Uveďte společné charakteristiky a základní rozdíly klasifikace věd a věcného pořádání informací

Klasifikace věd je v knize Blahoslava Kováře Věcné pořádání informací a selekční jazyky popisována takto: „Klasifikace věd je v zásadě klasifikací forem vývoje hmoty od jednoduchých ke složitým a zároveň vyjevením objektivních vztahů a přechodů, které existují mezi jednotlivými formami vývoje hmoty."[1]

Věcné pořádání informací je podle TDKIV definováno jako: "Specifický proces pořádání informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pořádacími znaky věcných selekčních jazyků. Podle typu pořádacích znaků a principu organizace informací se vyčleňuje předmětové a systematické pořádání informací."

Klasifikace věd Věcné pořádání
  • Smyslem je pořádání lidské poznání o všech aspektech reálného světa.
  • Uvádí souvislosti mezi vědami a to v scelé složitosti a spleti vztahů.
  • Závisí na stupni vědeckého poznání, filozofické škole a společenských podmínkách.
  • Dělí se na homogenní (každá množina má stejný počet podmnožin - nepřirozené) a heterogenní.
  • Založena na integraci poznatků do univerzálního systému a diferenciaci jednotlivých disciplín.
  • Podle filozofického systému lze dělit na idealistické a materialistické.
  • Druh pořádání informací = proces zpracování informací v informačním systému. Věcný - závislý na obsahové analýze dokumentu (ta probíhá nejen při vstupním zpracování do informačního systému, ale také při jeho výstupu).
  • Při vstupním zpracování se vytváří soubor slov přirozeného jazyka, který bude daný dokument charakterizovat, tedy jakýsi obraz či profil dokumentu. Dělí se na dva druhy: systematické a předmětové.
    • Systematické zpracování je historicky starší, užívalo se již ve starověku. Dokumenty, záznamy o nich nebo záznamy o jednotlivých informacích jsou vřazovány do předem vytvořené klasifikace lidského poznání. Užívá se umělý jazyk.
    • Předmětové zpracování je historicky mladší. S jeho počátky se setkáváme v 17. stol., běžně se užívá od 2. poloviny 19. stol. Obsah dokumentu nebo jednotlivých informací je vyjádřen slovně v jazyce zpracovatelské organizace. Užívá se přirozený jazyk, více či méně formalizovaný.
  • Smyslem je umožnit efektivní vyhledávání.
  • Problémy jsou závislost na kulturním kontextu, subjektivnost v chápání obsahu a potřeby informace a např. obtížné určování efektivnosti (relevance).

Klasifikace věd a selekční jazyky

  • Selekční jazyky zpracovávají dokumenty a informace o předmětech, jevech a procesech reálného světa, tedy o poznatcích člověka zaznamenaných v dokumentech.
  • Systematické selekční jazyky jsou v zásadě lineární, nemohou postihnout všechny souvislosti.
  • Základní spojitosti lze vyjádřit formou odkazů.
  • Dokumenty pojednávají o určitém tématu z určitého hlediska, v určité formě, pro určitý druh čtenářů, téma je zasazeno do určitých prostorových a časových možností.
  • Dokument může pojednávat o více tématech (polytematické a univerzální dokumenty), v případě krásné literatury není obsah či téma ve vlastním smyslu, pro věcné zpracování je zachytitelná jen forma.

Zdroje

Reference

  1. KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky, Praha: Institut UVTEI pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 250 s.

Doporučená literatura

  • BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. Národní knihovna ČR [online]. 2001, č. 3 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/pdf/0103/nk0103175.pdf
  • KOVÁŘ, Blahoslav. Základy obecné metodiky věcného pořádání informací. Praha: ÚVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1978. 65 s. Metodické letáky, sv. 130.

Související články

Selekční jazyk
Dokument
Obsahová analýza
Automatická indexace

Klíčová slova

věcné pořádání informací, selekční jazyk, obsahová analýza, klasifikace věd