Telefon: Porovnání verzí

 
Řádek 92: Řádek 92:
 
*Smartphone. Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. 2016-01-04 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Smartphone
 
*Smartphone. Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. 2016-01-04 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Smartphone
 
===Související články===
 
===Související články===
[[Alexander Graham Bell]]
+
*[[Alexander Graham Bell]]
 
 
[[Komunikace]]
 
  
 +
*[[Komunikace]]
 
===Externí zdroje===
 
===Externí zdroje===
 
*http://www.knowyourmobile.com/
 
*http://www.knowyourmobile.com/
*
 
 
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===
 
Telefon, komunikace, Bell, mobilní telefon
 
Telefon, komunikace, Bell, mobilní telefon

Aktuální verze z 4. 1. 2016, 18:32

Bellův telefon

Za vynálezce prvního telefonu byl dlouho považován Alexander Graham Bell. Později se však ukázalo, že nebyl první, kdo přišel s takovým nápadem.

Bellův telefon byl poprvé představen 10. března 1876. O rok později se objevuje společnost Bell Telephone Company pod vedením Gardinera Hubbarda a vzniká takzvaný „Bell System“ (řídící systém společností spadajících pod Bell Telephone Company). [1]

V roce 1876 byla společnosti Western Union nabídnuta možnost koupě Bellova patentu. Společnost ovšem využila patentů Alisha Graye a byla založena American Speaking Telephone Company. To bylo ovšem považováno za porušení Bellova patentu. [1]

Společnost se dále rozvíjela. V roce 1878 došlo ke změně vedení společnosti a do role generálního manažera se dostává Theodore Vail, který má velké zkušenosti ze společnosti Railway Mail Services. V té době bylo již používaných telefonů zhruba 10000. [1]

V již zmíněném roce 1878 vytvořil Bell lepší mikrofon, který byl tomu od Edisona nadřazen. Soudní spor Bell vyhrál a jeho společnosti připadly patenty a majetky společnosti American Speaking Telephone Company, která byla do té doby velkým soupeřem Bellovy společnosti. [1]

V roce 1891 došlo k zásadnímu vylepšení Bellovy telefonní sítě. Almon Strowger vytvořil automatické vytáčení, kdy uživatel zadal číslo volaného sám a nepotřeboval již ústředny. [1]

O dva roky později se Bell musel potýkat s vypršením svého patentu, což vedlo ke zrození mnoha malých firem, které se začaly výrobou telefonů a telefonií zabývat. [1]

V roce 1915 došlo v Bellově firmě k rozšíření na první linku mezi východem a západem USA.[1]

O tři roky později se dostává telefonní komunikace pod kontrolu vlády USA. Bellově společnosti se ovšem podaří stát se zprostředkovatelem různých služeb. Později vzniká firma AT&T.[1]

Ve 30. letech se dostavila krize v podobě velké deprese. Zhruba 10 % telefonů bylo odhlášeno a počet hovorů na dlouhé vzdálenosti klesl o cca 40 %. [1]

Do konce 30. let měla firma AT&T zhruba 15 milionů používaných telefonů. V 60. letech měla Bellova společnost dokonce 100 milionů zapojených a používaných telefonů.[1]

V roce 1983 došlo k rozdělení Bell Systemu na sedm menších firem, které se později opět spojily.[1]

Antonio Meucci

Za strůjce prvního telefonu je podle provedených průzkumů považován Antonio Meucci.

Antonio Meucci je původem z Itálie, ale později se přestěhoval s manželkou do New Yorku. V 50. letech 18. století se začal vzdělávat na poli elektromagnetické komunikace. Svůj první přístroj sestrojil v roce 1856. [2]

Telefonie

Telefonii lze popsat jako aktivitu, při které spolu dvě osoby hlasově komunikují. Jedná se o přenos hlasu. K samotné telefonii je zapotřebí zařízení na hlasovou komunikaci, sítě a další technologie.[3]


Telefonii můžeme rozdělit na analogovou a digitální.

Analogová telefonie se vyznačuje tím, že pro přenos zvukové informace využívá vodiče, po kterých přenáší informaci ve střídavém napětí.

