Tvořivost

Verze z 12. 10. 2013, 10:16, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: == Tvořivost == * komplexní schopnost, která je výsledkem zdařilé syntézy kognitivních schopností, vlastností osobnosti a některých motivů (Plháková) * s…)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Tvořivost

  • komplexní schopnost, která je výsledkem zdařilé syntézy kognitivních schopností, vlastností osobnosti a některých motivů (Plháková)
  • schopnosti, pro niž jsou typické takové duševní procesy, které vedou k nápadům, řešením, koncepcím, uměleckým formám, teoriím či výrobkům, jež jsou jedinečné a neotřelé (Hartl)
  • schopnost poznávat předměty v nových vztazích a originálním způsobem, smysluplně je používat neobvyklým způsobem, vidět nové problémy tam, kde zdánlivě nejsou, odchylovat se od navyklých schémat myšlení a nepojímat nic jako pevné a vyvíjet z norem vyplývající ideje i proti odporu prostředí, jestliže se to vyplatí, nacházet něco nového, co představuje obohacení kultury a společnosti (Ullrich)


  • Lubart - 6 předpokladů pro vznik tvořivosti:


  • Intelektuální schopnosti
  • Expertní znalosti a dovednosti
  • Styly myšlení
  • Osobnostní rysy
  • Vnitřní motivace
  • Podpůrné prostředí
  • myšlení a tvořivost:


  • J.P. Guilford
  • definoval dva druhy myšlenkových operací = konvergentní a divergentní

konvergentní myšlení = lineární, hledání jednoho správného či logického závěru divergentní myšlení = rozbíhavé, tvořivé myšlení, jehož výsledkem je více variant řešení daného problému

  • Max Wertheimer
  • jiné dva typy myšlení = produktivní a reproduktivní

reproduktivní myšlení = opakuje již známé postupy řešení produktivní myšlení = objevování nových stránek problému


Tvůrčí proces

  • G. Wallas
  1. fáze orientace = hledání a formulace problému
  2. fáze preparace = sbírání informací o problému, porozumění
  3. fáze inkubace = zrání, nevědomé zpracovávání problému, třídění, restrukturalizace, ucelení
  4. fáze iluminace = osvícení, dochází k tzv. aha zážitku, náhlé pochopení, vhled, souvislosti
  5. fáze elaborace = vědomé zpracování a rozpracování
  6. fáze verifikace = ověření, testování, jak kvalitní je řešení, jak se osvědčuje v praxi


Znaky tvořivé osobnosti

  • fluence = plynulost - schopnost rychlé, plynoucí, různorodé produkce, schopnost najít více alternativ řešení
  • flexibilita = pružnost - schopnost měnit uvažování, neustávat v jednom proudu, dívat se z různých úhlů, překonávat stereotypy a návyky
  • originalita = jedinečnost - schopnost vidět věci jinak než ostatní, nově, nekonvenčně
  • elaborace = vypracování - schopnost rozpracovat problém do detailu
  • senzitivita = citlivost je schopnost rozpoznat problém, dostat se k jeho jádru a řešit ho, vidění problémů tam, kde je jiní nevidí
  • improvizace - schopnost reagovat bez předchozí přípravy


Kreativní techniky

  • brainstorming, brainwriting
  • myšlenkové klobouky a myšlenkové židle
  • myšlenkové mapy
  • rozvoj tvořivosti např. hlavolamy


Testy tvořivosti

  • Urbanův figurální test tvořivého myšlení
  • Torranceho test tvořivého myšlení
  • Kreatos


Vývoj teorií tvořivosti

  • do renesance se obecně věřilo, že nové myšlenky přicházejí na popud bohů nebo Boha – Julian Jaynes: dvoukomorová mysl = tvůrčí myšlenky vdechují bohové do jedné komory (obvykle prostřednictvím múz) a účelem druhé komory bylo vyjádřit inspiraci.
  • Aristoteles jako první zpochybnil teorii dvoukomorové mysli. Podle něj hluboké poznání je důsledkem vlastních myšlenek jedince na základě procesu, který vešel ve známost jako asocianismus -> mysl sestává výhradně z idejí (slova, představy ad.), z nichž každá je spojena s jinými. Myšlení je pak procesem přecházení z jedné ideje na druhou prostřednictvím řetězce asociací.


  • Asocianismus vs. Gestaltismus
  • na Aristotela navázal Galton – výzkum rysů geniality -> závěr: duševní schopnosti jsou dědičné, pokusil se změřit činnost svého vlastního mozku
  • gestaltismus – tvůrčí myšlení je důsledkem vytváření a změn gestaltů - von Ehrenfels, nikoli pouhé spojování myšlenek novým odlišným způsobem jak tvrdí asocianismus.
  • 20. Století – výzkum kognitivních procesů: Wertheimer, Köhler, Graham Wallas
  • výzkumy a teorie o tvořivé osobnosti: Psychoanalytici (Freud, Jung, Adler, Rank, Kris) – obranné mechanismy, humanističtí psychologové - Maslow, Rogers - seberealizace
  • biologicko-psychosociální teorie – tvůrčí čin vzniká složitou interakcí biologických, psychických a sociálních sil