezprostřední interakcí ve smyslu vzájemné závislosti a ovlivnění jejích členů
  • seskupení bezprostředně komunikujících a interagujících jedinců
  • relativně uzavřená, dlouhodobé sociální role a pozice
  • možnost vytvoření emocionálních vztahů
  • vytváří se kolektivní paměť
  • charakter skupiny se odvíjí od kompozice z hlediska individuálních znaků, vlastností členů, počtu členů


  • cíle skupiny:
  • nadskupinové
  • společné skupinové
  • skupina sama, její rozvoj a udržení


  • hodnoty skupiny:
  • zvnitřnělé cíle skupiny přijaté jejími členy
  • ve skupině se vytváří určitá hierarchie hodnot


Normy

  • pravidla chování specifikující činnosti členů, které jsou v určité situaci vhodné či ne
  • právní normy
  • nepsané normy
  • obsah a závaznost norem pramení z cílů a hodnot skupiny
  • ulehčují ale i omezují činnost jednotlivých členů
  • různí členové projevují různou podřídivost (konformitu)
  • Aschovy pokusy - konformita je ovlivněna situací ve skupině, ale i osobností


Role

  • soubor očekávání (chování a jednání) spjatých s pozicí ve skupině
  • je soubor specifického, skupinou očekávaného chování, určeného normami
  • očekávání je spjato se společenským konsensem, vývojem společnosti (př. emancipace žen)
  • jedinec má tendenci zapřít své já a napodobit to, co se obecně líbí
  • předpis role dán tím co očekáváme - někdy striktně dán normami (voják), jindy ne (rodič)
  • důležitá je role v dětství, vytváří základní dispozice pro jednání s lidmi
  • ve vztahu k roli je velmi významný mladší školní věk - formování osobnosti pomocí hry, ztotožnění se se svou sexuální rolí
  • výkon role - několik jedinců o stejné roli ji nikdy nebude vykonávat shodně
  • vliv vlastností
  • dispozic
  • motivů pro výkon role
  • postoje k roli
  • zkušeností
  • situace
  • vykonáváme několik rolí, ne všechny jsou v souladu (dcera x vedoucí v práci)
  • role od sebe nelze ostře oddělit (profesionální deformace)
  • roli lze odmítnout (matka odvrhne své dítě)
  • volba role
  • některé si lze zvolit (podle vloh, schopností, temperamentu, charakteru, fyzických dispozic)
  • některé nemůžeme podle své volby přijmout či odmítnout


Status (pozice)

  • postavení jedince ve skupině
  • určitý soubor práv a povinností, který určí skupina, závisí na tom, jak jedinec dokáže prospívat skupině
  • nelze ji bez rozmyslu přijmout či odvrhnout, je nutné ji postupně ovlivňovat
  • pozice sama o sobě je určená obsahově
  • pozice vyjádřená mocí, prestiží a hodnotou člena se nazývá sociální status
  • čím přesněji je status určen, tím konkrétnější požadavky na člena skupina má


Druhy

  • podle očekávání
  1. očekávaná - jedinec si myslí, že má určitou pozici
  2. reálná - ta, jíž jedinec skutečně má (většinou jiná než očekávaná)
  • pozice dle obliby - kontakt s ostatními členy, schopnost uspokojovat jejich potřeby
  1. jedinec populární
  2. oblíbený
  3. akceptovaný
  4. trpěný
  5. mimostojící
  • pozice dle vlivu (moci, prestiže) - dle schopností a zdatnosti
  1. vůdce
  2. pomocníci (aktivní)
  3. souputníci (pasivní)
  4. outsideři


Struktura skupiny

  • vnitřní uspořádání skupiny
  • vzniká postupně v procesu diferenciace
  • diferencuje se na základě kritérií podle vlivu na skupinu, obliby, ale i fyzických aspektů
  • vznikající vzorce vztahů mezi členy, jako diferencovanými jednotkami je právě struktura skupiny
  • diferencuje se na základě kritérií podle vlivu na skupinu, obliby, ale i fyzických aspektů
  • skupina má tolik struktur, kolik je různých dimenzí, ty však na sobě nejsou nezávislé, ale společně vytváří globální obraz skupiny
  • vztah mezi skupinou a jejím členem je vztahem mezi základní jednotkou a celkem.
  • charakteristika člena uvnitř skupiny je vyjádřena jeho pozicí
  • zpočátku závislá na jednotlivých členech
  • postupně se však od tohoto vztahu odpoutá a začne být nezávislá natolik, že skupina může přestát i odchod některých původních členů a příchod nových


Formování skupiny

  • začal se zkoumat v 50. letech 20. Století
  • podle Tuckmana se dění ve skupině projevuje ve dvou simultánně působících sférách:
  1. sociálně emocionální sféře - chování členů k sobě navzájem
  2. úkolově orientované sféře - obsah interakcí ve vztahu k řešenému úkolu


  • proces vývoje skupiny se dá rozdělit do čtyř fází:
  1. formování - fáze je charakterizována závislostí a orientací, lidé se postupně seznamují s úlohou, kterou mají zastat, převládajícím pocitem je úzkost a nejistota
  2. bouření - charakteristický je konflikt a emocionalita, členové skupiny se snaží prosadit a docílit, aby skupina uspokojovala jejich osobní potřeby, vznikají konflikty a dochází k nepřátelství mezi členy s protichůdnými zájmy
  3. normování - charakterizuje jej soudržnost a výměna, každý se snaží překonat konflikty, dohadují se jasnější pravidla skupinového chování, sdílení hodnot
  4. ukončení - fáze rozchodu, členové se uvolňují ze sociálně emočních vazeb a aktivit


Sociální vliv

  • nejvýznamnějším rysem fungování skupiny je její vliv na své členy
  • sociální vliv může mít charakter:
  1. sociální facilitace - vliv přítomnosti jiných lidí na chování člověka
  2. sociálního zahálení - čím více lidí tím mnohdy připadá nižší výkon na jednotlivce
  3. deindividuace - skupina je za jistých okolností prostředím, ve kterém se jednotlivec ztrácí,pod vlivem své anonymity koná způsobem, který je v běžných situacích tlumený, anonymita znamená sníženou zodpovědnost protože si jedinec neuvědomuje, veřejné aspekty sebe
  4. skupinové polarizace - názorové vyhranění se aby se jedinec prezentoval pro skupinu čitelněji “jsem s vámi”