Digitální telefonie využívá přenosu signálu v digitální podobě. Na začátku ovšem stojí analogový signál, který je A/D převodníkem (analog/digital) převeden do dvojkové soustavy. Na konci své cesty je převeden D/A převodníkem na původní signál. [3]


Elektrické telefony

Prvotní telefony neměly technologii zvanou automatické vytáčení. Na přístroji se nacházelo sluchátko a klička. Dotyčný při zahájení hovoru vzal sluchátko a točil kličkou, přičemž u druhého komunikátora docházelo k vyzvánění a indikaci příchozího hovoru. Záleželo také na tom, zda je dotyčný napojen přímo na jiného uživatele nebo na ústřednu. [3]


Později se začaly používat telefony s takzvanou automatickou pulzní volbou, kdy mohl uživatel zadat požadované číslo sám bez přepojování a to díky otočné číselnici umístěné přímo na telefonu. [3]


Ve druhé polovině 20. století začaly do telefonie vnikat digitální prvky a pulzní volba byla nahrazena volbou tónovou. Číselnice byla nahrazena tlačítky. Telefon na principu tónové volby fungoval tak, že každé tlačítko mělo svůj tón a po zadání čísla se tóny popořadě odvysílaly.[3]


Později už také můžeme hovořit o jisté mobilitě telefonů, a to zejména díky bezdrátovým telefonům, kdy sluchátko již nebylo spojené s přístrojem drátem. [3]


Mobilní telefony

První mobilní telefony

S technologií přenosných (mobilních) telefonů, tedy telefonů, které by bylo možno přenášet a skutečně „mobilně“ používat, se začalo experimentovat ve 20. století. Jeden z prvních prototypů mobilního telefonu byl světu představen roku 1973 společností Motorola. Telefon vážil přes 1 kg a trpěl krátkou výdrží baterie. Tento telefon se na pulty obchodů nedostal.

Koncem 70. let došlo k rozvoji mobilních sítí. První zemí s mobilní sítí ve městě bylo v roce 1979 Japonsko. Později bylo následováno severoevropskými státy jako Dánsko, Norsko, Finsko, Švédsko.[4]

Jedním z prvních telefonů, který byl zpřístupněn trhu, byla v roce 1983 Motorola DynaTAC, v mnoha ohledech podobná prototypu z roku 1973. [4]

V 90. letech dostávají mobilní telefony mnoho zajímavých funkcí, například budík, stopky, kalendář, hry apod.

Po roce 2000 se v telefonech rozvíjí také další technologie jako například Java. Java se postupně stala standardem, stejně jako se jím postupně stal barevný display, fotoaparát a další.

Smartphone

Za smartphone (chytrý telefon) je pokládáno zařízení s operačním systémem a pokročilými funkcemi (prohlížení webu, prohlížení multimédií či emailový klient). [5]

Za předchůdce chytrého telefonu je možno pokládat například PDA (Personal Digital Assistent), které se na trhu začaly objevovat v 90. letech. [5] https://en.wikipedia.org/wiki/Smartphone#PDAs

V dnešní době dominují trhu zejména tři mobilní systémy, jimiž je iOS od společnosti Apple, Android od společnosti Google a Windows Phone od společnosti Microsoft.

Odkazy

Reference

  1. 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 [Telephony Museum [online]. 1998-2012 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.telephonymuseum.com/]
  2. [Antonio Meucci. Wikipedia [online]. Wikipedia, The Free Encyclopedia, 2015-26-11 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Antonio_Meucci]
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 [Telefonie. Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. 2014-10-06 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Telefonie]
  4. 4,0 4,1 [GOODWIN, Richard. The History of Mobile Phones From 1973 To 2008: The Handsets That Made It ALL Happen. Know your mobile [online]. 2015 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.knowyourmobile.com/nokia/nokia-3310/19848/history-mobile-phones-1973-2008-handsets-made-it-all-happen ]
  5. 5,0 5,1 [ Smartphone. Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. 2016-01-04 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Smartphone]

Použitá literatura a zdroje

Související články

Externí zdroje

Klíčová slova

Telefon, komunikace, Bell, mobilní telefon