Vzácné knihy a rukopisy


Vzácné knihy a rukopisy jsou vzácné pro neobvyklost obsahu či provedení a jsou zároveň kulturním přínosem.


Vzácnost

Vzácnost je obecně hodnocena podle dvou kritérií. Jedná se hodnotu:

  • tržní (je určená realizovanými cenami na antikvárním trhu, tedy zájmem sběratelů)
  • historická (je určená mírou, do jaké nám památka dokáže vypovídat o minulých skutečnostech)
Zlatá bula sicilská

Za kritérium vzácnosti tedy můžeme považovat především:

  • důkaz historicky významných skutečností (např.: Zlatá bula sicilská)
  • texty zachované v málo exemplářích umožňující nám získat nové informace
  • díla dokumentující průlom ve vývoji technik nebo v lidském přístupu (např.: B-42)
  • individuální zásahy do díla z doby blízké vzniku díla (např.: komentáře (glosy) opisovačů – jaký vliv mohou mít na vnímání historie ukazuje příklad glos v opise Mater verborum z knihovny pražského Národního muzea. I když se ukázalo, že většina glos je padělek přidaný pravděpodobně Václavem Hankou, ovlivnily celou jednu generaci českých badatelů.) [1]
  • ojedinělost provedení, například ilustrací, použitého materiálu, formátu nebo vazby (např.: Codex gigas)

Rukopisy

I když stáří písemných památek hraje v nahlížení na jejich vzácnost nezpochybnitelnou roli, ne všechny staré rukopisy můžeme hodnotit jako vyloženě vzácné. Například knihy pro potřebu výuky na univerzitách byly ve středověku opisovány relativně často a s větším důrazem na rychlou produkci než na estetiku.[2] Historická vzácnost je tedy spojena především s textem a provedením dokumentujícím změnu v přístupu. Tržní vzácnost rukopisů je z podstaty věci individuální. Je dána zájmem sběratelů, kteří přihlížejí častěji k výtvarnému provedení. Vyhledvají tedy spíše díla s iluminacemi a ilustracemi, popřípadě nákladně provedené vazby a podobně.

Staré tisky

Pro tištěné knihy platí obdobná kritéria, jako pro rukopisné. Tedy především četnost, provedení a individuální zásahy v době blízké vzniku díla, například ručně doplňované iniciály v inkunábulích. Pro tištěné knihy existuje index aukčních cen. Tržní hodnotu starých tisků snižují především pozdější převazby, při nichž navíc často docházelo k oříznutí knižního bloku, dále poškození užitím či nevhodným skladováním a nekompletnost. Jak se stav knihy projeví na jejím ohodnocení, můžeme porovnat například v katalogu Bohemica 1500/1800.[3]

Bibliofilie

Z novodobé produkce za vzácné lze považovat knihy, které jsou vytvářeny jako komplexní umělecká díla a jako taková jsou předmětem sběratelství. Kromě použití kvalitních materiálů a zpravidla vyššího podílu ruční práce při výrobě, obsahují individualizační prvky. Takto speciálně vypravená často bývá malá část nákladu vydaná paralelně se standardní emisí, avšak ani tituly vydané pouze jako bibliofilie nejsou ojedinělé. Mezi atributy které odlišují bibliofilie od běžné produkce patří zejména:

  • limitovaný počet kusů s číslováním jednotlivých kusů (obdobné s číslováním grafických listů)
  • kvalitnější provedení které knihu odlišuje od stejného titulu ve standardní produkci (typicky kvalitnější papír nebo vazba)
  • podpis autora, překladatele, ilustrátora a pod.
  • jako ilustrace mohou být použity originální grafické listy místo reprodukcí

Odkazy

Reference

  1. SKLENÁŘ, Karel: Slepé uličky archeologie. Československý spisovatel, 1977.
  2. PAVLÁT, Leo: Tajemství knihy. Albatros 1982.
  3. VOIT, Petr: Bohemica 1500/1800 – katalog. Antikvariát Meissner, Praha 1996.

Související články

Rukopisy, Knihtisk

Klíčová slova

Vzácné knihy, rukopisy, staré tisky, bibliofilie