Vztah nemoci a zdraví: Porovnání verzí

Řádek 57: Řádek 57:
 
* voluntarismus - podle této koncepce je nejdůležitější vůle  
 
* voluntarismus - podle této koncepce je nejdůležitější vůle  
 
* zdroje osobnosti - [[Sigmund Freud|Freud]] - bilance prožitého je zdrojem síly a odolnosti, shrnutí prožitků osob
 
* zdroje osobnosti - [[Sigmund Freud|Freud]] - bilance prožitého je zdrojem síly a odolnosti, shrnutí prožitků osob
 +
* příklady teorií:
 +
'''Teorie kausální atribuce'''
 +
* '''M. Seligman, Abramsová, Tiesdale'''
 +
* naučená bezmocnost je odlišná u lidí a u zvířat - lidé totiž atribuují
 +
* lidé, kteří jsou schopni správné atribuce a zbytečně nezobecňují, mají vyšší možnost se vyrovnat se situací
 +
'''Locus of control'''
 +
* '''Julian Rotter'''
 +
* '''interní vs. externí místo kontroly'''
 +
* lidé s interní kontrolou jsou ochotnější přizpůsobit se léčbě
 +
* lidé s externí kontrolou hledají důvody, proč léčba nebude fungovat
 +
* Walstonovi vytvořili dotazník na locus of control ve zdravotnictví, dotazník zjišťuje, jak budou lidé ochotní spolupracovat
 +
'''Self-efficacy'''
 +
* '''Albert Bandura'''
 +
* outcome expedation - důležitost cíle, kterého chceme dosáhnout
 +
* '''triadicky reciproční determinismus''' (vzájemně na sebe působící):
 +
# chování
 +
# dispozice
 +
# faktory vnějšího prostředí
 +
* víra ve vlastní schopnosti, vlastní sebeuplatnění
 +
* ovlivňuje kromě kognice i emoce (reaktivity arousal)
 +
* vychází z vlastní zkušenosti, která je nenahraditelná
 +
* pozorování cizího úspěchu nebo přesvědčování ostatních nemají takový vliv
 +
'''Hardiness'''
 +
* '''Kobasa, Maddi, Kahn''' 
 +
* hledají to, co pomáhá lidem vyrovnávat se s problémy 
 +
* vychází z:
 +
* '''klinické psychologie''' - odlišnosti jednotlivých pacientů ve vyrovnávání se s problémy
 +
* '''personalistiky''' - odlišnosti jednotlivých manažerů, na ně jsou kladeny podobné nároky, ale manažeři se liší v tom jestli problémům čelí rychle a bez problémů, rychle se zotavují a jsou málo nemocní a jsou signifikantně více nemocní a mají s řešením potíží více problémů
 +
* '''existenciální filozofie''' - člověk si má být schopen odpovědět na otázku smyslu své existence, má život smysl - Jaspers, Haidegger, Camus, Sartre, Marcel, po první světové válce se svět změnil a lidé měli problémy se této změně přizpůsobit -> otázky po smyslu života nabývají na intenzitě

Verze z 16. 4. 2014, 16:30

Monokauzalita vs. multikauzalita - vývoj a současný stav

  • v pol. 50. let se přestává mluvit o monokauzálních příčinách nemoci
  • pozornost se přesouvá na rizikové faktory
  • Antonovsky: salutogeneze (proč někdo neonemocní), co je možno postavit do cesty rozvoji patologie
  • faktory působící ve vztahu mezi zdravím a nemocí - rizikové a protektivní, ovlivnitelné a neovlivnitelné

Patogenetické vs. salutogenetické pojetí

Patogenetické pojetí

  • orientace na nemoc
  • co jí způsobilo
  • hledá specifické faktory
  • zajímá se jen o pacienty (disease)
  • objektivní data
  • momentální stav
  • snaží se odstranit nemoc (cure)

Salutogenetické pojetí

  • orientace na nemoc člověka
  • proč někdo neonemocněl
  • hledá obecné faktory podpory zdraví
  • zajímá se o všechny, kterým není dobře (illness)
  • všímá si subjektivních dat
  • širší kontext života
  • pomoci, aby se člověk necítil tak zle (heal)

Vulnerabilita a resilience

  • vulnerabilita (původně z lat. vulnero = ranit, ublížit, uškodit, angl. vulnerability = zranitelnost) vystupuje v roli významné determinanty zdraví (Becker, 1982)
  • vulnerabilita je však pojem, jehož obsah má širší platnost a uplatňuje se v řadě dalších oblastí lidské činnosti, např. v technice, vojenství, výpočetní technice atd. ve smyslu náchylnosti k fyzickému či psychickému selhání, zranění či poruše
  • na biologické úrovni může mít vulnerabilita biologický podklad, zatímco na psychické úrovni se může v důsledku stresorů a s ním souvisejícím navozením prožitku nízké či nulové kontroly nad vývojem situace, bezmoci a beznaděje zvýšit vulnerabilita jedince vůči některým duševním a pravděpodobně i tělesným chorobám
  • toto konstatování lze doplnit ještě o dovětek, že přijmeme-li předpoklad, že každé onemocnění je vždy nemocí člověka jako celku, uplatňuje se individuální vulnerabilita v etiopatogenezi jakéhokoli onemocnění
  • některé zdroje rozlišují primární a sekundární vulnerabilitu
  • primární či konstituční vulnerabilita - člověk ji získává v průběhu prvních šesti měsíců života; první zdroje kontaktu
  • sekundární vulnerabilita v pozdějším období svého vývoje (Brandstädter, von Eye, 1982)
  • slibným předpokladem pro další rozvoj poznání vulnerability by též mohla být
  • souvislost mezi vulnerabilitou a činností imunitního systému, jehož reakce se vyvíjejí rozdílně ve vztahu k akutnímu a chronickému stresu (přehledově viz Šolcová, Kebza, 1998)
  • zjišťování stavu imunitního systému – zjišťování výše NK buněk v krvi (natural killers)

