Základní komunikační schéma

Komunikační model.png


                                        Kontext
                  → Sémantický obsah     → → →             Kódování
                                                      Syntaktická forma

Zdroj informace ↓

                                                        Přenosový kanál 
                                                                 ↓                                                                                            
                                           Kontext
                  ← Sémantický obsah    ← ← ←      Syntaktická forma 
                                                         →   Dekódování


Příjem informace

Informace obsahuje dvě zcela odlišné složky:

Syntaxe

Syntaxe zkoumající vnitřní strukturu systému znaků nezávisle na jejich funkci; udává vztahy znaků v (jejich) řetězcích. [1]

Sémantika

Sémantika se zabývá významem (interpretací) programovacího jazyka, jenž lze popsat například denotační sémantikou, algebraickou sémantikou, sémantikou akcí, apod. [2]

Základní funkcí jazyka je vztah mezi sémantickým obsahem informace a syntaktickou formou informace.
Hlavní význam má vztah sémantického obsahu informace ke kontextu.
Sémantický obsah – prostá informace – poznatek – znalost
Syntaktickou formu lze uspořádat do pořadí podle rostoucí kvality.
Syntaktická forma – holá data – ověřená data – uspořádaná data

Měření informace

Z obsahového hlediska – sémantická forma

- podle obsahuje
- data (údaje)
- záleží na kontextu

Z technického hlediska – syntaktická stránka

- vychází z teorie informace

Claude Shannon jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.
„Informace je odstraněná neurčitost.„
Vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na míře pravděpodobnosti.
Dle Shannona: čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má.
Shannonovo chápání informace nebere v úvahu předchozí znalosti příjemce ani sémantický obsah informace.
Jde tedy spíš o měření přenášených signálů. [4]

Odkazy

Reference

[1] JANOUŠEK, Ivo. Gnozeologie komunikací. Praha, Karolinum, 2001. ISBN 8024603217.
[2] Filip Goldefus. Syntaxe a sémantika programovací jazyků Teorie programovacích jazyků. Brno, 2007. Dostupné z <http://www.fit.vutbr.cz/study/courses/TJD/public/0708TJD-Goldefus.pdf> Technická škola Brno.
[3] SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
[4] Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)>

Použitá literatura

  • SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  • Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)>
  • Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Karolinum, Praha 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.
  • Jílek, Jan. Informatika: Úvod do informatiky a OS [online]. Zábřeh: Říjen, 2011 [cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://www..bozenka.cz/docs/ucitele/jilek/01.pdf >


Klíčová slova

Informace, Komunikační schéma, Syntaxe, Sémantika, Syntaktická forma jazyka, Sémantický obsah informace