Uveďte společné charakteristiky a základní rozdíly klasifikace věd a věcného pořádání informací

Verze z 25. 6. 2016, 13:23, kterou vytvořil Michal.Bily (diskuse | příspěvky) (Založení stránky, vložení textu pro další editaci)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Klasifikace věd – pořádá lidské poznání o předmětech, jevech a procesech reálného světa a jejich odrazu v lidském myšlení. Závisí na stupni vědeckého poznání, filozofické škole, společenských podmínkách. Poznávací proces tvoří dvě základní tendence: integrace poznatků a diferenciace poznatků. 1.) Integrace poznatků je sjednocování do univerzálního systému, postižení vzájemných vztahů. K integraci poznat-ků slouží syntetická metoda. 2.) Diferenciace poznatků je rozvětvení, oddělení jedné disciplíny od druhé. K diferenciaci poznatků slouží analy-tická metoda.

Klasifikace věd se dělí podle stupně poznaní na homogenní – každá množina je rozkládána na stejný počet podmno-žin (umělé – nejsou objektivním zobrazením reálného světa) a na heterogenní – množiny jsou rozkládány na nestej-ný počet podmnožin (přirozené – přesněji zobrazují reálný svět). Podle filozofického systému se dělí na idealistické a materialistické.

Pořádáním informací rozumíme proces vstupního zpracování informací v informačním systému, je závislé na výsled-cích informační analýzy dokumentů. Ta probíhá nejen při vstupním zpracování do informačního systému, ale také při jeho výstupu. Při vstupním zpracování se vytváří soubor slov přirozeného jazyka, který bude daný dokument charak-terizovat, tedy jakýsi obraz či profil dokumentu. Dělí se na dva druhy: systematické a předmětové: a.) Systematické zpracování je historicky starší, užívalo se již ve starověku. Dokumenty, záznamy o nich nebo zá-znamy o jednotlivých informacích jsou vřazovány do předem vytvořené klasifikace lidského poznání. Užívá se umělý jazyk. b.) Předmětové zpracování je historicky mladší. S jeho počátky se setkáváme v 17. stol., běžně se užívá od 2. po-loviny 19. stol. Obsah dokumentu nebo jednotlivých informací je vyjádřen slovně v jazyce zpracovatelské orga-nizace. Užívá se přirozený jazyk, více či méně formalizovaný.

Klasifikace věd a selekční jazyky  Selekční jazyky zpracovávají dokumenty a informace o předmětech, jevech a procesech reálného světa, tedy o poznatcích člověka zaznamenaných v dokumentech.  Hmotné a formální vlastnosti nosičů jsou důležitou okolností, která se ve zpracování těchto dokumentů projeví.  Dále je třeba přihlédnout k hledisku, z něhož je téma dokumentu pojednáno, k čtenářskému určení a způsobu zpracování.  Klasifikace věd uvádí souvislosti mezi vědami a to v celé složitosti a spleti vztahů.  Systematické selekční jazyky jsou v zásadě lineární, nemohou postihnout všechny souvislosti.  Základní spojitosti lze vyjádřit formou odkazů.  Dokumenty pojednávají o určitém tématu z určitého hlediska, v určité formě, pro určitý druh čtenářů, téma je zasazeno do určitých prostorových a časových možností.  Dokument může pojednávat o více tématech (polytematické a univerzální dokumenty), v případě krásné litera-tury není obsah či téma ve vlastním smyslu, pro věcné zpracování je zachytitelná jen forma.