Veni z Abydu

Veni z Abydu, známý též jako Veni starší, byl významným úředníkem a vezírem v období vlády 6.dynastie. Jeho narození a počátky jeho působení spadají do vlády panovníka Tetiho, jeho kariéra je však dosledovatelná až do období vlády panovníka Merenrea.[1] Jedná se o jednu z nejznámějších nekrálovských osobností Staré říše. Jeho kariéra a vliv dokládají vývoj na konci Staré říše, kdy docházelo k drobení centrální moci a osamostatňování vlivných místních úředníků. [2]

Autobiografie

Autobiografie Veniho z Abydu

O jeho kariéře jsme informováni z autobiografické stély, nalezené v jeho hrobce v Abydu. Tato památka se dnes nachází v Káhirském muzeu s inventárním číslem 1435.[3]

Rozsáhlý text zmiňuje, že již Veniho otec Iuu byl egyptským vezírem. Veni organizoval různé expedice, stavební práce, měl na starosti některé hospodářské a ekonomické činnosti, jako např. hloubení kanálů, a také stál v čele výprav do Núbie a proti beduínům.[3]Významnou a často zmiňovanou pasáží životopisu je epizoda, kdy Veni popisuje, jak vyšetřoval harémové spiknutí proti Pepimu I., organizované jednou z jeho manželek, která je v textu uvedena jménem Veretiamtes (zřejmě nešlo o její skutečné jméno, neboť jej nechtěli zmiňovat), kterou vyslýchal.

Hrobka

Veni byl pořben byl v Abydu na tzv. středním pohřebišti . Vzhledem ke svému postavení a významu měl zajisté dostatečné prostředky i vliv na to, aby si mohl zajistit hrobku v Sakkáře poblíž pyramidových komplexů panovníků, kterým sloužil, ale rozhodl se vrátit do svého rodného města Abydu, čímž demonstroval jak svůj původ, tak také legitimitu a nárok na majetek v této oblasti.[2]

Před vchodem do hrobky byly umístěny dva obelisky. K východní stěně hrobky přiléhá kultovní kaple s obětní místností a předsíní.[2]

V okolí šachty, vedoucí do Veniho pohřební komory, byly nalezeny stovky pivních džbánů, což opět ukazuje na významné postavení majitele hrobky. V samotné pohřební komoře byl nalezen vápencový sarkofág, který Veni zmiňuje ve svém životopise jako dar od panovníka.

Veniho hrobku objevil již A. Mariette v 19.století, nicméně informace o ní byly ztracené či nepřesné, a znovu byla objevena v roce 1999 americkou archeologickou expedicí pod vedením J. Richards.

Reference

  1. Redford D., 2001: The Oxford Encyclopedia of Ancient Egypt
  2. 2,0 2,1 2,2 Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.
  3. 3,0 3,1 Lichtheim M., 1975: Ancient Egyptian Literature, vol. I: The Old and Middle Kingdoms

Literatura

Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.

Dam, K. van 1993. De autobiografie van Weni. De Ibis: nieuwe serie 18 (4), 137-145.

Eyre, C. J. 1994. Weni's career and Old Kingdom historiography. In Eyre, Christopher, Anthony Leahy, and Lisa Montagno Leahy (eds), The unbroken reed: studies in the culture and heritage of ancient Egypt in honour of A. F. Shore, 107-124. London: Egypt Exploration Society.

Lichtheim M., 1975: Ancient Egyptian Literature, vol. I: The Old and Middle Kingdoms.

Redford D., 2001: The Oxford Encyclopedia of Ancient Egypt .

Reintges, Chris H. 2003. De autobiografische inscriptie van Weni. In Demarée, R. J. and K. R. Veenhof (eds), Zij schreven geschiedenis: historische documenten uit het Oude Nabije Oosten (2500-100 v. Chr.), 44-56. Leiden; Leuven: Ex Oriente Lux; Peeters.

Richards, Janet 2001. Quest for Weni the Elder: an Old Kingdom cemetery yields the tomb of a "true governor of Upper Egypt". Archaeology 54 (3), 48-49.