Koncepce trojí vulnerability

  • v souvislosti s výzkumem úzkostných poruch představil okruh výzkumníků, soustředěný kolem amerického badatele D. H. Barlowa
  • návrh koncepce trojí vulnerability ve smyslu tří vzájemně se ovlivňujících kategorií sklonu či náchylnosti k rozvoji úzkostných poruch (ale např. též sexuálních dysfunkcí)

První kategorie

  • obecná biologická vulnerabilita
  • vyjadřuje geneticky založený podíl na rozvoji poruch

Druhá kategorie

  • obecná psychologická vulnerabilita
  • charakterizovaná snížením či absencí pocitu kontroly a rozvojem pesimistického atribučního stylu, což může být důsledkem raných zkušeností, podporujících přesvědčení, že důležité životní situace a události přicházejí často bez předchozích příznaků, neočekávaně, nepredikovatelně a nekontrolovatelně
  • pokusy na animálních modelech, jež D. Barlow a jeho spolupracovníci ve svých publikacích rozsáhle komentují, naznačují, že podobné rané zkušenosti mohou vyvolat trvalé změny funkce mozku a ve spojení s vlivem negativních životních událostí v období dětství a adolescence mohou být základem utváření kognitivního schémat, vedoucích ke zvýšenému riziku vzniku a rozvoji emočních poruch v pozdějším věku

Třetí kategorie

  • specifická psychologická vulnerabilita
  • vycházející především z raných zkušeností, obsahujících informace, zprostředkované významnými osobami (např. rodiči), z nichž vyplývá, že posuzování a hodnocení okolím může být potenciálně ohrožující (např. negativní hodnocením dětí rodiči)
  • tato koncepce tří vzájemně se ovlivňujících kategorií vulnerability byla (nejprve ve vztahu k úzkostným poruchám) představena koncem 80. let 20. stol. a v současnosti je dále rozpracovávána a ověřována

Koncepce psychické odolnosti (resilience)

  • vyskytují se ve všech oblastech psychologie, ale vychází z psychologie zdraví
  • začátky již v antice - kalokagathia - schopnost vypořádat se s realitou
  • teorie, že člověk vytváří svojí osobnost pod tlakem okolí
  • osobnost je tvořena v zátěži a pomocí zátěže
  • počátky tvorby koncepcí odolnosti
  • resilience - pružnost a odolnost z fyzikálního hlediska
  • pojem vychází z techniky, před 20 lety se dostal do psychologie
  • dříve pojem resistence - odpor, proti něčemu
  • voluntarismus - podle této koncepce je nejdůležitější vůle
  • zdroje osobnosti - Freud - bilance prožitého je zdrojem síly a odolnosti, shrnutí prožitků osob
  • příklady teorií:

Teorie kausální atribuce

  • M. Seligman, Abramsová, Tiesdale
  • naučená bezmocnost je odlišná u lidí a u zvířat - lidé totiž atribuují
  • lidé, kteří jsou schopni správné atribuce a zbytečně nezobecňují, mají vyšší možnost se vyrovnat se situací

Locus of control

  • Julian Rotter
  • interní vs. externí místo kontroly
  • lidé s interní kontrolou jsou ochotnější přizpůsobit se léčbě
  • lidé s externí kontrolou hledají důvody, proč léčba nebude fungovat
  • Walstonovi vytvořili dotazník na locus of control ve zdravotnictví, dotazník zjišťuje, jak budou lidé ochotní spolupracovat

Self-efficacy

  • Albert Bandura
  • outcome expedation - důležitost cíle, kterého chceme dosáhnout
  • triadicky reciproční determinismus (vzájemně na sebe působící):
  1. chování
  2. dispozice
  3. faktory vnějšího prostředí
  • víra ve vlastní schopnosti, vlastní sebeuplatnění
  • ovlivňuje kromě kognice i emoce (reaktivity arousal)
  • vychází z vlastní zkušenosti, která je nenahraditelná
  • pozorování cizího úspěchu nebo přesvědčování ostatních nemají takový vliv

Hardiness

  • Kobasa, Maddi, Kahn
  • hledají to, co pomáhá lidem vyrovnávat se s problémy
  • vychází z:
  • klinické psychologie - odlišnosti jednotlivých pacientů ve vyrovnávání se s problémy
  • personalistiky - odlišnosti jednotlivých manažerů, na ně jsou kladeny podobné nároky, ale manažeři se liší v tom jestli problémům čelí rychle a bez problémů, rychle se zotavují a jsou málo nemocní a jsou signifikantně více nemocní a mají s řešením potíží více problémů
  • existenciální filozofie - člověk si má být schopen odpovědět na otázku smyslu své existence, má život smysl - Jaspers, Haidegger, Camus, Sartre, Marcel, po první světové válce se svět změnil a lidé měli problémy se této změně přizpůsobit -> otázky po smyslu života nabývají na intenzitě