Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití

V čem jsou odborné texty jiné než ostatní

K četbě přistupujeme aktivně nebo pasivně. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme textu a problému porozumět a zároveň musíme číst efektivně (účinně). Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:

1. Jakým problémem se autor zabývá

2. K jakým závěrům dospěl

3. O co své závěry opírá.

Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke kritickému čtení. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.

Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou odrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.[1]

Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře

Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.[1] Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. obsahové analýzy dokumentu. Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší redukci (kondenzaci) textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně redukce (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u referátů a anotací.[2]

Obsahová analýza jako druh informační analýzy

Celek informační analýzy dokumentu lze rozložit na dva druhy analýzy.

Identifikační analýza dokumentu

Vychází z identifikačních údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem identifikačního pořádání informací a jeho konkrétních forem.

Cílem je odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do jeho popisné části. Jsou to ve stručnosti – název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu. Každý tento údaj plní funkci selekčního údaje, podle něhož jsou vyhledávány odpovídající dokumenty a jednotlivé informace.

Obsahová analýza dokumentu

Vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem věcného pořádání informací a jeho konkrétních forem.

Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší redukci (kondenzaci) textu dokumentu, která reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech informačního systému a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně redukce (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u referátů, anotací a případně recenzí, které jsou vytvářeny na objednávku při adresních rešerších.

Obsahová analýza se dále uplatňuje u předmětových pořádacích soustav k formulaci předmětových hesel, k výběru deskriptorů z tezaurů, které představují selekční jazyk značně formalizovaný a u systematických pořádacích soustav jej převést do znaků (symbolů) zvoleného pořádacího systému, které představují umělý selekční jazyk.[3]

Výsledky obsahové analýzy dokumenty ve věcném pořádání informací

Věcné pořádání informací představuje větší stupeň redukce (kondenzace) textu dokumentu než referování a anotování. Různé druhy věcného pořádání informací jsou závislé na tom, k jakému účelu bude verbální formulace obsahu dokumentu použita.

První druh věcného pořádání, který spočívá ve vřazování verbálně vyjádřeného dokumentu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací do systému lidského poznání ve smyslu celého universa tohoto poznání nebo jeho speciální části, se nazývá systematické pořádání. Velmi dlouho v dějinách knihovnictví bylo jediným druhem pořádání.

Formy systematického pořádání informací jako výsledek obsahové analýzy dokumentu

Univerzální systematické pořádací soustavy

Speciální systémy

Oborové systémy

Druhý druh věcného pořádání, který spočívá v abecedním uspořádání verbálně vyjádřeného obsahu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací, se nazývá předmětové pořádání.

Formy předmětového pořádání informací jako výsledek obsahové analýzy dokumentu

Předmětová hesla

Deskriptorové selekční jazyky

Použití slov z názvu

Podstatný rozdíl mezi systematickým a předmětovým pořádáním informací spočívá v tom, že znaky umělého jazyka, jimiž je zástupně vyjádřen obsah dokumentu, nejsou u systematického pořádání uspořádány podle takových formálních principů jako je abecední princip, ale systematicky.

Seznam referencí

  1. 1,0 1,1 ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.
  2. KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.
  3. KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.