Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 1: Řádek 1:
 
==  ==
 
==  ==
  
== Informační analýza dokumentu a její místo mezi procesy informačního systému ==
+
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==
 +
K četbě přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a''' '''problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:
  
Chápeme-li informační systém široce, pak je jím každý souhrn prvků, který jako celek slouží k získávání, uchovávání a předávání informací. Tato definice dovoluje zahrnout mezi informační systémy celou oblast knihoven, bibliografických pracovišť a pracovišť vědeckých, technických a ekonomických informací. Každý systém zahrnuje určité procesy, jež v něm probíhají. Cílem informačního systému a procesů v něm probíhajících je co nejefektivnější uspokojování uživatelovy potřeby.   
+
1. Jakým problémem se autor zabývá
  
''Informační analýza dokumentu má v informačním systému jakéhokoli druhu významné postavení. Je součástí všech procesů informačního systému a záleží na kvalitě jejího provedení.''
+
2. K jakým závěrům dospěl
  
=== K procesům informačního systému patří: ===
+
3. O co své závěry opírá.
=== Zjišťování a akvizice informací ===
 
  
=== Vstupní zpracování ===
+
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.
  
==== <nowiki/>'''''Proces vstupního zpracování zahrnuje následující části:''''' ====
+
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou odrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.
===== Informační analýza dokumentu =====
 
  
===== Pořádání =====
+
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==
 
+
<nowiki>Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.<ref>ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.</ref> Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. </nowiki>'''obsahové analýzy dokumentu'''. Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně redukce (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u '''referátů''' a '''anotací'''.<nowiki/>
===== Referování a anotování =====
+
===== =====
 
 
===== Uložení informací =====
 
 
 
=== Výstupný zpracování ===
 
 
 
==== '''Proces výstupního zpracování zahrnuje následující části:''' ====
 
===== Selekce informací =====
 
 
 
===== Distribuce informací =====
 
 
== Obsahová analýza jako druh informační analýzy ==
 
== Obsahová analýza jako druh informační analýzy ==
 
Celek informační analýzy dokumentu lze rozložit na dva druhy analýzy.  
 
Celek informační analýzy dokumentu lze rozložit na dva druhy analýzy.  
Řádek 64: Řádek 54:
  
 
''Podstatný rozdíl mezi systematickým a předmětovým pořádáním informací spočívá v tom, že znaky umělého jazyka, jimiž je zástupně vyjádřen obsah dokumentu, nejsou u systematického pořádání uspořádány podle takových formálních principů jako je abecední princip, ale systematicky.''
 
''Podstatný rozdíl mezi systematickým a předmětovým pořádáním informací spočívá v tom, že znaky umělého jazyka, jimiž je zástupně vyjádřen obsah dokumentu, nejsou u systematického pořádání uspořádány podle takových formálních principů jako je abecední princip, ale systematicky.''
 +
 +
== Seznam referencí ==
 +
<nowiki><references/></nowiki>
  
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]

Verze z 6. 6. 2016, 15:39

V čem jsou odborné texty jiné než ostatní

K četbě přistupujeme aktivně nebo pasivně. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme textu a problému porozumět a zároveň musíme číst efektivně (účinně). Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:

1. Jakým problémem se autor zabývá

2. K jakým závěrům dospěl

3. O co své závěry opírá.

Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke kritickému čtení. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.

Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou odrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.

Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře

Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.<ref>ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.</ref> Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. obsahové analýzy dokumentu. Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší redukci (kondenzaci) textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně redukce (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u referátů a anotací.

Obsahová analýza jako druh informační analýzy

Celek informační analýzy dokumentu lze rozložit na dva druhy analýzy.

Identifikační analýza dokumentu

Vychází z identifikačních údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem identifikačního pořádání informací a jeho konkrétních forem.

Cílem je odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do jeho popisné části. Jsou to ve stručnosti – název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu. Každý tento údaj plní funkci selekčního údaje, podle něhož jsou vyhledávány odpovídající dokumenty a jednotlivé informace.

Obsahová analýza dokumentu

Vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem věcného pořádání informací a jeho konkrétních forem.

Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší redukci (kondenzaci) textu dokumentu, která reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech informačního systému a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně redukce (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u referátů, anotací a případně recenzí, které jsou vytvářeny na objednávku při adresních rešerších.

Obsahová analýza se dále uplatňuje u předmětových pořádacích soustav k formulaci předmětových hesel, k výběru deskriptorů z tezaurů, které představují selekční jazyk značně formalizovaný a u systematických pořádacích soustav jej převést do znaků (symbolů) zvoleného pořádacího systému, které představují umělý selekční jazyk.

Výsledky obsahové analýzy dokumenty ve věcném pořádání informací

Věcné pořádání informací představuje větší stupeň redukce (kondenzace) textu dokumentu než referování a anotování. Různé druhy věcného pořádání informací jsou závislé na tom, k jakému účelu bude verbální formulace obsahu dokumentu použita.

První druh věcného pořádání, který spočívá ve vřazování verbálně vyjádřeného dokumentu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací do systému lidského poznání ve smyslu celého universa tohoto poznání nebo jeho speciální části, se nazývá systematické pořádání. Velmi dlouho v dějinách knihovnictví bylo jediným druhem pořádání.

Formy systematického pořádání informací jako výsledek obsahové analýzy dokumentu

Univerzální systematické pořádací soustavy

Speciální systémy

Oborové systémy

Druhý druh věcného pořádání, který spočívá v abecedním uspořádání verbálně vyjádřeného obsahu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací, se nazývá předmětové pořádání.

Formy předmětového pořádání informací jako výsledek obsahové analýzy dokumentu

Předmětová hesla

Deskriptorové selekční jazyky

Použití slov z názvu

Podstatný rozdíl mezi systematickým a předmětovým pořádáním informací spočívá v tom, že znaky umělého jazyka, jimiž je zástupně vyjádřen obsah dokumentu, nejsou u systematického pořádání uspořádány podle takových formálních principů jako je abecední princip, ale systematicky.

Seznam referencí

<references/>