Studia kyberkultury a kyberpunk

Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto odkazu.

Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?

Základní autoři a témata studií kyberkultury

Kyberkultura je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s kybernetikou, informačními technologiemi, transhumanismem, hackery, kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.[1]
V případě kyberkultury se zajímáme o její definici, historii a vývoj, projevy atd. Studia kyberkultury se pak zabývají problémy a možnostmi, které kyberporstor přináší, virtuálními komunitami, online identitami, sociálními interakcemi v online prostředí, interakcemi mezi uživatelem a rozhraním, či tím, jak technologie a internet ovlivňují společnost a jakým způsobem společenské chování v kyberprostoru probíhá.
Více o historii kyberkultury a historii studia kyberkultury zde.

Základní autoři

Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek

Základní autoři a koncepty kyberpunku

Kyberpunk je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti. [2]

Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. [3]

Koncepty kyberpunku

Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie…
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) [4]

Spisovatelé kyberpunku

Zahraničí:
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix
Bruce Bethke - Cyberpunk
William Gibson - Neuromancer
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)
Rudy Rucker - Doftware, Wetware
Pat Cadigan – Synners

Čeští:
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti


Filmy: Blade Runner (1983), The Matrix (1999), Ghost in the Shell (1995)

Vývoj a současná podoba kybeprostoru. Metafory kyberprostoru.

Proměna termínu kyberprostor

Termín „kyberprostor“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:

„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se..." [5]

První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl J. P. Barlow ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.[6] Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept Davida Hakkena, který „charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.[7]

Současná podoba kyberprostoru

Nyní existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako „teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“. [8]

Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:

„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“[9]

Metafory ke kyberprostoru

Většina metafor kyberprostoru se k němu vztahuje z prostorového hlediska:
Kyberprostor jako nově objevené elektronické území, které můžeme studovat, civilizovat, kolonizovat.
Kyberprosto jako křesťanský ráj, tedy místo bez hranic, otevřené všem bez ohledu na rasu či národnost, obývané entitami bez těla, příslib nesmrtelnosti.[10]

Přestože kyberprostor není synonymem internetu ani virtuální reality, často se pojem kyberprostor používá pro vyjádření místa (popisu sítě počítačů), kde probíhá například výměna dat, elektronická komunikace, nebo kde jsou umístěny webové stránky. Kyberprostor může být chápán jako prostor a příležitost pro neomezenou komunikaci, tvorbu kultury a formování nových identit. Kyberporstor je chápán jako opak reálného světa.

Jak píše Bruce Sterling ve svém románu Hacker Crackdown, kyberprostor je "the "place" where a telephone conversation appears to occur. Not inside your actual phone, the plastic device on your desk. Not inside the other person's phone, in some other city. THE PLACE BETWEEN the phones. The indefinite place OUT THERE, where the two of you, two human beings, actually meet and communicate."[6]


Reference

  1. MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.
  2. Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk
  3. PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/>.
  4. STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.
  5. GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.
  6. 6,0 6,1 STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.
  7. MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm
  8. Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace
  9. MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace
  10. MIHALACHE, Adrian. The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor. The Information Society 18 (4)[online]. 2002, 293-301. Dostupné z: http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf

Použitá literatura

Doporučená literatura

Související články