Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Tisk

Tisk je rozmnožování jednoho a více listů pomocí tiskařské formy.

Historie tisku

První počátky tisku směřují do Číny, kde vznikly deskové tisky už v 9. století. Netisklo se ale pomocí tiskařského listu a tak se tisk nijak více nerozšířil. Až v 19. století se z Asie dostal do Evropy, jelikož byl používán moderní tiskařský lis a dřevěné desky. Za vynálezce mechanického knihtisku považujeme Johannese Gutenberga, který jako první začal využívat knihtisk za pomocí pohyblivých mechanických liter. Rozšíření jeho objevu mělo za následek obrovský nárůst produkce knih a jiné možnosti v předávání informací. Před tímto vynálezem byl znám tisk za pomocí dřevěných desek, kdy se do celé desky vyřezal text a ta se následně odlila. Byla to ale velmi zdlouhavá a náročná práce.

Druhy tisku

  • z výšky
  • z hloubky
  • z plochy
  • průtlačný tisk

Tisk z výšky

Při tisku z výšky je vytvořena forma s výstupky neboli body, na kterých se barva uchytává a následně obtiskne na papír. Do prohlubní ve formě se nedostane. Gumovou nebo plastovou tiskovou formu nazýváme flexotiskem. Je vyráběna pomocí laseru a je nejčastěji používána na potisk lepenky, folií apod. Naopak knihtiskem nazýváme dřevěnou nebo kovovou formu, která je vytvořena jako zrcadlový obraz a následně otisknuta na papír. Nejčastěji tuto formu tisku využíváme na časopisy, knihy apod. Je to nejstarší technika, je ale poměrně pracná a tudíž ji dnes nahrazují výkonnější postupy.

Tisk z hloubky

Tamponový tisk neboli tampotisk: Obraz se otiskne pomocí silikonového tamponu na který je obtisknutý obraz z tiskové formy na požadovaný předmět, kterým jsou nejčastěji obaly a další nerovné výrobky. Hlubotiskem nazýváme proces, při kterém je obraz vryt či vyleptán do tiskové formy a následně otisknut na nejčastěji umělecké tisky.

Tisk z plochy

Oba body (tisknoucí i netisknoucí prvky) jsou na stejné úrovni a liší se od sebe jen vlastnostmi povrchu. Jestliže použijeme mastné tiskařské barvy, musí tisknoucí místa přijímat barvu a odpuzovat vodu. Netisknoucí musí být opakem, tudíž musí odpuzovat barvu a přijímat vodu. Následně se tisková forma smáčí vodným roztokem a navaluje se na ni tisková barva. Nepřímý tisk je příklad ofsetu. Jedná se o postup, kdy se tisková forma otiskuje na válec s gumovým potahem, který přenese obraz na papír. Tím odpadá nutnost zrcadlového obrazu a forma se tak méně opotřebovává.

Průtlačný tisk

Při průtlačném tisku barva přímo protéká tiskovou formou.

Velkoformátový tisk

Velkoformátový tisk je určen odborné veřejnosti z reklamy, GIS apod. a také široké veřejnosti, která s velikými formáty pracuje.

Odkazy

Externí odkazy

Galerie

Odkaz

Externí odkazy

Tiskárny

Doporučená literatura

  • Česká kniha v proměnách staletí, BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Vyd. 1. V Praze: Panorama, 1990, 622 p. ISBN 8070381310.
  • Úvod do dějin tištěných médií, VEČEŘA, Pavel. Úvod do dějin tištěných médií. Vydání 1. Praha: Grada Publishing, 2015. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-4178-9.
  • Encyklopedie knihy 1. vydání, VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.
  • Encyklopedie knihy 2. vydání, VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9