Veni z Abydu: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
Narození a začátky jeho kariéry spadají do vlády panovníka [[Teti|Tetiho]].Jeho kariéra je dosledovatelná až do období vlády panovníka
+
'''Veni z Abydu, '''známý též jako''' Veni starší,''' byl významným úředníkem a vezírem v období vlády 6.dynastie. Jeho narození a počátky jeho působení spadají do vlády panovníka [[Teti|Tetiho]], jeho kariéra je dosledovatelná až do období vlády panovníka Merenrea.<ref>REDFORD D., 2001: ''The Oxford Encyclopedia of Ancient Egypt ''</ref> Jedná se o jednu z nejznámějších  nekrálovských osobností Staré říše. Jeho kariére a vliv dokládají vývoj na konci Staré říše, kdy docházelo k drobení centrální moci a osamostatňování vlivných místních úředníků. <ref name=":1">Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.</ref> 
[[File:Autobiography of Weni, from Abydos, now at the Egyptian Museum in Cairo.png|thumb|Veniho životopis|225x225px]]
+
 
[[Merenre|Merenrea]]. <ref>REDFORD D., 2001: ''The Oxford Encyclopedia of Ancient Egypt ''</ref>Pořben byl v [[Abydos|Abydu]]. O jeho kariéře jsme informováni z autobiografické stély, nalezené v jeho hrobce, dnes v Káhirském muzeu s inventárním číslem 1435.<ref name=":0">LICHTHEIM M., 1975: ''Ancient Egyptian Literature, vol. I: The Old and Middle Kingdoms''</ref> Rozsáhlý životopis kromě úřadů popisuje také několik osobních epizod. Například jak mu panovník Teti nechal vyrobit sarkofág z turského vápence. Jednou z často zmiňovaných pasáží z jeho životopisu, je část, kde Veni popisuje jak prováděl výslech v královském harému, když osamotě promlouval s královnou VeretiamtesTaké popisuje válečná tažení a stavební práce [[Pepi I.|Pepiho I.]] a Merenrea.<ref name=":0" />  
+
'''Autobiografie'''
 +
 
 +
O jeho kariéře jsme informováni z autobiografické stély, nalezené v jeho hrobce. Tato památka se dnes v Káhirském muzeu s inventárním číslem 1435.<ref name=":0">LICHTHEIM M., 1975: ''Ancient Egyptian Literature, vol. I: The Old and Middle Kingdoms''</ref>
 +
 
 +
Rozsáhlý text zmiňuje, že již Veniho otec byl egyptským vezírem. Sám Veni se stal představeným Horního Egypta, organuzoval různé expedice, stavební práce, měl na starosti některé hospodářské a ekonomické činnosti, jako např,. hloubení kanálů, a také stál v čele výpravám do Núbie a proti beduínům.<ref name=":0" />Významnou a často zmiňovanou pasáží životopisu je epizoda, kdy Veni popisuje, jak vyšetřoval harémové spiknuté proti Pepimu I., organizované jednou z jeho maneželek, která je v textu uvedena jménem Veretiamtes (zřejmě nešlo o její skutečné jméno, neboť jej nechtěli zmiňovat), a kterou vyslýchal.   
 +
 
 +
'''Hrobka'''
 +
 
 +
Veni byl pořben byl v [[Abydos|Abydu]] na tzv. středním pohřebišti . Vzhledem ke svému postavení a významu měl zajisté dostatečné prostředky i vliv na to, aby si mohl zajisti hrobku v Sakkáře, poblíž pyramidových komplexů panovníků, kterým sloužil, ale rozhodl se vrátit do svého rodného města Abydu, čímž demonstroval jak svůj původ, tak také legitimitu a nárok na majetek v této oblasti.
 +
 
 +
Před vchodem do hrobky byly umístěny dva obelisky. K východní stěně hrobky přiléhá kultovní kaple s obětní místností a předsíní.<ref name=":1" />
 +
 
 +
V okolí šachty, vedoucí do Veniho pohřební komory, byly nalezeny stovky pivních džbánů, což opět ukazuje na významné postavení majitele hrobky. V samotné pohřební komoře byl nalezen vápencový sarkofág, který Veni zmiňuje ve svém životopise jako dar od panovníka.
 +
 
 +
Veniho hrobku objevil již A. Mariette v 19.století, nicméně informace o ní byly ztracené či nepřesné, a znovu byla objevena v roce 1999 americkou archeologickou expedicí pod vedením J. Richards. 
  
 
<references />
 
<references />

Verze z 31. 1. 2015, 16:40

Veni z Abydu, známý též jako Veni starší, byl významným úředníkem a vezírem v období vlády 6.dynastie. Jeho narození a počátky jeho působení spadají do vlády panovníka Tetiho, jeho kariéra je dosledovatelná až do období vlády panovníka Merenrea.[1] Jedná se o jednu z nejznámějších nekrálovských osobností Staré říše. Jeho kariére a vliv dokládají vývoj na konci Staré říše, kdy docházelo k drobení centrální moci a osamostatňování vlivných místních úředníků. [2]

Autobiografie

O jeho kariéře jsme informováni z autobiografické stély, nalezené v jeho hrobce. Tato památka se dnes v Káhirském muzeu s inventárním číslem 1435.[3]

Rozsáhlý text zmiňuje, že již Veniho otec byl egyptským vezírem. Sám Veni se stal představeným Horního Egypta, organuzoval různé expedice, stavební práce, měl na starosti některé hospodářské a ekonomické činnosti, jako např,. hloubení kanálů, a také stál v čele výpravám do Núbie a proti beduínům.[3]Významnou a často zmiňovanou pasáží životopisu je epizoda, kdy Veni popisuje, jak vyšetřoval harémové spiknuté proti Pepimu I., organizované jednou z jeho maneželek, která je v textu uvedena jménem Veretiamtes (zřejmě nešlo o její skutečné jméno, neboť jej nechtěli zmiňovat), a kterou vyslýchal.

Hrobka

Veni byl pořben byl v Abydu na tzv. středním pohřebišti . Vzhledem ke svému postavení a významu měl zajisté dostatečné prostředky i vliv na to, aby si mohl zajisti hrobku v Sakkáře, poblíž pyramidových komplexů panovníků, kterým sloužil, ale rozhodl se vrátit do svého rodného města Abydu, čímž demonstroval jak svůj původ, tak také legitimitu a nárok na majetek v této oblasti.

Před vchodem do hrobky byly umístěny dva obelisky. K východní stěně hrobky přiléhá kultovní kaple s obětní místností a předsíní.[2]

V okolí šachty, vedoucí do Veniho pohřební komory, byly nalezeny stovky pivních džbánů, což opět ukazuje na významné postavení majitele hrobky. V samotné pohřební komoře byl nalezen vápencový sarkofág, který Veni zmiňuje ve svém životopise jako dar od panovníka.

Veniho hrobku objevil již A. Mariette v 19.století, nicméně informace o ní byly ztracené či nepřesné, a znovu byla objevena v roce 1999 americkou archeologickou expedicí pod vedením J. Richards.

  1. REDFORD D., 2001: The Oxford Encyclopedia of Ancient Egypt
  2. 2,0 2,1 Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.
  3. 3,0 3,1 LICHTHEIM M., 1975: Ancient Egyptian Literature, vol. I: The Old and Middle Kingdoms