Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře == | == Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře == | ||
− | Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.<ref name="šanderová" /> Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy dokumentu'''. Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně redukce (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u '''referátů''' a '''anotací'''.<ref>KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.</ref><nowiki/> | + | Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.<ref name="šanderová" /> Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy dokumentu'''. Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně redukce (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u '''referátů''' a '''anotací'''.<ref name="kovář">KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.</ref><nowiki/> |
===== ===== | ===== ===== | ||
== Obsahová analýza jako druh informační analýzy == | == Obsahová analýza jako druh informační analýzy == | ||
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší redukci (kondenzaci) textu dokumentu, která reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech informačního systému a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně redukce (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u referátů, anotací a případně recenzí, které jsou vytvářeny na objednávku při adresních rešerších. | Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší redukci (kondenzaci) textu dokumentu, která reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech informačního systému a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně redukce (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u referátů, anotací a případně recenzí, které jsou vytvářeny na objednávku při adresních rešerších. | ||
− | Obsahová analýza se dále uplatňuje u předmětových pořádacích soustav k formulaci předmětových hesel, k výběru deskriptorů z tezaurů, které představují selekční jazyk značně formalizovaný a u systematických pořádacích soustav jej převést do znaků (symbolů) zvoleného pořádacího systému, které představují umělý selekční jazyk.<ref | + | Obsahová analýza se dále uplatňuje u předmětových pořádacích soustav k formulaci předmětových hesel, k výběru deskriptorů z tezaurů, které představují selekční jazyk značně formalizovaný a u systematických pořádacích soustav jej převést do znaků (symbolů) zvoleného pořádacího systému, které představují umělý selekční jazyk.<ref name="kovář" /> |
== Výsledky obsahové analýzy dokumenty ve věcném pořádání informací == | == Výsledky obsahové analýzy dokumenty ve věcném pořádání informací == |
Verze z 7. 6. 2016, 15:10
Obsah
V čem jsou odborné texty jiné než ostatní
K četbě přistupujeme aktivně nebo pasivně. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme textu a problému porozumět a zároveň musíme číst efektivně (účinně). Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:
1. Jakým problémem se autor zabývá
2. K jakým závěrům dospěl
3. O co své závěry opírá.
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke kritickému čtení. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou odrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.[1]
Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.[1] Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. obsahové analýzy dokumentu. Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší redukci (kondenzaci) textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně redukce (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u referátů a anotací.[2]
Obsahová analýza jako druh informační analýzy
Celek informační analýzy dokumentu lze rozložit na dva druhy analýzy.
Identifikační analýza dokumentu
Vychází z identifikačních údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem identifikačního pořádání informací a jeho konkrétních forem.
Cílem je odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do jeho popisné části. Jsou to ve stručnosti – název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu. Každý tento údaj plní funkci selekčního údaje, podle něhož jsou vyhledávány odpovídající dokumenty a jednotlivé informace.
Obsahová analýza dokumentu
Vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem věcného pořádání informací a jeho konkrétních forem.
Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší redukci (kondenzaci) textu dokumentu, která reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech informačního systému a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně redukce (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u referátů, anotací a případně recenzí, které jsou vytvářeny na objednávku při adresních rešerších.
Obsahová analýza se dále uplatňuje u předmětových pořádacích soustav k formulaci předmětových hesel, k výběru deskriptorů z tezaurů, které představují selekční jazyk značně formalizovaný a u systematických pořádacích soustav jej převést do znaků (symbolů) zvoleného pořádacího systému, které představují umělý selekční jazyk.[2]
Výsledky obsahové analýzy dokumenty ve věcném pořádání informací
Věcné pořádání informací představuje větší stupeň redukce (kondenzace) textu dokumentu než referování a anotování. Různé druhy věcného pořádání informací jsou závislé na tom, k jakému účelu bude verbální formulace obsahu dokumentu použita.
První druh věcného pořádání, který spočívá ve vřazování verbálně vyjádřeného dokumentu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací do systému lidského poznání ve smyslu celého universa tohoto poznání nebo jeho speciální části, se nazývá systematické pořádání. Velmi dlouho v dějinách knihovnictví bylo jediným druhem pořádání.
Formy systematického pořádání informací jako výsledek obsahové analýzy dokumentu
Univerzální systematické pořádací soustavy
Speciální systémy
Oborové systémy
Druhý druh věcného pořádání, který spočívá v abecedním uspořádání verbálně vyjádřeného obsahu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací, se nazývá předmětové pořádání.
Formy předmětového pořádání informací jako výsledek obsahové analýzy dokumentu
Předmětová hesla
Deskriptorové selekční jazyky
Použití slov z názvu
Podstatný rozdíl mezi systematickým a předmětovým pořádáním informací spočívá v tom, že znaky umělého jazyka, jimiž je zástupně vyjádřen obsah dokumentu, nejsou u systematického pořádání uspořádány podle takových formálních principů jako je abecední princip, ale systematicky.
Seznam referencí
- ↑ 1,0 1,1 ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.
- ↑ 2,0 2,1 KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.